Kristus na kříži v přírodě

Na kopci ve viniční trati Lizniperky u Velkých Pavlovic na Břeclavsku je už zdaleka vidět kříž. Novinka, která je na místě teprve pár dnů, překvapí nejednoho turistu. Kristus totiž není ukřižovaný. Na kříži uvolněně sedí a připíjí pohárkem vína směrem k městu. Na novinku jsou ve Velkých Pavlovicích, Velkých Bílovicích a dalších okolní sídle věsměs pozitivní reakce. Viniční trať Lizniperky patří k nejstarším a nejlepším na jihu Moravy. Její historie sahá až do 16. století a rodí velmi kvalitní hrozny frankovky.

Křížová cesta je symbolická cesta sledující události spojené s ukřižováním Ježíše Krista. Zahrnuje dění kolem jeho odsouzení, nesení kříže a ukřižování na hoře Golgotě. Je rozdělena obvykle na čtrnáct zastavení, která odpovídají jednotlivým událostem tradičně spojeným s pašijemi. V poslední době se přidává ještě poslední zastavení - vzkříšení.

Křížová cesta je projevem zbožnosti, čerpá ze středověké tradice, kdy poutníci do Svaté země navštěvovali posvátná místa, včetně Božího hrobu a Golgoty. K vykonání poutě z Evropy na Blízký Východ koncem starověku a v raném středověku bylo potřeba odhodlání, pevné zdraví, dostatek financí a nezávislost. Většina obyvatel té doby neměla volnost pohybu, poněvadž byla nevolnictvím vázána ke své vrchnosti. Aby se vyšlo prostým lidem vstříc, začaly se stavět napodobeniny Božího hrobu, hory Golgoty a dalších míst a ty byly včleňovány do terénu.

Křížové cesty se staly velkou inspirací pro malíře, řezbáře, sochaře a mnohé další umělce. Mnohé z nich patří mezi vrcholná umělecká díla. Jsou často vytvářeny i v současnosti. Křížová cesta v kostele je nejčastěji ve formě obrazů nebo basreliéfů. Pobožnost křížové cesty se vykonává nejčastěji v postní době a na Velký pátek.

Křížové cesty v České republice

Podívejte se na nejkrásnější křížové cesty v České republice:

Čtěte také: Vztah člověka k přírodě a křížové cesty

• Křížová cesta v Lobendavě má 14 zastavení a byla postavena v první polovině 19. století.
• Křížovou cestu najdete v klášterní zahradě Domova pro seniory za kostelem sv. Alfonse.
• Na cestě se nachází celkem 14 zastavení, které popisují události spojené s ukřižování Ježíše Krista.
• Na kopci Šibeník nad Novým Hrádkem byla roku 2022 odhalena a posvěcena nová křížová cesta.
• Křížová cesta na vrchu Jáchym vznikla patrně v 1. polovině 19. století okolo starší kaple sv. Jáchyma.
• V 60. letech 20. století byla zdevastována a postupně se opravuje.
• Křížová cesta je nainstalována na turistické trase (červená značka) v lese „Ve Struhách“, podél turistické cesty Žirovnice - Počátky.
• K začátku křížové cesty vás ze sušického náměstí dovede zelená turistická značka.
• Křížová cesta na Křemešníku má 14 zastavení, začíná u Zázračné studánky a vede až ke kostelu Největější Trojice.
• Zastavení se sestávají z výklenkových kapliček s obrazy na plechu.
• Křížový vrch (437 m), často také označovaný jako Kalvárie, je nevelké čedičové návrší, tvořící severozápadní výběžek Zeleného vrchu asi 1,5 km severovýchodně od Cvikova.
• V Nízkém Jeseníku najdete ojedinělou barokní křížovou cestu z 18. století, která vede z obce Ruda až po vrcholek Křížového vrchu.
• Nová křížová cesta v oknech kostela Blahoslavené Marie Restituty v Brně-Lesné je tak trochu jiná. Odkazuje totiž na osudy a činy známých osobností.
• Převážně lipová alej vede od Klokotského kláštera směrem k Tismenickému údolí. Tvoří ji 94 lip malolistých a tři olše lepkavé.
• Stroym lemují cestu, která byla založena benediktiny už koncem 17. Křížový vrch s kaplí sv.
• V Hustopečích vznikl další příjemný prostor určený k relaxaci a odpočinku.
• Nejdecká křížová cesta je romantickým místem skrytém v přilehlém lese Křížového vrchu. Byla vybudována v letech 1851 - 1858 a neměla a dosud nemá široko daleko sobě rovné pro svou délku 1,5 km a nádhernou polohu přímo nad centrem města.
• Čtyřřadá lipová alej vedoucí ke kostelu na Uhlířském vrchu byla vysázena v letech 1766 až 1770.
• Na vrcholku Uhlířského vrchu je poutní kostel zasvěcený Panně Marii Pomocné a je odsud nádherný výhled do okolí.
• Křížový vrch s křížovou cestou se nachází v jižní části města v ulici Křečanské. Součástí křížové cesty je dvanáct zastavení.
• Kalvárie v Krupce se nachází na skalním ostrohu severně od náměstí v centru.
• Křížová cesta v Načeradci byla postavena v roce 1738 a vede na Holý vrch. Tvoří ji třináct zděných hranolových kapliček se stříškou.
• Křížová cesta v Římově u Českých Budějovic, zvaná římovská pašijová cesta či římovské pašije, je barokní křížová cesta rozšířená na 25 zastavení, z přelomu 17. a 18. století.
• Křížová cesta na Kuksu je novodobým pojetím 300 let staré myšlenky hraběte F. A. Šporka. Novou křížovou cestu vytvořil spolu s dalšími autory sochař Vladimír Preclík, který měl vřelý vztah k této krajině.
• Křížová cesta u obce Šarovy je dílem sochařky a výtvarnice Pavly Kačírkové a prof. ak. soch.
• Křížová cesta z Bílovce směrem na Bílov bude přístupná od jara 2018.
• Na severním svahu kopce Andrlův chlum se nachází křížová cesta vedoucí na vrchol. Současných čtrnáct kaplí dnešní křížové cesty zde bylo postaveno v letech 1852-53.
• Půvabné poutní místo se zázračným pramenem, křížovou cestou, kaplí, kostelem a Loretou se nachází na kraji lesa nedaleko Nového Hrádku a patří do obce Bohdašín a farnosti Slavoňov.
• V druhé polovině 17. století v Římově vzniklo na popud jezuity Jana Gurra poutní místo s loretánskou kaplí a křížovou cestou.
• Maria Rast am Stein, Maria Rast (česky Odpočinutí Panny Marie na kameni) je mariánské poutní místo nacházející se na severním úbočí Martínkovského vrchu jihozápadně od kláštera ve Vyšším Brodě.
• V příměstské části Tábora, v Klokotech, se nachází poutní areál s chrámem. Klokoty představují cíl oblíbených vycházek.
• Křížová cesta ve Volarech vede na úbočí vrchu Kamenáč (899 m n.
• Bývalý lesní oltář s vytesanými výklenky v pískovcových skalách. Podle lidové tradice prý na místo přicházeli v 16.-17. století katolíci z širokého okolí a účastnili se tajných mší.
• Po bitvě na Bílé hoře místo údajně v 17.
• Kopec nad Stříbrem je význačná dominanta, která přitahuje návštěvníky Stříbra a stříbrské občany vyzývá k rozjímání či procházkám.
• V lesích jižně od Zlatých Hor se nachází obnovený poutní areál, zasvěcený Panně Marii Pomocné - Ochránkyni nenarozených (zvané jako Maria Hilf).
• Jednou z vrcholných barokních památek jižních Čech je poutní kostel Panny Marie Bolestné v Dobré Vodě u Českých Budějovic.
• Poutní místo Provodov nalezneme asi 10 km jihovýchodně od města Zlín. Poutní kostel Panny Marie Sněžné stojí na kopci na místě zvaném Malenisko.
• Na Křížové hoře (563 m n. m.) nad obcí Jiřetín pod Jedlovou vzniklo v 18. století poutní místo spojené s legendou o zjevení Spasitele na kříži. Kaple sv.
• K nejvýraznější kounické dominantě kapli sv. Antonína vede z města křížová cesta s 14 zastaveními. Začíná na konci náměstí Míru za restaurací U Gottwadů.
• Jedním z kopců Pavlovských vrchů a zároveň jedním z výrazných přírodních dominant Mikulova je Svatý kopeček (363 m n. m.) - původním názvem Tanzberg. Na kopci se nachází kostel sv. Šebestiána, zvonice a křížová cesta.
• Romantické skalnaté údolí Modlivý důl se táhne mezi pískovcovými skalami pod Slavíčkem a Tisovým vrchem na severovýchodním okraji Svojkova, nedaleko Nového Boru.
• Severně od Mníšku pod Brdy na návrší Skalka se nachází poutní místo s kostelíkem sv. Maří Magdaleny. K vrchu Skalka vede z městečka Mníšek pod Brdy naučná stezka s obnovenou křížovou cestou s kapličkami z roku 1672. Od kostelíka je krásný výhled na město Mníšek pod Brdy i jeho okolí.
• Nová křížová cesta s obrazy malířky Vladimíry Fridrichové Kunešové částečně kopíruje tu z Českých Žlebů ke Stožecké kapli. Celkem 14 obrazů bude na křížovou cestu umístěno na jaře 2018.
• Od roku 2007 je v Bohuticích k vidění jedinečná kulturní památka - Bohutická křížová cesta.
• Začátek nově obnovené křížové cesty se nachází hned za Valčí, v zatáčce silnice vedoucí od zámeckého kostela Nejsvětější Trojice směrem k Vrbici.

Nález relikvie v Milevsku

Archeologové objevili v milevském klášteře schránku s odseknutou částí hřebu z takzvaného Pravého kříže, tedy kříže, na kterém měl zemřít Ježíš Kristus. Jedná se o jednu z nejvzácnějších křesťanských relikvií, ať už je pravá, nebo falešná. Přibližně šest centimetrů dlouhý kus hřebu archeologové nalezli v dutině v trezorové místnosti kláštera. Na hřebu je vytvořen křížek z jednadvacetikarátového zlata. Schránku podle dendrologického výzkumu mimo jiné tvoří dubové dřevo z období 260 až 416 našeho letopočtu. Tak starý relikviář je na našem území naprostou raritou.

Podle archeologů lze hřeb z Pravého kříže svým významem a vzácností srovnávat s relikviářem svatého Maura. Dutina v trezorové místnosti, v níž byla schránka uložena, má rozměry 26 krát 16 centimetrů. Víko schránky původně tvořil masivní zlatý plech s tepaným nápisem IR. „Písmena lze v daném kontextu chápat jako zkratku pro latinské - Iesus Rex, tedy Ježíš Král,“ uvedl archeolog Jiří Šindelář. Dutina podle archeologů nebyla asi od 15. století přístupná, uvnitř byly zlomky dřeva a v nich kusy zlata. Během výzkumu se ukázalo, že jde právě o úlomky relikviáře a „Pravého kříže“.

Takových hřebů je dochovaných v Evropě celá řada, výjimečné je v tomto případu stáří artefaktu. V té době musela mít relikvie obrovskou hodnotu srovnatelnou s například korunovačními klenoty (a zřejmě i vyšší). Jeden takový „hřeb z kříže“, vsazený do zlata, je například také součástí Svatovítského pokladu v pražské katedrále.

Kříž, na němž měl být Ježíš Kristus ukřižovaný čtyřmi hřeby, byl nalezen v první polovině čtvrtého století pří výzkumu, který inicioval císař Konstantin. Jeho matka, císařovna Helena, pak měla hřeby dovézt do Evropy. Podle Katolické encyklopedie se v současné době uctívá asi třicítka těchto údajně originálních hřebů, jejichž pravost nejde ověřit.

Archeologové se výzkumu milevského kláštera věnují několik měsíců. Na jaře například v objektu nalezli tajnou chodbu. Milevský premonstrátský klášter je nejstarší klášter v jižních Čechách. Založil jej Jiří z Milevska a budoucí první opat kláštera Jarloch. Za husitských válek byl klášter vypleněn.

Čtěte také: Více o Bílém Kříži

Kardinál Dominik Duka v Milevsku uvedl, že tímto nálezem se křesťanství vrací ke kořenům. Navíc se prý potvrzuje, že území současné České republiky bylo z historického hlediska významným prostorem. „Nebyli jsme pouze okrajovou částí. Odehrávaly se zde důležité události už z doby keltské a germánské. Ukazuje se, že křesťanství zde nezačínalo byzantskou misií svatých Cyrila a Metoděje,“ připomněl Duka příchod věrozvěstů na Velkou Moravu v 9. století.

Čtěte také: Pražská instalace: Oblečení a ekologie

tags: #kristus #na #krizi #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Dokumenty o životním prostředí s Bradem Pittem
• Christian Bason a inovace
• Správná velikost nádoby do koše
• Ochrana přírody pro děti
• Jak rozpoznat a chránit stromy ohrožené prosycháním?