Dopady Třídění Odpadu: Studie a Úspěchy v České Republice

Česká republika dosahuje v recyklaci odpadů významných úspěchů a patří mezi přední státy v Evropské unii. Míra třídění odpadů neustále roste a systém je nákladově efektivní a transparentní. Obyvatelé ČR se dle statistik opravdu dlouhodobě řadí mezi špičku v třídění obalových odpadů.

Úspěchy České Republiky v Recyklaci

V roce 2013 dosáhla celková míra recyklace 70 %, což Českou republiku zařadilo na 6. místo v rámci Evropské unie. Většina firem, které mají povinnost starat se o obaly ze svého zboží, se zapojila do sběru obalových odpadů přes společnost EKO-KOM. Podle studie je toto řešení efektivní a Česko patří k velmi úspěšným státům, co se recyklace obalů týká.

Systém EKO-KOM a Jeho Přínos

Firmy zapojené do systému sdruženého plnění EKO-KOM uvedly na trh v roce 2014 celkem 2 979 976 tun obalů. Z toho bylo 921 799 tun obalů nevratných. Včetně obalů od firem, které se o své odpadové povinnosti starají sami, české úřady zaevidovaly 1 019 805 tun nevratných obalových odpadů.

Studie Posouzení vlivu sběru a recyklace obalových odpadů na životní prostředí, kterou si nechala zpracovat společnost EKO-KOM, prokázala environmentální přínos systému sběru a recyklace odpadů v mnoha ohledech. Pokud bychom na tyto úspory nazírali z pohledu tolik diskutovaného globálního oteplování, pak systém EKO-KOM přispěl ke snížení emisí na území ČR o 0,96 mil. tun CO2 ekv., tedy o téměř 1 % celkových emisí skleníkových plynů u nás. V roce 2010 bylo v Česku díky recyklaci papíru, plastů, skla, kovů a nápojových kartonů uspořeno 23,3 mil. GJ energie, která nemusela být vyrobena. Při přepočtu na průměrnou domácnost jde o roční úsporu rovnající se spotřebě energií ve 260 tisících domácnostech, což lze přirovnat ke všem domácnostem běžného kraje.

Úspora Energie a Snížení Emisí

Díky třídění a recyklaci obalových odpadů spoříme každoročně i významné množství vody. V roce 2022 to bylo 335 mil. m³. Takový objem vody pojmou vodní nádrže Slapy a Vranov dohromady. V České republice již třídí 75 % obyvatel, každý Čech pak v průměru vytřídil bezmála 78 kilogramů odpadů.

Čtěte také: Jak změna klimatu ovlivňuje české zemědělství?

Věděli jste také, že tříděním a recyklací odpadů jsme v roce 2022 ušetřili 24,5 milionů GJ energie? Tolik energie spotřebuje v průměru za rok zhruba 376 tis. českých domácností. Tím jsme přispěli ke snížení emisí celkem o 902 970 tun CO2 ekvivalentu.

Vývoj Třídění a Recyklace Plastů

V Evropě dlouhodobě přibývá odpadu z plastových obalů, zatímco recyklace zůstává na stejné úrovni. V Česku je to podobné. Přesto je tady spotřeba plastů viditelně menší, než je průměr EU. To je pozitivní, protože prioritou odpadové hierarchie je to, aby odpad ani nevznikl. Průměrný Evropan vyprodukuje aktuálně necelých 36 kilogramů odpadu z plastových obalů.

Zatímco však množství plastového odpadu roste, podíl toho recyklovaného zůstává v Evropě dlouhodobě podobný. V praxi to znamená, že mimo recyklaci skončí v Evropské unii více než polovina plastového odpadu. Problém s recyklací nemají odpady plastů jako je PET (polyethylentereftalát) nebo HDPE (vysokohustotní polyethylen) nebo polystyren. Ty se již řadu let recyklují ve vysoké míře a zájem o ně má široká řada recyklačních provozů a aplikací. Řada jiných plastů, jako třeba PVC (polyvinylchlorid), není v recyklaci příliš častá.

Od ledna 2021 nelze v České republice ze zákona ukládat plasty ze žlutých kontejnerů na skládky. Plastového odpadu přibývá i v České republice. Mezi roky 2003 a 2021 stoupla spotřeba plastových obalů o 60 procent na necelých 285 tisíc tun za rok. Předloni vygeneroval průměrný obyvatel Česka o necelých devět kilogramů plastového odpadu méně, než je evropský průměr. A Češi také nadprůměrně recyklují.

V ČR se nám daří recyklovat nejen plasty typu PET (ten se recykluje prakticky všechen, který se vytřídí, protože jeho cena je vysoká) nebo HDPE, ale i folie z polyethylenu, polystyren, či zbytkové směsné plasty a dokonce také některé druhy PVC (neobalové). I díky tomu Česká republika v roce 2021 skončila na pěkném sedmém místě z 19 zemí, co se podílu recyklovaných obalových plastů týče.

Čtěte také: Čad čelí klimatickým změnám

Významná část výrobků z produkce českých recyklačních firem jde na export do mnoha zemí světa. Odpady plastů končí v ČR v široké řadě výrobků. Ať už se jedná o textilní materiály, části moderních automobilů, zahradní nábytek, dopravní značení, protihlukové stěny, izolační materiály, součásti liniových staveb, obalové materiály - vázací pásky, obaly pro nové výrobky, obaly pro potraviny, apod.

Zde obecně platí, že čím je delší životnost daného recyklovaného výrobku, tím menší nároky na opakované počty recyklačních cyklů, logistiky apod. a tím menší dopady na životní prostředí. Většina recyklovaných plastových výrobků, snad kromě obalů pro potraviny, má ze své podstaty a svého určení dlouhou životnost, a proto řada z těchto výrobků vlastní také příslušné certifikáty udržitelnosti a nízkého vlivu na životní prostředí.

Mikroplasty a Nanoplasty: Nové Výzvy

S ohledem na rostoucí vědecké poznání bude v dalších letech nutné některé typy recyklačních aplikací podrobit větší míře předběžné opatrnosti, a to zejména s ohledem na nové objevy obsahu mikroplastů v některých výrobcích. Stále více se vědci zaměřují na problémy s mikroplasty a nanoplasty.

Nová studie prestižních amerických univerzit zjistila, že mikroplastů je v kupovaných výrobcích, včetně potravin, mnohem více, než se doposud čekalo. Znepokojivé výsledky jsou k dispozici například u balené vody v PET lahvích.

Výzkumníci analyzovali balené vody od tří nejběžnějších výrobců prodávaných vod v USA na přítomnost plastových částic o velikosti pouhých 100 nanometrů. Zjištěno bylo množství 110 000 až 370 000 plastových úlomků v každém litru.

Čtěte také: Problémy spojené s palmovým olejem

Přestože v posledních letech poznatky ohledně mikroplastů, jejich distribuce, akumulace v různých složkách životního prostředí a přechodu mezi nimi zásadním způsobem vzrostly, existují podstatné mezery týkající se poznání jejich vlivu na lidský organismus. Z nedávných výzkumů se však ukazuje, že mikroplasty v potravě se mohou dokonce zachytit na vnějších membránách červených krvinek a omezit jejich schopnost přenášet kyslík.

Česká televize nedávno přinesla reportáž o prokázaném vlivu mikro a nanoplastů na mozek savců. Vědci našli první důkaz, že vystavení mikroplastům mění chování savců. Na myších se prokázalo, že tyto drobné částečky pronikají i do mozku - a když se tam dostanou, začnou se myši chovat velmi zvláštně, což vedci podrobně popsali v samotné studii.

Vliv Věku, Vzdělání a Bydlení na Třídění Odpadu

V mé diplomové práci se zabývám zjištěním vlivu tří vybraných faktorů - věková struktura, nejvyšší dosažené vzdělání a typ bydlení - na třídění odpadu obyvatel žijících ve městě Třebíč. Na základě zjištěných výsledků se potvrdil vliv u dvou faktorů - věk a typ bydlení. Věk má vliv na počet druhů odpadů, které v domácnosti třídíme.

Podíl Recyklovaných Obalových Plastů v Evropě (2021)

Spalování odpadu, zejména plastů, produkuje vysoké množství nebezpečných látek obsažených buďto v popílku a popelu anebo v emisích do ovzduší a vody. Tvrdí to nová komplexní studie „Spalování odpadu a životní prostředí“ (Waste Incineration and the Environment), kterou pro mezinárodní vydání připravily organizace Arnika, Centre for Environment Justice and Development (CEJAD) z Keni, Centre de Recherche et d'Éducation pour le Développement (CREPD) z Kamerunu, Toxics Free Australia (TFA) a mezinárodní síť IPEN.

Studie upozorňuje, že spalování odpadu tak přispívá ke všem třem propojeným problémům, souhrnně nazývaným jako trojitá planetární krize. Jsou jimi úbytek biodiverzity, změna klimatu a toxické znečištění. Autoři studie vyzývají ke globálnímu zavádění udržitelnějších řešení likvidace odpadu jako alternativ ke spalování i skládkování.

„Spalování odpadu a takzvané zařízení na energetické využití odpadů (ZEVO) představují toxické minové pole pro okolní komunity a produkují toxické emise a odpady, které ohrožují planetu,“ uvádí Jindřich Petrlík, spoluautor studie a vedoucí programu Toxické látky a odpady v Arnice. „Popílek ze spaloven je vysoce nebezpečný odpad obsahující některé z nejvíce toxických látek. Je lepší se jeho tvorbě vyhnout než se potýkat s jeho likvidací.

Podle Světové banky je celosvětově spáleno přibližně 11 % vyprodukovaného odpadu, přičemž toto číslo je ještě vyšší u plastů. Podle Programu OSN pro životní prostředí (UNEP ) jde až o 17 % plastového odpadu. Spalování plastů a jiných materiálů produkuje dioxiny, skupinu chemických látek globálně regulovaných pro jejich extrémní toxicitu.

„Máme vážné obavy ohledně spalování odpadu a jeho hrozeb pro životní prostředí a lidské zdraví, zejména v afrických zemích,“ říká Griffins Ochieng, spoluzakladatel a výkonný ředitel CEJAD. Studie také upozorňuje na problematiku chemické recyklace plastů, která má podobně negativní dopady jako spalování, protože tím většinou končí její produkty namísto opravdové recyklace. Technologie označované jako chemická recyklace mají jen minimální užitné výstupy.

„Chemická recyklace plastů je mýtus a neměla by být považována za ekologické řešení plastové krize,“ varuje Gilbert Kuepouo, výkonný ředitel CREPD. „Projekce ukazují, že do roku 2050 by spalování plastů pro výrobu energie mohlo vytvářet více skleníkových plynů než spalování všech fosilních paliv. Zástupci průmyslu přesto stále více prosazují spalování odpadu v zemích tzv. globálního Jihu, především v jihovýchodní Asii, kde je tato technologie zcela nevhodná kvůli nedostatečným standardům regulace a kontroly. Spalování odpadu nepomáhá řešit trojitou globální krizi, naopak k ní přispívá.

Studie upozorňuje, že spalovny nejsou součástí cirkulární ekonomiky, ale naopak pokračují v lineárním přístupu k nakládání s odpady. V odpadu, který se v nich spaluje, se nachází uhlík fosilního původu, což znamená, že spalovny nejsou efektivním způsobem, jak nahradit fosilní paliva.

Češi loni posunuli laťku v třídění odpadů! Při ohlédnutí za loňským rokem je patrný nárůst počtu obyvatel, kteří třídí odpad. Třídit odpady má smysl, tato činnost přináší nejen velkou úsporu energie, ale má nezanedbatelný vliv na snížení uhlíkové stopy. V České republice již třídí 75 % obyvatel, každý Čech pak v průměru vytřídil bezmála 78 kilogramů odpadů.

Ani Český Krumlov za celorepublikovým trendem třídění odpadů nezůstává pozadu. V našem městě se vytřídilo celkem 782,403 tun odpadu. V loňském roce v České republice vzniklo celkem 1 312 804 tun obalových odpadů, z tohoto celku se podařilo v systému EKO-KOM vytřídit a předat k recyklaci nebo energetické využití 81 % (tedy 1,065 milionu tun obalů).

Z vytříděných PET lahví se recyklací vyrábějí nové PET lahve, ale třeba také silonové vlákno. Výrobky z recyklovaných plastových hmot jsou mnohdy stejně kvalitní a odolné, jako výrobky z primárních surovin. Své využití našli ve velké míře například ve stavebnictví, kde se ze směsi plastů vyrábějí například protihlukové stěny, plotové plaňky, plastové chodníky či obrubníky, doma z nich máte zahradní nábytek.

Aby se dal odpad z našich domácností dále recyklovat a využít, je důležité, aby byl správně vytříděný. V Českém Krumlově naleznete celkem 160 kontejnerů na plast a stejný počet kontejnerů na papír, 115 kontejnerů na sklo a 50 kontejnerů a dalších 475 popelnic na bioodpad. V červnu letošního roku se například zdvojnásobil počet nádob na oleje a tuky - z 8 na 16 kontejnerů.

tags: #dopady #trideni #odpadu #studie

Oblíbené příspěvky:

• Druhotné stavební materiály v Ústí nad Orlicí
• Projekt Ekologicky SAF
• Thriller Ohrožení Britannicu
• Ohrožení fauny Austrálie
• Recenze Meliconi EcoBin 25