Strategie pro klimaticky odolná města v České republice

10.04.2026

V České republice, stejně jako v celé střední Evropě, se v důsledku klimatické změny pomalu zvyšují teploty a přibývá extrémních projevů počasí. Města jsou vzhledem k vysoké koncentraci obyvatel a současně vysokému zastoupení nepropustných povrchů vůči projevům změny klimatu obzvláště zranitelná. Celá řada českých měst se během horkých vln potýká s velmi vysokými teplotami. Tuzemští výzkumníci se jim proto rozhodli pomoci a na základě důkladných analýz zpracovali sadu odborných doporučení, kterými se města mohou řídit, aby se současná situace zlepšila.

Podle Technologické agentury ČR čím dál více měst přistupuje k problematice změn klimatu zodpovědněji. Nicméně adaptační strategie se často neopírají o sofistikovaná data a realizace konkrétních opatření postupuje velmi pomalu, nahodile a bez předchozí analýzy potřebnosti a efektivity takového opatření. Naopak malou pozornost podle TA ČR věnují města adaptaci lesních a zemědělských ploch.

Projekt Pathway2Resilience (P2R) pomáhá regionům a městům v Evropě porozumět klimatickým rizikům, rozvíjet adaptační strategie a implementovat inovativní řešení pro zvýšení jejich odolnosti vůči změnám klimatu. Díky této iniciativě mohou obce lépe porozumět svým klimatickým rizikům, rozvíjet efektivní adaptační strategie a testovat inovativní řešení k posílení odolnosti vůči budoucím výzvám. P2R poskytuje finanční a odbornou podporu, aby regiony mohly nejen lépe reagovat na klimatické změny, ale být i proaktivně připraveny na jejich dopady.

Projekt Pathways2Resilience a jeho metodika

Projekt P2R vyvinul novou metodiku, která je výrazně zaměřena na spolupráci různých skupin stakeholderů-včetně institucí, průmyslu, bankovního sektoru, akademické obce a neziskového sektoru-a jejich zapojení do formulace a financování potřebných projektů v regionech. Finanční podpora programu bude udělena regionům (v případě Přerova na evropské úrovni LAU) pro podporu konsorcií v implementaci této metodiky.

Společná formulace vize s různými skupinami stakeholderů je klíčovým krokem pro efektivní plánování klimatické odolnosti. Zapojení zástupců institucí, průmyslu, bankovního sektoru, akademického a neziskového sektoru zajistí širokou podporu a směřování k udržitelným cílům. Vypracování dokumentace procesu, včetně sdílení dosažených úspěchů a popisu slabých míst metodiky, umožňuje regionům a městům vytvářet přehledné a efektivní plány pro jejich klimatickou adaptaci.

Čtěte také: Klimatická politika Evropské unie

Vypracování plánu dosažení klimatické odolnosti vycházející ze společné vize zahrnuje zajištění dostatku finančních prostředků, především z externích zdrojů, pro financování projektů zaměřených na udržitelný rozvoj a ochranu před klimatickými riziky. Sdílení osvěty a know-how je důležitou součástí projektu, který se zaměřuje na koordinaci a předávání osvědčených postupů mezi regiony a městy s cílem zvýšit efektivitu adaptačních strategií.

Úspěch Přerova a Zlínského kraje

Statutární město Přerov a Zlínský kraj se úspěšně podanou žádostí o grant zařadili mezi Evropskou špičku - na aktivity související s klimatickou změnou, energetikou a udržitelností získali další finanční prostředky a uspěli mezi velkou mezinárodní konkurencí.

Zprávy vznikly jako první krok v rámci programu Pathways2Resilience a přinášejí podrobné hodnocení klimatických rizik, zranitelnosti a kapacit pro adaptaci ve Zlínském kraji a ve městě Přerov. Dokumenty byly zpracovány na základě zapojení místních aktérů, vědeckých analýz a evropské metodiky Regional Resilience Journey (RRJ), a slouží jako podklad pro budoucí strategie a investiční plány v oblasti klimatické odolnosti. Zprávy obsahují mapy, grafy i konkrétní doporučení.

Finanční rámec a harmonogram

Projekt Pathway2Resilience je podpořen v rámci Evropského dotačního programu Horizon Europe. Součástí tohoto projektu je dotační program Pathways2Resilience s alokací přibližně 210 tis EUR, který přispívá k cílům Mise a Strategie adaptace tím, že pomáhá regionům lépe porozumět jejich klimatickým rizikům, rozvíjet jejich cesty k lepší připravenosti a zvládání měnícího se klimatu a testovat a nasazovat inovativní řešení potřebná k budování odolnosti. Projekt probíhá od září 2024 do února 2026.

Příklady dobré praxe a doporučení

Statutární město Přerov je inspirativním městem pro svůj proaktivní přístup vůči klimatické změně. Město je, mimo jiné zapojeno do dalšího Horizon Europe projektu, VALORADA, který má za cíl umožnit evropským regionům a městům řídit nadcházející společenskou transformaci směrem k udržitelnému a klimaticky odolnému rozvoji. Účast Přerova v projektu VALORADA navazuje na další aktivity Přerova vycházející ze SECAPu - akčního plánu pro klima a energii a Adaptační strategii Přerova. Zaměření na „externí financování“ projektů je v ČR klíčem pro zajištění dostatku finančních zdrojů na aktivity v území.

Čtěte také: Ochrana přírody a krajiny v Praze

Projekt VALORADA si klade za cíl umožnit evropským regionům a městům řídit nadcházející společenskou transformaci směrem k udržitelnému a klimaticky odolnému rozvoji.

Na společensky významném projektu spolupracoval Ústav výzkumu globální změny AV ČR, v. v. i., (CzechGlobe) a Katedra geografie Přírodovědecké fakulty Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL).

Podle českých výzkumníků tak musí města pro uskutečnění adaptačních opatření vytvářet nejen finanční nástroje, ale také prostory k jejich uskutečnění. Naprosto zásadní je podle jejího názoru stanovení vhodné péče o uskutečněná opatření, doplněné monitoringem jejich stavu a efektu, které v území mají.

Doporučení pro adaptační opatření

Města by měla vyhodnocovat potřebnost a efektivnost konkrétních adaptačních opatření analýzou území.
Strategické dokumenty měst by se měly intenzivně věnovat tématu dopravy a zeleně, přičemž klimatická funkce zeleně by neměla být opomíjena.

Zajímavá jsou zjištění výzkumníků ohledně efektivity jednotlivých adaptačních opatření:

Stromy na otevřeném prostranství v centrech měst v denní dobu způsobují snížení pocitové teploty o 8,3-10,9 °C ve stínu stromů oproti osluněné zpevněné ploše. V noci stromy naopak pocitovou teplotu o 0,1-1,3 °C zvyšují.
Stromy obecně teplotu vzduchu snižují po celý den, v závislosti na denní době se snížení pohybuje mezi 0,4-2,1 °C.
Pokropení otevřených prostranství během horkých vln sice sníží pocitovou teplotu o 1,3-3,1 °C, avšak maximálně na dobu dvaceti minut.
Travní porosty v centrech měst vedou ke snížení teploty vzduchu průměrně o 0,9 °C oproti osluněným vydlážděným plochám. Zavlažovaný trávník může mít výrazně (až o 20 °C) nižší povrchovou teplotu, než nezavlažovaný trávník.

Zelená opatření zahrnují obnovu a rozšiřování městské zeleně, opaření Modrá například zadržování vody v krajině a vytváření vodních ploch.

Čtěte také: Cíle strategie EU pro klima

tags: #strategie #kmeny #klimatické #město