Středočeská pahorkatina: Charakteristika přírody

Středočeská pahorkatina je geomorfologická oblast s rozmanitými přírodními podmínkami. V následujícím textu se zaměříme na její charakteristické rysy, včetně geologického podloží, klimatických podmínek, vegetace a využití krajiny.

Geomorfologické členění a geologické podloží

Západně od Sedlického potoka již začíná geomorfologická oblast IIA Středočeská pahorkatina. Modelové území Střední Povltaví po obou stranách vltavského údolí jižně od Prahy Krkonoše leží v geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků. Modelové území příměstské krajiny velkoměsta na jihovýchodním okraji Prahy a jihovýchodně od Prahy leží v širším vymezení na rozhraní na dvou rozdílných geomorfologických jednotek: severní část na okraji Prahy zaujímá Poberounská podprovincie (V), reprezentovaná zde geomorfologickým celkem VA-2 Pražská plošina, podcelkem VA-2A Říčanská plošina a okrskem VA-2A-2 Uhříněveská plošina. Jižní a východní část patří k podprovincii Česko-moravské (II), geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků.

Geologické podloží tvoří přeměněné horniny a hlubinné vyvřeliny středočeského plutonu - granit, granodiorit a diorit a jejich žilné ekvivalenty (pegmatit a aplit), ortoruly, metabazalty a kontaktně metamorfované droby a jílovité břidlice. V jádrovém území převládají ortoruly, granulity, migmatity, fylity, svory a pararuly. Geologické podloží Říčanské plošiny tvoří proterozoické jílovité břidlice a droby východního křídla Barrandienu. V oblasti Benešovské pahorkatiny na jihu a východě (mimo jádrové území) tvoří na Říčansku až po Škvorec na severu a Mirošovice a Mnichovice na jihu hrubozrnná říčanská žula s výskytem žilného aplitu a pegmatitu. V jižní části směrem do Posázaví se vyskytují tělesa gabra. Oblast jílovského pásma je tvořena starými proterozoickými vyvřelinami (vulkanity) - bazalty, andezity, dacity, ryolity, tufy, do nichž později během variského vrásnění pronikly granodiority středočeského plutonu. Horniny jílovského pásma jsou na styku s plutonem kontaktně metamorfovány.

Reliéf

Členitý erozně denudační reliéf typologicky odpovídá ploché vrchovině. Hlavní makroformu reliéfu představuje hluboký erozní zářez Vltavy, jehož hloubka dosahuje až 200 m. Vltavské údolní svahy mají charakter strmých srázů se sklonem přes 20°, s četnými skalními výchozy, skalními srázy a sutěmi na svazích. Mimo vlastní vltavské údolí jsou výškové rozdíly menší (cca 100-150 m) a reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině. V reliéfu se morfologicky uplatňují četné strukturní hřbety a suky.Reliéf Uhříněveské plošiny je jenom slabě rozčleněný, typologicky odpovídá ploché pahorkatině s výškovými rozdíly 30-75 m. Převládají rozsáhlé zarovnané povrchy se sprašovým pokryvem a sprašovými závějemi na mírných svazích. Údolí potoků jsou většinou mělká, široká a málo zahloubená. Reliéf Středočeské pahorkatiny (podcelek Dobříšská pahorkatina) je mnohem pestřejší a členitější, leží však mimo jádrové území. Členitý reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině nebo ploché vrchovině s převládajícími výškovými rozdíly 100-200 m. Nejvyšší polohy přesahují nadmořskou výšku 500 m. Strukturní erozně denudační reliéf je výrazně ovlivněn různou odolností hornin.

Klimatické podmínky

Modelové území Střední Povltaví leží v teplé klimatické oblasti s průměrnou roční teplotou kolem 8°C, podle starší klimatické klasifikace Quitta v klimatické oblasti mírně teplé MT11. Průměrný roční úhrn srážek se pohybuje kolem 580 mm. Jádrové území na okraji Prahy leží v klimatické oblasti teplé, podle staršího Quittova členění v klimatické oblasti mírně teplé MT10. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8-9°C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm.

Čtěte také: Environmentální výchova: Středočeská konference

Vegetace a využití krajiny

Současná krajina je mozaikou lesních a zemědělských ploch. V lesích převládají pěstované borové monokultury, dále dubové a smíšené porosty. Smrk se vyskytuje méně, protože zde trpí suchem. V posledních letech masivně usychají i borovice. Na skalách rostou fragmentárně reliktní bory a na příkrých srázech se vyskytují zbytky původních dubohabřin, místy až s přechody do skalních stepí. Nelesní plochy tvoří především orná půda, jen místy v údolních nivách se vyskytují louky. V posledních letech však došlo k významnému zatravnění orné půdy a vznikly někdy i rozsáhlé pastevní areály určené k chovu ovcí, skotu a koní.

V současném využití krajiny Pražské plošiny převládá orná půda, která ale ustupuje v okolí Prahy nové urbánní a suburbánní zástavbě. Vznikají zde nové sídelní celky rezidenční zástavby i komerční objekty obslužné a logistické infrastruktury, posledně jmenované zejména v pásu podél dálnice D1. Krajina je fragmentovaná také mnoha novými dopravními stavbami. Lesní porosty mají velmi malé rozšíření, malé plochy převážně listnatých lesíků a křovinatých porostů se vyskytují jen fragmentárně na údolních svazích nebo podél potoků. Území Dobříšské pahorkatiny na jižním a jihozápadním okraji širšího zájmového území je mnohem lesnatější a výrazně méně zastavěné.

Administrativní členění a charakteristika obcí

Obvod obce s rozšířenou působností v jihovýchodní části Středočeského kraje v okrese Benešov v Benešovské a Vlašimské pahorkatině v povodí Sázavy a Vltavy (vodní nádrž Slapy), na severu sousedí s ORP Černošice a Říčany na východě s ORP Kutná Hora, na jihu s ORP Vlašim, Votice a Sedlčany a na západě s ORP Dobříš. Rozloha je 690 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 činí 59 554 (k 1. 1. 2012 to bylo 56 629), hustota zalidnění je nižší než průměr ve Středočeském kraji a činí 86 obyv./km2. Celkem je zde 51 obcí (města Benešov, Bystřice u Benešova, Pyšely, Sázava, Týnec n. Sázavou a městyse Divišov, Maršovice, Netvořice a Český Šternberk).

Obvod obce s rozšířenou působností Sedlčany leží v jižní části Středočeského kraje v okresech Příbram a Benešov v Benešovské ve Vlašimské pahorkatině (Javorová skála 723 m n. m.) v povodí řeky Vltavy. Na západě sousedí s ORP Příbram a Dobříš, na severu s ORP Benešov, na východě s ORP Votice a na jihu s Jihočeským krajem. Rozloha je 448 km2, počet obyvatel 22 105 (k 1. 1. 2012 to bylo 22 109). Ze správního hlediska tvoří jeden obvod POÚ Sedlčany, je v něm celkem 22 obcí (města Krásná hora nad Vltavou, Sedlčany, Sedlec-Prčice a městys Vysoký Chlumec).

Obvod obce s rozšířenou působností Dobříš (zároveň POÚ) v jižní části Středočeského kraje v okrese Příbram v Brdské vrchovině a v Benešovské pahorkatině v povodí Kocáby a Vltavy, na severu sousedí s ORP Černošice, na západě s ORP Benešov, na jihu s ORP Příbram a Sedlčany a na západě s ORP Hořovice a Beroun. Rozlohou 318 km2 patří k nejmenším v kraji, počet obyvatel k 1. 1. 2017 byl 22 353 (k 1. 1. 2012 20 763), 24 obcí (města Dobříš, Nový Knín).

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Správní obvod obce s rozšířenou působností Černošice leží v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-západ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině na okraji Brdské vrchoviny (Cukrák 411 m n. m.) v povodí Vltavy a Berounky, sousedí na severu s hlavním městem Prahou a s ORP Brandýs nad Labem, na západě s ORP Kralupy n. Vltavou, Kladno a Beroun, na jihu s ORP Dobříš a Benešov a na východě s ORP Říčany. Rozloha činí 580 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 140 208 (k 1. 1. 2012 to bylo 120 990), hustota zalidnění činí 242 obyv./km2, jedna z nejvyšších v kraji. Celkem je zde 79 obcí (města Černošice, Dobřichovice, Hostivice, Libčice n. Vltavou, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Rudná, Řevnice a městyse Davle, Štěchovice).

ORP v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-východ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině v povodí Sázavy a Rokytky, na severu sousedí s ORP Brandýs n. Labem a Český Brod, na východě s ORP Kolín a Kutná Hora, na jihu s ORP Benešov a na západě s ORP Černošice a s hlavním městem Prahou. Rozloha je 377 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 67 576 (k 1. 1. 2012 56 296), hustota zalidnění činí 179 obyv./km2. Celkem je zde 52 obcí (města Kostelec nad Černými Lesy, Mnichovice a Říčany).

Lesní hospodářství

Lesní správa Tábor působí na území o katastrální výměře více než 175 000 ha. Geomorfologicky do oblasti zasahují 3 přírodní lesní oblasti: PLO 10 Středočeská pahorkatina, PLO 16 Českomoravská vrchovina a PLO 15 Jihočeské pánve. Středočeská pahorkatina je typická pahorkatinným - mírně zvlněným reliéfem. Převažují hlinitopísčité půdy, vytvořené na žulovém a rulovém podloží, typologicky převládají edafické kategorie K, S a I.

Klimaticky spadá většina území LHC do mírně teplé oblasti s průměrnými ročními teplotami mezi 6,8 a 7,8°C a srážkami okolo 600 až 650 mm. Z lesních typů jsou nejvíce zastoupeny soubory kyselé (5K, 4K, 4I, 3K, 3I), oglejené (4O, 4P) a živné (3S, 4S) ekologické řady, tedy cílové hospodářské soubory 43, 45, 47 a 53. Z hlediska struktury druhové dominuje smrk (téměř 60%) a borovice (22%).

Chráněná území

V modelovém území se nachází několik chráněných území:

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

• Přírodní památka Pacova hora navazuje na NPP Chýnovská jeskyně. Jedná se o významné mineralogické naleziště v opuštěném vápencovém lomu, obývaném vzácnými společenstvy teplomilných bylin, obojživelníků a hmyzu.
• je romantické kaňonovité údolí říčky Židova strouha nedaleko města Bechyně. Předmětem ochrany je zde ojedinělý ráz skalních útvarů.

tags: #Středočeská #pahorkatina #příroda #charakteristika

Oblíbené příspěvky:

• Inspirativní citáty
• Jak vybrat koš Tontarelli?
• Definice a Řízení Kvality Ovzduší
• Zpráva NKÚ o OZE
• Kouzelná zahrada a svíčky