Studie Deloitte: Rozvoj obnovitelných zdrojů do roku 2030 v České republice

Národní klimaticko-energetický plán (NKEP) stanovuje podíl 20,8 % obnovitelných zdrojů na spotřebě energie pro rok 2030. Smyslem této analýzy je zhodnocení dopadů NKEP, který vypracovalo Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR v roce 2018 s cílem zajistit český příspěvek k plnění evropských klimatických závazků.

Právě na základě posouzení návrhu NKEP Evropskou komisí má Česká republika zvýšit svůj dosavadní cíl 20,8 % na 23 %, tato studie ukazuje navýšení o tři procentní body. Předkládané scénáře rozvoje obnovitelných zdrojů vycházející ze základního modelu NKEP ukazují možnou podobu cíle ve výši 23,8 %.

Z výsledků analýzy vyplývá, že prostor pro navýšení podílu obnovitelných zdrojů je zejména v oblasti produkce elektrické energie. Dosažení vyššího podílu obnovitelných zdrojů v elektroenergetice je z pohledu současných technologií i v kontextu globálního vývoje energetiky realistické a žádoucí. V elektroenergetice je nárůst obnovitelných zdrojů nejmenší ve výši necelých 10 % oproti roku 2016. Zvýšení cíle na 23,8 % může být z pohledu ČR ekonomicky výhodné a jednoduše dosažitelné - klíč je solární energetika.

Scénáře rozvoje obnovitelných zdrojů

Možnosti navýšení podílu obnovitelných zdrojů do roku 2030 na základě doporučení Evropské komise jsou modelovány ve dvou scénářích. Oba ukazují příležitost ke zvýšení celkového podílu obnovitelných zdrojů na 23,8 %, využívají k tomu ale jiný mix technologií. Oba tyto scénáře lze vnímat jako koridor nastavující mantinely pro budoucí situaci v elektroenergetice při snaze dosáhnout vyššího podílu obnovitelných zdrojů.

• Realistický scénář: Přepokládá nárůst instalovaného výkonu obnovitelných zdrojů téměř o 175 % právě za příspěvku fotovoltaiky a větrné energie, nárůst solárních elektráren o 7 GWe instalovaného výkonu počítá s využitím cca 9 tis. ha půdy.
• Kogenerační scénář: Využívá také ve velké míře rozvoj solárních a větrných elektráren. Instalovaný výkon větrných elektráren stanovuje na hranici 1,4 GWe, avšak v oblasti fotovoltaiky roste konzervativněji na hranici 6,85 GWe. V tomto scénáři je pro fotovoltaické elektrárny využito 5,75 tis. ha půdy. Pokles instalovaného výkonu fotovoltaiky oproti Realistickému scénáři je umožněn díky výrazným přírůstkům výroby elektřiny v režimu kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET) u bioplynových stanic a biomasy.

Hodnocené scénáře mají sice stejnou trajektorii plnění energetického cíle, ale mají odlišné předpoklady ohledně využívané technologie. Scénář NKEP a Realistický uvažuje o maximalizaci využití energie paliva pro vytápění. První přístup dosahuje nižších celkových nákladů, díky levnější technologii biomasových výtopen a také dosahuje nižšího přírůstku osevní plochy pro cíleně pěstovanou biomasu oproti Kogeneračnímu scénáři.

Čtěte také: Environmentální Filosofie: Podrobný Přehled

Uvedené hodnoty pro rozvoj fotovoltaiky jsou v obou scénářích uskutečnitelné a cca desetinásobně až dvacetinásobně méně náročné na rozlohu zemědělské plochy než plány NKEP pro dopravu a sektor vytápění. Fotovoltaické elektrárny mohou být jakožto nejlevnější zdroj výroby elektřiny s rychlou realizací využity k významnému „doplnění cíle“ na úroveň 23,8 % v případě, že by jiné zdroje nedokázaly plnit uvedenou trajektorii.

Doprava a biopaliva

Pro oblast dopravy je použit model společný všem třem scénářům vycházející z plánů NKEP. Doprava využívá především kombinaci biopaliv 1. a 2. generace. Spotřeba obnovitelných zdrojů je rozdělena mezi již používaná biopaliva 1. generace, vyspělá biopaliva 2. generace a elektromobilitu.

Biopaliva 1. generace jsou reprezentována bioetanolem a bionaftou (FAME/MEŘO). Tato paliva se vyrábějí z cíleně pěstované biomasy - řepky olejky nebo cukernatých plodin. Druhá generace biopaliv představuje biopaliva vyráběná z „odpadní“ biomasy. Elektromobilita má v rámci dopravy násobně menší podíl spotřeby energie nežli biopaliva. Ta je ale v rámci REDII direktivy podporována nejvyšším multiplikačním faktorem 4.

Ekonomické aspekty a podpora

Pro zajištění vzniku uvedeného množství zdrojů, ale také aby byla zajištěna jejich ekonomická návratnost, bude nutné vytvořit adekvátní podpůrné prostředky. Toto platí jak pro cíl ve výší 20,8 % modelovaný NKEP, tak pro prezentované pokrokové scénáře Realistický a Kogenerační s podílem 23,8 %.

Podle vývoje ceny elektřiny a ropy bude celková podpora vypočtená pro scénář NKEP činit 92-108 mld. V případě splnění cíle 23,8 % je celková podpora pro Realistický scénář 100-144 mld. Kč, v Kogeneračním scénáři je to pak 90-131 mld. Kč. Odlišná výše podpory mezi scénáři Realistický a Kogenerační je způsobena strukturou elektroenergetiky a rozdílným technologickým mixem v oblasti teplárenství.

Čtěte také: Greenhouse Gas Reduction Strategies in the Czech Republic - IDEA Study

Za zvolených předpokladů lze pokrokové scénáře s vyšším cílovým podílem obnovitelných zdrojů na spotřebě energie ve výši 23,8 % považovat za srovnatelné s předkládaným scénářem NKEP. Toho je dosaženo primárně využitím fotovoltaiky a principů kombinované výroby elektřiny a tepla. Výpočty ukazují, že splnění cílů si vyžádá v optimistických scénářích méně než 13 mld. Kč ročně v rámci všech tří sektorů.

Plnění cíle podílu obnovitelných zdrojů na spotřebě energie pro rok 2030 ve všech třech uvažovaných scénářích otevře prostor pro významné investice, které modernizují českou energetiku. Nastavení vyšších cílů v obnovitelných zdrojích povede také k vyšší mobilizaci soukromého kapitálu, který získá prostor k dodatečným investicím. Celkové investice v případě scénáře NKEP odhadujeme na 277 mld. Kč, v Realistickém scénáři na 413 mld. Kč a v Kogeneračním scénáři na 375 mld.

Ke zvýšení ekonomické aktivity nepovede jen investice do nových kapacit, ale samozřejmě také jejich provoz. Ve zvolených scénářích se počítá s celkovými kumulovanými provozními výdaji v období 2020-2030 od 51 do 61 mld. Kč. Z výsledků je patrné, že dopady navrhovaných změn dosahují v oblasti investic do nové výroby hodnoty od 3,1 % do 4,1 % HDP a od 2,1 % do 2,9 % v oblasti provozu. Nejlepších výsledků dosahuje Realistický scénář. Dalším přínosem dopadů všech scénářů do české ekonomiky je i tvorba nových pracovních míst. Pozitivní dopad do veřejných financí je v rozmezí od 145 mld. Kč pro Realistický scénář do 106 mld. Kč v případě scénáře NKEP.

Studie Deloitte a Svaz moderní energetiky

Podle nové studie poradenské společnosti Deloitte zpracované pro Svaz moderní energetiky je možné do roku 2030 postavit z evropských peněz přes sedmnáct gigawatt nového výkonu v obnovitelných zdrojích, pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

Výstavba obnovitelných zdrojů může podle studie Deloitte dále vylepšit příjmy domácností o 145 miliard korun, navýšit výrobu v Česku o 721 miliard korun a vytvořit 34 tisíc pracovních míst. Každá investovaná koruna do výstavby obnovitelných zdrojů se tak vrátí několikanásobně. Naopak nedostatek bezemisní elektřiny v České republice by mohl stovky tisíc míst v průmyslu v budoucnu ohrozit.

Čtěte také: Česká studie o klimatu

Studie tak zjistila, že každá investovaná 1 Kč z evropských dotačních fondů mezi roky 2023-2030 využitá na výstavbu FVE a VTE se několikanásobně vrátí. Jedna investovaná koruna povede k navýšení výroby v ČR o 4,4 Kč, navýšení příjmů domácností o 0,89 Kč, navýšení příjmů veřejných rozpočtů o 0,73 Kč a navýšení HDP o 1,8 Kč.

David Marek, hlavní ekonom Deloitte vysvětluje: „Akcelerace výstavby obnovitelných zdrojů by přinesla České republice významné benefity. Během příštích sedmi let bychom navýšili HDP o 4,7 % a příjmů centrální vlády o 4,1 %. Stoupnou i příjmy obecních rozpočtů, protože právě v regionech se budou fotovoltaické a větrné elektrárny budovat. Během výstavby by navíc vzniklo dalších 34 tisíc nových pracovních míst.“

Česko zaostává v podílu obnovitelných zdrojů

Česko má velmi málo obnovitelných zdrojů. Podíl obnovitelných zdrojů na výrobě elektřiny se v Česku podle Eurostatu pohyboval v roce 2021 na 15 procentech a ČR tak byla třetí nejhorší z celé EU a hluboko pod průměrnou hodnotou celé sedmadvacítky na úrovni 38 procent. A zatím se stalo velmi málo, aby ČR tuto nelichotivou pozici zlepšila.

Martin Sedlák, programový ředitel Svazu moderní energetiky říká: „Česko musí v obnovitelných zdrojích přidat. Obnovitelné zdroje jsou domácí zdroje posilující energetickou bezpečnost. Slunce svítí u nás, vítr fouká u nás. V rámci posílení energetické bezpečnosti se nyní v Evropě masivně odstraňují překážky pro výstavbu obnovitelných zdrojů a zavádějí se takzvané go-to zóny, které urychlují proces povolování nových solárních a větrných. Povolovací procesy by v těchto zónách neměly přesáhnout jeden rok, mimo zóny dva roky. Tuhle legislativu musí kvalitně implementovat i Česko, jinak nám hrozí, že okolní evropské státy už nikdy nedohoníme.“

Martin Sedlák dodává: „Český průmysl bude potřebovat bezemisní energii pro udržení své role v dodavatelských řetězcích a zachování své pozice na evropském trhu. Jen fotovoltaika může v roce 2030 vyrobit dost energie pro produkci 11 milionů osobních vozů Škoda Auto. Nově by tak mohly tyto vozy sjely z výrobních linek s nulovou emisní stopou.“

Bariéry rozvoje: Povolovací procesy

Zásadní bariérou výstavby obnovitelných zdrojů energie v Česku je nejednotnost podmínek, na jejichž základě obecní a stavební úřady umožňují jejich výstavbu. Obce a stavební úřady stanovují podmínky pro výstavbu obnovitelných zdrojů energie na svých územích na základě nejednotných, často subjektivních důvodů. Rozhodovací praxe u obdobných projektů v jiných částech země tak může být zcela rozdílná.

Kvůli legislativě v ČR je v současnosti povolovací proces a výstavba větrných elektráren otázkou 10 let i více, u velkých solárních elektráren běžně přes 5 let. Výstavba větrných elektráren je přitom z důvodu rovnováhy v přenosové a distribuční soustavě vhodná. Větrné elektrárny vyrábějí i v noci a více v zimě, a dobře tak doplňují fotovoltaiku, která dodává přes den a v letních měsících.

Dan Jiránek, předseda Komise pro životní prostředí a energetiku SMO ČR říká: „Svaz měst a obcí České republiky chce být součástí řešení. Rozvoj výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů je obrovskou příležitostí pro Česko a jeho tradičně vysoce kvalifikované průmyslové obory. Je to zároveň i šance pro města, obce a celé regiony, které mohou díky inovativním energetickým projektům posilovat svou lokální ekonomiku, zaměstnanost a energetickou soběstačnost."

Potenciál obnovitelných zdrojů v Česku

Potenciál výstavby obnovitelných zdrojů v Česku je přitom podle studie Deloitte pro Svaz moderní energetiky obrovský. Z dostupné finanční podpory lze vystavět cca 15,3 GW nových fotovoltaických a 2 GW větrných elektráren v letech 2023-2030. Pro srovnání: celková roční výroba čisté elektřiny jen ze solárních elektráren může na konci tohoto desetiletí dosáhnout zhruba 17 terawatthodin ročně. Takové množství elektřiny odpovídá roční spotřebě všech českých domácností.

Porovnání scénářů NKEP, Realistického a Kogeneračního

Následující tabulka shrnuje klíčové parametry jednotlivých scénářů rozvoje obnovitelných zdrojů v ČR do roku 2030:

Česko tak musí udělat maximum, aby této příležitosti nyní využilo a změnilo povolovací procesy, které výstavbu fotovoltaických a zejména větrných elektráren často zbytečně a nelogicky brzdí. Pak už nemusí být tyto zdroje k dispozici a evropská dekarbonizační podpora může být přesměrována do jiných sektorů ekonomiky.

tags: #studie #deloitte #rozvoj #obnovitelných #zdrojů #do

Oblíbené příspěvky:

• Objevte Lido di Jesolo
• Známky k 1. výročí ČSR
• Ekologické studie únosnosti
• Více o PEŠTA RECYKLACE
• Nová výjezdová stanoviště