Vlněný oblek do přírody: Vlastnosti a využití

Vlna a srst jsou vysoce ceněné přírodní a obnovitelné materiály, které mají široké využití v textilním průmyslu. Získávají se z různých druhů zvířat - vlna především z ovcí, zatímco srst pochází z koz, králíků a velbloudů. Tyto materiály se vyznačují vysokou kvalitou, která se může lišit podle plemene a země původu.

Vlastnosti vlny

Vlna má, stejně jako ostatní přírodní vlákna, spoustu úžasných vlastností:

• Hřejivost: Tlustý vlněný svetr hřeje i v mrazech. Merinové termoprádlo se nosí i na vysokohorské a polární výpravy. Výjimečnou vlastností vlny je, že hřeje i mokrá, takže když zmoknete nebo se zapotíte, nenastydnete.
• Prodyšnost: Je v ní teplo, ale dýchá. Vlněný pánský oblek s dobrou podšívkou je mnohem příjemnější na nošení než polyesterový, stejně tak vlněný svetr je prodyšnější než akrylový.
• Krása: Z vlny se vyrábějí skutečně nádherné látky v široké škále pestrých barev.
• Hygieničnost: Nepodporuje růst bakterií a neabsorbuje pachy. Vlněné termoprádlo a oblečení se hodí i na dlouhé turistické výpravy nebo historické akce, kde jsou polní podmínky.
• Nehořlavost: V běžném životě je to asi zanedbatelná výhoda, ale může se to hodit při kempování nebo historických akcích. Vlna špatně chytá a po vytažení z ohně okamžitě zhasne, a je tak bezpečnější než akryl, bavlna nebo polyester.
• Odolnost vůči kyselinám: Vlně nevadí kyseliny, ale nemá ráda zásady. Rouno při čištění prochází kyselinovou lázní, aniž by mu to ublížilo, ale při styku se zásaditými látkami vlákna křehnou a žloutnou. Proto se na vlnu nesmějí používat běžné prací prášky, ale jen přípravky určené na praní vlny (nebo hedvábí, které je na tom stejně), v nouzi třeba šampon na vlasy.
• Absorpce vlhkosti: I když dokáže pojmout až 30 % své váhy ve vodě, zůstává na dotek suchá. Ve skutečnosti má vlna nejvyšší míru absorpce vlhkosti ze všech vláken.
• Odolnost: Vlna má neuvěřitelnou odolnost - její vlákna lze ohnout tisíckrát více než rostlinná vlákna, aniž by došlo k jejich přetržení. Před přetržením se vlákna natáhnou až o 25 %, což jim poskytuje výjimečnou pružnost.

Druhy vlny

Existuje mnoho druhů vlny, které se liší svými vlastnostmi a kvalitou. Mezi nejznámější patří:

Merino vlna

Merino je nejznámější a nejoblíbenější druh jemné vlny. Nejjemnější merina jsou tak hebká, že je mnoho lidí snese na holé kůži, a proto se z nich vyrábí i spodní prádlo, termoprádlo, hebké šály a šátky a oblečení pro malé děti. Merino vlna patří mezi nejkvalitnější druhy vlny. Její vlákna jsou dlouhá (až 114,3 mm/4,5 palce oproti běžné jemné vlně, 63,5 mm/2,5 palce), a velmi jemná, což z ní dělá ideální materiál pro výrobu luxusního oblečení, lehkých svrchníků, dětského oblečení a šál.

Jehněčí vlna

Jedinečná kategorie vlny, která pochází z prvního stříhání mladých ovcí do sedmi měsíců věku. Tato vlna je mimořádně jemná a měkká, jelikož jeden konec vlákna zůstává nestříhaný.

Čtěte také: Související výrazy ke kontejneru na odpad

Střižní vlna

Střižní vlna je složená výhradně z nových vláken, tedy takových, která šla přímou cestou z ovce do výroby. Jejím opakem je regenerovaná vlna (recyklovaná vlna). Přirozeně kvalitnější je vlna střižní - má delší vlákna a jednotnou kvalitu.

Regenerovaná vlna

Regenerovaná vlna je opakem střižní vlny. Ta se vyrábí ze zbytků a odpadů z výroby (zbytky nití z přádelen, kousky plsti, odstřižky vlněných látek ze šití konfekce), které se rozcupují na jednotlivá vlákna a znovu spředou. Vlákna se tím bohužel zkracují a poškozují, takže je nelze recyklovat donekonečna a látky z recyklované vlny jsou méně kvalitní.

Česaná vlna

Česaná vlna, která je i u nás známá pod anglickým názvem „worsted“, je vysoce kvalitní, dlouhovlákenná vlna. Během zpracování se z rouna pečlivě vyčešou krátká vlákna, takže zůstanou jen ta, která mají délku 8-15 cm. Z těchto dlouhých vláken se spřádá jemná, hladká a pevná worsted příze, určená na výrobu worsted látek - látek z česané vlny. Látky jsou také hladké, postrádají škrábavost typickou pro hrubší vlny a netvoří se na nich žmolky.

Další druhy vlny

Nařízení evropské unie o názvech textilních vláken uvádí konkrétní seznam zvířat, jejichž srst lze také označovat jako vlnu: alpaka, lama, velbloud, kašmírská koza (kašmír), angorská koza (mohér), kašgorská koza (kříženec kašmírské a angorské kozy, který dává materiál označovaný jako „kašgora“), angorský králík (angora), vikuňa, jak, guanako, bobr a vydra.

Srst zvířat

Srst zvířat, jako jsou kozy, králíci a lamy, má podobné vlastnosti jako vlna, ale je produkována v menším množství a bývá dražší.

Čtěte také: Slovník a fráze: Koš na odpadky v angličtině

Kašmír

(od kašmírské kozy, lat. Capra hircus laniger): Výjimečně jemný a měkký, méně než 20 mikronů. Jeho izolační schopnosti (zpracovává se totiž hustá zimní podsada z jemných chloupků) a luxusní textura ho činí jedním z nejžádanějších materiálů na trhu.

Mohér

(od angorské kozy): Vlákna s vysokým leskem a skvělými izolačními vlastnostmi, vhodná pro jemné oděvy.

Angora

(srst angorských králíků): Chlupy jsou duté, vyplněné vzduchem, angorská vlna je proto lehká a různě "poletuje", tzv. halo effect.

Alpaka

Alpaka je velmi oblíbená pro jemné a měkké textilie.

Lamy

Lamy jsou nenáročná zvířata s malým dopadem na životní prostředí.

Čtěte také: Jak se řekne "příroda" anglicky?

Vikuňa

Jejich srst je mimořádně jemná (12 mikronů), ale obtížně se chemicky upravuje, proto se většinou používá v přírodní barvě.

Velbloudí vlna

Velbloudí srst má termostatické vlastnosti, které udržují nositele v teple v zimě a v chladu v létě, a předpokládá se, že má antirevmatické a antiartritické vlastnosti.

Srst z Yaka

Jačí vlákno se strukturálně liší od ovčího vlákna: je jemnější (na omak připomíná kašmír a je velmi nadýchané) a pevnější v tahu.

Srovnání vlastností vlny a umělých vláken

Vlna vs. Umělá vlákna mohou v některých případech sloužit jako levná alternativa, ale skutečné kvality vlny se jen stěží vyrovnají. Nehořlavost, izolační vlastnosti a vodoodpudivost vlny jsou kombinované vlastnosti, které umělá vlákna nedokážou plně napodobit.

Třídění vlny

Vlna se třídí podle několika faktorů: síly, délky, jemnosti, konzistence a počtu vad. Klíčovým měřítkem je průměr vlákna, který se udává v mikronech (1 mikron = 0,00004 palce). Superjemná vlákna mají průměr kolem 10 mikronů, zatímco silnější vlákna mohou mít až 50 mikronů. Pro srovnání, průměrná tloušťka lidského vlasu je cca 80 mikronů. Kromě tloušťky je také důležitá vlnitá struktura vlny, tzv. crimp (vlnka). Čím jemnější je vlákno, tím více má vlnek na určitou délku. Jemná merino vlna může mít až 100 vlnek na 2.5 cm (inch). Právě tato struktura zajišťuje vlně její pružnost a schopnost izolovat.

Plemena ovcí a jejich vlna

Existuje několik plemen ovcí, jejichž vlna se hojně využívá pro různé účely.

Výroba vlněné látky

Surovinou pro výrobu vlněné látky je ovčí vlna, i když v širším slova smyslu můžeme říct, že vlna jakéhokoli vhodného zvířete (jaka, lamy, kozy, velblouda…).

Stříhání, čištění a předení

Ovčí rouno se cca od doby železné stříhalo pomocí pérových nůžek. V předešlé době se spíš vytrhávalo a vyčesávalo pomocí hřebenů, dnes se naopak používají speciální elektrické strojky, které stříhání značně ulehčují. Surové rouno se hned po ostříhání třídí, nejméně kvalitní a silně znečištěné části (z ocasu, zadku, břicha) se vyřazují. Vytříděná vlna, které se v této fázi říká „potní vlna“, se musí zbavit přebytečného lanolinu a rostlinných zbytků, které se v ní zachytily.

Barvení

Pokud měla příze posloužit na výrobu barevné látky, barvila se v této fázi. Barvířství bylo velmi speciální řemeslo, barvíři se navíc dělili ještě na krasobarvíře (pestré barvy) a černobarvíře (tmavé odstíny). Používala se široká škála přírodních barviv, v českých zemích především rostlinného původu: šafrán (pěstoval se u nás už ve 13. století, dává sytou žlutou barvu, ale je velice drahý), borůvky (modrá), světlice barvířská (oranžová), boryt barvířský (modrá), duběnky (fialovočerná), cibule (hnědá).

Tkaní

Z obarvené příze se už mohlo tkát a dát tak vzniknout konečné látce. Od počátku tkalcovství po konec raného středověku se tkalo na jednoduchých vertikálních stavech. Začátkem vrcholného středověku se začalo přecházet na stavy horizontální. Při tkaní byla důležitá volba vazby, ve které se tkalo. Nejjednodušší plátnová vazba se používala na tkaní vlněných pláten i v těch nejchudších domácnostech.

Zpracování vlny

Přeměna mastné vlny na vlnu s vrchní povrchovou úpravou zahrnuje proces rozvolňování, drhnutí, mykání, posukování a česání. Souhrnně se tento proces nazývá angl. V první fázi se vlna nejprve rozvolní na rozvolňovacích strojích na menší chomáčky vláken - vločky.

Z vlněných vláken nelze všechny nečistoty odstranit pouze mechanicky (suchou cestou), a proto se musí ještě prát (vypraná vlna se zbavuje rostlinných stébel karbonizací slabou kyselinou sírovou H2SO4) a sušit, aby se odstranil veškerý pot, mastnota, špína a další nečistoty, které se na rounu nahromadily v průběhu roku. Z rozvolňovacího stroje vyjde plošný produkt nazývaný rouno, ve kterém je vrstva neuspořádaných vláken s velmi malou soudržností. Různé druhy vláken nebo i jen vlákna téhož druhu, ale různé kvality se často mísí.

Vodní čištění vlny zahrnuje průchod vlny šesti až osmi nádržemi (mísami), počínaje horkou vodou (60 °C/140 °FJ) smíchanou se saponátem a konče čistým oplachem. V každé fázi se vlna čistí a odstraňují se z ní nečistoty. Válce mezi nádržemi vytahují a tlakem z ní vytlačují znečištěnou vodu, aby se snížilo znečištění mezi miskami.

Ve druhé fázi se vyčištěná vlna myká a češe (posunkování/protahování), aby se vlákna smísila a vyrovnala. Účelem mykání vlny (angl. carding) je rozvolnit dodávané chomáčky surových vláken až na jednotlivá vlákna (přást a přízi). Tyto vlákna se během mykání musí napřímit a paralelizovat (urovnat do rovnoběžné polohy), promísit, odstranit nečistoty a kr...

Vlněný oblek do přírody

Vlna je velmi starý materiál, který lidstvo zná a využívá už tisíce let. Její novodobá historie je, aspoň pro nás Evropany, trochu smutná. Vlna se v Evropě běžně zpracovávala skoro celé dvacáté století, téměř každá země měla svůj vlnařský průmysl a uměla nabídnout něco speciálního (italské oblekovky, anglický tvíd, rakouský loden, skandinávská sukna).

Stoupající zájem o kvalitní látky a slow fashion ale snad zachrání evropské vlnařství před úplným zničením. Výrobci luxusního oblečení mají stále zájem nakupovat materiál z evropských textilek a malí lokální chovatelé opět nabízejí vlněné rouno nebo příze zájemcům o řemesla a ruční práce.

tags: #vlnený #oblek #do #prírody #vlastnosti

Oblíbené příspěvky:

• Jaroslav Holeček a jeho V srdci přírody
• Definice a význam ESP
• Kontejnery na odpad – přehled
• Změny ve vedení Frýdecké skládky, a.s.
• Statistiky a cíle recyklace baterií