Ohrožení Památných Stromů v České Republice

Památný strom je v České republice oficiální označení pro mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí, které byly za památné vyhlášeny postupem podle zákona o ochraně přírody a krajiny. Mimořádně významné stromy, jejich skupiny a stromořadí lze vyhlásit rozhodnutím orgánu ochrany přírody za památné stromy. Označují se tabulí s malým státním znakem ČR, zpravidla na stojanu poblíž paty stromu.

Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji; jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Okolo památných stromů je zároveň vymezeno ochranné pásmo, kde není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí.

Památné stromy jsou evidovány v Ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR. V současnosti je v České republice registrováno téměř 23 000 památných stromů. Orgán ochrany přírody dohlíží na jejich ošetřování a vymezuje okolo nich ochranné pásmo. Dokud nerozhodne, je jím ex lege kruh o poloměru desetinásobku průměru kmene ve výšce 130 cm nad zemí.

Pokud by pak mělo při výstavbě nebo při vybraných hospodářských zásazích (hnojení, postřiky, odvodňování, vyžínání klestu) dojít k zásahu do ochranného pásma památného stromu, musí mít investor či hospodář k takovému zásahu od orgánu ochrany přírody, který památný strom vyhlásil, povolení. Bez něj je každá vůči památnému stromu potencionálně nebezpečná činnost v tomto pásmu zakázána. Poškození nebo dokonce pokácení památného stromu je přestupkem, za který hrozí pokuta až do výše 100.000,- Kč, u právnické osoby nebo podnikající fyzické osoby až do výše 1.000.000,- Kč.

Příklady Památných Stromů

Jen na Novojičínsku je památných stromů přes osm desítek. Lze je najít v centrech měst, ale i uprostřed polí a na okraji lesů. Například kaštan J. G. Mendela ve Vražném se nachází ve svahu mezi poli a je viditelný již z dálky. V jeho okolí se vypráví, že jej tam v roce 1875 zasadil Johann Gregor Mendel se svou sestrou Theresií. Mendel semenáček stromu dovezl údajně ze zahrady Opatství augustiniánů v Brně. Strom rostl a rostl a postupně pod jeho korunou nalézali stín lidé pracující na poli a nyní také turisté.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Dalším zajímavým stromem na Novojičínsku je platan javorolistý v zámeckém parku v Bartošovicích. Jedná se o největší živý organismus v České republice. Obvod jeho kmene je 780 centimetrů a výška 36 metrů. „Po smrti životní družky Josefa Jiřího Meinerta, který působil v Bartošovicích, hraběnky Josefíny Pachtové, nechal Meinert, který zemřel o deset let později, jako výraz věrné lásky, postavit hrobku a na jaře příštího roku vysadit u zámku před oknem své pracovny strom, dovezený z Anglie. Byl stejně vzácný a nevšední jako Josefínina osobnost,“ praví pověst uveřejněná na internetových stránkách Regionu Poodří.

To je jen malý vzorek stromů, které lze spatřit snad ve všech koutech Novojičínska. Některé již však podlehly zubu času a lidé už je neuvidí. To je případ také Hücklova jedlovce, který stával v areálu stejnojmenných vil v Novém Jičíně. Býval vysoký 18 metrů a jeho obvod činil 483 centimetrů.

Ochrana Dřevin na Šumavě

Živé i odumřelé, velké i malé, úsporné i rozložité - takové jsou šumavské dřeviny. Rostou ve společenstvích na půdách lesních i nelesních, osamoceně v krajině, na stavbách, na prastarých snosech nebo zavěšeny v trhlinách nad propastmi. Některé vyrostly samy, jiné někdo vysadil. Podle Pavla Hubeného, ředitele Správy Národního parku Šumava, je proto ochrana šumavské přírody vlastně z velké části o ochraně dřevin.

„Dřeviny jsou i naším světem - lesy, sady, stromořadí, které milujeme a potřebujeme k životu, abychom dýchali vzduch ovoněný jejich přítomností, abychom sbírali jejich plody nebo si odpočinuli v jejich stínu,“ říká. Šumava patří k nejrozsáhlejším a nejdéle chráněným územím České republiky. V roce 1963, kdy byla vyhlášena Chráněná krajinná oblast Šumava, se svou rozlohou 163 000 hektarů stala největší chráněnou oblastí v Československu a jednou z největších v Evropě.

Ke vzniku takto rozsáhlého chráněného území přispělo zejména množství přírodně cenných lokalit a poměrně nízká hustota osídlení, částečně způsobená příhraniční polohou u západní hranice republiky. Celou třetinu plochy CHKO totiž tvořilo vylidněné nepřístupné pohraniční pásmo, další oblasti byly zase nepřístupné kvůli vojenským výcvikovým prostorům. V roce 1991 byl na přírodně nejhodnotnější části území CHKO zřízen Národní park Šumava, takže rozloha CHKO Šumava aktuálně činí 99 480 hektarů.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Najdeme zde i bývalé pastevní lesy či lesíky historické venkovské krajiny CHKO a právě na těchto lokalitách se často vyskytují vyhlášené památné stromy. Na celém území chráněné oblasti jich roste 832. Z toho je 70 stromů vyhlášeno jako solitérně rostoucích, 22 skupin a 6 stromořadí.

Projekt Péče o Památné Stromy na Šumavě

„V souvislosti s tím, že je na území CHKO Šumava vyhlášeno velké množství památných stromů, se zabýváme poměrně náročnou agendou spojenou s jejich evidencí, kontrolou, posuzováním jejich stavu a následným ošetřováním,“ přibližuje Ondřej Šmíd, odborný garant šumavského projektu. Jedním ze zásadních principů při ošetřování nejen památných stromů je podle něj dlouhodobá a kontinuální péče.

„Zároveň i finanční náročnost na jejich ošetřování je násobně vyšší, a to i vzhledem k tomu, že spousta památných stromů je ve veteránském věku,“ připomíná. „Primárně z těchto důvodů vznikla myšlenka na vytvoření komplexního projektu na ošetřování a management všech památných stromů rostoucích na území CHKO Šumava. Takové ucelená péče o památné stromy tady chyběla,“ popisuje Ondřej Šmíd, jak projekt vznikl.

Písemnou část vznikajícího projektu připravila Hana Urbanová. Za odbornou přípravu nesl odpovědnost Ondřej Šmíd a projektovým manažerem se stala Jana Sýsová. „Nesmíme zapomenout na technického pracovníka, který byl v rámci tohoto projektu přijat, Martina Kulta,“ zmiňuje Ondřej Šmíd. „Bez jeho péče a svědomité práce by se určitě dílo nepovedlo ve stávajícím rozsahu. Organizačně dohlížel a zajišťoval téměř veškeré práce, které s projektem souvisely.

„Hlavním vstupním podkladem do projektu bylo však vypracování Posouzení památných stromů na území CHKO Šumava v roce 2016, které zpracovala firma Péče o krajinu,“ uvádí Ondřej Šmíd. „Příprava projektu trvala relativně dlouho. Základním cílem byl management a hodnocení památných stromů. Cílem takového hodnocení je získat komplexní popis stromu a stanoviště včetně zhodnocení jeho stavu. Součástí hodnocení je pak popsání rizik spojených s přítomností stromu na daném stanovišti a v neposlední řadě i odhad možných budoucích změn stavu stromu.

Čtěte také: Pracovní rizika

Jedním ze základních parametrů při hodnocení stavu stromů je určení jejich fyziologického stáří a porozumění postupu jejich stárnutí, odumírání a zmlazování. V přirozených podmínkách lze život stromu rozdělit do tří hlavních stadií: formativního stadia, stadia plné až pozdní zralosti a stadia veterána. Stárnutí je přirozený fyziologický vývoj dřevin. Jednotlivá životní stadia na sebe přirozeně navazují jako nepřetržitý proces životního cyklu stromu.

Senescentní neboli věkovitý strom je takový, který dovršil růstovou fázi dospělosti, tedy růstové stadium od fáze plné zralosti až do pozdní senescence. Od fáze plné zralosti přestává být hlavní strategií stromu zabírání prostoru a začínají se na něm projevovat specifické projevy stárnutí, včetně tvorby různých typů mikrostanovišť vhodných pro osídlení doprovodnými organismy. Počátečním znakem stárnutí stromu je zastavení výškového a délkového přírůstu letorostů, ztráta vitality v periferních částech koruny, kdy se koruna začíná prosvětlovat.

S přibývajícím věkem a stadiem stárnutí stromu dochází ke zvýšení podílu odumřelého a rozkládajícího se dřeva na kmeni a v koruně. To přispívá k atraktivitě stromu pro ostatní organismy. Strom v posledním období života může vykazovat dobrou fyziologickou vitalitu i navzdory rozsáhlé hnilobě. Stadium takzvaného veterána může v životě stromu trvat nejdéle. Poslední stadium života stromu přitom nemusí nutně vést k úplnému odumření jedince.

„Právě řízené oddálení rozpadu stromů, zajištění řízené redukce koruny a maximální podpora biologické hodnoty jsou cíle, které si klademe při ošetřování starých senescentních stromů,“ uvádí Martin Kult. A právě arboristické ošetření přišlo na řadu ve druhé fázi projektu. V rámci realizace projektu byly všechny památné stromy rostoucí v CHKO geodeticky zaměřeny a každý strom byl označen jedinečným štítkem pro lepší identifikaci v terénu.

„V prvních etapách prací byly přednostně ošetřovány stromy, které by svým potenciálním selháním mohly způsobit škodu na zdraví či majetku a jejichž stav vyžadoval některý ze stabilizačních zásahů, tedy provedení řezů s cílem redukovat velikost koruny a snížit riziko vývratu, zlomu kmene nebo rozpadu korun. „Během realizace projektu jsme měli to štěstí navštívit a poznat nejrůznější a nejzapadlejší kouty Šumavy, stát pod korunami mohutných, několik set let starých stromů, nahlédnout do jejich příběhů a pozorovat jejich reakce, zblízka je obdivovat,“ vypráví.

V průběhu realizace projektu naráželi na to, jak do nastavených šablon projektu co nejlépe napasovat potřebná ošetření stromu. „Péče o stromy totiž nikdy není pouze jednorázovou záležitostí, zásahy je často potřebné rozdělit do delšího časového úseku a k jednotlivým stromům se i vícekrát pravidelně vracet,“ rozkrývá další vrstvy projektu. Ideální je totiž zajistit dlouhodobou kontinuitu a důslednost péče.

Při navrhování pěstebních opatření, prováděných nejenom na památných dřevinách, je nutné ke každému stromu přistupovat zcela individuálně, konkrétní zásahy navrhovat se znalostí zásahů minulých a po vyhodnocení reakcí stromu na ně. „Samozřejmě že přírodě a v našem případě konkrétně památným stromům je úplně jedno, kdy končí zúčtovací rok, kdy je nutné zásahy ukončit i kdy je nutné dodat předávací protokoly či faktury.

V dalších etapách byly realizovány již méně naléhavé zásahy z pohledu provozní bezpečnosti, ale zaměřené především na zachování ošetřovaných stromů v dobrém stavu. V rámci propagace a prezentace památných stromů rostoucích v CHKO byl uspořádán terénní workshop, při kterém byly představeny různé možnosti a přístupy při ošetřování stromů. Dále bylo publikováno několik populárně naučných článků týkajících se aktivit projektu a v neposlední řadě vyšla v roce 2021 kniha Památné stromy Chráněné krajinné oblasti Šumava.

Vrcholem celého projektu bylo zpracování plánu péče o památné stromy. Plán péče zpracovávala nejlepší česká stromolezkyně a vynikající arboristka Jitka Műllerová. „Tento plán péče je vypracován s výhledem ošetření na budoucích deset let, přičemž speciální pozornost je věnována doprovodným organismům, které se často vyskytují na stárnoucích stromech.

Projekt podle všech zúčastněných splnil svůj cíl. Jeho hlavním přínosem je zajištění kvalitní odborné a kontinuální péče o všechny památné stromy rostoucí v CHKO Šumava. „Věřím, že všechny provedené zásahy byly účelné a pro ošetřené stromy dlouhodobě prospěšné, nicméně jsme se potkali s mnoha stromy, u kterých by byl jakýkoliv lidský zásah škodlivý. Takové stromy jsme ponechali zcela bez zásahu, aby se mohly dále rozvíjet ve svých přirozených procesech. Takový komfort si však při ošetřování stromů nemůžeme s ohledem na zachování provozní bezpečnosti moc často dovolit.

Na končící projekt by mohl navazovat obdobný projekt s názvem Management a péče o památné a významné stromy v NP a CHKO Šumava. „Podstatou bude navázání na úspěšně realizovaná ošetření památných stromů v CHKO, ve kterých se bude dále pokračovat.

tags: #ohrožení #památných #stromů #v #české #republice

Oblíbené příspěvky:

• Informace o Skládce Odpadu Hodonín
• Co je biologicky nerozložitelný odpad?
• Produkce emisí při výrobě elektřiny
• Swing Aurora 15 l béžový – recenze
• Odpad a Palach