Stupnice ohrožení zvířat IUCN: Příčiny, důsledky a možnosti záchrany

V polovině listopadu vyšla nová verze Červeného seznamu IUCN, který je známý také jako Červená listina ohrožených druhů. Tento dokument vzniká každé dva roky, aktualizuje informace o ohrožených zvířatech a poukazuje na pozitivní i negativní změny ve velikosti jejich populací.

V roce 2011 uvedlo filmové studio 20th Century Fox animovanou pohádku Rio, jejíž hlavní postavou je modrý papoušek Ara (Cyanopsitta spixii), od té doby oblíbený u dětí po celém světě. O sedm let později, v roce 2018, tento druh papouška ve volné přírodě vyhynul. A spolu s ním i pěvec zvaný Šatovník ostrovní původem ze stejnojmenného ostrova a brazilský endemit Hrnčiřík Alagoaský. Tři ptačí druhy za jeden rok.

Příčiny ohrožení živočišných druhů

Odhadované tempo aktuálního vymírání zvířecích druhů je 1 000 až 10 000 krát vyšší ve srovnání s tím, než jak by k němu docházelo přirozeně. Obecný konsensus o příčinách tohoto alarmujícího stavu naznačuje, ne překvapivě, především silný vliv lidských zásahů do ekosystémů.

Zřejmě nejbrutálnějším z nich je nadměrný lov - v minulosti neregulovaný, s cílem obživy, ale dnes zejména ve formě pytláctví kvůli luxusním surovinám. Lhostejné odlesňování zase ponechává bezradná zvířata napospas predátorům a nedostatku potravy. Destrukcí přirozeného biotopu trpí hlavně úzce specializované druhy, neschopné rychlé adaptace. Znečištěné půdy a vodní zdroje decimují ryby a obojživelníky.

V oslabeném ekosystému se pak prosazují agresivní invazní druhy bez přirozeného nepřítele, vytlačují ty původní a narušují potravinové řetězce. Nadměrný stres způsobuje i u zvířat, podobně jako u člověka, oslabení jejich imunity a vyšší náchylnost k chorobám. Časté jsou také nižší porodnost a genetická degenerace. Expanze osídlení a farmaření vedou k častějším střetům lidí s divoce žijícími zvířaty, při kterých zvířata často táhnou za kratší konec.

Čtěte také: Ochrana biodiverzity

Faktory ovlivňující ohrožení druhů

Aaron Hague a Kathryn Breonová z univerzity v americkém městě Salisbury se pokusili vyčíslit závažnost pěti faktorů obvykle považovaných za nejvýznamnější z hlediska působení na druhy a další taxony. Hlavní hnací síly ohrožující další existenci druhů na naší planetě zahrnovaly:

• Rozpad, přeměnu a úplnou ztrátu biotopů v důsledku lidské činnosti
• Nadměrné využívání populací organismů lovem, odchytem, sběrem a sklizní včetně pytláctví
• Invazní druhy, nemoci a geny
• Znečišťování prostředí
• Změny podnebí, včetně dopadů počasí

Na 88,3 % z 20 784 druhů, u nichž byly k dispozici potřebné údaje, působilo ničení biotopů, zatímco 26,6 % negativně ovlivňovalo jejich nadměrné využívání lidmi. Čtvrtinu globálně ohrožených taxonů zasáhly dopady nepůvodních invazních organismů. Důsledky znečišťování prostředí se projevily u 18,2 % druhů, jež byly předmětem výzkumu. Vůbec nejmenší podíl na ohrožení druhů vyhubením nebo vyhynutím, konkrétně 16,8 %, připsali experti změnám podnebí a působení počasí.

Již ze součtu výše uvedených procentuálních podílů dosahujícího 175 % je zřejmé, že některé druhy fauny a flóry a další organismy ovlivňuje současně více vnějších činitelů. I v tomto případě se ukázala jako nejdůležitější hnací síla ohrožení druhů vymizením (extinkcí) rozpad, přeměna a úbytek vhodného prostředí, a to pro plných 71,3 % druhů.

IUCN Červený list ohrožených druhů

Mezinárodní organizace IUCN (The International Union for Conservation of Nature) kategorizuje druhy podle stupně ohrožení v projektu Červený list ohrožených druhů. Tato klasifikace vyhodnocuje informace, jako rychlost zmenšování biotopů, počet jedinců druhu, či míra jejich poklesu. Zvýšená pozornost se věnuje zejména druhům ve třech skupinách - zranitelné, ohrožené a kriticky ohrožené. Ty se nacházejí ve stavu s reálnou hrozbou vyhynutí a vyžadují intenzivní management ochrany.

Mezní hodnoty vážné zranitelnosti jsou (pro klasifikaci IUCN stačí jedna z hodnot):

Čtěte také: Trendy v recyklaci

• 50-70% pokles populace za posledních 10 let
• zeměpisná plocha biotopů menší než 5 000 km2 (500 km2 pro lokální populace)
• méně než 2 500 dospělých jedinců (250 lokálně)
• statistická předpověď vyhynutí do 20 let

Kategorie ohrožení podle Červeného seznamu IUCN

Ohrožené druhy jsou v seznamu roztříděné do několika kategorií podle stupně ohrožení. Hlavních sedm kategorií má svou barvu a dvoupísmenovou mezinárodní zkratku:

• EX (Extinct) - Vyhynulý. A to jak v přírodě, tak v zajetí.
• EW (Extinct in the Wild) - Vyhynulý v přírodě. Znamená to, že několik jedinců ještě přežívá v zajetí.
• CR (Critically Endangered) - Kriticky ohrožený. Jsou to druhy, kterým hrozí vyhynutí v nejbližší době nebo možná už dokonce vyhynuly, ale jisté to není. Týká se to i druhů, jichž zbývá jen velmi malý počet, obývají jen velmi malé omezené území nebo byl zničen jejich biotop.
• EN (Endangered) - Ohrožený druh. Do této kategorie jsou zařazeny druhy, které jsou silně ohrožené vyhynutím ve velmi blízké budoucnosti. Přežívá jich jen malý počet nebo obývají malé omezené území.
• VU (Vulnerable) - Zranitelný. I tyto druhy jsou ohrožené vyhynutím a rychle v přírodě ubývají. Je ale čas změnit podmínky, které by zajistily jejich přežití a obnovily jejich rozmnožování a následný nárůst populace. To je snad nejpočetnější kategorie v seznamu, patří sem i tak známé druhy, jako je třeba slon africký, panda velká nebo lední medvěd.
• NT (Nearly Threatened) - Téměř ohrožený. V této kategorii jsou zařazeny druhy, které sice nesplňují podmínky pro zařazení mezi ohrožené druhy, ale v blízké budoucnosti se to může změnit. Nebo druhy, které obývají dostatečně velký areál, takže případné vyhynutí v určité oblasti ještě neznamená vyhynutí druhu.
• LC (Least Concern) - Málo dotčený. Tyto druhy jsou sice zařazeny v Červeném seznamu, ale stupeň jejich ohrožení je velmi nízký. Přesto je nutné věnovat jim pozornost a sledovat podmínky, v nichž žijí a jejichž změna k horšímu by mohla druh ohrozit.
• DD (Data Deficient) - Chybí údaje. Sem jsou zařazeny druhy, o nichž nevíme jak velká je jejich populace, jaká nebezpečí je ohrožují nebo chybí další informace nutné k jejich zařazení do jedné z předchozích kategorií.
• NE (Not Evaluated) - Nevyhodnocený. Do této kategorie se zařazují druhy, ke kterým chybí data k přesnějšímu zařazení, ale dosud jim vědci z IUCN nevěnovali pozornost.

Kompletní Červený seznam IUCN v nejaktuálnější verzi je dostupný na internetu na stránce www.iucnredlist.org.

Ohrožené druhy

Počet ohrožených živočišných druhů se řádově pohybuje ve stovkách. Každý z nich plní v ekosystému určitou funkci a přesný dopad případného vyhynutí je nemožné přesně odhadnout. U některých "viditelnějších" druhů je však představa, že by vymizely, mrazivá i bez hlubší analýzy.

• Dva z devíti poddruhů žirafy, kordofanská a núbijská, jsou pod tlakem postupujícího urbanismu, zemědělství a těžebního průmyslu v zemích západní Afriky. Šokující jsou i případy pytláctví jen kvůli ocasům, které jsou v některých kulturách znakem společenského postavení.
• Zbývající počet jedinců nejmenší velryby, Sviňuchy kalifornské, podle mexických biologů nepřesahuje 22. Díky tmavým očím a jakoby usmívajícím se rtům si vysloužila i přezdívku „mořská Mona Lisa“. Stává se často obětí uvíznutí v rybářských sítích, cílených na odchyt ryb Totoaba, taktéž kriticky ohroženého druhu, jehož rybolov je oficiálně zakázán od roku 1975. Reprodukční cyklus sviňuchy trvá až 2 roky.
• Nedávno zemřel i poslední samec Nosorožce tuponosého. Naživu stále zůstaly dvě plodné samice, jeho dcera a vnučka, a vědci se snaží o malý zázrak pomocí umělého oplodnění a transferu embrya do jedné ze samic. Šance jsou však malé.
• Orangutan tapanulijský byl uznán za samostatný druh jen v roce 2017 a teritorium jeho jediné populace se nachází v regionu Jižní Tapanuli na ostrově Sumatra.
• Velemlok čínský je reliktem ještě z dob, kdy Zemi obývali dinosauři. Vědci v nedávných terénních výzkumech našli pouze do 30 volně žijících jedinců. Smůla tohoto nádherného objemného obojživelníka spočívá v tom, že je považován za delikatesu. Jeden kus údajně stojí kolem 1 500 dolarů.
• Lemur je endemitem Madagaskaru, kde ho žije 111 druhů a poddruhů. 105 z toho je v ohrožení kvůli nedovolenému lovu, obchodování a pytláctví, jejichž hlavními důvody jsou chudoba (lemuři slouží jako zdroj obživy) a zájem o chov lemurů jako domácích zvířat.
• I Pilonosotvarý žralok velkozubý je ve značném poklesu. Přesné počty nejsou známy, z moří Jihovýchodní Asie však tento exotický druh zcela vymizel.

Význam záchrany

Jedna studie z roku 2012 odhadla roční náklady na záchranu jen ohrožených druhů zvířat žijících na souši na 76 miliard dolarů. A přestože zřejmě málokdo zapochybuje, že svět je krásnějším místem s pandami než bez nich, proč chránit například vlka? Nedalo by se ty miliardy využít lépe? Obzvlášť pokud víme, že druhy vymírají i přirozeně?

Odpovědí je několik. První je zodpovědnost. Jelikož je vysoce pravděpodobné, že se na vymírání zvířecích druhů spolupodílíme, měli bychom i udělat něco pro jejich záchranu. Rozmanitost je krásná sama o sobě a nabízí zážitek srovnatelný s uměleckým. Více účelovým je argument, že neznáme přesné konsekvence vyhynutí. Například vymřením nějakého druhu ptáka se může snížit opylování a výskyt určité rostliny, která může být zase zdrojem obživy pro jiné živočichy, a tak dále. Dříve či později se nějaká změna v ekosystému začne dotýkat i člověka a než se vzpamatuje, může být pozdě.

Čtěte také: Biologie ochrany přírody

Smutným, a možná až příliš reálným příkladem jsou čmeláci, jeden z nejnovějších členů na Červeném listu. Jiným jsou želvy - výkonní čističi, kteří nedělají žádné škody, jen nás zbavují mrtvých ryb na dně řek a jezer. Kromě toho jsou některé z nich hostiteli až 350 druhů mikroorganismů, mnohé i přenášejí semena rostlin a víří usazeniny na dně. Agregovaný impakt těchto funkcí nelze vyčíslit. Želvy jsou celosvětově na ústupu.

Ekosystémy fungují a stabilizují se díky úzkým a komplexním vztahům, organismy na sobě navzájem závisí a závisí na nich i člověk. A nejde jen o přežití, ale i o kvalitu života a v neposlední řadě také o ekonomický rozvoj. Závěrem další studie bylo, že pokud pro záchranu ohrožených druhů (včetně rostlin a mikroorganismů) neuděláme nic, 18% dnešního ekonomického výkonu zmizí do roku 2050.

Jak přispět k záchraně

Podílet se svým malým dílem na údržbě komplexity ekosystému a tím i biodiverzity je v silách každého:

1. Vzdělávejte se. Znalost ohrožených druhů a znalosti o jejich důležitosti jsou prvním krokem k jejich záchraně. Relevantních zdrojů najdete spoustu v knihovnách, na přírodovědeckých televizních kanálech i na webu.
2. Navštivte národní parky a chráněná území. Zážitek z pozorování zvířat v jejich přirozeném prostředí je nenahraditelný. Pro intimnější pohled do života konkrétního druhu stojí za zvážení dobrovolná spoluúčast na údržbě území.
3. Přizpůsobte vaše obydlí. Zajistěte nádoby s odpadem a domácí zvířata, abyste nelákali ty divoce žijící. Rozumně hospodařte s vodou v zahradě, aby měly menší organismy šanci přežít. Pravidelně čistěte ptačí budky a na okna přilepte odstrašující nálepky, abyste předešli kolizím.
4. Původní rostliny lákají původní druhy. Invazivní druhy soupeří o zdroje a často vytlačují ty původní. Myslete na to zejména při okrasných rostlinách.
5. Vyhněte se herbicidům a pesticidům. Váš dvůr bude možná za jejich pomoci vypadat jako z katalogu, ale představují zbytečný hazard pro mnohé užitečné druhy na všech stupních potravinového řetězce. Mimořádně citlivé jsou hlavně obojživelníky.
6. Zpomalte za volantem. Mnoho zvířat je nuceno migrovat napříč frekventovanými cestami, protože nemají jinou možnost.
7. Recyklujte a kupujte udržitelné produkty. Kromě tradičních doporučení a postupů myslete i na věci jako smartphony - suroviny na jejich produkci se těží v biotopu gorily nebo palmový olej - před palmovými plantážemi ustupují lesy, ve kterých žijí tygři.
8. Nikdy nekupujte nic vyrobené ze surovin pocházejících z ohrožených zvířat. Patří sem například: slonovina, želví krunýř, korály, kožešiny z tygrů, polárních medvědů, mořských vyder, krokodýlí kůže, živí ptáci, hadi, opice, želvy, ještěrky, hmyz, jakož i léčivé extrakty z nosorožců, tygrů a asijských černých medvědů.
9. Obtěžování a krutost vůči divoce žijícím zvířatům je trestná. Pokud se s ní setkáte, nebojte se o ní uvědomit autority.
10. Virtuálně si adoptujte ohrožené zvíře, anebo finančně podpořte charitu.

Iniciativy

• Multidisciplinární iniciativa Česká krajina si dává za cíl ochranu přírody a zmírňování dopadů klimatických změn. Dosáhnout toho chce budováním nestátních rezervací, propojených biokoridory. Zubr evropský, Divoký kůň, Pratur a Los evropský jsou všichni na seznamu jejich klíčových druhů.
• Svoboda zvířat se zasazuje za definitivní stop zvířatům v cirkusech. Ponižování a zesměšňování zvířat kvůli zábavě určitě nepatří do 21. století.
• Že chov zvířat pro kožešinu nepatří do kultivované moderní společnosti, patří k hlavním důvodům existence spolku Obránci zvířat - OBRAZ. Díky jejich kampani přijala Česká republika novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, ve které zakázala kožešinové chovy.
• Slovenskou obdobou boje proti kožešinovému chovu je iniciativa Ide o chlp. Na jejich stránce můžete podepsat online petici za zákaz kožešinového chovu, ve kterém ročně zemře přibližně 100 milionů zvířat, jako norci, lišky a činčily.

Úspěchy v ochraně druhů

Snahy o záchranu mají mnoho podob a některé zaznamenávají i výraznější úspěchy. Po tom, jak v USA vstoupil v roce 1973 v platnost zákon na ochranu ohrožených druhů, narostly populace mořských savců o 78% a mořských želv o 75%. Hlavně dva druhy se těší nevídané expanzi. Podobně Kareta obrovská - 464 želv v roce 1989 a 39 000 v roce 2016.

Želvy se podařilo reintrodukovat i na Galapágách, odkud je v minulosti výrazně vytlačily invazní krysy konzumací nakladených vajec. Koordinovanou snahou aktivistů se podařilo nejen zachránit a oživit populaci želv z posledních 100 kusů, ale i vyhubit krysy aplikací speciálně vyvinutého jedu.

Snahy o zachování některých druhů zvířat jsou úspěšné. Například plejtvák myšok a gorila horská se na novém Červeném seznamu ohrožených druhů dostali na lepší místa. Podle biologů je to především důsledek kontrolovaných snah o jejich zachování.

Plejtvák myšok je podle Andersenové skvělým příkladem úspěšné snahy. Ještě v minulé verzi Červeného seznamu byl uváděný jako Ohrožený, v současné době se posunul do lepší kategorie Zranitelný. Reálně se změna projevila tak, že od 70. let minulého století se jejich počet přibližně zdvojnásobil - v současné době existuje stabilní populace o přibližně 100 tisících kusech. Jde o důsledek omezení jejich lovu, které funguje od roku 1976.

Podobný dopad biologové popsali také u dalšího velkého kytovce - plejtvákovce šedého. Ten se v novém Červeném seznamu přesunul z kategorie Kriticky ohrožený do Ohrožený. Oba druhy přitom byly v minulosti ohrožené nadměrným lovem.

Naděje pro gorily, kterou tento seznam přináší, je ještě méně očekávaná. Řada expertů ještě donedávna tvrdila, že gorily horské nemají šanci přežít - nicméně nový seznam je přeřadil z kategorie Kriticky ohrožený do kategorie Ohrožený. Také u nich se jedná o výsledek úsilí komunit v místech, kde žijí. Přispěly k tomu ozbrojené hlídky, ničení pastí, osvěta mezi místními a mnoho dalších dílků, které tvoří skládačku záchranných snah. Ještě v roce 2008 se odhadovalo, že ve volné přírodě žije posledních 680 těchto inteligentních tvorů - letos už jich bylo přes tisíc.

Červené seznamy v ČR

V bývalém Československu začaly červené seznamy vycházet od konce 70. let 20. století. V letech 1988-1999 byla uveřejněna edice červených knih ohrožených a vzácných druhů rostlin a živočichů Československa, resp. ČR a SR. Rozsahem i způsobem zpracování se bezpochyby řadí mezi nejzdařilejší publikace tohoto typu v celoevropském měřítku.

Od roku 1995 byly v ČR sestaveny červené seznamy využívající nové kategorie a kritéria IUCN či jejich upravené verze. Přípravou oficiálních červených seznamů pověřilo MŽP AOPK ČR. Až dosud byly uveřejněny celostátní červené seznamy všech hlavních taxonomických nebo ekologických skupin: hub, lišejníků, mechorostů, cévnatých rostlin, bezobratlých a obratlovců.

V současnosti čelí podle odborníků sestavujících červené seznamy ohrožených druhů v ČR zvýšenému nebezpečí vyhynutí nebo vyhubení plná třetina druhů. Ze skupin s velkou druhovou bohatostí je téměř 70 % hodnocených druhů ohroženo u cévnatých rostlin. Také druhově málo početné skupiny obratlovců vykazují nadpoloviční podíl ohrožených druhů. Na první pohled příznivější situace u hub či mechorostů může ve skutečnosti odrážet spíše nedostatek aktuálních a hodnověrných údajů o hůře prozkoumaných druzích. Totéž platí i pro bezobratlé.

tags: #stupnice #ohrožení #zvířat #IUCN

Oblíbené příspěvky:

• Komunální odpad: Moravský Písek
• Ohrožení stromů
• problémy Žluté řeky
• Instalace odpadů
• Ohrožení života a zdraví na stavbě