Kvalita ovzduší v průmyslových oblastech České republiky

23.12.2025

Úsek kvality ovzduší Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ), jakožto ústřední orgán České republiky pro obor ochrany čistoty ovzduší, vydává předběžnou zprávu týkající se zhodnocení kvality ovzduší a rozptylových podmínek na území České republiky v roce 2022.

Z důvodů procesu zpracování dat jsou do tohoto hodnocení zahrnuty pouze neverifikované údaje převážně ze stanic s automatizovaným měřicím programem (AIM) ČHMÚ a dalších přispěvatelů, na kterých byla splněna podmínka dostupnosti dat daná legislativou, dostupné v databázi ISKO ke dni 10. 1. 2023. Hodnocení se tedy týká suspendovaných částic PM10 a PM2,5, přízemního ozonu (O3), oxidu siřičitého (SO2), oxidu dusičitého (NO2) a oxidu uhelnatého (CO).

V hodnocení nejsou zahrnuty koncentrace látek z manuálního měření, tzn. koncentrace benzo[a]pyrenu, těžkých kovů, a benzenu. Tyto budou vyhodnoceny v rámci II. části předběžného zhodnocení, které bude vydáno během dubna 2023. Do tohoto hodnocení není možné z důvodu zpracování dat zahrnout ani výsledky měření suspendovaných částic PM10 a PM2,5 z celoročního manuálního měření; v závěrečném hodnocení verifikovaných dat během podzimu 2023 tak může dojít ke změně některých hodnot koncentrací.

Meteorologické podmínky v roce 2022

I. Rok 2022 byl na území ČR teplotně nadnormální, průměrná roční teplota vzduchu 9,2 °C byla o 0,9 °C vyšší než normál 1991-2020. Jde tak o 5. nejteplejší rok v období od roku 1961. Tepleji bylo v letech 2014 a 2015 (9,4°C), 2019 (9,5 °C) a 2018 (9,6 °C). V letošním roce se vyskytly dva teplotně silně nadnormální měsíce, a to červen s průměrnou teplotou vzduchu na území ČR 18,7 °C (odchylka +2,2 °C) a říjen s průměrnou teplotou 10,7 °C (odchylka +2,5 °C). Jako teplotně nadnormální byly hodnoceny zimní měsíce leden a únor a dále květen a srpen. Velmi chladný byl duben, s průměrnou teplotou 6,4 °C (odchylka -2,1°C), byl hodnocen jako teplotně silně podnormální. Ostatní měsíce byly hodnoceny jako teplotně normální.

Srážkově byl rok 2022 na území ČR normální. Předběžný průměrný roční úhrn srážek 629 mm představuje 92 % normálu 1991-2020. Během roku se vyskytly pouze 4 měsíce, které nebyly hodnoceny jako srážkově normální. Srážkově nadnormální byly měsíce červen se srážkovým úhrnem 101 mm (123 % normálu) a září s úhrnem 81 mm (135 % normálu). Naopak velmi suchý byl březen, kdy na území ČR spadlo v průměru pouze 16 mm srážek (35 % normálu) a byl hodnocen jako silně podnormální. Šlo tak o třetí nejsušší březen od roku 1961. Srážkově podnormální byl říjen s měsíčním úhrnem 23 mm (47 % normálu).

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 panovaly v roce 2022 výrazně lepší rozptylové podmínky. Dobré rozptylové podmínky (RP), vyjádřené pomocí ventilačního indexu pro celou ČR, byly v roce 2022 zaznamenány ve 320 dnech (88 %). V porovnání s desetiletým průměrem se jedná o zlepšení o 5 %. Mírně nepříznivé rozptylové podmínky se v roce 2022 vyskytly ve 42 dnech (11 %), nepříznivé rozptylové podmínky pak ve třech dnech (1 %). Nejvíce dobrých rozptylových podmínek bylo během roku zaznamenáno v únoru, květnu, červnu a červenci (100 %), nejméně naopak v listopadu (57 %). Nepříznivé rozptylové podmínky byly zaznamenány v lednu, říjnu a listopadu (3 %). V porovnání s desetiletým průměrem 2012-2021 lze většinu měsíců hodnotit jako měsíce se standardními rozptylovými podmínkami. Výjimku tvoří měsíc leden se zlepšenými a měsíce únor, červen a červenec s výrazně lepšími rozptylovými podmínkami.

Znečišťující látky a imisní limity

Ovzduší České republiky je nejvýznamněji zatížené částicemi PM10 a PM2,5, benzo[a]pyrenem a přízemním ozonem. Většina imisních charakteristik látek znečišťujících ovzduší od roku 2000 vykazuje příznivě sestupný trend s dílčími meziročními výkyvy. Nejzávažnější situace zůstává v aglomeraci Ostrava/Karviná/Frýdek-Místek, kde k překračování imisních limitů dochází ve všech zónách. Zhoršená kvalita ovzduší není problémem jen aglomerací a větších měst, ale i malých sídel, kde se suspendované částice a benzo[a]pyren dostávají do ovzduší převážně z lokálního vytápění.

Suspendované částice PM10 a PM2,5

II. Suspendované částice jsou tvořeny směsí pevných a kapalných částic o aerodynamickém průměru menším než 10 µm (PM10), resp. 2,5 µm (PM2,5). Suspendované částice mají široké spektrum účinků na kardiovaskulární a respirační ústrojí. Od roku 2013 jsou zařazeny mezi prokázané lidské karcinogeny. Jejich vliv na lidské zdraví závisí na jejich velikosti, tvaru a složení.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 (50 µg·m−3, povolený počet překročení 35× za kalendářní rok) došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 stanice z celkového počtu 123). Jednalo se o venkovskou stanici Věřňovice (43× překročení), o dopravní hot spot stanici Ostrava-Českobratrská (37× překročení) a o průmyslovou stanici - Ostrava-Radvance-ZÚ (36× překročení). Všechny stanice s překročením imisního limitu leží na území aglomerace O/K/F-M. Tyto stanice s nadlimitním znečištěním jsou, obdobně jako ostatní stanice v aglomeraci O/K/F-M, dlouhodobě ovlivněny dálkovým transportem z Polska. Stanice Ostrava-Radvanice-ZÚ je navíc ovlivněna průmyslovými emisemi a stanice Ostrava-Českobratrská (hot spot) emisemi z dopravy. Na stanici Věřňovice se projevuje kombinace vlivu znečištění ovzduší z jižního Polska a vesnické zástavby na české straně hranice spolu se specifickými meteorologickými podmínkami v údolí Olše.

Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci PM10 (40 µg·m−3) nebyl v roce 2022, po čtvrté v řadě od roku 2019 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné ze 123 stanic. Nejvyšší roční průměrné koncentrace byly naměřeny, podobně jako v minulých letech, na stanicích v aglomeraci O/K/F-M.

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

Z hlediska lidského zdraví jsou problematičtějšími suspendované částice jemné frakce PM2,5. V české legislativě (zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, v platném znění) je pro koncentrace suspendovaných částic PM2,5 definován pouze roční imisní limit. V roce 2020 vstoupil v souvislosti s právními předpisy EU v platnost přísnější limit 20 µg·m−3. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 (20 µg·m−3) byl v roce 2022 překročen na 5 z 88 stanic (6 %). Všechny stanice s nadlimitní koncentrací se nachází v aglomeraci O/K/F-M. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny na průmyslových stanicích Ostrava-Radvanice ZÚ (23,4 µg·m−3) a Ostrava-Přívoz (21,1 µg·m−3), dále na městské stanici Rychvald (20,4 µg·m−3), na venkovské stanici Věřňovice (20,4 µg·m−3) a na průmyslové stanici Ostrava-Hrušov (20,2 µg·m−3).

Pro srovnání s minulými lety lze konstatovat, že z hlediska imisního limitu platného do roku 2019 (25 µg·m−3) by k překročení limitu pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 v roce 2022 nedošlo.

Benzo[a]pyren

Kromě PM je velmi problematickou látkou po stránce znečišťování ovzduší v České republice také polycyklický aromatický uhlovodík benzo[a]pyren, jehož koncentrace byly v roce 2017 překročeny na 25 stanic ze 38 s dostupnými daty, tedy více než na polovině stanic (65,8 %). Hlavní zdroj vysokých koncentrací benzo[a]pyrenu představuje v České republice zcela jednoznačně lokální vytápění. Na některých stanicích jsou navíc koncentrace několikanásobně vyšší, než jaké stanovuje imisní limit. Ten má pro roční průměr hodnotu 1,0 ng/m3. Vůbec nejvyšší roční průměrná koncentrace benzo[a]pyrenu byla v roce 2017 naměřena na stanici Ostrava-Radvanice (ZÚ) (9,6 ng/m3), dále Ostrava-Radvanice OZO (4,5 ng/m3) a Český Těšín - autobusové nádraží (4,4 ng/m3).

Ač se tedy koncentrace znečišťujících látek především koncem 90. let a začátkem tisícíletí v České republice výrazně snížily (např. SO2), jsou často stále na řadě stanic vyšší, než jaké doporučuje WHO.

Vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví

Podle nejnovějších odhadů Světové zdravotnické organizace (World Health Organization, WHO) umírá ročně na následky špatné kvality ovzduší až 4,2 milionů lidí. Přímou příčinou smrti bývá nejčastěji rakovina plic či chronická dýchací onemocnění. Jako klíčový identifikátor kvality ovzduší je WHO brána koncentrace suspendovaných částic PM2,5, tedy částic s aerodynamickým průměrem do 2,5 µm. WHO stanovuje doporučenou koncentraci PM2,5 10 µg/m3 jako roční průměr. Téměř 90 % úmrtí přisuzovaných špatné kvalitě ovzduší jsou zaznamenávána v zemích s nízkým, či středním HDP a až 2/3 se odhadují v zemích Jihovýchodní Asie a oblasti Západního Pacifiku.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Existují skupiny osob, které jsou ke znečištění ovzduší náchylnější - především děti, starší osoby a osoby s některými zdravotními obtížemi (astma apod.). Ovzduší není ohraničená entita, proto znečištění v jedné zemi či oblasti má vliv i na okolní oblasti, které jinak můžou mít relativně malý podíl na znečišťování ovzduší. Mělo by proto být v zájmu všech snažit se proti znečišťování ovzduší „bojovat“ všemi dostupnými prostředky.

PM ovlivňují zdraví osob více než kterákoliv jiná znečišťující látka (WHO). Skládají se z komplexní směsi pevných a kapalných částic jak organických, tak anorganických látek suspendovaných v ovzduší. Čím menší je velikost částic, tím hlouběji můžou pronikat dýchacím systémem a jsou proto nebezpečnější. Měření PM se většinou udávají jako jejich denní a roční průměr v µg/m3. Dopad na lidské zdraví můžou mít i relativně velmi nízké koncentrace PM v ovzduší. Nebyl identifikován žádný práh (bezpečná spodní hranice), pod kterým by již nebyly koncentrace PM vůbec nebezpečné. WHO odhaduje, že snížení průměrných ročních koncentrací PM2,5 ze 35 na 10 µg/m3 by vedlo ke snížení úmrtnosti v důsledku špatné kvality ovzduší o 15 %.

Zdravotní rizika PM10, PM2,5 ovlivňuje jejich koncentrace, velikost, tvar a chemické složení. Mohou se podílet na snižování imunity, mohou způsobovat zánětlivá onemocnění plicní tkáně a oxidativní stres organismu. Zvýšené koncentrace přispívají i ke kardiovaskulárním chorobám a akutním trombotickým komplikacím. Znečištění ovzduší přispívá k rozvoji respiračních onemocnění, snižovat plicní funkce a zvyšovat úmrtnost.

Legislativa a snižování zátěže

Zákon 86/2002 Sb. navázal na účinnost zákona 309/1991 Sb., kdy všechny zdroje měly povinnost snižovat emise a od roku 1999 plnit emisní limity. Možnost dotace ze SR na investici v ochraně ovzduší její podmínky a způsob poskytování stanoví nařízení vlády. Dotace je podmíněna absolutním snížením emisí minimálně o 50 % resp. Snížení administrativní zátěže a optimalizace legislativních povinností provozovatelů.

Činnosti ze strany obecních úřadů (orgánů ochrany ovzduší), může předat kauzu závazně k vyřešení příslušné ORP a v nutných případech metodicky orgán ochrany ovzduší i povede.

Zhodnocení kvality ovzduší v roce 2022

Předběžné zhodnocení: Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021. Koncentrace hodnocených znečišťujících látek vyjma přízemního ozonu dosáhly v roce 2022 v rámci hodnoceného období 2012-2022 druhých nejnižších hodnot (v případě oxidu uhelnatého nejnižších hodnot). Ke kvalitě ovzduší v ČR v případě znečišťujících látek vyjma ozonu v roce 2022 přispěly zejména výrazně nižší koncentrace látek v lednu a v únoru, tedy v měsících, kdy naopak bývají koncentrace v rámci roku nejvyšší.

Příčinou nízkých koncentrací v lednu a únoru byly nadnormální teploty spojené s menší produkcí emisí z lokálních topenišť, normální srážky důležité pro samočištění atmosféry a v únoru i dobré rozptylové podmínky s občasným výskytem silného větru. V závěru roku se však kvalita ovzduší v porovnání s předchozími čtyřmi roky zhoršila na většině stanic. Předběžná data ukazují, že ke zhoršení kvality ovzduší došlo ve spojitosti s vyššími emisemi z lokálního vytápění domácností. To pravděpodobně souvisí s energetickou krizí, která přiměla některé domácnosti k častějšímu přitápění různými typy pevných paliv v krbových kamnech a kotlích. Počet překročení hodnoty 24hod. imisního limitu pro PM10 na stanicích byl během listopadu nejvyšší za poslední tři roky. Data z dlouhodobého monitoringu v malých sídlech potvrzují, že listopadové průměrné koncentrace benzo[a]pyrenu pocházející z lokálního vytápění byly za posledních pět let nejvyšší. Data současně poukazují na zhoršenou kvalitu vytápění, tj. na vyšší míru spalování pevných paliv, při kterém se uvolňuje vyšší množství znečišťujících látek do ovzduší.

Kvalita ovzduší se v závěru roku nezhoršila až na úroveň období před začátkem obnovy kotlů (tj. před rokem 2016). Koncentrace přízemního ozonu jsou silně závislé na meteorologických podmínkách zejména teplého období roku (duben-září) a nevykazují od roku 2012 výrazný vývoj jako ostatní znečišťující látky. Koncentrace ozonu v roce 2022 byly v rámci jedenáctiletého období 2012-2022 čtvrté nejvyšší.

Je třeba zdůraznit, že kvalita ovzduší byla příznivá z hlediska aktuálně hodnocených látek (PM10, PM2,5,NO2, SO2, CO a O3). U koncentrací benzo[a]pyrenu lze jako v minulých letech předpokládat překročení ročního imisního limitu na řadě lokalit. Negativní vliv energetické krize na kvalitu ovzduší se více projeví až při výraznějším poklesu teplot (pod bod mrazu) a vysoké potřebě vytápět, k čemuž v rámci roku častěji dochází v lednu a únoru v porovnání s mírnějším listopadem a prosincem. Úroveň znečištění ovzduší závisí v daném roce na množství emisí a převažujících meteorologických a rozptylových podmínkách. Teplotně byl rok 2022 na území ČR nadnormální, srážkově normální.

K překročení 24hodinového imisního limitu PM10 došlo v roce 2022 na 2 % stanic (3 ze 123). Imisní limit pro průměrnou roční koncentraci nebyl v roce 2022, po čtvrté v řadě od roku 2019 za celou historii měření PM10 od roku 1993, překročen na žádné stanici. Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci PM2,5 byl v roce 2022 překročen na 6 % stanic (5 z 88). Imisní limit pro roční průměrnou koncentraci NO2 nebyl potřetí v řadě od roku 2020 překročen na žádné stanici ČR. Rovněž imisní limity pro SO2 a CO nebyly tedy v roce 2022 překročeny na žádné měřicí stanici. Z hodnocení založeného na indexu kvality ovzduší (IKO) vyplývá, že kvalita ovzduší byla v roce 2022 převážně velmi dobrá až dobrá (první stupeň IKO). Na městských a předměstských stanicích byla velmi dobrá až dobrá kvalita ovzduší nejčastěji zaznamenána v Jihomoravském kraji bez aglomerace Brno.

V roce 2022 bylo vyhlášeno pět smogových situací v celkové délce 53 h (2,2 dní), všechny z důvodu vysokých koncentrací přízemního ozonu. Dne 24. 7. 2022 vznikl v národním parku Českém Švýcarsku požár, který postupně zasáhl až 1 000 hektarů lesa. Požár byl uhašen až 12. 8. 2022. Zvýšené koncentrace suspendovaných částic byly zaznamenány na stanicích Státní sítě imisního monitoringu a následně na operativních mapách aktuálních koncentrací. Nejvyšší koncentrace byly naměřeny v prvních dnech po začátku požáru, tedy 25.-27. 7. 2022. V souvislosti s postupným hašením požáru nebyla v srpnu zaznamenána tak výrazná emisní zátěž a imisní koncentrace se tak postupně snížily na obvyklé srpnové hodnoty.

Hodnoty PM₁₀ v ČR v roce 2017 v porovnání s doporučeními WHO

Ukazatel	Imisní limit ČR	Doporučení WHO	Překročení limitu v ČR (2017)
Roční průměr	40 µg/m³	20 µg/m³	Překročen na 2 stanicích (1,4 %)
24h koncentrace	125 µg/m³ (max. 3x za rok)	20 µg/m³	Nepřekročen na žádné stanici