Emise z pneumatik: Tichý zabiják ovzduší a rostoucí problém SUV

Robustní SUV se ve městech nedají přehlédnout. V Británii si jich všimli i klimatičtí aktivisté a začali jim vypouštět pneumatiky. Za stěračem nechají vzkaz, který vysvětluje, proč pneumatiky vypustili. Píše se v něm, že potřebujeme okamžitě snížit emise CO2. Přestože je tento druh aktivismu kontroverzní, upozorňuje na významný problém, a to rostoucí oblibu neúsporných takzvaně sportovně užitkových vozidel (z anglického sport utility vehicle). Představují třetinu z prodaných aut v Evropě, a téměř polovinu ve Spojených státech amerických.

Důvodem, proč se aktivisté zaměřují na SUV, je fakt, že tato vozidla jsou druhou největší příčinou nárůstu emisí CO2 na světě v posledním desetiletí, zjistila v loňské studii Mezinárodní energetická agentura. Emise CO2 z SUV jsou větší než kolik má na svědomí letecká přeprava, nákladní auta i těžký průmysl. Na tomto žebříčku je předběhla jen výroba elektřiny. Kdyby SUV byly státem, byly by šestým největším znečišťovatelem na světě.

Podle výzkumníků z McMaster University v Kanadě se emise uhlíku spojené s používáním chytrých telefonů natolik zvýšily, že nyní převyšují emise z počítačů nebo notebooků. Z 17 megatun CO2e za rok se zvýšily na 125 megatun CO2e za rok. Berners-Lee píše, že v roce 2020 bylo v provozu 7,7 miliardy mobilních telefonů se stopou zhruba 580 milionů tun CO2. Inženýr Rabih Bashroush z University of East London v průběhu svého výzkumu zjistil, že pět miliard streamů nashromážděných videem Despacito od Justina Biebera s Louisem Fonsim spotřebovalo přes 250 000 tun oxidu uhličitého.

S tím, jak se zvyšuje hmotnost osobních aut, představují toxické částice z pneumatik až 2000 x vyšší znečištění ovzduší než výfukové plyny, ukazují testy. Částice z pneumatik znečišťují vzduch, vodu i půdu a obsahují širokou škálu jedovatých organických sloučenin včetně známých karcinogenů, říkají analytici. Upozorňují na nutnost tyto emise regulovat. Znečištěný vzduch je v celosvětovém měřítku příčinou milionů předčasných úmrtí. Výfukové plyny jsou ale v rozvinutých zemích díky moderní filtraci u nových vozidel velmi nízké, v Evropě zdaleka nedosahují zákonného limitu, píše britský The Guardian. Nicméně, stále se zvyšující se hmotnost aut vede k tomu, že se zvyšuje objem částic, které zanechávají na silnicích jejich pneumatiky.

Neviditelné nebezpečí

Testy odhalily, že pneumatiky produkují více než 73 miligramů ultrajemných částic na každý ujetý kilometr, včetně částic menších než 23 nanometrů. Ty obsahují i výfukové plyny a představují vážné nebezpečí pro lidské zdraví, protože se díky své malé velikosti dostanou skrze krevní oběh dovnitř orgánů. Částice menší než 23 nanometrů se velmi obtížně měří a v současné době je nijak nereguluje legislativa Evropské unie.

Čtěte také: Pravidla pro skladování pneumatik na pozemku

“Pneumatiky rychle zastiňují výfukové plyny jakožto hlavní zdroj emisí z vozidel,” řekl The Guardianu Nick Molden z Emissions Analytics, nezávislé společnosti na testování emisí, která výzkum uskutečnila. K testování emisí z pneumatik firmu přiměly nejčerstvější odhady kolem emisí z nich. “Vyšlo nám velmi znepokojivé množství materiálu, který se vylučuje do ovzduší. Jen z osobních aut a dodávek v USA a Velké Británii jde o 300 000 tun gumy ročně,” dodává Molden.

Mikročástice v šedé zóně

V současné době neexistují žádné regulace na emise z ojetých pneumatik a jen malá omezení na chemikálie, které obsahují. Emissions Analytics rozlišují látky přítomné v 250 rozdílných typech pneumatik, vyrobených ze systetické gumy ze surové ropy. Snížit jejich dopad na životní prostředí by přitom bylo možné díky nízkonákladovým úpravám. “Hodně by mohlo zbavit se těch nejtoxičtějších z nich. Nechceme lidem bránit, aby jezdili autem a není ani třeba vynalézat nové druhy pneumatik. Pokud bychom se zbavili té nejhorší poloviny a drželi se toho, co máme k dispozici nejlepšího, viděli bychom obrovský rozdíl. V tuto chvíli ale neexistuje žádná regulace a tedy ani dohled,” vysvětluje výzkumník.

Elektromobily jako řešení?

Testy společnost prováděla na 14 různých značkách pneumatik a Mercedesu třídy C na běžné silnici. Pneumatiky vyloučily 36 miligramů částic na každý ujetý kilometr, tedy 1850 x více než 0,02 miligramů na kilometr, které představují výfukové plyny. Agresivní - i když stále legální - způsob jízdy dramaticky zvýšil množství emisí z pneumatik až na 5 760 miligramů na kilometr.

Debata se vede i tom, jak moc k tomuto typu znečištění přispívají elektromobily, které jsou ještě těžší než auta se spalovacím motorem. Molden upřesňuje, že v takovém případě bude záležet hlavně na stylu řízení, jemně řízené elektroauto může znečišťovat méně, než agresivně řízené konvenční vozidlo. V průměru ale očekává u pneumatik od elektromobilů trochu vyšší emise.

Chybějící legislativa zabíjí

Dr. James Tate z Institutu pro transportní studie při University of Leeds řekl, že ho výsledky testů ohromily. Další výzkumy ale ukazují, že částice z pneumatik jsou významným zdrojem mikroplastů, které znečišťují oceány. Specifické chemikálie používané do pneumatik jsou spojovány s úhynem lososů ve Spojených státech a v Kalifornii navrhli tento měsíc jejich úplný zákaz.

Čtěte také: Jak správně likvidovat pneumatiky?

“Spojené státy jsou v přemýšlení o vlivu částic z pneumatik mnohem dál a Evropská unie v tomto dost zaostává. Emise z otěru pneumatik bude sledovat norma Euro 7. Jak je omezí a jak se vůbec bude něco takového měřit, navrhuje výrobce pneumatik Michelin.

Evropská komise má během letošního roku připravit zprávu, která zhodnotí měřicí postupy a obecně přístup k tématu abrazi pneumatik. Poslední návrh zní tak, že emise částic PM 10, tedy o velikosti do 10 µm, budou omezeny na 3 miligramy na kilometr jízdy. Zda to je vysoký či nízký limit, je ovšem prozatím otázkou.

Michelin plánuje svůj výzkum včetně specifikací vybavení sdílet s ostatními výrobci pneumatik i dalšími firmami v tomto odvětví. Evropská asociace výrobců pneumatik a gumy plánuje v letošním roce provést vlastní široký výzkum.

Každé auto má svou emisní třídu podle toho, jak moc (nebo málo) znečišťuje ovzduší. Tyto takzvané Euro normy určují, kolik škodlivin může vozidlo vypouštět. Rozdělení je podle roku první registrace auta. Například Euro 4 platilo pro benzínová auta zhruba mezi roky 2006 až 2010. A co že vlastně ty normy hlídají? Především množství oxidů dusíku (NOx) - tyto plyny dráždí dýchací cesty a přispívají ke smogu.

Připravovaná norma Euro 7 začne platit postupně od roku 2027 pro osobní auta a od 2029 pro dodávky. Bude přísnější než kdy dřív - zpřísní limity pro NOx i pevné částice a poprvé začne sledovat i emise, na které se doteď nemyslelo. Například oděr pneumatik a brzd - i ty totiž vypouštějí jemný prach, který končí v ovzduší.

Čtěte také: Možnosti recyklace pneumatik

Pravidla určuje zákon o ochraně ovzduší a zákon o podmínkách provozu vozidel - osobní auta musí na emise poprvé po čtyřech letech od první registrace, pak každé dva roky. Test sleduje množství škodlivin, jako jsou oxidy dusíku (NOx), pevné částice (PM), oxid uhelnatý (CO) a uhlovodíky (HC).

V regulaci automobilových emisí se dosud víc pozornosti věnovalo zplodinám z výfuku, protože jich bylo objemově víc a nesly horší zdravotní rizika. Výsledkem těchto tvrdých opatření je stav, který bychom si dříve dokázali jen těžko představit: moderní auta vypouštějí z výfuku méně pevných částic než z otěru pneumatik. Kolegové z Emissions Analytics mají tím pádem pravdu, že je čas se zamyslet i nad tím, jak částice z pneumatik omezit.

V roce 2016 se o vyčíslení emisí z pneumatik pokusila teoretická studie univerzity v Edinburghu. Vyšlo z ní, že částic velikosti 10 mikrometrů (označení PM 10) pochází z pneumatik zhruba dvakrát víc než z výfuku, menších PM 2,5 bylo z pneumatik o 15 procent víc. Studie dodnes platí za bernou minci a často se cituje i proto, že v souvislosti s elektromobilitou upozornila na vliv hmotnosti vozidla - čím je těžší, tím víc tření pod koly, tím víc emisí pevných částic.

tags: #ster #pneumatik #emise

Oblíbené příspěvky:

• Síla přírody - recenze
• Stanoviště a výskyt jilmu horského
• Ekologické myšlení Zdeňka Kučery
• Vnitrozemské klima Asie
• Metody a Přístupy Sanace Přírody