Zdroje znečištění Středozemního moře: Aktuální stav a výzvy

Středozemní moře čelí závažným problémům se znečištěním. Podle červencové zprávy Světového fondu na ochranu přírody (WWF) je více než 87 procent moře znečištěno mikroplasty, toxickými kovy a průmyslovými chemikáliemi. ČTĚTE TAKÉ: Boj s neviditelným nepřítelem. To je, jak WWF zdůraznila, nejvyšší hustota mikroplastů, jaká kdy byla v mořském prostředí zaznamenána. Lékaři varují, že lidé mohou přijímat mikroplasty prostřednictvím konzumace mořských organismů a vody. Nedávný článek v časopise New England Journal of Medicine upozorňuje na souvislost mezi mikroplasty a kardiovaskulárními chorobami.

Mikroplasty se mohou dostat do krevního oběhu požitím nebo vdechnutím a vyvolat zánět a oxidační stres, což může urychlit progresi aterosklerózy (onemocnění tepen, pozn.).

Plastový odpad ve Středozemním moři

Podle studie zveřejněné Mezinárodním svazem ochrany přírody (IUCN) se celkové množství plastů nahromaděných ve Středozemním moři v současnosti odhaduje na 1,2 milionu tun. Studie odhaduje, že ve Středozemním moři každoročně končí 229 000 tun plastového odpadu (s možným rozmezím 150 000 až 610 000 tun).

Mapa ukazuje odhad objemu plastového odpadu vyhozeného do Středozemního moře podle jednotlivých zemí v tunách ročně. Studie byla realizována v roce 2020. Znečištění plastem není problémem pouze v pobřežních oblastech. Některé země, které nehraničí se Středozemním mořem, ale jsou součástí jeho říčního systému, jako například Súdán (Nil) nebo Švýcarsko (Rhôna), rovněž vypouštějí značné množství odpadu.

Obecně se „horká místa znečištění plasty“ nacházejí v blízkosti ústí velkých řek (např. Nilu, Rhôny nebo Pádu) a v blízkosti velkých měst nebo městských oblastí. Vzhledem k velkému počtu obyvatel (102 milionů) žijících převážně u moře a míře špatně nakládaného odpadu, která dosahuje 95 %, přispívá Egypt k tomuto znečištění ve velké míře (přibližně 75 000 tun ročně, tj. téměř třetina celkového množství).

Čtěte také: Dopad kosmetiky z Mrtvého moře na životní prostředí

Dopad turismu

Na pláže Středozemního moře míří ročně třetina turistů celého světa. Počet obyvatel na mnoha ostrovech se tím zvýší až na dvacetinásobek. To samozřejmě představuje pro starousedlíky velkou zátěž, protože se musí na turisty a zvýšené množství odpadu řádně připravit.

Vědci z Institutu environmentálních věd a technologie při Autonomní univerzitě v Barceloně dokončili čtyřletý výzkum, v němž analyzovali množství a typ odpadu nalezeného na plážích Středozemního moře. Zjistili, že až 80 % odpadu je generován neukázněnými turisty a že naprostou většinu tohoto odpadu tvoří plast, který se časem rozpadá na miliony mikroplastů. O studii, uveřejněné v žurnálu Scientific Reports informuje Institut environmentálních věd a technologie.

Výsledky hovoří jasně - naprostá většina odpadu je plast, celkem se jedná o více jak 94 %. Průměrně se každý den v sezóně na oblíbených plážích nahromadí asi 330 kusů odpadků na 1000 m2. To v zásadě znamená, že každé tři kroky narazíte na odpadek. Jsou to cigaretové nedopalky, brčka, plechovky a kelímky od pití. To tvoří zhruba 65 % z celkového odpadu, který na plážích turisté zanechávají.

Vědci ve studii ale upozorňují, že to může být až 80 % v případě, že se kousky plastu vlivem slunečního záření a třením v písku rozpadnou na mikroplasty. To by pak mohlo v době největší sezóny představovat více jak 40 milionů částic odpadu každý den.

Výzkum ale došel také k velmi zajímavému zjištění. Poté, co byly v roce 2019 spuštěny osvětové kampaně, došlo ke skokovému snížení odpadu na plážích, a to o více jak 50 %. „To jsou opravdu povzbudivé výsledky. Stojí na tom, že lidé začali věnovat více pozornosti znečištění planety a všudypřítomnosti odpadu v oceánech.

Čtěte také: Problém likvidace odpadu do moře

Vědci také nabádají k tomu, abychom využili současnou situaci, kdy je v důsledku pandemie Covid19 drasticky omezen pohyb a pokusili se přehodnotit dosavadní neudržitelný model turismu. „Pandemii můžeme brát také jako příležitost zamyslet se nad udržitelnější variantou turismu, která by zajistila zdravé životní prostředí nejen pro moře, ale také pro nás lidi,“ uzavírá Ziveri.

Chemické znečištění a opalovací krémy

Středozemní moře čelí hrozbě perzistentních organických znečišťujících látek (POPs), což je třída syntetických chemických látek, které přetrvávají v životním prostředí po celá léta. Představují významné nebezpečí pro mořské ekosystémy a v konečném důsledku i pro lidské zdraví, protože se mohou hromadit v tkáních živých organismů, když se pohybují potravním řetězcem.

Nová rozsáhlá studie zjistila, že chemické látky, které běžně obsahují opalovací krémy, masivně unikají do vody a akumulují se v mořské trávě. Vědci objevili látky, které v opakovacích krémech blokují ultrafialové světlo, ve stoncích trávy posidonie mořské rostoucí kolem pobřeží Mallorcy. Autoři tohoto výzkumu věří, že za znečištění může turistický ruch v této oblasti.

„Na tomto místě mají vliv nejrůznější aktivity spojené s přístavem, vypouštěním odpadních vod a s cestovním ruchem,“ popsala spoluautorka výzkumu Silvia Díaz Cruzová. „Vzhledem k tomu, že Středozemní moře je mělké, malé a velmi uzavřené, mohou koncentrace chemických látek pohlcujících UV záření dosahovat značně vysokých hodnot.“

V odebraných vzorcích našli vědci koncentrace nejrůznějších složek opalovacích krémů. Přestože celkový dopad těchto chemických látek na mořskou trávu zatím není znám, vědci se obávají možných škodlivých účinků.

Čtěte také: Brela a znečištění moře

„Pokud zjistíme, že opalovací krémy ovlivňují fotosyntézu a produktivitu mořských travin nad rámec jejich akumulace, budeme mít problém. Tyto mořské trávy totiž hrají důležitou ekologickou roli na pobřeží Středozemního moře,“ upozorňuje spoluautorka studie profesorka Nona Agawinová.

Posidonie tvoří rozsáhlé louky v pobřežních oblastech Středomoří a hraje klíčovou roli při udržování zdravého oceánského ekosystému. Louky s mořskou trávou jsou domovem různých podvodních druhů, slouží jako místo, kde se ukládá nadbytečný uhlík, a zároveň pomáhají chránit pobřežní oblasti před erozí.

Předchozí výzkumy zjistily, že některé chemické látky na ochranu proti slunečnímu záření, které filtrují ultrafialové záření, mohou mít škodlivé účinky na ryby, želvy a delfíny, včetně narušení jejich reprodukčního systému a poškození jejich vývoje. Postiženy jsou také korálové útesy, a proto už byly tyto chemikálie zakázány v několika významných turistických destinacích, jako jsou Havaj, Florida nebo Palau. Pro Středozemní moře zatím podobné regule neexistují.

Hlubokomořské znečištění

Propast Calypso je temná trhlina na dně jinak poměrně mělkého Středozemního moře, sahá až do hloubky 5112 metrů. Při jejím detailním zkoumání tam však oceánologové nenašli žádné pozoruhodné formy života, jen spousty odpadků. Propast Calypso se nachází asi šedesát kilometrů západně od pobřeží Peloponésu v Řecku v rámci takzvaného helénského příkopu, kde se nachází několik podobných, ale mělčích prohlubní. Leží v oblasti s vysokou seismickou činností.

Vědci se na dno propasti podívali pomocí ponorky Limiting Factor. Záběry pak analyzovali a zjistili, že ani toto izolované místo ve Středozemním moři není imunní ke znečištění plastovým odpadem, který mají lidé spojený spíše s pobřežím.

Experti z několika evropských zemí, kteří za výzkumem stojí, tam našli 167 předmětů - 148 věcí především ze skla, umělé hmoty, kovu a papíru je lidmi vyrobeno s jistotou, u dalších devatenácti mají vědci silné podezření. Podle autorů studie jde o jednu z největších koncentrací odpadků, která kdy v takové hloubce byla zjištěna.

Lidské artefakty na dně hlubokého příkopu Calypso „pocházejí z různých zdrojů, jak pozemských, tak mořských. Mohly se sem dostat různými cestami, včetně dálkového transportu oceánskými proudy i přímého vysypání,“ vysvětlují autoři.

„Některé lehké odpady, například plasty, pocházejí z pobřeží, odkud odplouvají do hlubin Calypso. Jiné umělé hmoty, například sáčky, jsou unášeny těsně nad dnem, dokud neklesnou zcela ke dnu, nebo se nerozpadnou na menší úlomky,“ doplňují vědci.

„Našli jsme také důkazy o tom, že pytle plné odpadků vyhazovaly posádky lodí,“ poznamenali autoři. Důkazem jsou podle nich hromady odpadků, které jsou vysypané v jedné dlouhé linii.

Ohniska znečištění

Studie identifikovala několik klíčových oblastí, kde se ve Středozemním moři hromadí odpad. Zvláště znečištěné je italské pobřeží mezi Terstem a Benátkami. Jižní Španělsko, stejně jako Alžírsko a Tunisko, také trpí značným množstvím mořského odpadu. Oblíbená turecká letoviska, jako je Alanya, Side a Antalya, mají na pobřeží viditelné pásy odpadků. Podobně postižené je i pobřeží mezi Neapolí a Kalábrií a východní pobřeží Řecka.

tags: #středozemní #moře #znečištění #zdroje

Oblíbené příspěvky:

• Mikrobiální ekologie - podklady pro studium
• Neobnovitelné zdroje
• Legislativa ČR a ohrožené druhy
• Jak třídit odpad
• Oprava kávovarů DeLonghi