Strategie EU v Oblasti Změny Klimatu a Její Cíle

Nejpozději koncem 80. let 20. století byla změna klimatu identifikována jako vážný celosvětový problém způsobený člověkem a postupně začal vznikat mezinárodní právní a strategický rámec pro boj se změnou klimatu.

Mezinárodní Rámec pro Boj se Změnou Klimatu

Mezi klíčové celosvětové dohody patří přijetí Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (dále jen „Úmluva“) na Konferenci OSN o životním prostředí a rozvoji v Rio de Janeiru v roce 1992, která položila základ mezinárodnímu právnímu rámci ochrany klimatického systému Země. Česká republika Úmluvu ratifikovala dne 7.

Kjótský Protokol a Pařížská Dohoda

Nejvýznamnějším protokolem přijatým k Rámcové úmluvě OSN o změně klimatu je tzv. Kjótský protokol (dále jen „Protokol“), který byl přijat v roce 1997. Země se v Protokolu zavázaly do konce prvního kontrolního období (2008-2012) snížit emise skleníkových plynů nejméně o 5,2 % ve srovnání se stavem v roce 1990. V roce 2012 byl schválen tzv. Vedle Kjótského protokolu, zaměřeného na snížení emisí skleníkových plynů a ratifikovaného Českou republikou v roce 2001, je z pohledu adaptace na změnu klimatu zásadní Pařížská dohoda (dále jen „Dohoda). Tato Dohoda byla přijata smluvními stranami Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu v prosinci 2015.

Rámec pro Snižování Rizika Katastrof Sendai a Agenda 2030

Za významný milník je též označována 3. světová konference o snižování rizika katastrof, která se konala v roce 2015 v japonském Sendai, kde byl přijat Rámec pro snižování rizika katastrof Sendai 2015-2030. Rovněž je pro problematiku adaptace zásadní přijetí Agendy 2030, jejíž součástí je 17 Cílů udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs) a 169 specifických podcílů, které mají členské státy OSN naplnit do roku 2030. Ústředním heslem Agendy 2030 je „Leave no one behind“ (Neopominout nikoho).

Evropská Unie a Adaptace na Změnu Klimatu

Na úrovni Evropské unie je problematika adaptace na změnu klimatu zakotvena v několika strategických dokumentech, které určují směr i pro národní a regionální politiky. Zásadními z nich jsou Zelená dohoda pro Evropu (European Green Deal, 2019) a Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu (2021).

Čtěte také: Adaptace na změnu klimatu

Zelená Dohoda pro Evropu

Zelená dohoda pro Evropu, zveřejněná Evropskou komisí v prosinci 2019, představuje odpověď na klimatickou a environmentální krizi, která patří k největším výzvám současnosti. Dohoda je novou strategií růstu pro Evropskou unii: jejím cílem je proměnit EU v prosperující a spravedlivou společnost s moderní a konkurenceschopnou ekonomikou, efektivně využívající zdroje a dosahující klimatické neutrality do roku 2050. Zelená dohoda vychází z přesvědčení, že snižování emisí a adaptace na změnu klimatu musí probíhat ruku v ruce. Vedle mitigace se proto zaměřuje na zvyšování odolnosti společnosti a ekosystémů vůči dopadům změny klimatu. Obsahuje celou řadu provázaných iniciativ, jako je Evropský klimatický zákon, Strategie EU pro biodiverzitu do roku 2030, strategie „Od zemědělce ke spotřebiteli“ (Farm to Fork), balíček legislativních návrhů „Fit for 55“ a další rámcové strategie zaměřené na přírodní zdroje, zemědělství, energetiku či oběhové hospodářství.

Evropská Strategie Přizpůsobení se Změně Klimatu

Na Zelenou dohodu přímo navazuje Evropská strategie přizpůsobení se změně klimatu, přijatá Evropskou komisí 24. února 2021 (COM/2021/82 final). Tento dokument vymezuje, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050. Navazuje přitom na první adaptační strategii EU z roku 2013 a reflektuje její vyhodnocení, které probíhalo v roce 2018. Chytřejší adaptace znamená, že opatření musejí vycházet z kvalitních dat a hodnocení rizik, která budou dostupná širokému spektru uživatelů - od obcí a domácností přes podniky až po zemědělce. Strategie proto posiluje sběr a sdílení údajů o klimatických rizicích a rozvíjí platformu Climate-ADAPT jako evropské znalostní centrum pro adaptaci. Rychlejší adaptace je nezbytná proto, že dopady změny klimatu se již naplno projevují. Strategie proto podporuje rychlé zavádění opatření, která pomohou snižovat klimatická rizika, chránit obyvatelstvo a infrastrukturu a zajistit dostupnost sladké vody. Systematičtější adaptace vychází z toho, že změna klimatu zasahuje všechny úrovně společnosti i hospodářství, proto musí být opatření napříč sektory a politikami. Evropská komise proto zdůrazňuje začleňování adaptace do makrofiskální politiky, podporu přírodě blízkých řešení a posilování lokálních adaptačních strategií.

Evropský Právní Rámec pro Klima

Právním ukotvením klimatických cílů EU se stal Evropský klimatický zákon přijatý v roce 2021. EU se v něm zavázala k dosažení klimatické neutrality do roku 2050 a ke snížení svých skleníkových plynů o 55% oproti roku 1990 do roku 2030. Nestanovuje však jasné cíle pro jednotlivé členské státy. Kromě ochrany klimatu se toto nařízení věnuje i přizpůsobení se změně klimatu , konkrétně v Článku 5 . Důležitým dokumentem, který výrazně ovlivňuje proces adaptace v ČR je Nařízení o obnově přírody (EU) 2024/1991, které vstoupilo v platnost 18. srpna 2024 a představuje první celoevropský právně závazný rámec pro obnovu ekosystémů.

Hodnotící Zprávy IPCC

A právě nejaktuálnější vědecká zjištění o průběhu změny klimatu naleznete v „Hodnotících zprávách IPCC“, které vydává Mezivládní panel pro změnu klimatu (The Intergovernmental Panel on Climate Change, IPCC). Českou republiku v Mezivládním panelu pro změnu klimatu zastupuje RNDr. Radim Tolasz, Ph.D., klimatolog z Českého hydrometeorologického ústavu. Hodnotící zprávy v českém jazyce lze dohledat na stánkách Ministerstva životního prostředí. Pro oblast adaptace je zásadní příspěvek Pracovní skupiny II k Šesté hodnotící zprávě (AR6) „Dopad, adaptace a zranitelnost“.

Strategie ČR pro Přizpůsobení se Změně Klimatu

Základním rámcem pro adaptaci České republiky na změnu klimatu je Strategie přizpůsobení se změně klimatu v podmínkách ČR - 1. aktualizace pro období 2021-2030, schválená vládou v roce 2021. Dokument navazuje na mezinárodní a evropské politiky a vymezuje vizi, cíle a opatření, jejichž cílem je zvýšit připravenost ČR na probíhající klimatické změny. Strategie formuluje strategický cíl - zvýšit odolnost a připravenost ČR na změnu klimatu - a dále jej rozpracovává do pěti specifických cílů.

Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny v Praze

Národní Akční Plán Adaptace

Implementačním nástrojem je Národní akční plán adaptace na změnu klimatu (NAP AZK), který se zpracovává na pětileté období. Rozpracovává rámec opatření uvedený ve strategii do konkrétních úkolů, kterým přiřazuje gesci, termíny plnění, vazbu na jednotlivé projevy změny klimatu a zdroje financování. Současný akční plán obsahuje 322 úkolů a je platný do roku 2025; následně je připravována jeho aktualizace. V květnu 2025 vzala Vláda ČR na vědomí Zprávu o adaptaci České republiky na změnu klimatu. Dokument poskytuje přehled o vývoji klimatu, hlavních projevech a rizicích pro české území a jejich dopadech na hospodářství, společnost i ekosystémy. Součástí zprávy je také analýza stavu adaptace na regionální a místní úrovni a vyhodnocení plnění Národního akčního plánu adaptace na období 2021-2025.

Moravskoslezský Kraj a Dopady Změny Klimatu

Z hlediska dopadů změny klimatu patří obyvatelé Moravskoslezského kraje (MSK) ke středně ohroženým, což je dáno zejména variabilitou přírodních podmínek. Pokud nebudou dopady změny klimatu řešeny, mohou mít dalekosáhlé důsledky v regionu a ovlivnit (zpomalit) i průběh hospodářské restrukturalizace. Realizací adaptačních opatření se zlepšuje životní prostředí ve městech i v krajině, zavádění nízkouhlíkových technologií zase napomáhá transformaci průmyslu a podnikání. Obojí napomáhá rozvoji zelených technologií a inovací, ve kterých chce dlouhodobě MSK dosahovat ambiciózních výsledků ve středoevropském měřítku. Tento přístup napomáhá zlepšovat image regionu a zároveň podporuje ekonomický rozvoj MSK s respektem k principům udržitelného rozvoje. Za tímto účelem má kraj od roku 2024 tzv.

Evropská Zelená Dohoda a Ochrana Práv Nejzranitelnějších Osob

Evropská unie realizuje ambiciózní program v rámci Zelené dohody. Udržitelný rozvoj a opatření v oblasti klimatu byly upřednostněny podle ambiciózních cílů, které Evropská zelená dohoda zahrnuje. Klimatická krize však představuje pro moderní lidstvo bezprecedentní bezpečnostní hrozbu a rozvoj odolnosti vůči změně klimatu by měl stále sloužit jako předpoklad pro naplnění těchto strategických priorit.

Cíle EU v Oblasti Klimatu do Roku 2040

V rámci evropského právního rámce pro klima se EU a její členské státy zavázaly, že do roku 2050 učiní z EU první klimaticky neutrální kontinent. Právní rámec pro klima stanovil první průběžný cíl snížit do roku 2030 čisté emise skleníkových plynů alespoň o 55 % a požaduje, aby Komise navrhla další průběžný cíl pro rok 2040 s cílem pokračovat v dohodnuté cestě ke klimatické neutralitě. Komise dnes navrhla změnu evropského právního rámce pro klima, která stanoví cíl EU v oblasti klimatu do roku 2040 snížit čisté emise skleníkových plynů o 90 % ve srovnání s úrovněmi z roku 1990.

Stanovení cíle v oblasti klimatu do roku 2040 nyní umožní EU zavést nezbytné politiky a investice s cílem zajistit, aby přechod na klimatickou neutralitu šel ruku v ruce se silnou a stabilní ekonomikou, konkurenceschopným průmyslem a pracovními místy v Evropě, která obstojí i v budoucnu. Dnešní návrh poskytuje požadovaný pragmatismus a flexibilitu. Zavádí nové možnosti flexibility, pokud jde o to, jak lze cílů dosáhnout. Patří mezi ně možná omezená úloha vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů ve druhé polovině desetiletí 2030-2040, využívání domácího trvalého pohlcování vsystému EUproobchodování s emisemi (EU ETS) a větší flexibilita napříč odvětvími.

Čtěte také: Cíle strategie EU pro klima

Dohoda o Čistém Průmyslu

Dnes předložený 90% cíl v oblasti klimatu jde ruku v ruce s dohodou o čistém průmyslu, jakož i s akčním plánem pro kompas konkurenceschopnosti a cenově dostupnou energii. V únoru 2025 předložila Komise dohodu o čistém průmyslu s komplexními opatřeními na další podporu dekarbonizace a konkurenceschopnosti evropského průmyslu. Zajistí EU jako atraktivní místo pro výrobu, včetně energeticky náročných průmyslových odvětví, a podpoří čisté technologie a nové oběhové obchodní modely. Pro dosažení těchto cílů má zásadní význam jejich plné provedení.

Možnosti Snížení Emisí Skleníkových Plynů

Skutečné a včasné snížení domácích emisí skleníkových plynů v EU musí zůstat základním kamenem opatření EU v oblasti klimatu a musí být doplněno posílením pohlcování uhlíku, mimo jiné prostřednictvím přírodních a technologických řešení. Návrh Komise týkající se cíle v oblasti klimatu do roku 2040 zahrnuje možnost omezeného využívání vysoce kvalitních mezinárodních uhlíkových kreditů od partnerských zemí s cíli a opatřeními v oblasti klimatu, které jsou v souladu s cíli Pařížské dohody. Komise navrhuje, aby od roku 2036 mohl být v souladu s účetními pravidly Pařížské dohody k cíli EU pro rok 2040 použit omezený příspěvek ve výši 3 % čistých emisí EU z roku 1990.

Další Kroky Směrem k Legislativnímu Politickému Rámci pro Rok 2040

Jakmile bude stanoven cíl v oblasti klimatu pro rok 2040, Komise na základě těchto zkušeností a prvků prozkoumá způsoby, jak nový rámec politiky pro rok 2040 zjednodušit, zpružnit a zároveň zajistit soulad a podpořit sbližování mezi členskými státy s přihlédnutím k jejich specifikům. Navrhovaný cíl pro rok 2040 by stanovil klíčové měřítko pro vypracování rámce politiky v oblasti klimatu po roce 2030. Komise připraví návrhy rámce politiky v oblasti klimatu a energetiky po roce 2030 s cílem splnit cíl pro rok 2040, přičemž zohlední spravedlnost, technologickou neutralitu a nákladovou efektivnost. Jeho cílem bude posílit konkurenceschopnost EU, zajistit spravedlivou transformaci a zvýšit environmentální udržitelnost. Stávající právní předpisy v oblasti klimatu zahrnují ustanovení o přezkumu na rok 2026.

Politické a Strategické Dokumenty Týkající se Změny Klimatu a Její Ochrany

Zde nabízíme přehled nejvýznamnějších politických a strategických dokumentů týkajících se změny klimatu a jeho ochrany:

• Rámcová úmluva OSN o změně klimatu (1992)
• Kjótský protokol (1997)
• Pařížská dohoda (2015)
• Evropská zelená dohoda (2019)
• Balíček „Fit for 55“
• Evropský klimatický zákon (2021)
• Politika ochrany klimatu ČR
• Národní akční plán adaptace na změnu klimatu
• Integrovaný národní energeticko-klimatický plán (NEKP)

Financování Projektů v Rámci Programu LIFE

Na podprogram „Zmírňování změny klimatu a přizpůsobování se této změně“ na období 2025-2027 je přidělen orientační rozpočet ve výši 376,7 milionu EUR. Hlavní žadatel může získat podporu udělenou v rámci Národní výzvy programu LIFE, která činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu a zároveň nesmí přesáhnout 25 mil. Hlavní žadatel může také získat podporu na přípravu projektové dokumentace. Za předložení konceptu může získat 40 000 Kč, v případě zpracování mimořádně kvalitního konceptu 80 000 Kč. Žádat o podporu může i partner projektu. Výše podpory udělené v rámci této výzvy činí 25 % z konečných způsobilých výdajů projektu připadajících na partnera a zároveň ne více než 2 mil.

Strategie EU pro Přizpůsobení se Změně Klimatu

Zastřešujícím dokumentem Evropské unie pro adaptaci na změnu klimatu je Strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu (Sdělení Komise Evropskému parlamentu, Radě, Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů: Vytvoření Unie odolné vůči změně klimatu - nová strategie EU pro přizpůsobení se změně klimatu, COM/2021/82 final), který 24. února 2021 přijala Evropská komise. Strategie stanoví, jak se může Evropská unie přizpůsobit nevyhnutelným dopadům změny klimatu a stát se klimaticky odolnou do roku 2050.Předchozí (první) Adaptační strategii EU schválila Evropská Komise v dubnu 2013 a zveřejnila společně s rozsáhlou dopadovou studií a několika průvodními dokumenty. Revidovaná strategie má čtyři hlavní cíle: učinit přizpůsobení chytřejším, rychlejším a systematičtějším a posílit mezinárodní aktivity v oblasti adaptace na změnu klimatu.

Chytřejší Adaptace

Opatření v oblasti adaptace musí vycházet z kvalitních dat a nástrojů pro hodnocení rizik, které budou dostupné všem - od rodin stavějících domy, přes podniky v pobřežních oblastech až po zemědělce plánující výsadbu plodin.K dosažení tohoto cíle strategie navrhuje opatření, která posunou hranice znalostí v oblasti adaptace tak, abychom mohli shromažďovat více a kvalitnějších údajů o rizicích a ztrátách souvisejících s klimatem a dále rozvíjet platformu Climate-ADAPT jako evropské znalostní centrum pro adaptaci.

Rychlejší Adaptace

Dopady změny klimatu již pociťujeme, a proto se musíme přizpůsobovat rychleji a komplexněji.Strategie se proto zaměřuje na vývoj a zavádění adaptačních řešení, která pomáhají snižovat klimatická rizika, zvyšovat ochranu před klimatickými dopady a zajišťovat dostupnost sladké vody.

Systematičtější Adaptace

Změna klimatu ovlivní všechny úrovně společnosti a všechna odvětví hospodářství, proto musí být adaptační opatření rovněž systematická.Evropská komise bude nadále aktivně začleňovat otázky klimatické odolnosti do všech relevantních oblastí politiky.Podpoří další rozvoj a realizaci adaptačních strategií a plánů na všech úrovních správy s důrazem na tři průřezové priority:integrace adaptace do makrofiskální politiky,přírodě blízká adaptační řešení,místní adaptační opatření.

Posílení Mezinárodních Aktivit v Oblasti Klimatické Odolnosti

EU navýší podporu mezinárodní klimatické odolnosti a připravenosti prostřednictvím poskytnutí zdrojů, stanovením prioritních opatření a zvýšením účinnosti, a to zejména rozšířením mezinárodního financování a posílením globální spolupráce a výměny zkušeností v oblasti adaptace.

Evropská unie se profiluje jako klimatický lídr a od roku 2019 naplňuje Evropskou zelenou dohodu, která usiluje o dosažení klimatické neutrality do roku 2050. Důležitý je také balíček „Fit for 55“, jenž stanoví závazek snížit emise o 55 % do roku 2030. Tyto cíle zakotvuje právně závazný Evropský klimatický zákon (2021). ČR přijímá evropské závazky prostřednictvím národních strategií.

tags: #strategie #eu #změny #klimatu #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Trapasy pri močení v prírode: Čítajte viac
• Ochrana životního prostředí v ČR
• Zachycení krás a dobrodružství v divoké přírodě
• Vzor nákladního listu pro odpady
• Recyklace pračky