Příroda pro nás není jenom místo, kde můžeme zažít něco vzrušujícího a u toho si pochutnat s těma nejkrásnějšíma výhledama do širýho kraje. Jasně, může se z ní na chvilku stát ta nejlepší restaurace, do který můžeš zajít. Ale hlavně je to poklad, o který se musíme starat, abychom se z něj mohli těšit po generace. Proto si z přírody nejenom bereme, ale taky jí vracíme.
Abychom si ale v přírodě mohli užívat svoje dobrodružství, nesmíme se k ní chovat, jako by byla na jedno použití. Jsme tam přece jenom na návštěvě. A návštěva se má chovat slušně a ohleduplně.
Proto jsme také už roky součástí iniciativy 1 % PRO PLANETU, kterou odstartoval zakladatel značky Patagonia Yvon Chouinard. To naše 1 % už 3 roky posíláme fantastický organizaci Wilderness International, která chrání panenskou divočinu všude po světě. A dělají to podle nás tím nejchytřejším způsobem. Wilderness International hezky potichu prostě divočinu skupuje - pěkně metr po metru - aby ji nemohl vlasnit nějaký plantážník, co na ní bude těžit, vypalovat lesy a zakládat plantáže nebo stavět komerční projekty.
Pomoc téhle skvělé nadaci nemusí ale jenom firmy jako my. I malý dar totiž v jejich rukou dokáže fantasticky hodně. Vždyť na záchranu 1 m2 jim stačí jenom 1 €, ze kterýho zvládnou ten metr koupit, zajistit ochranu s místními rangery a biology a dokonce připravit i edukační programy.
Chránit a zachovat místa, kde nevládne člověk, ale příroda, má pro nás ohromný význam. Nejenom proto, že divočina a příroda, v níž není po civilizaci ani památky, jsou místa, kam nás to táhne za dobrodružstvím. Čím víc totiž cestujeme a poznáváme rozmanitý krásy týhle jediný planety, která je nám domovem, tím víc vidíme, jak je důležitý, aby na našich mapách byla místa, která nesou jméno Hic Sunt Leones a kam žádný cesty nevedou.
Čtěte také: Moderní odpadové hospodářství
Protože příroda pro nás může být místem, kde hledáme dobrodružství a čas od času se může dokonce proměnit v nejlepší restauraci, do který můžeme zajít. Ale vždycky musí být místem, kde se veškerý život řídí pravidly, na který jsme mi lidi prostě malý páky.
Ocenění Nejlepší ekofarma roku
Ocenění Nejlepší ekofarma roku je udělováno nejlepšímu statku hospodařícímu v ekologickém zemědělství Svazem PRO-BIO a Nadačním fondem Bartákův hrnec od roku 2019.
Ekosady Komňa si ocenění zaslouží jednak díky svojí excelentní produkci, ale také, a to zejména, kvůli způsobu hospodaření v krajině. Je to opět ukázkový ekologický podnik, který v praxi jasně dokazuje, že ekologický způsob hospodaření má smysl.
Biofarma pod Hájkem je krásnou ukázkou rodinné farmy, kde se spojuje chov skotu v režimu ekologického zemědělství se zpracováním a agroturistikou. Na farmě mohou zájemci nejen koupit bio hovězí maso a výrobky z místního chovu, ale také se zde skvěle najíst a zůstat přes noc.
Bezděkovský mlýn se nachází v nádherné a téměř nedotčené přírodě kousek od Jihlavy. Manželé Řezníčkovi hospodaří na 180 hektarech, kde chovají masný skot a ovce a pěstují obilí nebo brambory v režimu ekologického zemědělství. Jejich zvířata se pasou skoro celý rok venku a doporučuji všem zájemcům o ekologické zemědělství a milovníkům biohovězího statek navštívit.
Čtěte také: Statistiky znečištění ovzduší
Více v článku: Ocenění pro ekologické zemědělce Nejlepší sedlák roku a Bartákův hrnec se spojí. 18. 7.
Častokrát slýcháme a někdy je nám přímo vynucováno, že ponechání území samovolnému vývoji je to nejlepší a jediné správné, co můžeme pro ochranu přírodních hodnot, tedy dochované biodiverzity, udělat.
Předem bych chtěl uvést, že nejsem odpůrcem samovolného vývoje, ale (a každý pokus o objektivní vyjádření s sebou nese nějaké „ale“) je třeba rozlišovat, proč tento způsob péče zavádíme nebo v něm chceme pokračovat. A jak bychom to chtěli páchat. A jak dlouho.
Na úvod je nejpodstatnější poukázat na některé problémy, které při řešení této situace mohou nastat, především co by měl každý, kdo vlastní nějaký ten kousek země a chce ji mít pro přírodu (zachování či obnovu přírodního bohatství), vzít v úvahu.
Protože rozhodnutí ponechat pozemek přírodě přijímáme především z hlediska zachování či obnovy různých přírodních hodnot, zaklínáme se přitom rádi ekosystémy, aniž bychom věděli, co to je.
Čtěte také: Pobaltské státy
Přirozené lesy jsou pojem, se kterým asi budeme často pracovat a k němu se budeme vztahovat. Lesnický naučný slovník (LNS) je definuje jako les s původními dřevinami, jehož struktura a vzájemný poměr dřevin byly člověkem poněkud pozměněny, ale jen do té míry, že nebyly narušeny jeho autoregulační schopnosti.
Zde musíme mít na paměti, že samovolný vývoj by měl být totéž, co přirozené fungování ekosystémů. A hlavně, my můžeme říci, kdy s tím začínáme, ale vůbec není možné stanovit nějaký konec.
Další pojem, který je v těchto situacích rád a často používán, je bezzásahový režim. Jak název navádí, zde nezasahujeme, tedy neděláme nic, ale na rozdíl od samovolného vývoje, který je na věčné časy a nikdy jinak, bezzásahový režim může být časově omezen.
Komunikace s veřejností a ochrana přírody
Představte si v naší zemi takovouto situaci: veřejnost práci ochranářů přírody vysoce cení, morálně i finančně, lidé chápou nezbytnost ochrany přírody, chovají se k přírodě šetrně a sami aktivně nabízejí ochraně přírody pomoc. Pěkná představa, že?
Právě „nedostatečnou komunikaci s veřejností a absenci společného konsensu“ označilo 74 našich významných odborníků ochrany přírody za nejslabší stránku současné ochrany přírody v ČR v anketě, kterou uspořádalo FOP před 1. setkáním v roce 2012.
Častou chybou komunikace směrem k veřejnosti je nepropojenost konkrétních ochranářských záměrů se zájmy „obyčejných“ lidí. Je přitom potřeba mít na paměti, že ti „obyčejní neodborníci“ jsou třeba lékaři, právníci, IT specialisté, ekonomové, manažeři, zedníci, kuchaři ad.
Když někdo mluví o ochraně nějakého druhu, není většinou vysvětleno, PROČ je důležité, aby onen druh v daném prostředí prospíval, aby se tam udržel, jakou to má vazbu na život lidí v daném území, jakou vazbu na život v širším měřítku.
Pro efektivní komunikaci, tedy komunikaci, která dosahuje toho, čeho dosáhnout chce, platí jedno osvědčené a užitečné pravidlo. Pokud chceme, aby někdo věnoval pozornost tomu, co sdělujeme, je potřeba takzvaně brknout na strunu, která v člověku něco pozitivního rozezní. Nezačínat rovnou s problematickým tématem. Začít tím, co zajímá dotyčné(ho) a ne tím, co chceme komunikovat my.
Je užitečné rozčlenit si cílovou skupinu na co nejpodrobnější podskupiny, neboť tak můžeme lépe určit jejich zájmy, a tudíž také motivaci něco udělat. takové informace, které vzbudí zájem o danou záležitost. Podat jich dostatek srozumitelnou a zábavnou formou.
Dalším zásadním faktem, který je potřeba si stále při komunikaci uvědomovat, je to, že veškeré informace, které jsou podány, jsou VŽDY příjemcem INTERPRETOVÁNY. A to na základě jeho předchozích zkušeností, znalostí, výchovy, kultury, věku atd. atd.
Velkou výzvou je narušit a zbourat hranici, která byla díky různým vlivům vystavěna mezi ochranáři a tzv. běžnou veřejností, tedy budovat „MY“ - ochranu přírody jako celospolečenskou záležitost, vytvořit pro ni obecně příznivou atmosféru. Je to nesnadný a dlouhodobý cíl.
Ochranářům nelze vyčítat, pokud neumějí komunikovat s veřejností, byť jsou i mezi nimi výborní komunikátoři. Jsem přesvědčena, že základy efektivní komunikace by měly být nedílnou součástí odborné přípravy pro ochranu přírody.
Vztah lidí k přírodě a životnímu prostředí
Mnoho lidí se rádo rozpovídá o svém vřelém vztahu k přírodě. Zahrádkář, turista, přírodovědec, lesník, pastevec, malíř-krajinář, outdoorový sportovec, ekologický aktivista i cestovatel do divoké přírody.
Pokud chceme porozumět vztahům lidí k přírodě a životnímu prostředí, pomůže nám k tomu pět základních charakteristik: potřeba kontaktu s přírodou, adaptace na přírodní podmínky, estetický postoj k přírodě, etický postoj k přírodě a environmentální vědomí.
- Člověk s vyšší potřebou kontaktu s přírodou hledá způsoby, jak být co nejvíce v přírodě a jak být co nejvíce s přírodou.
- Člověk s vyšší úrovní adaptace na přírodní podmínky si v přírodě (a s přírodou) umí poradit.
- Pozornost člověka s rozvinutým estetickým postojem k přírodě přitahuje okolní příroda, zajímá ho, někdy až pohlcuje.
- Na rozdíl od ostatních čtyř charakteristik vztahu k přírodě a životnímu prostředí potřebujeme pro vystižení etického postoje k přírodě dvě škály: škálu submise a dominance vůči přírodě a škálu afiliace (přátelství) a hostility (nepřátelství) k přírodě.
- Člověk s vyšším environmentálním vědomím má vnitřní motivaci chránit životní prostředí.
Nejen, že vztahy k přírodě a životnímu prostředí nelze smysluplně zredukovat do jedné charakteristiky, ale příznačná je pro ně naopak vnitřní nevyváženost a rozpornost.
Slova „příroda“ a „životní prostředí“ se tu od začátku do konce často opakují, obě dokonce kladu vedle sebe v klíčovém termínu celé knihy. Přírodou rozumím mimolidský svět spojený především s biosférou.
Vztah k přírodě by obsahoval charakteristiky, které jsou spojeny s bezprostředním kontaktem s přírodou, tedy potřebu kontaktu s přírodou, adaptaci na přírodní podmínky a estetický postoj k přírodě. Vztah k životnímu prostředí by obsahoval environmentální vědomí.
Ekologické zemědělství v České republice
Šetrnější zemědělství udržuje přírodu zdravou, zvyšuje biodiverzitu v krajině a zachovává úrodnou půdu i pro naše děti. Česko patří v podílu biofarmářů mezi evropskou špičku.
Zájem o ekologické zemědělství se v někdejším Československu objevil už koncem 80. let minulého století. V samizdatu tehdy vycházely studie o stavu české krajiny či nálezech zbytků pesticidů a umělých látek v potravinách.
Farmáři často spojují pěstování plodin s chovem zvířat. Například vojtěška, která se na pole seje pro zlepšení úrodnosti půdy, zároveň slouží jako krmivo pro skot. Zvířecí výkaly pak farmáři využijí jako přírodní hnojivo pro pole, kde pěstují třeba obilí. Tomuto přístupu se říká uzavřený koloběh živin a je to jeden z hlavních principů ekologického zemědělství.
Půda je pro farmáře jejich hlavním zdrojem obživy. Jen zdravá zemina totiž může vytvořit dobrý základ pro pěstování kvalitních potravin a krmiv pro zvířata. Půda je zároveň to nejcennější, co mohou předat dalším generacím.
Biofarmáři zachovávají v přírodě rovnováhu. Díky druhové rozmanitosti pěstovaných plodin, která se s ekologickým způsobem hospodaření obvykle pojí, jsou pole odolnější vůči chorobám a škůdcům.
Ekologičtí ovocnáři a zelináři dodržují podobné zásady jako biozemědělci na polích. Nepoužívají chemické postřiky, ale snaží se bojovat proti škůdcům i chorobám šetrnějším způsobem.
Nejlepší ekofarmy roku
Nejlepší ekofarma roku 2023: Květomluva
Manželé Fryzelkovi založili svou bylinnou farmu na valašských kopcích v nejsevernější části Bílých Karpat před devíti lety. Dnes na svých polích pěstují bylinky, které pak putují do staré sušírny, a následně z nich vyrábějí čaje, květové vody či bylinné soli v bio kvalitě.
Nejlepší ekofarma roku 2022: Farma Kateřina
Na malé rodinné farmě v Krušných horách chovají dobytek v souladu s principy ekologického zemědělství už více než třicet let.
Nejlepší ekofarma roku 2021: Sady Komňa
David Ryšavý s rodinou ve svých ekologických sadech, které leží na Slovácku, pěstuje především švestky, jablka a hrušky. Z nich pak vyrábí poctivá povidla, sušené ovoce i mošty.
Nejlepší ekofarma roku 2020: Biofarma Pod Hájkem
Manželé Řehořkovi založili malou rodinnou farmu v Podkrkonoší v roce 1991. Zabývají se chovem skotu a produkcí masa, ze kterého vyrábí krkonošské hovězí speciality v bio kvalitě.
Nejlepší ekofarma roku 2019: Bezděkovský mlýn
Manželé Řezníčkovi hospodaří v režimu ekologického zemědělství nedaleko Jihlavy na 270 hektarech, kde chovají masný skot a pěstují obilí, pelušku na osivo, jetelotravní směsi a brambory.
Nákupem biopotravin z ekologických zemědělství můžeme podpořit farmáře, kteří se o svou půdu starají s láskou i respektem k přírodě. Zároveň tím přispíváme k tomu, aby takových farmářů přibývalo.
Agroturistika
Agroturistika propojuje venkov, zemědělství a cestovní ruch. Co takhle letos vyrazit na dovolenou na farmu?
Agroturistika je cestování, během kterého trávíte svůj volný čas na zemědělské farmě. Návštěva statku může být jednodenní nebo vícedenní s ubytováním, které je často přímo v domě farmářské rodiny.
tags: #staty #ktere #se #chovaji #k #prirode
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]