Monitoring stavu složek životního prostředí: Vzduch, voda, půda

Monitoring slouží ke sledování stavu vod. Na základě zjištěných výsledků a po jejich vyhodnocení jsou v případě potřeby navrhována opatření s cílem dosáhnout dobrého stavu vod, popř. dobrého ekologického potenciálu - viz plánování v oblasti vod.

V dalším kroku slouží monitoring jako kontrola účinnosti provedených opatření. Většina vod je monitorována v souladu se Směrnicí Evropského parlamentu a Rady 2000/60/ES ustavující rámec pro činnost Společenství v oblasti vodní politiky (dále jen Rámcová směrnice). Existují však některé výjimky (např. pitná voda na kohoutku spotřebitele).

V případě povrchových vod se sleduje chemický stav (tzv. Rámcový program monitoringuMonitoring slouží ke sledování stavu vod. Na základě zjištěných výsledků a po jejich vyhodnocení jsou v případě potřeby navrhována opatření s cílem dosáhnout dobrého stavu vod, popř.

Monitoring kvality podzemních vod

Provádíme pravidelné vzorkování vrtů - podle významu lokality 2× až 4× ročně. Odběry vzorků podzemních vod a jejich laboratorní zpracování pro nás zajišťuje odborná hydrogeologická firma.

Ve vzorcích se sledují především koncentrace ropných látek v podzemních vodách. Ve vybraných hydrogeologických vrtech pak také koncentrace chlorovaných uhlovodíků a dalších látek historicky spojených s provozem letiště.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Výsledky sledování kvality podzemních vod shrnujeme v roční zprávě, kterou každoročně předkládáme orgánům státní správy.

V okolí Centrálního skladu leteckých pohonných hmot u obce Kněževes jsme některé hydrogeologické vrty vybavili moderním automatickým systémem. Ten sleduje výšky hladin podzemních vod a přítomnosti ropných látek na hladině ve vrtech. Instalace systému plně respektuje požadavky zákona o vodách a jeho prováděcích vyhlášek.

Monitoring povrchových vod

Monitoring povrchových vod přispívá k tomu, abychom komplexně vyhodnotili vliv provozu letiště na ekologický stav Kopaninského a Únětického potoka. Hodnotí se chemický stav toků na základě odběru a analýz vzorků vody a sedimentů.

Ve vzorcích jsou sledovány nejen základní chemické parametry, ale i další chemické látky např. C10-C40, PAU, Cd, PFAS. Je hodnocen také biologický a ekologický stav toků na základě sledování stavu společenstva organismů a nárostů.

Monitoring povrchových vod - data

Monitoring kvality ovzduší

Letiště Praha provádí:

Čtěte také: Doporučení pro zlepšení ovzduší

• pravidelně měříme vybrané zdroje produkující znečišťující látky, a to za účelem kontroly plnění limitů daných zákonem o ochraně ovzduší,
• měříme kvalitu ovzduší na letišti a v jeho okolí,
• sledujeme přehledy emisí z letadel na letišti a v jeho blízkém okolí.

Doposud žádná z měření neprokázala hodnoty, které by překračovaly imisní limity stanovené platnou legislativou.

Sledujeme rovněž emise, které vznikají při jednotlivých fázích letu letadla - přiblížení, přistání, pojíždění a vzletu (tzv. LTO cyklus).

S ohledem na charakter emisí z automobilové dopravy jsou pro monitoring ovzduší doporučeny tyto škodliviny: oxid dusičitý NO2, oxidy dusíku NOx, oxid uhelnatý CO, oxid siřičitý SO2, tuhé částice PM10, tuhé částice PM2,5, benzén a benzo(a)pyrén.

Minimální rozsah měření je stanovený na sledování koncentrací oxidu dusičitého NO2, oxidů dusíku NOx, oxidu uhelnatého CO a tuhých částíc PM10.

Monitoring ovoce a zemědělských plodin

Ve spolupráci s Vysokou školou chemicko-technologickou v Praze monitorujeme ovoce a zemědělské plodiny. Jako vhodné vzorky, které odrážejí potencionální nebezpečí ve vztahu k ohrožení potravního řetězce člověka i zvířat, byla vybrána jablka, pšenice, jahodové listí a trvalý travní porost.

Čtěte také: Legislativa stavu ohrožení

Ve vzorcích se stanovuje obsah těžkých kovů a organických látek. Z výsledků vyplývá, že odebrané vzorky splňují dokonce i požadavky kladené na dětskou výživu.

Výslednou, souhrnnou roční zprávu o monitoringu zasíláme obcím a městským částem, v jejichž lokalitách vzorky odebíráme.

Monitoring půd a zemin

V rámci přípravy investičních akcí odebíráme vzorky zemin a půd v určených lokalitách. A to nejen v samotném areálu letiště, ale i pod příletovými a odletovými koridory.

Rozbory zemin a půd prokazují, že se dlouhodobý provoz letiště na kvalitě půd v areálu letiště a jeho okolí neprojevuje (v rozsahu sledovaných škodlivin).

Vzhledem k tomu, že monitoring půdy podle dosavadních výsledků obdobných monitoringů výstavby a provozu pozemních komunikací nepřináší potřebné informace, postačuje obvykle v okolí budoucí komunikace monitoring půdy zaměřený na stanovení tzv.

Jeho výsledky pak budou použité pro porovnávací analýzy v případě havárie, nebo nutnosti realizování dlouhodobějšího monitoringu půd v okolí připravované komunikace z jakýchkoliv jiných důvodů.

Monitorovací síť bývá stanovená tak, že respektuje půdní mapy území. Dále vychází z konkrétního technického řešení připravované komunikace a jejího vlivu na půdu přímo na stavbě, stejně jako vlivu na půdy blízkého okolí.

V zájmu účelného vynaložení finančních prostředků a efektivnosti monitoringu je monitoring navržen na základě indikátorů, tj. Místo odběru je potřebné zaznamenat prostřednictvím GPS, odběr se provádí z hloubky do 20 cm (u orné půdy), na trvalých trávních porostech se vzorek odebírá z vrchních 10 cm.

V případě havárie, při které bude zasažené území mimo zpevněných ploch samotného tělesa připravované komunikace, nebo jiných skutečností vyžadujících monitoring půdy se vzorky odeberou operativně podle potřeby, resp.

Monitoring nových polutantů

Letiště Praha se dlouhodobě zaměřuje na monitoring škodlivin ve vodě, ovzduší, půdě a zemědělských plodinách. Kromě klasických metod využívá rovněž tzv. biomonitoring, v jehož rámci sleduje obsah škodlivin v pylu a medu od letištních včel.

V současné době však sleduje nad rámec legislativních požadavků rovněž zcela nové polutanty z řad pesticidů a perzistentních organických látek, například perfluoroalkylované sloučeniny (PFAS). Je tak zřejmě jednou z prvních tuzemských společností, která se na monitoring těchto látek zaměřuje.

V roce 2022 byl realizován rozsáhlý monitoring nových polutantů a na základě získaných dat realizuje Letiště Praha řadu konkrétních opatření ke snížení rizik.

Post-projektová analýza a monitoring opatření

Důležitou a nedílnou součástí posuzování vlivů na ŽP je tzv. post-projektová analýza a monitoring opatření. Tato etapa začíná rok před realizací, pokračuje během realizace a dále pak po realizaci záměru a je založena na ověřování, zda se indikované vlivy projevily dle předpokladu a zda navržená opatření vedou k eliminaci či zmírnění negativních vlivů na ŽP.

Dobrá praxe posuzování vlivů na životní prostředí zahrnuje samostatnou kapitolu obsahující postup post-projektové analýzy a monitoringu opatření již ve fázi zpracování Dokumentace EIA (uplatňováno např. na Slovensku).

V rámci této kapitoly jsou definovány oblasti nebo složky životního prostředí, které je potřeba po realizaci záměru monitorovat v dlouhodobé časové řadě včetně konkretizace postupu a zdůvodnění.

V navazujících stupních projektové přípravy (dokumentace pro územní rozhodnutí, dokumentace pro stavební povolení) je dále zpracováván samostatný dokument s názvem „Projekt monitoringu ŽP“, který je pravidelně aktualizován a obsahuje konkretizaci monitorovaných složek, frekvenci opakování kontrol a použitých metod.

Monitorování kvality ovzduší je třeba realizovat v lokalitách, ve kterých byla v procesu posuzování vlivů na životní prostředí (dokumentace EIA, rozptylová studie, vyjádření) identifikována potenciální rizika ovlivnění obyvatelstva nebo cenných ekosystémů.

Při návrhu monitorovací sítě se musí vycházet z matematických modelů rozptylu znečisťujících látek. Na jejich základě je možné určit, ve kterých místech budou hodnoty znečištění ovzduší nejkritičtější a jaký podíl na znečištění ovzduší budou mít stacionární zdroje v blízkém i vzdálenějším území. Rozptylová studie tak umožní minimalizovat počet monitorovacích míst.

Při těchto studiích je třeba brát v úvahu aktuální příspěvek dálkového přenosu, regionální a městské pozadí a kvantifikovat ho v příslušných studiích.

Stanovuje se délka a frekvence měření (např. Měření v trase plánované komunikace v místech budoucího možného zatíženi sídel, resp. měření v trase původní souběžné komunikace, resp. zjištění úrovně znečistění ovzduší v lokalitě od zůstatkové silniční dopravy za účelem zhodnocení vlivu nové silniční stavby na kvalitu ovzduší v sledovaném území.

Po dobu monitorování kvality ovzduší je nezbytné monitorovat i intenzitu a složení dopravy na silničních komunikacích v dotčeném území.

Měření se provádí v roce před zahájením výstavby (z důvodu zajištění max. aktuálnosti naměřených veličin) - 1 x ve všech monitorovacích bodech po dobu 24 hodin.

V průběhu výstavby se standardní monitorování hluku v monitorovacích bodech nenavrhuje. Hluková zátěž v období výstavby je z hlediska působení pouze v době provádění stavby krátkodobá a kolísavá v závislosti na jednotlivých etapách výstavby, typu prováděných prací a použitých technologiích.

V tomto období je tak prováděno pouze ambulantní měření hluku na základě případných oprávněných stížností občanu nebo požadavků místní samosprávy. Jejich rozsah, místa a způsob měření je přizpůsoben dané situaci a projednán s příslušnou Krajskou hygienickou stanicí.

Měření probíhá v období uvedení komunikace do provozu (v období tzv. zkušebního provozu) - 1 x ve všech monitorovacích bodech (24h měření). Při měření je nutné zajistit stejnou konfiguraci měřících míst v jednotlivých monitorovacích bodech jako při měření před výstavbou.

Měření budou zahájena cca 2 měsíce po zahájení provozu na nové komunikaci, tzn. snížení max. Mechanické vibrace a otřesy, které se mohou přenášet do stavebních objektů a obytných budov (tzv.

Vibrace a otřesy vyvolané stavebními aktivitami a dopravou se vyskytují převážně ve frekvenčním rozsahu 10 Hz až 30 Hz (nejčastější frekvence je okolo 15 Hz). Geologické a půdně-mechanické poměry v lokalitě mají významný vliv na velikost odezvy na buzení, které se šíří půdou do základů objektů (budov).

Cílem měření vibrací je posouzení seizmického zatížení stavebních objektů seizmicitou způsobenou současnou silniční dopravou a seizmicitou vzniklou v průběhu a po zprovoznění nové komunikace.

Zatížení stavebních objektů seizmickými účinky silniční dopravy a případným působením vibrací způsobených stavebními stroji je nutno v daném případě chápat jako veličinu, která se v určitých časových úsecích bude zásadně měnit.

Pokud dojde v období výstavby, resp. V případě že se prokáže narušení staveb, či hygienických limitů vlivem staveništní dopravy po stávajících komunikacích, je potřeba v rámci možnosti ji přesměrovat, případně snížit maximální povolenou rychlost v kritickém úseku.

Dále je v případě nutnosti potřeba zabezpečit nevyhnutelné opravy poškozených budov. V případě že se prokáže narušení staveb či hygienických limitů vlivem samotné výstavby, je nutné přistoupit k individuálním řešením dané situace formou omezení stavebních prací, formou změny technologie výstavby v rámci realizačních a technických možností, nebo přijmout jiné opatření po dohodě s vlastníky dotčených budov.

V případě nutnosti investor zajistí nevyhnutelné opravy poškozených budov. Monitoring vod je navržen, mimo jiné, na základě závěrů procesu posuzování vlivů připravované komunikace na životní prostředí (EIA), kdy jsou identifikována potenciální rizika pro dotčené objekty povrchové a podzemní vody.

kvality podzemních a povrchových vod v zájmovém území, s přihlédnutím k požadavkům týkajícím se citlivých oblastí a jejich okolí (např. Výběr monitorovacích lokalit, sledovaných oblastí a určeni časových intervalů (frekvence) je přizpůsoben podmínkám vodního prostředí podzemních, resp. povrchových vod.

množství a kvalita odpadní vody a vody vypouštěné do povrchové, resp. Monitoring kvality vod, resp. Monitoring kvantity (výška hladiny) je třeba realizovat 1 x měsíčně minimálně 6 měsíců před zahájením stavby.

Navržení rozsahu monitoringu v rámci etapy bude vycházet ze skutečností zjištěných v rámci předchozích etap monitorovacích prací. Minimálně by však mělo dojít ke zjištění kvalitativních a kvantitativních parametrů objektů v rámci monitorovací sítě v prvním roce (4x ročně s doporučením odebrat vzorky v III., V., IX., XI. v případě zasažení zdroje pitné vody je na nevyhnutnou dobu potřebné zabezpečení náhradního zdroje pitné vody pro dotčené obyvatelstvo (např.

Umístění silniční komunikace je výrazným zásahem do rovnováhy geologického prostředí. místa rozsáhlých objektů (např. Inženýrskogeologický průzkum zpracovaný v rámci projektové přípravy určuje prvky geologického prostředí, které je potřebné monitorovat.

tags: #stav #slozek #zivotniho #prostredi #ovzdusi #monitoring

Oblíbené příspěvky:

• Přestavby na LPG: Měření emisí s Jiřím Varekou
• Vše o biologicky rozložitelných odpadkových pytlích
• Cesta přírody: Šibíkova trasa
• Hodnocení stavu drobných toků
• Statistiky a trendy odpadu