Státní Dotace na Recyklaci Akumulátorů: Podmínky a Perspektivy

V souladu se Zákonem o odpadech č. 541/2020 Sb. je každý zákazník při zakoupení elektrozařízení nebo akumulátoru povinen zaplatit náklady na zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadního elektrozařízení. Spotřebitel má v systému nakládání s elektrospotřebiči a přenosnými bateriemi zcela zásadní roli. On je tím, kdo se rozhoduje, co udělá se starým spotřebičem/baterií.

Stará a nepotřebná elektrozařízení a baterie nepatří do netříděného komunálního odpadu, naopak mají být předány prostřednictvím sběrných míst, tzv. míst zpětného odběru, ze kterých putují k opětovnému použití nebo k samotné recyklaci. Spotřebitel musí být informován symboly níže, že příslušné elektrozařízení/baterie nepatří do komunálního odpadu. Jsou tak označena všechna nová elektrozařízení/baterie.

Nejen elektrozařízení, ale i baterie obsahují mnoho recyklovatelných kovů jako je například zinek, železo, mangan, nikl, kadmium nebo olovo. Některé z těchto látek jsou zároveň velmi nebezpečné pro životní prostředí a zdraví člověka, a to zejména rtuť, olovo a kadmium. Nepoužívané baterie, které nejsou předány k recyklaci prostřednictvím míst zpětného odběru, ale jsou skladovány například v kancelářských šuplících, či kdekoliv jinde v domácnostech či firmách mohou následně způsobit i požár. Tuto vlastnost mají zejména baterie s obsahem lithia.

Recyklační Linky a Zpracování Lithia v ČR

Recyklační linky na baterky vyrůstají po celé Evropě včetně Česka. Zatím likvidují lithium-iontové akumulátory z elektrokol, nářadí, mobilů a další elektroniky, případně vadné články pro elektromobily. Z výsledné drti se postupně oddělí kousky železného, hliníkového a měděného šrotu a zbyde černý prášek.

Tento provoz je zatím v Česku jen na papíře. Tři recyklační linky na lithium-iontové baterie, odbornou terminologií správně lithno-iontové, se však už připravují. Společnost Dekonta chce recyklační linku rozjet příští rok ve Slaném. Podobné zařízení připravují Kovohutě Příbram, které plánují jeho spuštění jako první letos na podzim, a kralupská společnost IBG.

Čtěte také: Environmentální studia - témata ke státnicím

Technologie Recyklace Lithia

To hlavní, jak z černého prášku získat užitečné kovy na výrobu nových baterií, se zatím dělá jen v zahraničí. Zpracovává se buď tepelně (pyrometalurgie), nebo chemicky (hydrometalurgie). Novější je hydrometarulgické zpracování, kdy se pomocí loužení získají třeba uhličitany, hydroxidy či sulfidy jednotlivých obsažených kovů - lithia, manganu, niklu, kobaltu.

Aby kromě nově vytěžených kovů či jejich sloučenin nakupovali výrobci baterií také recyklát, je má motivovat chystané evropské nařízení. Od roku 2030 se bude muset do nově vyrobených baterií přimíchávat minimálně 12 procent recyklovaného kobaltu a po čtyřech procentech lithia a niklu. V roce 2035 se podíl recyklátu zvýší.

Rozdílné složení baterií nicméně komplikuje jejich recyklaci. Recyklátor přesně nezná složení, takže nemůže materiály správně roztřídit. Evropská komise proto chystá nařízení, podle něhož by měla každá baterie v elektromobilu jakýsi rodný list.

Dnes se celosvětově recykluje zhruba pět procent lithiových baterií. Demontáž probíhá ručně a logistika spadá do kategorie manipulace s rizikovým materiálem. Zájem o recyklaci nicméně poroste. Jednak kvůli nástupu elektromobility a také v souvislosti s narůstajících oblibou bateriových úložišť pro energii z obnovitelných zdrojů.

Evropské Kapacity pro Recyklaci Baterií

V Evropě již dnes stojí několik velkých recyklačních závodů s kapacitou tisíce tun lithiových baterií ročně. Významný evropský recyklátor je belgický Umicore, který získává kobalt, nikl, hliník, měď. Lithium ne, posílají to další firmě, která řeší recyklaci. Belgičané nově staví továrnu v Polsku, kde mají spolupracovat s jihokorejským chemickým koncernem LG Chem, který mimo jiné vyrábí baterie do elektroaut.

Čtěte také: Obnovitelné zdroje a státní podpora v ČR

Letos v květnu spustil největší recyklační linku na získávání černého prášku z baterií do elektromobilů švédský Hydrovolt, společný podnik firem Northvolt a Hydro. Má kapacitu 12 tisíc tun bateriových modulů ročně, což představuje baterie z 25 tisíc elektromobilů. Prášek bude dál zpracovávat výrobce baterií Northvolt. Recyklaci baterek z elektroaut plánují budovat také evropské automobilky. Koncern Volkswagen rozjel výzkumný projekt pilotní recyklační linky v dolnosaském Salzgitteru.

Projekt Těžby Lithia na Cínovci

Cínovec měl být záchranou před závislostí na Číně: domácí lithium, tisíce míst, miliardy do rozpočtů, bilionová hodnota. Realita roku 2025 jsou odložené plány, dotace na infrastrukturu a otázka, zda se na kopci vůbec může rozjet těžba bez masivní podpory státu.

Pod Cínovcem a Zinnwaldem totiž leží podle odhadů přes milion tun čistého lithia ukrytého v místním minerálu cinvaldit. Z hloubky kopce by se kvůli honbě za lehkým kovem potřebným pro výrobu baterií do elektromobilů mohlo těžit těžko představitelné množství horniny. Cinvaldit je na lithium chudý. Dostávat z něj lithium znamená použít spoustu energie, vody a chemikálií. A na konci zůstane hora zbytků.

Na české straně se do projektu v roce 2019 zapojila státem ovládaná energetická skupina ČEZ prostřednictvím společnosti Geomet, v níž si koupila většinový podíl. Zbylých 49 procent drží australská společnost European Metals Holdings (EMH). Na německé straně chce těžbu a zpracování lithia rozjet společnost Zinnwald Lithium, obchodovaná na burze ve Frankfurtu.

Na české straně měla být - po několika odkladech - „finální studie proveditelnosti“ na Vánoce 2023. Jde v podstatě o takovou kuchařku, jak by měla těžba a zpracování lithia fungovat po technologické a ekonomické stránce. K tomu však nedošlo. Přišla další oznámení o odkladech, na valné hromadě ČEZ letos v červnu padl zatím poslední termín: konec letošního roku.

Čtěte také: Význam a cíle ochrany přírody

Vytěžená hornina se má podle plánů nadrtit a lanovkou svážet do asi sedm kilometrů vzdáleného Újezdečku, malé obce nedaleko Teplic. Tam měl v průmyslové zóně Dukla původně vzniknout zpracovatelský závod - v podstatě velká chemická továrna na lithium. Geomet si tu předjednal koupi pozemků za téměř miliardu.

Přesun Chemičky do Prunéřova

Loni ale Geomet ustoupil a oznámil stěhování chemičky do Prunéřova u Kadaně - na místo bývalé uhelné elektrárny. Ruda se má svážet sedm kilometrů lanovkou na nové překladiště na Dukle u Újezdečku a odtud pokračovat vlakem asi šedesát kilometrů do Prunéřova. Současně s tím Geomet navýšil těžbu na Cínovci z původních 2,2 milionu tun na 3,2 milionu ročně. Projekt zvažuje do budoucna získávání vedlejších kovů, především cínu a wolframu, případně rubidia, ale v provozních plánech zatím nejsou.

Pro ČEZ jako majoritního vlastníka je podle veřejných prohlášeních klíčová ekonomika projektu. Na valné hromadě v červnu kvůli tomu čelil místopředseda představenstva Pavel Cyrani sérii dotazů od drobných akcionářů. Projekt je podle něj „provozně ziskový“, ale konečné rozhodnutí padne až po dokončení finální studie proveditelnosti - tedy nejdříve v prvním čtvrtletí příštího roku.

Jenže trh s lithiem se propadl a třetím rokem nejeví známky oživení. Cena tuny uhličitanu lithného se z rekordů roku 2022 kolem 80 tisíc dolarů snížila na zhruba deset tisíc. Producenti po světě omezují výrobu nebo zavírají nejdražší doly, ale nabídka pořád drží krok s poptávkou, která zaostává za očekáváním.

Dotace a Budoucnost Projektu

Cínovec, který připravuje společnost Geomet, získal v březnu od Evropské komise status strategického projektu podle nařízení o kritických surovinách (Critical Raw Materials Act, CRMA). Status strategického projektu přináší zrychlené povolování a snazší přístup k financování.

Český projekt je z pohledu těžařů dál. Účelem dotace je podle ministerstva životního prostředí „zajistit soběstačnost“ Česka a EU v těžbě a zpracování lithia a připravit podmínky pro „kompletní bateriový řetězec“.

Šéfové ČEZ avizují, že se budou ucházet o peníze z českých i evropských rozpočtů. „Budeme využívat všechny dotační tituly, které budou k dispozici,“ potvrdil na valné hromadě v červnu Pavel Cyrani. K otázce, zda by byl projekt rentabilní i bez veřejné podpory, se nevyjádřil. Čeká prý na studii proveditelnosti.

Legislativa a Evidence v Odpadovém Hospodářství

Ministerstvo životního prostředí stanoví způsob určení minimální výše kauce pro výrobce solárních panelů uvedených na trh ode dne 1. ledna 2013, podskupiny elektrozařízení, které spadají do skupin elektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona, a způsob výpočtu úrovně využití odpadních elektrozařízení pro účely plnění povinnosti využití zpětně odebraných odpadních elektrozařízení minimálně v rozsahu podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

Zpětně odebrané výrobky s ukončenou životností musí být v místech zpětného odběru soustřeďovány vždy odděleně od jiných odpadů. Výrobky s ukončenou životností musí být soustřeďovány tak, aby nebyla ohrožena jakost povrchových nebo podzemních vod.

Pokud byly odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia předány na místo zpětného odběru v původním prodejním obalu, nesmí být z těchto obalů vyjmuty. Při soustřeďování poškozené nebo vadné odpadní baterie nebo akumulátoru s obsahem lithia o hmotnosti nižší než 30 kg musí být každá baterie nebo akumulátor jednotlivě zabaleny do vnitřního obalu a dále uloženy ve vnějším obalu. Vnější obal musí být vyplněn nehořlavým, nevodivým materiálem a musí být těsně uzavíratelný. Vnější obal musí být vybaven ventilačním zařízením, pokud je potřebné.

Odpadní baterie nebo akumulátory s obsahem lithia musí být skladovány ve sběrných boxech nebo nádobách označených nápisem „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k recyklaci“ nebo „Odpadní lithiové baterie a akumulátory k odstranění“.

Skladování a manipulace s odpadními elektrozařízeními s obsahem nebezpečných látek, regulovaných látek nebo fluorovaných skleníkových plynů podle jiných právních předpisů musí být prováděny tak, aby nedošlo k poškození částí obsahujících tyto látky a k jejich úniku.

Výrobce nebo pověřený zástupce podává návrh na zápis do Seznamu výrobců na formuláři podle přílohy č. 1 k této vyhlášce. Pokud při provádění změn údajů postupem podle § 23 odst. 1 zákona Ministerstvo životního prostředí (dále jen „ministerstvo“) vyzve osobu zapsanou v Seznamu výrobců k doložení podkladů prokazujících správnost, pravdivost nebo úplnost měněných údajů, použije osoba zapsaná v Seznamu výrobců pro tento účel formulář, jehož vzor je uveden v příloze č. 1 k této vyhlášce.

Evidence se vede samostatně za podskupiny elektrozařízení, skupiny baterií nebo akumulátorů podle § 76 zákona nebo skupiny pneumatik podle přílohy č. 6 k této vyhlášce. V případě přenosných baterií nebo akumulátorů, jejichž hmotnost je nižší než 5 gramů, není nutné vést evidenci v rozsahu podle odstavce 1 písm. c) a d).

Provozovatel kolektivního systému vede evidenci množství vybraných výrobků uvedených na trh výrobci, kteří s ním mají uzavřenou smlouvu o kolektivním plnění, minimálně v rozsahu podle odstavců 1 a 2, s výjimkou odstavce 1 písm. c) a d). Výrobce protektorovaných pneumatik nebo provozovatel kolektivního systému, který zajišťuje kolektivní plnění povinností výrobců pneumatik, vede evidenci podle odstavce 1 samostatně pro nové pneumatiky uváděné na trh, pokud výrobce takové pneumatiky na trh uvádí, a samostatně pro pneumatiky protektorované, které výrobce uvádí na trh.

Evidenci vedou výrobci plnící povinnosti podle zákona v individuálním systému a provozovatelé kolektivních systémů při převzetí zpětně odebraného výrobku s ukončenou životností z místa zpětného odběru, od posledního prodejce nebo od původce a při předání výrobku s ukončenou životností zpracovateli.

Vzor a obsah roční zprávy o výrobcích s ukončenou životností je uveden v příloze č. 2 k této vyhlášce. Výrobce elektrozařízení, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních elektrozařízení, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2A, 3A, 4A, 5, 6A, 7A, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Provozovatel kolektivního systému, který je oprávněn k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností provozovatelů solárních elektráren podle § 72 zákona, nebo osoba zajišťující výhradně plnění povinností provozovatelů solárních elektráren, jejichž součástí jsou solární panely uvedené na trh do dne 1. ledna 2013, zasílá roční zprávu v rozsahu podle odstavce 2 a tabulek č. 9 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Výrobce baterií a akumulátorů, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních baterií nebo akumulátorů, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2B, 3B, 4B, 5, 6B, 7B, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Výrobce pneumatik, který plní své povinnosti v individuálním systému, nebo provozovatel kolektivního systému, kterému bylo vydáno oprávnění k provozování kolektivního systému pro zajišťování plnění povinností pro zpětný odběr, zpracování, využití a odstranění odpadních pneumatik, zasílá roční zprávu v rozsahu tabulek č. 1, 2C I, 2C II, 3C, 4C, 5, 6C, 7C, 8 a 10 přílohy č. 2 k této vyhlášce.

Formulář pro podání žádosti o souhlas ministerstva s čerpáním peněžních prostředků kauce ze zvláštního vázaného účtu je uveden v příloze č. 3 k této vyhlášce. Formulář pro podání žádosti o vydání oprávnění k provozování kolektivního systému je uveden v příloze č. 4 k této vyhlášce.

Provozovatel kolektivního systému je povinen každoročně zajistit audit nejméně 15 % hmotnosti z celkového množství vybraných výrobků vykázaných provozovateli kolektivního systému jednotlivými výrobci podle § 45 odst. 1 písm. c) zákona. Provozovatel kolektivního systému nezajišťuje audit podle odstavců 1 a 2 ve vztahu k solárním panelům uvedeným na trh do dne 1. ledna 2013.

Provozovatel kolektivního systému zajistí ověření správnosti a úplnosti údajů o množství výrobků s ukončenou životností, které byly zpětně odebrány, svezeny, zpracovány nebo s nimiž bylo jiným způsobem nakládáno, včetně údajů o způsobu nakládání s těmito výrobky s ukončenou životností, vykázaných provozovateli kolektivního systému osobami podle § 50 odst. 1 písm. c) zákona s výjimkou provozovatelů míst zpětného odběru, tak, že zajistí každoročně audit nejméně 15 % hmotnosti zpracovaných výrobků s ukončenou životností.

Podskupiny elektrozařízení, které spadají do jednotlivých skupin elektrozařízení podle přílohy č. 1 zákona, jsou uvedeny v příloze č. 5 k této vyhlášce.

Na elektrozařízeních uvedených na trh po dni 13. srpna 2005 musí být uvedeno označení sestávající z grafického symbolu podle vzoru č. 1 podle přílohy č. 11 k této vyhlášce. Označení elektrozařízení pro účely zpětného odběru elektrozařízení se provádí vyznačením grafického symbolu podle vzoru č. 1 nebo č. 2 podle přílohy č. 11 k této vyhlášce.

Úroveň využití odpadních elektrozařízení se pro účely splnění povinnosti stanovené podle § 68 odst. 1 písm. c) zákona vypočítá pro každou skupinu elektrozařízení jako podíl hmotnosti odpadu, který po řádném selektivním zpracování odpadních elektrozařízení podle § 21 odst. 3 vstupuje do zařízení k recyklaci nebo využití, včetně přípravy k opětovnému použití, a celkové hmotnosti zpětně odebraných elektrozařízení v každé skupině elektrozařízení.

Při soustřeďování, skladování, demontáži a zpracování odpadních elektrozařízení je nutno postupovat v souladu s postupy stanovenými vybranými technickými normami Úřadu pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví podle přílohy č. 7 k této vyhlášce. Části, součásti a materiály přednostně demontované z odpadních elektrozařízení podle odstavce 3 musí být využity nebo odstraněny v souladu s přímo použitelnými předpisy Evropské unie a jinými právními předpisy upravujícími nakládání s nebezpečnými látkami v nich obsaženými.

Seznam technických norem podle § 69 odst. 2 písm. c) zákona pro odborně způsobilou třetí osobu zajišťující ověření, že zpracovatel odpadních elektrozařízení nakládá s odpadními elektrozařízeními v souladu se stanovenými technickými požadavky a vybranými technickými normami, je uveden v příloze č. 7 k této vyhlášce.

Průběžná evidence o odpadních elektrozařízeních a jiných odpadech se vede podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. Zpracovatelé odpadních elektrozařízení zasílají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za uplynulý kalendářní rok na formuláři podle přílohy č. 8 k této vyhlášce. Provozní řád zařízení ke zpracování odpadních elektrozařízení musí obsahovat minimálně náležitosti podle přílohy č. 9 k této vyhlášce.

Peněžní prostředky uložené na zvláštním účtu podle § 72 odst. 5 zákona mohou být před použitím k přímému plnění povinností podle § 72 odst. 1. Funkčnost použitého elektrozařízení se pro účely přeshraniční přepravy ověřuje provedením zkoušky funkčnosti. Zkouška funkčnosti musí být provedena osobou, která je odborně způsobilá, je držitelem příslušného oprávnění a osvědčení podle právních předpisů upravujících bezpečnost práce a držitelem živnostenského oprávnění k podnikání v oboru „Montáž, opravy, revize a zkoušky elektrických zařízení“.

Dokumentace musí být bezpečně, nikoli však nastálo, upevněna buď přímo na nebalená elektrozařízení, nebo na jejich obal tak, aby byla čitelná bez nutnosti jejich rozbalení. Jako použitá nesmějí být podle § 74 odst. 2 zákona přepravována elektrozařízení, která jsou odpadem.

Baterie, akumulátory a napájecí sady musí být označeny grafickým symbolem podle přílohy č. 11 k této vyhlášce. Označení podle odstavce 1 musí být provedeno podle nařízení Komise (EU) č. 1103/2010 ze dne 29. listopadu 2010, kterým se stanoví podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2006/66/ES o bateriích a akumulátorech a odpadních bateriích a akumulátorech pravidla pro označování baterií, akumulátorů a knoflíkových článků a pro zrušení směrnice 91/157/EHS.

Přítomnost těžkého kovu v bateriích, akumulátorech a knoflíkových článcích se označuje chemickým symbolem Hg pro rtuť, Cd pro kadmium a Pb pro olovo.

Výrobci a provozovatelé kolektivních systémů vedou do konce roku 2023 evidenci a podávají roční zprávu o výrobcích s ukončenou životností za roky 2021 až 2023 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., vyhlášky č. 170/2010 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., nebo vyhlášky č. 248/2015 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb.

Zpracovatelé odpadních elektrozařízení vedou do konce roku 2024 průběžnou evidenci o odpadních elektrozařízeních a jiných odpadech a způsobech nakládání s nimi a podávají hlášení souhrnných údajů z průběžné evidence za roky 2021 až 2024 podle požadavků vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb. Pokud bude hlášení ohlášeno v souladu s požadavky vyhlášky č. 352/2005 Sb., ve znění účinném přede dnem nabytí účinnosti zákona č. 541/2020 Sb., považují se všechny údaje, které jsou součástí hlášení podle § 22 odst. 4 zákona, za ohlášené.

Výrobce je povinen realizovat informační kampaně v rozsahu a způsobem podle § 2 nejpozději od 1. února 2022. Výrobce musí zajistit plnění zvláštních požadavků na místa nakládání s použitými bateriemi nebo akumulátory s obsahem lithia podle § 5 a 6 nejpozději od 1. února 2022.

tags: #statni #dotace #recyklace #akumulatoru #podmínky

Oblíbené příspěvky:

• Tipy pro boj s odpadem
• Konflikty v ochraně přírody Radějova
• Ekologické bydlení a finance
• Vývoz odpadu Mladějov
• Peter Wohlleben a tajemství přírody