Důsledky klimatických změn, rostoucí závislost na fosilních palivech a rostoucí ceny energie jsou důvodem, proč se dnes dostává do popředí oblast obnovitelných zdrojů energie. Obnovitelné zdroje energie představují jeden z klíčových prvků budoucí udržitelné energetiky. Přínos obnovitelných zdrojů energie spočívá především v jejich schopnosti snižovat emise skleníkových plynů a úroveň znečištění, zvyšovat bezpečnost dodávek, vytvářet pracovní příležitosti a posilovat hospodářský růst, jakož i konkurenceschopnost a regionální rozvoj. Obnovitelné zdroje energie jsou většinou domácího původu, nespoléhají se na dostupnost konvenčních energetických zdrojů v budoucnosti a díky jejich převážně decentralizovanému charakteru přispívají ke zmírnění energetické závislosti na dodávkách energie ze zahraničí.
Státní podpora výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie, tj. z energie větru, slunečního záření, geotermální energie, vodní energie, energie půdy, vzduchu, biomasy, skládkového plynu, kalového plynu a bioplynu, byla v České republice vyhlášena zákonem č. 180/2005 Sb. Uvedený zákon pak byl od 1. ledna 2013 nahrazen zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie.
V roce 2025 pak byl přijat zákon č. 249/2025 Sb. (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie), který závádí pojem tzv. akceleračních oblastí umožňujících rychlejší rozvoj obnovitelných zdrojů. Původní zákon navrhla 13. listopadu 2003 vláda Vladimíra Špidly a v Poslanecké sněmovně pro něj kromě stran vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU) hlasovala 23. února 2005 i KSČM. Proti byla jen ODS.
Podporované zdroje energie (POZE) jsou pak specifické typy energetických zdrojů, které jsou podporovány státem za účelem zvýšení jejich využívání, jelikož jsou důležité pro dosažení dlouhodobých environmentálních cílů, a to jak na české, tak evropské i celosvětové úrovni. Tyto zdroje zahrnují obnovitelné zdroje energie (OZE), druhotné zdroje energie (DZE) a kombinovanou výrobu elektrické a tepelné energie (KVET). Podpora uvedených zdrojů se realizuje prostřednictvím různých mechanismů (např. provozní nebo investiční podpora), které jsou popsány a řešeny v zákoně č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů.
Nový systém podpory obnovitelných zdrojů energie (OZE) klade vyšší důraz na tržní principy. Novela zákona o podpoře OZE mění dosavadní strukturu podpory OZE. Stát již nebude novým, tzv. zeleným výrobcům elektřiny, automaticky vyplácet jistý paušální doplatek za obnovitelný zdroj energií. Prioritou nového systému je snížit náklady na podporu OZE za současně minimálního dosahu na koncové ceny energií. Elektřina vyrobená z nových OZE se bude podporovat pouze prostřednictvím aukcí. Příplatek, tzv. zelený bonus, budou moci získat nová energetikcá zařízení s výkonem nad 500 kilowattů pouze ve veřejné soutěži.
Čtěte také: Česká ochrana přírody
Dle stávajícího nastavení systému podpory elektřiny vyrobené z OZE je provozovatel regionálních distribučních soustav povinen vykupovat podporovanou elektřinu, která se používá na pokrytí ztrát v soustavě. Podle novely zákona bude systém této podpory centralizován a bude se uskutečňovat prostřednictvím jednotného výkupu elektřiny. Výkupcem bude Organizátor krátkodobého trhu s elektřinou (OKTE). Ten se od 1. ledna 2020 stane jediným zúčtovatelem podpory.
S cílem zvýšit konkurenceschopnost průmyslu přináší novela zákona úlevu pro energeticky náročné podniky. Úlevy si dle příslušné Směrnice EK mohou uplatnit pouze oprávněná odvětví. Kompenzace bude transparentní a nediskriminační pro všechny žadatele, kteří splní podmínky na její poskytnutí v rámci schváleného limitu pro příslušné rozpočtové období. Na kompenzaci by mělo jít ze státního rozpočtu ročně cca 80 mil.
Novela zákona dále jako nový prvek zavádí lokální zdroj. Institut lokálního zdroje s výkonem do 500 kilowattů představuje zařízení na výrobu elektřiny určené výhradně ke spotřebě v daném odběrném místě. Novela upravuje i definici přístupu do soustavy pro výrobce elektřiny. Ve snaze předejít dvojí platbě, cenová regulace pro výrobce, který je zároveň odběratelem elektřiny, se bude uplatňovat pouze jednou.
Cílem aktualizovaného Vnitrostátního plánu České republiky v oblasti energetiky a klimatu je dosažení podílu obnovitelných zdrojů energie na hrubé konečné spotřebě do roku 2030 na úrovni 30,1 % (v roce 2023 měla ČR 18,6 %).
Jedním z klíčových nástrojů pro dosažení tohoto cíle je zavedení tzv. akceleračních oblastí, které umožní rychlejší využívání obnovitelných zdrojů energie, zejména větrné a solární. Tento přístup je součástí návrhu zákona o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie (ZOZE), který vychází z evropské směrnice 2023/2413. Návrh zákona byl schválen vládou a v květnu 2025 byl předán k projednání Parlamentem ČR. Akcelerační oblasti budou určovány na místní, krajské i celostátní úrovni, přičemž bude brán ohled na specifika jednotlivých regionů a veřejné zájmy, jako jsou ochrana přírody, kulturní dědictví nebo bezpečnost státu.
Čtěte také: Státní dluhopisy a jejich vývoj
Tímto způsobem bude zajištěno, že projekty nebudou zasahovat do oblastí s přísnou ochranou, jako jsou například národní parky či území Natura 2000, a zároveň se umožní efektivní rozvoj obnovitelných zdrojů. Zákon rovněž zjednodušuje proces posuzování vlivů na životní prostředí (EIA), čímž zrychlí schvalovací procedury a umožní vydání rozhodnutí o projektech do 12 měsíců od podání žádosti. Pro investory to znamená vstup do prostředí s jasně definovanými podmínkami, větší pravděpodobnost úspěšného schválení projektů a vyšší transparentnost díky důkladnému předběžnému vyhodnocení území. Návrh zákona ZOZE je tak klíčovým krokem směrem ke klimatické neutralitě a posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti České republiky.
Akcelerační oblasti mohou být vymezovány za účelem zjednodušeného povolování obnovitelných zdrojů energie (v současnosti fotovoltaických a/nebo větrných elektráren) a s nimi související infrastruktury. V případě jejich vymezení se poté jedná o předem posouzené oblasti, ve kterých budou tyto záměry nejméně v rozporu s omezeními vyplývajícími z ochrany jiných veřejných zájmů, např. ochrany přírody, ochrany zemědělského půdního fondu, zajištění obranyschopnosti státu, zajištění hydrometeorologické služby, bezpečnosti civilního letectví, ochrany ložisek strategických surovin, památkové péče nebo také ochrany lázní a léčivých zdrojů.
Investoři v nich budou muset splnit podmínky stanovené v průběhu jejich vymezení a vycházející z požadavků na ochranu jiných veřejných zájmů. Zpravidla však v případě dodržení těchto podmínek nebudou muset nechat záměr posoudit v rámci EIA, což přispěje k rychlejšímu povolení. Akcelerační oblasti vznikají na základě požadavků vyplývajících z práva EU (tzv. směrnice RED III) a dále s ohledem na plnění cílů EU a ČR v oblasti klimatu a na posílení energetické bezpečnosti a soběstačnosti ČR.
Žádné akcelerační oblasti v současnosti (podzim / zima 2025) vymezeny nejsou. Budou vymezeny v územně plánovací dokumentaci, což je komplexní proces upravený stavebním zákonem, jehož nedílnou součástí je také projednání s dotčenými orgány a s veřejností. Předpokládá se, že první akcelerační oblasti by mohly být vymezeny v druhé polovině roku 2026. V současnosti lze vymezovat akcelerační oblasti pouze pro větrné elektrárny a pro fotovoltaické elektrárny.
Výstavba výroben elektřiny z OZE mimo akcelerační oblasti vymezením akceleračních oblastí není omezena. Povolovány budou ve standardním v povolovacím režimu, neuplatní se u nich tedy pouze zjednodušení týkající se záměrů v akceleračních oblastech.
Čtěte také: Podpora pro elektromobily
Zvláštní úpravu vymezování akceleračních oblastí a povolování záměrů v nich obsahuje nový zákon č. 249/2025 Sb., o urychlení využívání některých obnovitelných zdrojů energie a o změně souvisejících zákonů (zákon o urychlení využívání obnovitelných zdrojů energie) - zkráceně bývá označován jako ZOZE. ZOZE je především právním předpisem transpozičním. Do české právní úpravy promítá související požadavky obsažené v tzv. směrnici RED III.
Akcelerační oblasti jsou v ZOZE definovány jako oblasti vymezené za účelem urychlení využití OZE. Pouze v řádně vymezených akceleračních oblastech se uplatní zjednodušený režim povolování záměrů pro využití OZE upravený v ZOZE.
Nezbytné oblasti jsou plošně nadřazenou množinou akceleračních oblastí a samy o sobě nepřináší žádné změny v povolování záměrů. Vymezeny jsou víceméně pouze z důvodu požadavků evropské legislativy, a to s ohledem na určitá technická kritéria (např. síla větru a intenzita slunečního záření, vzdálenost od připojovacích bodů distribuční sítě ad.) a při jejich vymezení není blíže řešena ochrana jiných veřejných zájmů. Ochrana jiných veřejných zájmů je řešena až při vymezení akceleračních oblastí, které jsou podstatně podrobnější.
Akcelerační oblasti lze vymezit pouze ve vymezených nezbytných oblastech, a to pouze pro ten druh OZE, pro které jsou tyto nezbytné oblasti vymezeny. Nezbytné oblasti byly v Politice územního rozvoje ČR vymezeny pro využití energie větru a slunce - akcelerační oblasti tedy lze v současnosti vymezovat pouze pro fotovoltaické a větrné elektrárny a s nimi související infrastrukturu.
Územní opatření se vydává pro každou akcelerační oblast za účelem stanovení specifických podmínek a zmírňujících opatření platných v dané akcelerační oblasti. Tyto podmínky a zmírňující opatření budou muset záměry pro využití OZE povolované v akcelerační oblasti splňovat. Jejich účelem je vyloučit nebo zmírnit případné nepříznivé vlivy těchto záměrů v území. Jejich dodržování je základním předpokladem pro zjednodušené povolování v akceleračních oblastech.
Zjednodušení povolování ve vymezených AO: Pro záměry pro využití OZE budou v akceleračních oblastech předem stanoveny podmínky a zmírňující opatření. Budou-li tyto podmínky respektovány a nedojde-li v mezičase k významným změnám v území, pak pro záměry v akcelerační oblasti zpravidla nebude nutné provést posouzení EIA a bude pro ně vydáváno zjednodušené (zčásti jen kontrolní) jednotné environmentální stanovisko.
Stavební úřad rozhodne o povolení záměru pro využití OZE v akcelerační oblasti do 60 dnů ode dne zahájení řízení. Pokud nejsou splněny podmínky v územním opatření, záměr pro využití OZE nemůže být v akcelerační oblasti povolen.
Při vyhledávání území, která by mohla být vhodná pro vymezení akceleračních oblastí, byla zvážena celá řada kritérií z různých oblastí. Některé limity byly označeny za „červené“ - pokud se takový limit v území nachází, pak v něm vůbec nelze vymezit akcelerační oblast. Červeným limitem jsou zvláště chráněná území, lokality soustavy Natura 2000 a další limity, které jsou promítnuty do nařízení vlády o stanovení území, na kterých nelze vymezovat akcelerační oblasti. Červené limity jsou právně závazné.
Řada dalších limitů byla v podkladu připraveném Výzkumným ústavem pro krajinu označena jako „žluté“. Tyto limity byly při vyhledávání vhodných ploch rovněž zohledněny, s ohledem na okolnosti je však možný jejich ojedinělý výskyt ve zvažovaných územích. Předpokládá se, že v případě jejich zahrnutí do akceleračních oblastí bude možné negativní vlivy záměrů pro využití OZE vyloučit nebo zmírnit stanovením odpovídajících podmínek.
Akcelerační oblasti lze vymezit v územně plánovací dokumentaci na třech úrovních. Mohou je vymezit obce (v územním plánu), kraje (v zásadách územního rozvoje) a vláda (v územním rozvojovém plánu). Záleží přitom na jejich významu, který může být místní, regionální nebo celostátní.
Míra zapojení obcí a krajů se liší podle toho, na jaké úrovni je akcelerační oblast vymezována, tedy zda akcelerační oblast vymezuje obec (v územním plánu), kraj (v zásadách územního rozvoje) nebo vláda (v územním rozvojovém plánu). Obecně platí, že čím níže je akcelerační oblast vymezována, tím více jsou dotčené kraje a obce do procesu vymezování zapojeny.
Pokud jde o akcelerační oblasti vymezované vládou v územním rozvojovém plánu, významnější roli v procesu vymezení hrají kraje. V souladu s požadavky stavebního zákona mají obyvatelé dotčených obcí právo se zúčastnit veřejného projednání (změny) územně plánovací dokumentace, ve které má být akcelerační oblast vymezena.
Podle ZOZE může obec, na jejímž území se nachází větrná elektrárna, získat finanční příjem z nově zavedeného poplatku za výrobu elektřiny z větrných elektráren. Tento poplatek je stanoven ve výši 50 Kč za každou vyrobenou megawatthodinu elektřiny. Výnos poplatku náleží obci, na jejímž území je výrobna umístěna.
Cílem programu Obnovitelné zdroje energie je podpora výroby a distribuce energie pocházející z obnovitelných zdrojů. Dotace na projekt je poskytována minimálně ve výši 250 tis. Kč a maximálně do výše 100 mil. Kč v aktivitě vyvedení tepla, bioplynu ze stávajících bioplynových stanic, limitně do výše 200 mil. Kč v aktivitě KVET z biomasy, limitně do výše 165 mil. Kč v aktivitě výtopen z biomasy, limitně do výše 400 mil. Kč v aktivitě MVE, limitně do výše 165 mil. Kč maximální absolutní výše dotace na Energetický posudek činí 350 tis. Kč.
Během projednávání Poslanecké sněmovně bylo pozměňovacím návrhem poslankyně Hany Šedivé z ČSSD snížen limit meziročního poklesu výkupních cen z navrhovaných 10 na 5 %. V letech 2005-2007 byly připojeny elektrárny o instalovaném výkonu 3,7 MW, v roce 2008 již 57,4 MW.
V letech 2008-2010 nastal razantní pokles ceny fotovoltaických technologií a opožděná reakce státu, který adekvátně a včas nesnížil výši podpor, vedla v letech 2009 a 2010 k rozmachu výstavby fotovoltaických elektráren, který způsobil zdražení elektrické energie v zemi o desítky procent. V reakci na strmý vzestup instalovaného výkonu fotovoltaických elektráren v roce 2008 Ministerstvo průmyslu a obchodu v srpnu 2009 uvedlo, že chystá novelu zákona umožňující razantní snížení výkupních cen, když tato novela měla být účinná již od 1. ledna 2010.
Krátká novela byla však vládou Jana Fischera schválena až v listopadu 2009 a umožňovala snížení výkupních cen až od 1. ledna 2011. Poslanecká sněmovna sice měla možnost novelu pozměnit a přijmout ve zrychleném řízení (podobně jako obměněná sněmovna přijímala novely na konci roku 2010), její jednání však bylo blokováno obstrukcemi ODS, takže ke schválení novely došlo až v roce 2010. Novela byla vyhlášena ve Sbírce zákonů v květnu 2010.
Podpora byla dále snížena v září 2010, kdy vláda nechala v režimu legislativní nouze schválit novelu zákona, která pro další nově postavené solární elektrárny, zejména velkoplošné, podporu dále omezila. Elektrárny postavené do konce roku 2010 však mají zaručeny extrémně zvýhodněné výkupní ceny elektřiny na dobu 20 let s pravidelným ročním navýšením o 2 %. Celkem byly v letech 2005-2013 postaveny fotovoltaické elektrárny o instalovaném výkonu 2067,2 MW, když pouze v roce 2010 byly za extrémně výhodných podmínek připojeny do sítě v kategorii nad 30 kW instalovaného výkonu elektrárny o instalovaném výkonu 1330,9 MW (tj. Česká republika dlouhodobě podporuje fotovoltaiku formou garantovaných výkupních cen.
Tyto výkupní ceny jsou vyhlašovány každý rok Energetickým regulačním úřadem a jsou fixovány po dobu 20 let (cena se navíc každý rok valorizuje o minimálně 2 %). V roce 2010 byla v reakci na rozmach solární energie zavedena tzv. solární daň ve formě odvodu z elektřiny ze slunečního záření ve výši 26 % garantované výkupní ceny elektřiny (28 % ze zeleného bonusu) z fotovoltaických elektráren uvedených do provozu v období 1. ledna 2009 - 31. prosince 2010, když osvobozeny byly elektrárny s instalovaným výkonem do 30 kW umístěné na budovách. Tento odvod měl platit v letech 2011 až 2013.
Střídače jsou klíčovým prvkem FVE, které převádějí stejnosměrný proud na střídavý a umožňují jeho využití v domácnostech či distribuční síti. Většina asymetrických střídačů používaných v ČR pochází z Číny, což přináší specifická bezpečnostní rizika.
Zákonem č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích energie (dále zákon č. 165/2012 Sb.) jsou výrobcům elektřiny z obnovitelného zdroje pobírajícím provozní podporu stanoveny povinnosti.
V poslední době se inspektoři Státní energetické inspekce (dále „SEI“) stále v častější míře setkávají s tím, že menší provozovatelé fotovoltaických elektráren (dále „FVE“) pobírající státní podporu za vyrobenou elektřinu podle zákona č. Jste provozovatel fotovoltaické elektrárny (dále „FVE“) a pobíráte státní podporu za vyrobenou elektřinu formou zelených bonusů? Pokud ano, pak byste měli vědět, že podle § 11a zákona č. Podle § 47e zákona č. 165/2012 Sb., o podporovaných zdrojích, je provozovatel dobíjecí stanice podle zákona o pohonných hmotách povinen zajistit, aby v množství elektřiny spotřebované pro dobíjení vozidel v jím provozované dobíjecí stanici byl za kalendářní rok i minimální podíl elektřiny vyrobené z obnovitelného zdroje energie.
tags: #státní #podpora #obnovitelných #zdrojů #informace