Střet zájmů v Národní přírodní rezervaci a ochrana přírody


07.03.2026

Článek se zabývá problematikou střetu zájmů mezi Národní přírodní rezervací (NPR) a ochranou přírody, přičemž analyzuje legislativní proces, argumentaci a judikaturu v této oblasti.

Legislativní proces a argumentace

Skupina senátorů Parlamentu České republiky navrhla Ústavnímu soudu zrušení zákona č. 123/2017 Sb., kterým se mění zákon č. Senát ve svém vyjádření uvedl, že návrh zákona mu byl postoupen dne 20. 12. 2016, byl pod číslem senátního tisku č. 25 projednán garančním výborem pro územní rozvoj, veřejnou správu a životní prostředí, výborem pro hospodářství, zemědělství a dopravu i ústavněprávním výborem.

Vláda v rozsáhlém vyjádření zejména uvedla, že napadený právní předpis byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence a předepsaným způsobem. Prezident republiky ve vyjádření uvedl, že v rámci legislativního procesu podpořil senátní verzi návrhu, k poslanecké verzi vyjádřil záporné stanovisko, zejména proto, že návrh novely zákona nezamezuje vzniku škod na lesích a má naopak negativní dopad na místní obyvatele.

Vlastní posouzení Ústavního soudu

Podle § 68 odst. 2 zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, ve znění zákona č. 48/2002 Sb., sestává posouzení ústavnosti zákona s ústavním pořádkem ze zodpovězení tří otázek: zda byl přijat a vydán v mezích Ústavou stanovené kompetence, zda byl přijat ústavně předepsaným způsobem a zda jeho obsah je v souladu s ústavními zákony.

Navrhovatel napadá novelizační zákon č. 123/2017 Sb. Ústavní soud ve své ustálené judikatuře opakovaně dospěl k závěru, že novela právního předpisu nemá samostatnou normativní existenci, nýbrž se stává součástí novelizované normy.

Čtěte také: NPR a Ochrana Přírody

Ústavní soud v rámci přezkumu novely zákona hodnotí pouze to, zda byl dodržen ústavní rámec legislativního procesu (v Ústavou stanovené kompetenci a přijetí ústavně předepsaným způsobem), který vyústil v přijetí novely. Argumentace navrhovatele směřuje vůči vadě legislativního procesu spočívající v nedodržení požadavků plynoucích z § 40 odst. 3 a 4 zákona č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění před napadenou novelou, tedy, že nebyl návrh zákona, jímž byly vyhlášeny národní parky, předložen obcím, krajům a dotčeným vlastníkům, kteří tak nemohli realizovat své právo k podání námitek.

Plány péče o přírodní památky a rezervace

Plány péče o přírodní památky a přírodní rezervace jsou v praxi příslušných orgánů ochrany přírody v současnosti již poměrně dobře zavedeným nástrojem. Po právní stránce jsou upraveny v zákoně č. Zásadním výchozím předpokladem pro pořízení kvalitního plánu péče je osoba jeho autora, tj. zpracovatele plánu péče. Vedle osoby zpracovatele je dalším zásadním předpokladem pro zdárné vypracování plánu péče zajištění všech potřebných podkladů k jeho zpracování.

Obsah Plánů Péče

Obsah plánů péče o přírodní rezervace a přírodní památky stanovilo na základě zmocnění v § 38 odst. 7 zákona o ochraně přírody Ministerstvo životního prostředí v § 2 vyhlášky o plánech péče. Jako závazný podklad pro zpracování plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma je na internetových stránkách Ministerstva životního prostředí uveden dokument „Osnova plánů péče o národní přírodní rezervace, přírodní rezervace, národní přírodní památky, přírodní památky a jejich ochranná pásma“.

Ze zkušeností orgánu ochrany přírody vyplývá, že plán péče by měl v případě, že je to pro předmět ochrany možné, umožňovat realizaci alternativních způsobů managementu (např. kosení / pastva). V případě zvláště chráněných území, kde je předmětem ochrany les, resp. lesní ekosystém, je logicky nezbytná provázanost plánu péče a lesních hospodářských plánů (LHP) a lesních hospodářských osnov (LHO). Vedle četných úkolů, které má orgán ochrany přírody ve vztahu k pořízení, projednání, schválení a naplňování plánu péče, je nutné upozornit na nezbytnost jeho úzké spolupráce se zpracovatelem plánu péče.

Plán péče by měl podle vyhlášky o plánech péče obsahovat „výčet a popis významných přirozených rušivých činitelů působících v maloplošném zvláště chráněném území a vyhodnocení jejich vlivu na předměty ochrany a na naplňování dlouhodobých cílů ochrany maloplošného zvláště chráněného území“. V případě střetu zájmů ochrany přírody s jinými veřejnými či soukromými zájmy reprezentovanými subjekty, se kterými musí orgán ochrany přírody plán péče projednat či jej v součinností s nimi naplňovat, je na místě volit strategii odpovídající stanoveným cílům ochrany přírody.

Čtěte také: Prevence a bezpečnost

Podle § 2 odst. 3 vyhlášky o plánech péče obsahují plány péče o maloplošné zvláště chráněné území rovněž zásady péče a návrhy opatření o přírodní stanoviště nebo stanoviště druhů, včetně ptáků, které jsou předmětem ochrany evropsky významných lokalit nebo ptačích oblastí, pokud jsou s těmito územími v územním překryvu. Orgány ochrany přírody z ní mohou, přes větší či menší míru ztotožnění se, celkem dobře vycházet a snažit se o její naplnění.

Odpovědnost zadavatele prací

Odpovědnost zadavatele prací nelze vyloučit, zejména pokud byla činnost prováděna podle požadavků zadavatele a při předávání nebyly ze strany zadavatele vzneseny jakékoli připomínky. Odpovědnost zadavatele je tak odvozena z existence právního vztahu mezi ním a zhotovitelem, přičemž v souzeném případě zadavatel fakticky objednal provedení zakázaného jednání, neboť připevnění konstrukce na vybrané stromy bylo samou podstatou objednané stavby, kterou zhotovitel podle jeho pokynů a pod jeho kontrolou provedl.

I když stavbu lanového centra fakticky provedla společnost najatá zadavatelem, je za správní delikt odpovědný zadavatel, neboť práce proběhly podle jím zadané projektové dokumentace.

Střet zájmů a požární ochrana

Správní orgány jsou povinny při vydávání rozhodnutí postupovat v souladu se zákony a ostatními právními předpisy, jakož i mezinárodními smlouvami, které jsou součástí právního řádu. Podle § 50 odst. 3 správního řádu jsou správní orgány rovněž povinny zjistit všechny okolnosti důležité pro ochranu veřejného zájmu a v řízení, v němž má být z moci úřední uložena povinnost, jsou povinny i bez návrhu zjistit všechny rozhodné okolnosti svědčící ve prospěch i v neprospěch toho, komu má být povinnost uložena.

Správní orgány musí při ukládání opatření k odstranění nedostatků na úseku požární ochrany zjišťovat a posuzovat, zda uložené opatření nepovede při jeho splnění k současnému porušení zákona o ochraně přírody a krajiny a zda případné potřebné výjimky a povolení ve smyslu zákona o ochraně přírody a krajiny nebrání uložení opatření k odstranění nedostatků.

Čtěte také: Praktické aspekty střetu zájmů

Veřejný zájem a ochrana přírody

Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky (dále jen "správní orgán I. stupně") rozhodnutím ze dne 13. 10. 2008 udělila výjimku osobě zúčastněné na řízení 1) podle § 56 zákona o ochraně přírody a krajiny ze zákazu škodlivě zasahovat do přirozeného vývoje zvláště chráněných živočichů pro realizaci stavby nazvané dle projektové dokumentace "Milíčovský háj jih a východ obytný soubor".

Městský soud rozhodl, že žalovaný se dostatečně nevypořádal s odvolacími námitkami žalobce. Napadenou výjimku lze totiž podle § 56 odst. 3 písm. e) zákona o ochraně přírody a krajiny udělit pouze tehdy, když se kumulativně naplní podmínky, že je pro udělení výjimky naléhavý důvod s výrazně převažujícím veřejným zájmem, že neexistuje jiné uspokojivé řešení a že populace chráněného druhu bude udržena v příznivém stavu z hlediska její ochrany.

Stěžovatelé v kasační stížnosti uvedli, že veřejným zájmem, který vyžaduje neodkladné řešení, je v daném případě nedostatek ubytovacích kapacit. Žalobce ve svém vyjádření ke kasační stížnosti uvedl, že rozsah a způsob zástavby má přímo v místě výstavby negativní dopady na kriticky a silně ohrožené živočichy, a to po celý rok na slepýše křehkého a ještěrku obecnou a dále na kriticky a silně ohrožené obojživelníky kolonizující v jarních měsících zavodněné části.

Stěžovatel - osoba zúčastněná na řízení 1) - ve své replice k vyjádření žalobce uvedl, že odůvodnění napadeného rozhodnutí řádně odůvodnilo, v čem veřejný zájem na uspokojování bytových potřeb naléhavě převažuje nad zájmem na ochraně přírody, protože by soukromý investor přeci nepřistoupil ke stavbě bytového komplexu, pokud by nebyla poptávka po nových bytech, proto není důvodu pro odkládání výstavby na později.

K tomu je podle Nejvyššího správního soudu v prvé řadě zapotřebí uvést, že zmíněné důvody byly uvedeny pouze ve vztahu k některým živočichům, naopak ostatních kriticky a silně ohrožených živočichů se netýkaly, a pouze argument veřejného sociálního zájmu na bydlení byl postaven vůči ochraně všech živočichů, jichž se výjimka týká. Zásadní otázkou v posuzované věci tedy zůstává, zda může být udělená výjimka odůvodněna veřejným zájmem na výstavbě bytů a absencí jiných uspokojivých řešení.

Ústavní soud k otázce definování veřejného zájmu ve správním řízení uvedl, že "[v]eřejný zájem v konkrétní věci je zjišťován v průběhu správního řízení na základě poměřování nejrůznějších partikulárních zájmů, po zvážení všech rozporů a připomínek. Formulace "soulad přijatého řešení s veřejným zájmem" pak znamená aplikaci ustanovení zákonů vyjadřujících obecně jednotlivé veřejné zájmy v konkrétních případech.

V posuzované věci je nesporným veřejným zájmem ochrana přírody a krajiny, což stanoví výslovně § 58 odst. 1 zákona o ochraně přírody a krajiny ("Ochrana přírody a krajiny je veřejným zájmem."), který dále uvádí, že každý je povinen při užívání přírody a krajiny strpět omezení vyplývající z tohoto zákona.

Přitom přestože veřejný zájem nelze zaměňovat za zájem soukromý, zároveň se uznává, že "veřejné zájmy jsou v řadě případů jen více či méně společnými soukromými zájmy jednotlivců a jejich skupin". Jak již uvedl Ústavní soud ve svém nálezu ze dne 28. 3. 1996, sp. zn. I. ÚS 198/95, č. 23/1996 Sb.

tags: #stret #zájmu #NPR #Agentura #ochrany #přírody

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]