Co je to stav klimatické nouze? Definice a význam

Náměstek pražského primátora Petr Hlubuček (STAN) navrhne vyhlásit v Praze stav klimatické nouze. Návrh předloží na příštím zasedání zastupitelstva hlavního města v červnu. Hlubuček to oznámil na stávce studentů v boji za ochranu životního prostředí.

Nejasná definice a opatření

Jasná definice pojmu stavu klimatické nouze ve světě neexistuje, není ani shoda ohledně rychlosti a rozsahu potřebných změn. Praha podle Hlubučka definuje konkrétní opatření v řádu týdnů.

"Chceme učinit potřebné kroky, které povedou ke zlepšení stavu životního prostředí a ochraně naší krajiny. V dosavadní politice hrály ekonomické faktory primární roli. Dle mého názoru je dnes, v době ekonomického blahobytu, vhodná chvíle, aby byly zohledňovány ekologické následky politických rozhodnutí," uvedl Hlubuček.

Na červnovém zastupitelstvu navrhnu, aby Praha vyhlásila stav klimatické nouze! Tedy aby přijala sérii konkrétních kroků, které povedou ke snížení emisí CO2 v Praze.

Reakce v Česku a ve světě

V Česku tento týden vyhlásili stav klimatické nouze radní sedmé pražské části. Radnice Prahy 7 přestane používat jednorázové plasty, úřad změní způsob hospodaření s odpadem, vysadí v ulicích nové stromy nebo nakoupí ekologická auta. Zároveň bude u developerských projektů vyžadovat využití tzv. zelených střech a změní hospodaření s vodou.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Hlubuček se zavázal podat návrh na vyhlášení klimatické nouze na páteční stávce studentů v boji za ochranu životního prostředí, která se v Praze konala na Malostranském náměstí. Šlo o třetí studentskou stávku za klima v České republice, další je svolána na 7. června. Páteční stávky se v řadě měst Česka účastnily tisíce studentů, protesty se konají v desítkách zemí po světě. Studenti apelují na vlády daných zemí, aby začaly řešit problémy klimatických změn.

Stav klimatické nouze vyhlásily počátkem května regionální parlamenty ve Skotsku a Walesu, v Británii se připojují jednotlivá města, například Londýn nebo Bristol a další místní zastupitelstva, uvedl Hlubuček v tiskové zprávě.

Nová rétorika a pochybnosti

Je jasné, že do klimatického hnutí se vkrádá nová rétorika volající po větší urgenci naléhavosti při řešení změn klimatu. Vzhledem k alarmujícím zprávám vědců a tragické nečinnosti politiků tváří v tvář hrozbě ohrožující základy naší existence jsou podobné pojmy zcela na místě.

Správně v něm však poznamenává, že o podobných pojmech lze mít i oprávněné pochybnosti. Že je potřeba k podobným úvahám přistupovat obezřetně a s respektem věděli už aktivisté z francouzské autonomní zóny ZAD, když kritizovali časté používání pojmu Výjimečný stav klimatu před čtyřmi lety během klimatické konference v Paříži.

Aktivisté z francouzských autonomních zón, a nejen z nich, měli totiž s výjimečným stavem přímou zkušenost. Francouzská policie začala využívat nově nabytého práva k plošnému zákazu demonstrací, stovkám domovních prohlídek aktivistických bytů, vyklízení squatů a vymetání doupat odporu. Dvě desítky zkušených aktivistů dostali po dobu konání klimatické konference domácí vězení.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Historicky jsou výjimečné či nouzové stavy dobami, kdy moc vládnoucích nad ovládanými rostla. Tehdy nám poprvé došlo, že jsme celou dobu řešili co dělat, když na nás krajní pravice bude chtít zaútočit a nebyli jsme připravení na situaci, že se k nám bude chtít přidat.

Mnoho politických komentátorů a odborníků na pravicový extremismus si již stihlo všimnout, že spolu se stoupající nutností řešit změny klimatu zažívá v krajně pravicových kruzích nárůst popularity eko-fašismus, který ve své současné podobě volá po nutnosti rapidně snížit množství lidí na planetě.

Zatím je pro mě absolutně nepředstavitelná možnost jakési ekocidy v zájmu klimatu. Nerozumějte mi prosím špatně. Neříkám, abychom slova jako klimatická krize, nouze nebo pohotovost nepoužívali. Jen si buďme vědomí, že každá mince má dvě strany a i o používání těchto pojmů je nutné vést diskuzi, ve které je potřeba oponovat jakýmkoliv autoritářským a fašistickým interpretacím.

Protože i způsob vedení této diskuze nakonec bude formovat společnost, ve které budeme v budoucnu žít, bude-li jaká.

Evropská opatření a Zelená dohoda pro Evropu

Pařížská dohoda (4) přijatá dne 12. prosince 2015 na základě Rámcové úmluvy Organizace spojených národů o změně klimatu (UNFCCC) (dále jen „Pařížská dohoda“) vstoupila v platnost 4. listopadu 2016.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Smluvní strany Pařížské dohody se dohodly, že udrží globální průměrný nárůst teploty výrazně pod 2° C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí a budou usilovat o to, aby tento nárůst nepřesáhl 1,5 °C ve srovnání s úrovní před průmyslovou revolucí.

Řešení problémů souvisejících s klimatem a životním prostředím a dosažení cílů Pařížské dohody jsou jádrem sdělení Komise ze dne 11. prosince 2019 s názvem Zelená dohoda pro Evropu (dále jen „Zelená dohoda pro Evropu“).

Evropský parlament ve svém usnesení ze dne 15. ledna 2020 o Zelené dohodě pro Evropu (5) vyzval k tomu, aby byla nejpozději do roku 2050 uskutečněna nezbytná transformace na klimaticky neutrální společnost, a ve svém usnesení ze dne 28. listopadu 2019 o stavu klimatické a environmentální nouze vyhlásil stav klimatické a environmentální nouze (6).

Zelená dohoda pro Evropu kombinuje komplexní soubor vzájemně se posilujících opatření a iniciativ, jejichž cílem je dosáhnout klimatické neutrality v Unii do roku 2050, a vytyčuje novou strategii růstu, která je zaměřena na transformaci Unie ve spravedlivou a prosperující společnost s moderním a konkurenceschopným hospodářstvím účinně využívajícím zdroje a zahrnujícím dynamická průmyslová odvětví, která budou ve svých příslušných oborech i nadále světovou špičkou a globální hnací silou inovací, přičemž budou zajišťovat velmi dobře placená a kvalitní pracovní místa v Evropě.

Jejím cílem je rovněž chránit, zachovávat a posilovat přírodní kapitál Unie a chránit zdraví a blahobyt občanů před environmentálními riziky a dopady.

Opatření v energetice a dopravě

V tomto ohledu 8. akční program pro životní prostředí probíhající do roku 2030, který je stanoven v rozhodnutí Evropského parlamentu a Rady (EU) 2022/591 (7), podporuje cíl urychlit ekologickou transformaci na klimaticky neutrální, udržitelné, netoxické, odolné a konkurenceschopné oběhové hospodářství účinně využívající zdroje a založené na obnovitelných zdrojích energie, která bude uskutečněna spravedlivým, rovným a inkluzivním způsobem, a cíl chránit, obnovovat a zlepšovat stav životního prostředí, přičemž podporuje soubor opatření a iniciativ oznámených v rámci Zelené dohody pro Evropu a navazuje na něj.

Očekává se, že k dosažení tohoto snížení emisí přispějí všechna hospodářská odvětví, včetně odvětví silniční dopravy. Odvětví dopravy je jediným odvětvím, v němž se emise od roku 1990 zvyšují. To zahrnuje i silniční dopravu lehkými a těžkými užitkovými vozidly, která společně představují více než 70 % celkových emisí z dopravy.

Opatření stanovená v tomto nařízení jsou nezbytná jako součást soudržného a konzistentního rámce, který je nepostradatelný pro dosažení celkového cíle Unie snížit čisté emise skleníkových plynů a zároveň omezit závislost Unie na dovážených fosilních palivech.

Je zásadně důležité, aby Komise spolupracovala s členskými státy a zúčastněnými stranami z řad průmyslu na zabezpečení dodavatelského řetězce v oblasti kritických surovin, které jsou zapotřebí pro vozidla s nulovými a nízkými emisemi.

Za účelem dosažení snížení čistých emisí skleníkových plynů do roku 2030 alespoň o 55 % ve srovnání s úrovní z roku 1990 je nutné zpřísnit požadavky na snížení emisí stanovené v nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2019/631 (9) pro osobní automobily i lehká užitková vozidla.

Vědecký pohled na klimatickou změnu

Alexandr Ač v červnu 2019 pronesl v CEDu přednášku o klimatické změně. Přednášku pořádal CED u příležitosti zveřejěnní Výzvy brněnských kulturních institucí k vyhlášení stavu klimatické nouze na území města Brna.

Myslím, že naprostá většina seriózních vědců považuje zprávy IPCC za jedny z nejpodrobnějších a nejlepších dokumentů o stavu klimatu a důsledcích jeho změny, které má svět k dispozici. Koneckonců, stovky vědců se na jejich vypracování podílí. Kdo se přihlásí, může se stát vědeckým oponentem. Samozřejmě zde místo pro konstruktivní kritiku existuje, a pokud vychází z vědeckých základů, nic špatného na ní není. Horší je to s ideologickou kritikou, která se objevuje možná až příliš často.

Možná příčina zvýšené aktivity panelu IPCC je rostoucí naléhavost řešení problému a stále větší rozsah pozorovaných důsledku oteplování. Speciální zpráva SR1.5 jasně konstatovala, že závažnost důsledků oteplení již o pouhého 0.5 °C se výrazně zvyšuje.

Faktem zůstává, že zprávy IPCC samy o sobě nejsou politickými dokumenty a ani žádná konkrétní opatření na omezování emisí explicitně nedoporučují. „Pouze“ vytváří scénáře, jakým způsobem se bude chovat klima podle množství vypuštěných emisí. Při mitigačních scénářích je nastíněno, jakou kombinací výroby a spotřeby energie lze případného poklesu emisí skleníkových plynů dosáhnout. IPCC samozřejmě nic nepřikazuje, nezakazuje ani nedoporučuje. Vytváří podrobný popis situace „co když“.

Pravdou je, že zprávy IPCC musí podle definice vycházet z kompromisu. Konzervativnost IPCC ve své podstatě není špatná, a dokonce ani kontraproduktivní. Ale jen v případě, že si ji uvědomujeme.

V médiích se až příliš pravidelně a disproporčně objevují hlasy popírající závažnost či dokonce antropogenní původ změny klimatu, takže „radikální“ postoje zmiňovaných autorů by větší prostor určitě mít měly. Je otázkou, nakolik by to přineslo pozitivní změnu v širší společenské diskuzi a případně větší přijatelnost nevyhnutelných ekonomických změn.

Nicméně podle vyjádření mnoha vědců je situace v klíčových ohledech nejspíše vážnější, než by se mohlo zdát ze samotných zpráv. Jako lidé téměř všichni instinktivně tíhneme k optimističtějšímu vidění světa, jelikož je pro přežití výhodnější.

Obávám se, že počet expertů, kteří jsou schopni, a hlavně ochotni, komunikovat výsledky zpráv IPCC, je jako šafránu. Možná bychom je spočetli na prstech několika rukou. Myslím, že se to moc nedaří a nemalý prostor dostávají bohužel i neodborné dezinterpretace. Zprávy jsou rozsáhlé - a kdo je kdy čte celé? I ti nejlepší experti většinou zvládnou „pouze“ svůj obor.

Fakt, že iniciovala hnutí mladých lidí s téměř globálním rozměrem, vnímám jedině kladně, jelikož dosavadní formy komunikace příliš úspěchu nepřinesly. Dokonce si myslím, že jde o poslední šanci, jak dosáhnout pozitivní změny, protože všechny ostatní způsoby jsme již vyčerpali.

Pokud mladá generace ve svých požadavcích nesetrvá a nenabere na intenzitě, nejspíše se zase nic nezmění. Každý si limit musí stanovit sám a upřímně, moc vědců-aktivistů není. Nemyslím, že tyto dvě role jsou v rozporu. Pokud zkoumám nějaký problém, který považuji za závažný, a není mu věnována adekvátní pozornost, je snad nesprávné na něj upozornit?

Nejsme již v situaci, kdy si můžeme dovolit další nečinnost. Domnívám se, že většina podobných scénářů je pouze hypotetická, pokud nebudou fosilní paliva zpoplatněna. Lidé budou jednoduše využívat zdroje podle ceny jako doposud. Jenže ta nezahrnuje externality spojené s jejich užíváním. Je potřeba co nejdříve ukončit podporu těžby fosilních zdrojů a co nejdříve s jejich těžbou také skončit.

Pro lidi jsou nejjednodušší úspory energie, které nesnižují kvalitu života, ale naopak snižují provozní náklady. Každý má ale jiné možnosti, které se lokálně liší.

I vědci jsou lidé, i když se to tak občas nemusí zdát. Nemyslím si, že existuje vědec, který si nepřipouští emoce, to je skoro nemožné. A i kdyby to možné bylo, mělo by to být žádoucí nebo očekávatelné?

Praha a klimatická výzva

Na dnešní stávce studentů v boji za ochranu životního prostředí - Fridays for future - vystoupil také náměstek primátora hl. „Jsme tu, protože chceme učinit potřebné kroky, které povedou ke zlepšení stavu životního prostředí a ochraně naší krajiny. V dosavadní politice hrály ekonomické faktory primární roli. Podle mého názoru je dnes v době ekonomického blahobytu vhodná chvíle, aby byly zohledňovány ekologické následky politických rozhodnutí,“ uvedl na akci studentů náměstek primátora hl. města Prahy Petr Hlubuček a pokračoval: „Několikrát jsme vyzývali vládu České republiky, aby tato témata nebrala na lehkou váhu. Avšak nebyli jsme vyslyšeni. Podařilo se nám však prosadit řadu ekologických kroků ve městech, kde působíme. Praha pod našim vedením připravila Adaptační strategii na změnu klimatu a Územní energetickou koncepci. Navíc teď připravuje Akční plán pro udržitelnou energii a klima. Všechny tyto strategické dokumenty obsahují řadu konkrétních opatření, která pomáhají zlepšit životní prostředí v Praze.

Jak náměstek pražského primátora dále oznámil, rozhodl se, že v červnu na zasedání Zastupitelstva hlavního města Prahy. „Navrhnu, aby Praha po vzoru dalších západních metropolí vyhlásila stav klimatické nouze, tedy aby se Praha zavázala k řadě konkrétních opatření, které povedou ke snížení emisí CO2, které se na území Prahy vyprodukují. Stav klimatické nouze vyhlásily počátkem května regionální parlamenty ve Skotsku a Walesu, ve Velké Británii se připojují jednotlivá města, například Londýn nebo Bristol a další místní zastupitelstva.

Jasná definice tohoto pojmu neexistuje, stejně jako ani nepanuje konsenzus ohledně rychlosti a rozsahu potřebných změn.

Hlavní město Praha ustoupilo od plánovaného vyhlášení klimatického stavu nouze. Ten chtěl zavést a zastupitelům navrhnout radní pro životní prostředí Petr Hlubuček (STAN).

„My tady v Praze jsme ten úmysl (vyhlášení stavu klimatické nouze - pozn. red.) také krátce zvažovali. A nakonec jsme se rozhodli, že se má udělat takový buddhistický úkrok stranou,“ řekl MF DNES Martin Bursík.

„Trochu se bojíme, že lidé, kteří necítí zodpovědnost k budoucím generacím, by do toho pojmu začali střílet. Začali by říkat, že to je prázdné slovo bez obsahu. A nám přišlo zbytečné se tím vysilovat. Proto jsme pojem klimatická nouze nechali proběhnout vedle nás a raději jsme se rovnou pustili do toho, co je jeho obsahem.

Stav klimatické nouze chtěl přitom vyhlásit radní pro životní prostředí Petr Hlubuček, který dokonce před dvěma týdny přislíbil stávkujícím studentům za klima to, že zastupitelům předloží návrh na vyhlášení tohoto stavu.

„Chci, abyste věděli, že já a Starostové a nezávislí k tomu přistupujeme zodpovědně,“ řekl Petr Hlubuček v pátek 24. „Vyhlásit klimatickou nouzi není pouze deklarativní věc. Je to velký závazek pro současnou politickou reprezentaci, ale i pro ty budoucí reprezentace. Je to závazek, jak budeme snižovat CO2 v Praze. Jak budeme snižovat podíl Prahy na globálním oteplování. Přineseme plán jednotlivých konkrétních opatření.

Klimatické změny a situace ve městě mají podle Hlubučka dvě roviny. Tou první je přizpůsobení se tomu, co se děje v rámci změn klimatu. Snížit se má v budoucnu rovněž spotřeba elektrické energie. Při jejíím nákupu může město postupovat tak, že například řekne, že městské firmy jako je třeba dopravní podnik (DPP), každý rok nakoupí o pět procent více elektrické energie z obnovitelných zdrojů.

Na jednání zastupitelů na konci června bude Hlubuček chtít, aby město vyhlásilo tzv. klimatickou nouzi. Tu chce ale nazývat nikoliv nouzí, ale klimatickou výzvou. Podle Hlubučka by výraz nouze mohl obyvatele zbytečně děsit a znejistit.

Řízení decentralizovaných zařízení v nouzovém stavu

Studie Řízení decentralizovaných zařízení v nouzovém stavu, kterou zveřejnilo Ministerstvo průmyslu a obchodu v rámci projektů Národního plánu pro chytré sítě, přináší komplexní pohled na to, jakým způsobem lze udržet stabilitu elektrizační soustavy v době, kdy roste podíl decentralizovaných zdrojů energie a klimatické i tržní výkyvy přinášejí častější rizika nestability.

Zásadním výchozím bodem studie je definice nouzového stavu elektrizační soustavy, který nastává, pokud je ohrožena provozní bezpečnost sítě - typicky při poklesu frekvence pod 49,8 Hz nebo jejím nárůstu nad 50,2 Hz. V takovém případě přechází řízení do rukou provozovatele přenosové soustavy (PPS), který má povinnost využít všechny dostupné tržní nástroje a v krajním případě aktivovat tzv. netržní redispečink.

Studie dále podrobně analyzuje metodiku výpočtu těchto kompenzací. Evropské nařízení 2019/943 stanoví, že finanční náhrada musí zohledňovat buď dodatečné provozní náklady, nebo čisté výnosy z prodeje elektřiny, které by zařízení dosáhlo nebýt zásahu PPS. Tento rámec je doplněn o českou legislativu, zejména o vyhlášku č. 193/2023 Sb., která definuje stav nouze v elektroenergetice.

tags: #stav #klimatické #nouze #definice #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Jiří Karbus a ekologické farmy
• Vliv sluneční aktivity
• Návody pro kreslení tužkou
• Šetrné mytí nádobí
• Jak snížit ekologickou stopu?