Už šestkrát prodloužila Francie výjimečný stav, který v zemi kvůli hrozbě terorismu platí od listopadu 2015. Tehdy ho zavedl prezident Francois Hollande po atentátech na bary, restaurace a hudební klub Bataclan.
Od té doby už stát jeho trvání šestkrát prodloužil, naposledy 6. července. Současný prezident Emmanuel Macron, jenž nastoupil letos v květnu, slibuje, že výjimečný stav prodlužovat nebude a nechá jej skončit 1. listopadu. Do té doby hodlá prosadit nový protiteroristický zákon, který by měl další bezpečnost zajistit.
Prezidenta už kvůli tomu mnozí odborníci i zástupci nevládních organizací kritizují. Skončit by tak měl 1. Ve Francii byl výjimečný stav vyhlášen od druhé světové války už několikrát.
Ve Francii o půlnoci skončil po takřka dvou letech výjimečný stav zavedený po útocích v Paříži, při nichž zemřelo 130 lidí. Mimořádná opatření umožnila nasazení tisíců vojáků v ulicích a tisíce razií i bez povolení soudu. Desítky lidí jsou v domácím vězení a 23 osob bylo obviněno z terorismu. Našlo se také přes 600 zbraní. Opatření nahradil nový protiteroristický zákon.
Lidskoprávní organizace ho ale kritizují - Francouzi podle nich budou žít de facto v trvalém výjimečném stavu.
Čtěte také: Uloz.to a autorské právo
Výjimečný stav vyhlásil předchozí prezident Francois Hollande po teroristických útocích 13. listopadu 2015 v koncertní síni Bataclan, u stadionu Stade de France a v ulicích hlavního města.
Zákonodárci ho celkem šestkrát prodloužili. Kritici ale tvrdili, že je opatření neúčinné a dochází při něm k porušení občanských práv a ohrožení demokracie.
Současný prezident Emmanuel Macron dal najevo, že je zapotřebí přijmout trvalejší opatření. Zrušení výjimečného stavu podmínil zpřísněním bezpečnostní legislativy. „Nebyli jsme dostatečně připraveni na islamistický terorismus, jeho vražednou ideologii, která nás přinutila důkladně reorganizovat naše právo,“ zdůraznila hlava státu.
Nový protiteroristický zákon podporuje podle průzkumů nadpoloviční většina Francouzů. Zatímco vláda tvrdí, že jde o kompromis mezi zajištěním bezpečnosti a ochranou lidských svobod, lidskoprávní organizace varují, že vláda de facto legalizovala permanentní výjimečný stav.
Ministerstvo vnitra totiž nadále může v případě ohrožení bez povolení soudu vytvořit bezpečnostní zóny, a omezit tak pohyb lidí a vozidel. Ve vymezené oblasti může policie provádět domovní prohlídky.
Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší
Úřady smí rovněž uzavírat mešity a jiná náboženská střediska, pokud nabydou přesvědčení, že se v nich šíří nenávist nebo se v nich omlouvá terorismus. Policie může také vymáhat od podezřelých z terorismu přístupová hesla k jejich elektronické komunikaci.
Na rozdíl od výjimečného stavu už ministerstvo vnitra nesmí osobám podezřelým z přípravy teroristického činu nařídit domácí vězení, ale jen vyzvat k tomu, aby neopouštěly obec, ve které mají trvalé bydliště. Preventivní prohlídky u podezřelých musí opět povolovat soudce.
Dopady výjimečného stavu
Po pařížských útocích razantně vzrostl počet vojáků a policistů v ulicích. Francie spustila již po útocích na redakci Charlie Hebdo v lednu 2015 operaci Sentinelle, které se dosud účastní 7000 vojáků, z nichž polovina operuje v Paříži. Radikálové na vojáky často útočí.
Koncem loňského července oznámil Hollande vznik Národní gardy, nové bezpečnostní složky vytvořené ze současných záloh, která má pomáhat stávajícím pořádkovým silám bojovat s terorismem. Celkem je v případě nouze možno mobilizovat 174 tisíc lidí.
Razie, domácí vězení a zabavené zbraně
Francouzská vláda tvrdí, že se jí za dva roky podařilo zabránit celkem 32 atentátům, z toho třinácti jen v tomto roce.
Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení
Francouzská mutace webu The Local však upozorňuje, že kabinet nekonkretizoval, kolika útokům se podařilo zabránit díky větším pravomocím bezpečnostních složek a kolik z nich bylo zmařeno jednoduše díky dobré práci policie a tajných služeb - případně naopak chybám džihádistů.
V období po koordinovaných útocích v Paříži zahynulo při islamistických atentátech 92 lidí včetně 85 osob zabitých při loňském útoku v Nice. Dále se jednalo o policistu zavražděného na Champs-Élysées a dvě studentky, jež zemřely letos v říjnu po incidentu na vlakovém nádraží v Marseille. Dalšími oběťmi se stal policista se svou manželkou a katolický kněz.
Zvláštní síly podnikly celkem 4457 razií bez povolení od soudce. Přibližně 80 procent těchto akcí se uskutečnilo během půl roku po pařížských atentátech. Ne všechny ale byly spojeny s terorismem. V důsledku razií odstartovalo 998 trestních řízení, jen 23 z nich se ale podle listu Le Monde týkalo terorismu.
Celkem 646 osob skončilo ve vazbě, 752 v domácím vězení - z toho jich tam stále zůstává 41 včetně osmi, kteří tam byli umístěni už na začátku výjimečného stavu. Bezpečnostní složky při raziích zabavily 625 zbraní, 78 z toho byly zbraně armádního typu, například samopaly kalašnikov.
Úřady nechaly uzavřít 19 mešit či islámských vzdělávacích center, z toho jedenácti stále nepovolily obnovit činnost.
Cestování do Francie během výjimečného stavu
Pro vstup a pobyt na území cizího státu musejí občané ČR splňovat podmínky stanovené jeho zákony. pobytu na území cizího státu je příslušný zastupitelský úřad daného státu. Následující informace jsou určeny k základní orientaci.
Francie patří mezi turisticky nejnavštěvovanější státy světa a služby turistům jsou zde na velmi dobré úrovni. Do Francie přijíždí každoročně několik set tisíc občanů ČR a pro naprostou většinu z nich je pobyt zde zcela bezproblémový.
Doporučujeme nenavštěvovat po setmění odlehlá místa a parky a také neblaze proslulé čtvrti měst. Přespávání venku (v parcích, na plážích) nebo v automobilech či karavanech na neplacených parkovištích, dálničních odpočívadlech, parkovištích u benzínových stanic, je nebezpečné. Spící osoby bývají nezřídka oloupeny a přepadeny, zejména na jihu Francie. Zloději používají uspávací spreje a pohodlně takto vykradou například karavan. Časté jsou krádeže věcí ponechaných v automobilech či dokladů a cenin bez dozoru na plážích.
Francie patří k zemím, kde dochází ke stávkám častěji než v ČR. Stávky nezřídka postihují i veřejnou dopravu a prodej paliva u čerpacích stanic. Rovněž zácpy na dálnicích nejsou ničím neobvyklým. Při pobytu ve Francii proto doporučujeme sledovat dopravní zpravodajství a dle situace případně i webové stránky Vašeho dopravce.
Převoz hotovosti 10 000 Eur a vyšší je bez předchozího ohlášení na celnici zakázán.
Ministerstvo zahraničních věcí též upozorňuje, že se v oblasti Calais nachází osoby, které ilegálně usilují o vstup do Velké Británie a mohou se snažit skrývat před orgány pohraniční kontroly v dopravních prostředcích směřujících do Velké Británie. Občanům ČR proto doporučujeme nenavazovat v oblasti Calais kontakt s neznámými osobami a zabezpečit své vozidlo tak, aby do něho nemohla vniknout a skrýt se zde nepovolaná osoba.
Ztrátu či krádež cestovního pasu či občanského průkazu je nutno nahlásit místní policii, která sepíše protokol. Každý takový případ je dále nutné nahlásit co nejdříve po návratu do ČR obecnímu úřadu s rozšířenou působností, či ještě před návratem osobně Velvyslanectví ČR v Paříži.
Před každou cestou do zahraničí se doporučuje sjednat cestovní pojištění.
Turisty cestující motorovým vozidlem upozorňujeme, že pokuty za nedodržení pravidel silničního provozu jsou vysoké a musí být zaplaceny na místě v hotovosti. Snaha o snížení pokuty je bezpředmětná. Dále upozorňujeme, že ve Francii platí naprostý zákaz vlastnit a používat v motorových vozidlech navigační zařízení upozorňující na umístění radarů měřících rychlost. Pokuta za nedodržení tohoto zákazu je velmi vysoká.
Paříž je zónou s omezeným provozem motorových vozidel. Vozidla, která nemají francouzskou emisní známku, nesmějí být ve vnitřní Paříži v provozu, a to od pondělí do pátku v době od 8 do 20 hodin. Zóna s omezeným provozem nezahrnuje pařížský městský okruh (Boulevard périphérique), který vnitřní Paříž ohraničuje. Za používání vozidla bez předepsané známky v zóně s omezeným provozem v zakázané době hrozí pokuta. Pařížské orgány mohou s ohledem na aktuální stav znečištění ovzduší podmínky provozu vozidel dále zpřísňovat.
Ve Francii provádějí policejní orgány zápis okolností nehody pouze v případech, kdy došlo ke zranění či úmrtí. Při této příležitosti vyslechnou svědky, provedou měření a sepíší protokol, ale nejsou kompetentní k určení viníka nehody. Účastníci nehody si poté mohou vyžádat protokol u příslušné prokuratury. K nehodám, při kterých došlo pouze ke hmotným škodám, se policie nedostavuje a policejní protokol se nesepisuje. O okolnostech nehody sepisují sami její účastníci Evropský záznam o dopravní nehodě (francouzsky „Constat amiable“). Formuláře protokolu mají standardní podobu v celé EU. /je tedy třeba žádat předložení oficiálních dokladů totožnosti účastníků nehody (občanského průkazu nebo pasu), řidičského průkazu a dokladu o pojištění (od 1.4.2024 byla zrušena nutnost mít u sebe zelenou kartu, nicméně osoba se musí prokázat dokumentem o pojištění s číslem kontraktu, typu vozidla, značce např. tzv. Protokol může být vyplněn i několika jazyky (např. Pokud by druhá strana odmítla protokol podepsat, je též možné přivolat policii, nebo eventuálně vyplnit protokol s pomocí svědků.
Další užitečné informace naleznete na webové stránce Velvyslanectví ČR v Paříži v sekci Konzulární informace.
Riziko teroristických útoků i nadále přetrvává a až do odvolání platí ve Francii nejvyšší stupeň bezpečnostní hrozby tj. Upozorňujeme, že ve Francii platí povinnost označit zavazadla jmenovkou s viditelným uvedením vašeho jména a příjmení, a to při přepravě ve veřejné dopravě (např. vlaky TGV společnosti SNCF či při přepravě pařížským metrem se společností RATP i dalšími dopravci atd.). Další pokuty od 1. července 2025 hrozí za kouření na některých místech jako jsou veřejné parky a zahrady, pláže hraničící s vodami ke koupání, autobusové zastávky a kryté čekárny pro cestující, okolí škol, vyšších odborných škol, středních škol a dalších míst určených k přijímání, školení nebo ubytování nezletilých, otevřená prostranství a okolí knihoven, koupališť, stadionů a sportovišť. Zákaz kouření se naopak nevztahuje na terasy kaváren a restaurací.
V nedávné minulosti často docházelo k anonymním hlášením bombových nástrah, což vedlo k mnoha uzavírkám a evakuacím letišť a památek (včetně Versailles či Louvre). Policie byla nucena takové místo vyklidit. Důsledně dodržujte pokyny místních bezpečnostních složek i úřadů a zachovávejte obezřetnost.
Je nutno počítat s bezpečnostními kontrolami v místech s větší koncentrací osob, např. při vstupu na turisticky atraktivní místa, do nákupních center, kulturních představení, sportovní události, veřejná shromáždění apod. V ulicích francouzských měst se návštěvníci mohou setkat s plně ozbrojenými hlídkami vojáků francouzských ozbrojených sil, četnictva a policie, které se podílejí na zajištění bezpečnosti v rámci prevence proti teroristickým útokům.
Přísnější bezpečnostní kontroly jsou i při odbavení na letištích a může k nim docházet i na jiných hraničních přechodech. Proto je nutné počítat s časovou rezervou.
Francie má propracovaný soubor bezpečnostních opatření, jehož jednotlivé stupně jsou aktivovány v reakci na možnou zvýšenou hrozbu teroristického útoku. Jedná se komplexní bezpečnostní plán, který je označován francouzským výrazem VIGIPIRATE. Místa, kde je nezbytná větší obezřetnost, jsou označena červeným trojúhelníkem s černým ohraničením a s nápisem Vigipirate. Při druhém, tedy vyšším stupni ohrožení, se pod tento nápis připojuje dodatek " Sécurité renforcée - Risque d'attentat " (varování před možným útokem).
Nový protiteroristický zákon a kritika
Ve Francii vstupuje v platnost nový protiteroristický zákon, který má podle tamního prezidenta Emmanuela Macrona nahradit téměř dva roky trvající výjimečný stav. Ten byl vyhlášen jeho předchůdcem Francoisem Hollandem po brutálním teroristickém útoku v Paříži, při kterém v listopadu 2015 zemřelo 130 lidí.
Kvůli výjimečnému stavu se Francie stala terčem kritiky mezinárodních organizací, podle kterých krizová opatření pošlapávají lidská práva. Příliš se ale nezmění ani po zavedení nového protiteroristického zákona. Například podle Amnesty International zákon vytvoří podmínky trvalého výjimečného stavu, kdy budou práva lidí omezena.
„Tento zákon nám umožní ukončit výjimečný stav od 1. listopadu a současně plně zajistit bezpečnost našich občanů,“ prohlásil Macron, když podepisoval nový protiteroristický zákon.
Turisté mířící do Francie by měli zachovávat zvýšenou obezřetnost a důsledně dodržovat pokyny místních bezpečnostních složek i úřadů. Ministerstvo zahraničních věcí upozornilo na svých stránkách, že bezpečnostní složky Francie vyhlásily nejvyšší stupeň bezpečnostní hrozby.
Bývalý ministr zahraničních věcí Cyril Svoboda připomněl, že k vyhlášení nejvyššího stupně došlo v okamžiku, kdy ve Francii vrcholí přípravy na letní olympijské hry. Ty budou zahájeny 26. července v Paříži, ukončeny budou v neděli 11.
„Jakmile budou v jednom místě diváci a hosté olympijských her, tak to samozřejmě znamená zvýšené riziko. Předpokládám, že Francie tato aktuálně vyhlášená opatření přijala po zralé úvaze, aby nešířila paniku. Francouzi velmi dobře vědí, co dělají. Budou se snažit ukázat, že jsou schopní zajistit bezpečnost každého po čas konání olympijských her.
„Je zapotřebí neustále dohlížet na svá zavazadla a rovněž upozornit na opuštěná cizí zavazadla. V nedávné minulosti často docházelo k anonymním hlášením bombových nástrah, což vedlo k mnoha uzavírkám a evakuacím letišť a památek (včetně Versailles či Louvre). Policie byla nucena takové místo vyklidit.
tags: #stav #ohrožení #ve #Francii #co #to
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]