Střet zájmu je v České republice klíčové téma posledních letech, které rezonuje jak v médiích, tak i napříč celou společnosti. Proto si dnes v našem online mini-seriálu “Korupční imunologie” tuto mnohdy nejasnou a obtížnou oblast vysvětlíme. Samotný fenomén je připodobňován k tzv. sezení na dvou židlích. Střet zájmů sám o sobě není korupčním jednáním nebo trestným činem. Nese však s sebou potenciální riziko zneužití pravomocí či strategických informací s vidinou osobního prospěchu.
Do střetu zájmů se může člověk dostat všude - na úřadě, ve Sněmovně nebo třeba při sportu. Zákonem se střet zájmů podchytává tak, že se formálně postihují situace, kdy by ke zneužití střetu zájmů mohlo dojít. V mnoha případech je zavedena především oznamovací povinnost, funkcionář tak musí dát o svém střetu zájmů vědět ostatním, může ale hlasovat. Široký okruh funkcionářů tak podává majetkové přiznání. V realitě ale dochází k situacím, kdy majetkový prospěch konkrétních osob, které se na klíčových rozhodnutích podílejí, nelze často ani vyloučit, ani prokázat.
„Zákon o střetu zájmů považuje zneužití střetu zájmů pouze za administrativní přečin, dává ho na úroveň tomu, když špatně zaparkujeme, nebo jedeme moc rychle,“ říká Milan Eibl. Každý veřejný funkcionář by se měl vyvarovat jednání, kdy jeho osobní zájmy mohou ovlivnit výkon jeho veřejné funkce. Střet zájmů však není trestným činem, a to, když ho někdo přizná, je naopak pozitivum.
Co je střetem zájmů? Střet zájmů je definován jako situace, kdy se člen orgánu ocitne v postavení, které může být v rozporu se zájmem obchodní korporace. Je zřejmé, že tato situace musí být vyhodnocena samotným členem tohoto orgánu, a stejně jako u minulé právní úpravy i zde půjde o to, aby člen orgánu spíše obchodní korporaci o potenciálním střetu informoval (a to jakkoli by byl v pochybnostech, zda v jeho případě střet zájmů skutečně nastal nebo bezprostředně hrozí).
Pokud výše definujeme střet zájmů jako sezení na dvou židlích, jde o obecný problém, že někdo zohledňuje jak svůj odborný, tak osobní názor v rozhodování o věcech veřejných. Podobná situace může nastat i mimo veřejnou správu a je součástí lidského života. Zneužití takové pozice záleží převážně na morálním profilu konkrétní osoby, a proto je i hůře postižitelné. Nicméně v některých oblastech se jedná o riziko natolik velké, že je třeba legislativně omezit působení fenoménu střetu zájmů a jeho potenciálního zneužití, abychom mohli mít jako občané jistotu, že je rozhodováno skutečně ve veřejném zájmu.
Čtěte také: NPR a Ochrana Přírody
Zákonná úprava střetu zájmů navázala na předchozí právní úpravu v obchodním zákoníku, ale zároveň zpřísňuje pravidla pro střet zájmů tak, aby se předcházelo situaci, za níž by mohl střet zájmů nastat. Pro tyto účely vznikl speciální zákon o střetu zájmů (č. 159/2006 Sb.), který za veřejné funkcionáře označuje politiky od poslanců, přes ministry a jiné vysoké úředníky až po radní a starosty krajů a obcí. Tito veřejní funkcionáři nesmí upřednostnit svůj osobní zájem před zájmy, které mají ze své pozice hájit.
Jako první je třeba zmínit zákon o střetu zájmů, který prošel v České republice v roce 2017 významnou novelizací. Kromě toho, že se dotýká např. členů vlády, kteří nesmějí ovládat soukromé společnosti a zároveň vykonávat politickou funkci, souvisí také s mediálním vlivem. Zároveň existuje Centrální registr oznámení, kam musí veřejní funkcionáři podávat svá majetková přiznání a účast ve firmách.
Zákon o korporacích je naopak postaven na principu informačním. Zjistí-li tedy jednatel, že při výkonu funkce může dojít ke střetu jeho zájmů se zájmem obchodní korporace (například korporace hodlá uzavřít smlouvu s tímto jednatelem nebo s osobou jemu blízkou), informuje o tom ostatní členy svého orgánu (v případě, že jde o orgán kolektivní) a také členy kontrolního orgánu, pokud existuje, jinak nejvyššího orgánu. Tuto svou povinnost musí splnit bezodkladně. Porušením informační povinnosti dochází vedle porušení zákona též k porušení péče řádného hospodáře.
Lze dodat, že pravidlo o informování je pak doplňováno informační povinností budoucího člena orgánu korporace o tom, zda za sebou v posledních třech letech nemá insolvenční řízení vedené podle zákona č. 182/2006 Sb., o úpadku a způsobech jeho řešení (insolvenční zákon).
Informační povinnost jednatele je splněna i za předpokladu, že informuje pouze nejvyšší orgán společnosti, což ale neplatí v případě, že sám jako jediný společník vykonává působnost valné hromady. V takovém případě tento jednatel informační povinnost logicky nemá. Lze sice zvažovat závěr, že by v takovém případě musela společnost zřídit dozorčí radu, zákon však takový závěr nenabízí. Potenciální smluvní partneři takové společnosti proto budou muset věnovat zvýšenou pozornost smlouvám uzavíraným s takovou společností zejména z hlediska zajištění závazků z nich plynoucích a následně pak věnovat důslednou pozornost ochraně svých práv, případně i uplatněním ručení ve vztahu k jedinému společníkovi v postavení statutárního orgánu.
Čtěte také: Prevence a bezpečnost
Střet zájmů není pro účely zákonného ustanovení omezen pouze na samotného jednatele společnosti, ale vztahuje se také na osobu jemu blízkou, jím ovlivněnou nebo ovládanou. Zájmy takových osob zákon dává na rovinu osobním zájmům jednatele. Osobou blízkou rozumíme hlavně příbuzného v řadě přímé, sourozence a manžela nebo partnera ve smyslu zákona upravujícího registrované partnerství. Dále pak za osoby blízké pokládáme také osoby v poměru rodinném nebo obdobném, pokud by újmu, kterou utrpěla jedna z nich, druhá důvodně pociťovala jako újmu vlastní. Platí zde vyvratitelná domněnka, že osobami blízkými jsou i osoby sešvagřené (těmi jsou příbuzní manžela či partnera) nebo osoby, které spolu trvale žijí.
Definice ovlivněné osoby úzce souvisí s osobou vlivnou. Zákon k tomu uvádí, že ten, kdo pomocí svého vlivu v obchodní korporaci rozhodujícím významným způsobem ovlivňuje chování této korporace, je vlivná osoba. Ten, kdo se takto ovlivnit nechá, je osoba ovlivněná. Pokud je člen orgánu považován za ovládající osobu, myslí se tím, že může v obchodní korporaci přímo či nepřímo uplatňovat rozhodující vliv. Ovládanou osobou je obchodní korporace, která je takto členem orgánu ovládaná.
Pokud záskok manželky jednatele v dozorčí radě je pouze opatřením společnosti pro přechodnou situaci, která během času pomine, nebo pro případy, kdy o střetu zájmů není ještě s konečnou platností rozhodnuto, lze doporučit věc řešit pozastavením funkce manžela jako jednatele. Následkem zjištění, že u určitého člena obchodní korporace dochází ke střetu zájmů, může totiž být opatření nejvyššího či kontrolního orgánu ve formě dočasného pozastavení výkonu funkce. Toto opatření není povinné, je to pouze zákonná možnost řešení nastalé situace pro obchodní korporaci. Jde o ustanovení, které není v praxi příliš známé, i když v některých společnostech existovalo už dříve. Jeho účelem je, aby a priori nedošlo k situaci, kdy by jednateli zanikla jeho funkce jen proto, že se dočasně nachází ve střetu zájmů.
Výše uvedená informační povinnost jednatele se vztahuje i na případy, kdy hodlá se svou společností uzavřít smlouvu. K tomu však přistupuje ještě povinnost sdělit, za jakých podmínek má být smlouva uzavřena. Kontrolní orgán zde má navíc informační povinnost vůči nejvyššímu orgánu ohledně zjištěných informací a kroků, které na jejich základě učinil. I toto ustanovení zahrnuje osoby jednateli blízké, jím ovlivněné nebo ovládané. Kontrolní orgán nebo společníci mohou na základě svých zjištění uzavření smlouvy zakázat.
Jako nový institut se zde opět zavádí možnost kontrolního nebo nejvyššího orgánu korporace pozastavit dotčenému členu orgánu výkon jeho funkce. Lze předpokládat, že účelem pozastavení je v tomto případě umožnit ostatním členům statutárního orgánu, aby bez účasti dotčeného člena smlouvu posoudili a případně za společnost dojednali a podepsali. Je zajímavé, že rozhodování o uzavření smlouvy je ponecháno zcela na uvážení společníků (nebo dozorčí rady), ačkoli dosavadní judikatura ohledně § 196a ObchZ konstantně odůvodňovala absolutní neplatnost převodů majetku na spřízněné osoby bez znaleckého posudku mimo jiné i ochranou věřitelů. Jednalo se zde o to, že při nevýhodném převodu majetku společnosti nejsou poškozeni jen její společníci, ale potenciálně i věřitelé, neboť tím může být ohrožena dobytnost jejich pohledávek.
Čtěte také: Národní přírodní rezervace a střet zájmů
Zároveň existuje Centrální registr oznámení, kam musí veřejní funkcionáři podávat svá majetková přiznání a účast ve firmách. Už od vzniku databáze ji doprovází silná kritika těch, kteří se tam mají zapisovat. Někomu se nelíbí, že by jako starosta měl ukazovat svůj majetek nebo že se do databáze může podívat každý. A někomu se jenom nelíbí, že by mohlo být vidět, zda v průběhu své funkce prapodivně nezbohatl.
Oznámení o jiných vykonávaných činnostech, o majetku a o příjmech, darech a závazcích se podává při nástupu do funkce (tzv. vstupní), průběžně vždy k 30.06. následujícího roku (tzv. průběžné) a při ukončení výkonu funkce (tzv. Veřejný funkcionář je povinen podat vstupní oznámení, průběžné oznámení a výstupní oznámení i v případě, že jsou tato oznámení tzv. S účinností od 1. 9. 2017 se dosavadní evidenční orgány se staly tzv.
Oznámení podávají veřejní funkcionáři dle zákona a za podmínek a v rozsahu údajů dle vyhlášky č. Veřejné funkcionáře do Centrálního registru oznámení zapisují tzv. podpůrné orgány. Při zápisu podpůrný orgán veřejného funkcionáře identifikuje jeho jménem a příjmením, datem a místem jeho narození, organizací, ve které veřejný funkcionář působí, funkcí, kterou v této organizaci zastává, a datem zahájení, resp. skončení výkonu funkce. Podpůrné orgány mají dále povinnost po provedeném zápisu do Centrálního registru oznámení neprodleně veřejného funkcionáře o tomto zápisu informovat, jakož ho informovat i o jeho povinnosti podat v zákonné lhůtě příslušné oznámení (vstupní nebo výstupní).
Novelou zákona o střetu zájmů jsou s účinností ode dne 1. 7. 2022 oznámení všech veřejných funkcionářů dostupná pouze na základě individualizované žádosti. Žádost o nahlížení na oznámení veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. Z nahlížení jsou vyňaty údaje vztahující se k datu a místu narození a identifikaci oznamované nemovité věci, a dále údaje, které tito veřejní funkcionáři poskytují Ministerstvu spravedlnosti dobrovolně (např. Každý veřejný funkcionář má v souladu s příslušnými ustanoveními zákona č. Veškeré údaje vedené v Centrálním registru oznámení týkající se veřejných funkcionářů uvedených v § 2 odst. 1 a odst.
Každý má právo bezplatně nahlížet do registru oznámení. Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č.
Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. 1:
Ve vztahu k veřejným funkcionářům podle § 2 odst. U veřejných funkcionářů podle § 2 odst. 2 zákona o střetu zájmů (sem patří např. voják z povolání, ředitel veřejné výzkumné instituce, vedoucí úředník územně samosprávných celků, vedoucí zaměstnanci organizačních složek státu, státních příspěvkových organizací, člen statutárního, dozorčího, řídícího či kontrolního orgánu právnické osoby zřízených státem) jsou přístupné skutečnosti oznámené podle § 9, § 10 odst. 2 písm. a) a c), § 11 odst. 2 písm. a) → tj. oznámení o činnostech, majetku (pouze nemovitosti a podíly v obchodních korporacích) a příjmech.
Oznámení veřejných funkcionářů z řad soudců, státních zástupců, příslušníků Policie České republiky a příslušníků Generální inspekce bezpečnostních sborů veřejně přístupná nejsou a nahlížet na ně nelze. Údaje obsažené v oznámeních těchto veřejných funkcionářů se veřejnosti neposkytují ani podle zákona č. Z registru oznámení jsou v rozsahu potřebném pro výkon své působnosti oprávněny získávat informace rovněž některé další orgány veřejné moci.