Klimatické podmínky MT9 a MT10 ve Středočeské pahorkatině

Modelové území příměstské krajiny velkoměsta na jihovýchodním okraji Prahy a jihovýchodně od Prahy leží v širším vymezení na rozhraní na dvou rozdílných geomorfologických jednotek. Severní část na okraji Prahy zaujímá Poberounská podprovincie (V), reprezentovaná zde geomorfologickým celkem VA-2 Pražská plošina, podcelkem VA-2A Říčanská plošina a okrskem VA-2A-2 Uhříněveská plošina. Jižní a východní část patří k podprovincii Česko-moravské (II), geomorfologické oblasti IIA Středočeská pahorkatina, geomorfologickém celku IIa-1 Benešovská pahorkatina, podcelku IIA-1A Dobříšská pahorkatina, která se dále člení na řadu menších okrsků a podokrsků.

Obě podprovincie jsou od sebe odděleny zřetelným terénním stupněm, kterým se Středočeská pahorkatina směrem k jihu zvedá nad Pražskou plošinou. Reliéf Uhříněveské plošiny je jenom slabě rozčleněný, typologicky odpovídá ploché pahorkatině s výškovými rozdíly 30-75 m. Převládají rozsáhlé zarovnané povrchy se sprašovým pokryvem a sprašovými závějemi na mírných svazích. Údolí potoků jsou většinou mělká, široká a málo zahloubená. Reliéf Středočeské pahorkatiny (podcelek Dobříšská pahorkatina) je mnohem pestřejší a členitější, leží však mimo jádrové území. Členitý reliéf typologicky odpovídá členité pahorkatině nebo ploché vrchovině s převládajícími výškovými rozdíly 100-200 m. Nejvyšší polohy přesahují nadmořskou výšku 500 m. Strukturní erozně denudační reliéf je výrazně ovlivněn různou odolností hornin.

Geologická charakteristika

Geologické podloží Říčanské plošiny tvoří proterozoické jílovité břidlice a droby východního křídla Barrandienu. Rozsáhlé zarovnané povrchy a mírné svahy pokrývají spraše a sprašové hlíny, údolní nivy potoků vyplňují holocénní fluviální náplavy a na nich vytvořené nivní hlíny. V oblasti Benešovské pahorkatiny na jihu a východě (mimo jádrové území) tvoří na Říčansku až po Škvorec na severu a Mirošovice a Mnichovice na jihu hrubozrnná říčanská žula s výskytem žilného aplitu a pegmatitu. V jižní části směrem do Posázaví se vyskytují tělesa gabra. Oblast jílovského pásma je tvořena starými proterozoickými vyvřelinami (vulkanity) - bazalty, andezity, dacity, ryolity, tufy, do nichž později během variského vrásnění pronikly granodiority středočeského plutonu. Horniny jílovského pásma jsou na styku s plutonem kontaktně metamorfovány. Ve sprašových závějích byly v minulosti založeny četné místní malé i větší (Uhříněves) cihelny.

Klimatické podmínky

Jádrové území na okraji Prahy leží v klimatické oblasti teplé, podle staršího Quittova členění v klimatické oblasti mírně teplé MT10. Průměrná roční teplota se pohybuje v rozmezí 8-9°C. Průměrný roční úhrn srážek dosahuje 550-600 mm. Území leží ve fytogeografickém obvodu České mezofytikum, fytogeografický okres 64 Říčanská plošina.

Podle Quittovy klimatické klasifikace (za období let 1961-2000) spadá správní obvod ORP Benešov většinou svého území do mírně teplé klimatické oblasti MT10. Lokalita se tak vyznačuje dlouhým, suchým a teplým létem, krátkým a mírným až teplým přechodným obdobím a krátkou a mírnou zimou, která je suchá.

Čtěte také: Klimatické podmínky

• Oblast MT9 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, suchým až mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírným až mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.
• Oblast MT10 se vyznačuje létem dlouhým, teplým, mírně suchým. Přechodné období je krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem.

Využití krajiny

V současném využití krajiny Pražské plošiny převládá orná půda, která ale ustupuje v okolí Prahy nové urbánní a suburbánní zástavbě. Vznikají zde nové sídelní celky rezidenční zástavby i komerční objekty obslužné a logistické infrastruktury, posledně jmenované zejména v pásu podél dálnice D1. Krajina je fragmentovaná také mnoha novými dopravními stavbami. Lesní porosty mají velmi malé rozšíření, malé plochy převážně listnatých lesíků a křovinatých porostů se vyskytují jen fragmentárně na údolních svazích nebo podél potoků. Území Dobříšské pahorkatiny na jižním a jihozápadním okraji širšího zájmového území je mnohem lesnatější a výrazně méně zastavěné.

Modelové území příměstská krajiny Prahy leží na východním a jihovýchodním okraji hlavního města. Jedná se původně o intenzivně zemědělsky využívanou krajinu v zázemí Prahy, která prošla zejména v posledních letech významnou proměnou spojenou se suburbanizace, rozsáhlou výstavbou skladovacích, výrobních i obchodních areálů a dopravních koridorů doprovázenou rozsáhlými zábory zemědělské půdy.

Specifika vybraných obcí

ORP v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-východ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině v povodí Sázavy a Rokytky, na severu sousedí s ORP Brandýs n. Labem a Český Brod, na východě s ORP Kolín a Kutná Hora, na jihu s ORP Benešov a na západě s ORP Černošice a s hlavním městem Prahou. Rozloha je 377 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 67 576 (k 1. 1. 2012 56 296), hustota zalidnění činí 179 obyv./km2. Vysoký migrační přírůstek a nízký průměrný věk (38 let v roce 2017) je způsobený stěhováním převážně mladých rodin do obcí v zázemí Prahy a následně roste i přirozený přírůstek.

Celkem je zde 52 obcí (města Kostelec nad Černými Lesy, Mnichovice a Říčany). Správně je obvod ORP rozdělen do obvodů POÚ Kamenice, Kostelec n. Černými Lesy a Říčany. Část obvodu ORP (Kostelecko) byla v roce 2007 převedena z okresu Kolín. Území v zázemí Prahy se silnou dojížďkou a intenzivní suburbanizace. Ve východní části nižší hustota zalidnění, převládá druhé bydlení a rekreace (rozsáhlé lesní porosty Jevany, Vyžlovka a v Posázaví - trať populárního Posázavského Pacifiku). Pro cestovní ruch mají význam i Hrusice spojené s Josefem Ladou, městská památková zóna v Kostelci nad černými Lesy a hvězdárna v Ondřejově).

Vysoká je zaměstnanost ve službách, podíl osob samostatně výdělečně činných a je zde jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku, velmi vysoká je intenzita bytové výstavba (převažují developerské projekty rodinných domů). Řada obchodních zón a logistických areálů (v okolí dálnice D 1, Billa, Kenvelo). Potravinářský průmysl (pivovar Velké Popovice).

Čtěte také: Změny v jet streamu v důsledku klimatu

Správní obvod obce s rozšířenou působností Černošice leží v centrální části Středočeského kraje v okrese Praha-západ na Pražské plošině a v Benešovské pahorkatině na okraji Brdské vrchoviny (Cukrák 411 m n. m.) v povodí Vltavy a Berounky, sousedí na severu s hlavním městem Prahou a s ORP Brandýs nad Labem, na západě s ORP Kralupy n. Vltavou, Kladno a Beroun, na jihu s ORP Dobříš a Benešov a na východě s ORP Říčany. Tvoří západní část prstence okolo Prahy, definovanou původně jako okres Praha-západ; pobočka městského úřadu Černošice sídlí v Praze. Rozloha činí 580 km2, počet obyvatel k 1. 1. 2017 140 208 (k 1. 1. 2012 to bylo 120 990), hustota zalidnění činí 242 obyv./km2, jedna z nejvyšších v kraji.

Velmi silná suburbanizace a přírůstek obyvatelstva zejména migrací, masová výstavby v blízkosti intravilánů stávajících obcí i mimo něj, převaha venkovského obyvatelstva, silná dojížďka za prací do Prahy. Celkem je zde 79 obcí (města Černošice, Dobřichovice, Hostivice, Libčice n. Vltavou, Jílové u Prahy, Mníšek pod Brdy, Roztoky, Rudná, Řevnice a městyse Davle, Štěchovice). Ze správního hlediska je území tvořeno obvody POÚ Černošice, Hostivice, Jesenice, Jílové, Mníšek a Roztoky.

ORP v jižním a západním zázemí Prahy se silným sektorem služeb a řadou skladovacích a obchodních areálů, jedna z nejnižších měr nezaměstnanosti v Česku. Vysoký podíl samostatně výdělečných osob. Významný je cestovní ruch a rekreace (Okoř, Levý Hradec, CHKO Český kras, zámek Průhonice památka UNESCO, aqvapark Čestlice), druhé bydlení, často přeměňované v trvalé - chatové osady (vodní nádrže Štěchovice a Slapy); četné možnosti pro jednodenní výlety z Prahy (Brdy, Posázaví).

Správní obvod SO ORP Benešov se nachází v jižní části Středočeského kraje. Sousedí se správními obvody Černošice, Říčany, Kutná Hora, Vlašim, Votice, Sedlčany a Dobříš. Povrch tvoří Středočeská pahorkatina s nadmořskými výškami do 600 m. Rozloha území SO ORP Benešov činí přibližně 690 km2 a zahrnuje celkem 51 obcí, 259 základních sídelních jednotek a 124 katastrálních území. V SO ORP Benešov se nachází 6 obcí se statutem města (Benešov, Bystřice, Neveklov, Pyšely, Sázava a Týnec nad Sázavou) a 4 obce se statutem městyse (Český Šternberk, Divišov, Maršovice a Netvořice).

Páteřní komunikační osou celého správního území je silnice I/3. Její současná trasa začíná a je vedena od dálniční křižovatky Mirošovice (21. Benešovsko je vyhledávanou rekreační destinací. Jedná se především o povltavské a posázavské oblasti v západní části obvodu. Slapská vodní nádrž na Vltavě o ploše zhruba 1 390 ha (při naplnění) představuje nejen rezervoár užitkové vody, ale stala se jedním z nejvýznamnějších center hromadné i individuální rekreace ve středních Čechách. Národní přírodní rezervace Ve Studeném 2 km od města Sázavy má zachovány porosty pralesovitého charakteru. K nejvýznamnějším kulturním památkám patří bezesporu zámek Konopiště. Patří k nejnavštěvovanějším v Čechách a jsou v něm umístěny významné uměleckohistorické sbírky, zbrojnice, v rozsáhlém parku sochy ze 17.- 19. století.

Čtěte také: Luboše Motla o klimatické změně

Z geomorfologického hlediska se území města Mnichovice nachází v Česko-moravské soustavě, podsoustavě Středočeská pahorkatina, celku Benešovská pahorkatina a podcelku Dobříšská pahorkatina. Většina jižní a střední části Mnichovic leží v okrsku Konopišťská pahorkatina a podokrsku Mnichovická vrchovina. Z hlediska geologického složení a tektonické stavby se území vyznačuje převahou granodioritů, tonalitů a křemenných dioritů. V nivách vodních toků (zejména Mnichovky) převažují kvartérní fluviální sedimenty - hlíny, písky a štěrky. Na sever území zasahují vrstvy břidlic, metadrob a konglomerát. Město leží v poměrně úzkém a hlubokém údolí se strmým úbočím. Nejnižší bod území se nachází při výtoku Mnichovky z katastru v nadmořské výšce 329,5 m. Nejvyšším bodem je bezejmenný vrch v nadmořské výšce 487,2 m, v nejvýchodnější části katastru. Průměrná nadmořská výška celého zájmového území je pak 401 m. Na území města Mnichovice jednoznačně dominuje půdní typ kambizem a jeho variety. Celková rozloha katastrálního území města Mnichovice je 832,1 ha.

tags: #klimatické #podmínky #MT9 #MT10 #Středočeská #pahorkatina

Oblíbené příspěvky:

• Efektivní snížení emisí u naftových motorů
• Význam humusu v environmentální chemii
• Studijní programy ekologie
• Sklárna Dubí a snižování emisí
• Emise Konice – Průvodce