Skladka stavební suti a znečištěná legislativa v České republice

Ukládání odpadu mimo místa k tomu vyhrazená se v České republice postupně stalo poměrně běžným. Nelegální skládky a odpad je tak možné nalézt na rozličných místech a mnohé obce s fenoménem tzv. černých skládek více či méně úspěšně bojují.

Nelegální skládky jsou velkým problémem, který může výrazně ohrozit zdraví a životní prostředí, především proto, že neprobíhá žádná kontrola odpadu, který je ukládán. Ten může být nevhodně smíšen, často dochází k průsakům či uvolňování nebezpečných látek, v důsledku čehož mohou být kontaminovány zejména vodní zdroje a ovzduší.

Černé skládky výrazně neubývají ani přesto, že na mnoha místech (i když dosud nedostatečně) jsou umístěny kontejnery a vznikla řada sběrných dvorů, kde se mohou lidé zbavovat odpadu zpravidla bezplatně. Jak nazírá na tyto jevy současná česká legislativa?

Právní úprava černých skládek v zákoně o odpadech

Zákon o odpadech č. 541/2020 Sb. (dále jen NZOO) nově nastavuje regulaci pro odstraňování černých skládek, neboť původní zákon č. 185/2001 Sb. tuto problematiku vůbec neřešil. Ostatně nový zákon o odpadech si kladl za cíl vymezit pravidla pro odstraňování černých skládek již během své přípravy na úrovni věcného záměru.

V novém zákoně o odpadech je úprava černých skládek zařazena pod ustanovení, které je nazváno "nakládání s nezákonně soustředěným odpadem", jde o ustanovení § 14 NZOO. Odstavec 1 se však netýká přímo černých skládek, ale zaměřuje se na odstranění nezákonně soustředěného odpadu v poněkud odlišných situacích. Jde o nelegálně soustředěný odpad, jehož vlastník je ale znám. To znamená, že nepůjde o černou skládku v pravém slova smyslu, ale pouze o odpad, který je soustřeďován v rozporu se zákonem o odpadech a odpovědnost za to nese jeho vlastník.

Čtěte také: Kladenská skládka: Vše, co potřebujete vědět

Tímto ustanovením je implementován princip směrnice Evropského parlamentu a Rady 2008/98/ES ze dne 19. listopadu 2008 o odpadech, že původce odpadu nese odpovědnost za odpad i v době trvání jeho přepravy do příslušného odpadového zařízení. Dle důvodové zprávy k zákonu o odpadech jde například o situace při přepravě odpadu, kdy dopravce nakládá protiprávně s přepravovaným odpadem - tedy bez vědomí vlastníka odpadu.

Odpovědnost dopravce zůstává zachována, ale aby byla posílena ochrana životního prostředí, trvá rovněž i odpovědnost vlastníka odpadu. Pokud je vlastník nelegálně soustředěného odpadu znám, bude postihován za porušení základních povinností vymezených v § 13 NZOO, případně i dalších zákonných povinností.

Může mu být uložena sankce za přestupek nebo nápravné opatření dle § 116 odst. 1 písm. c) NZOO. Přestupkové řízení a řízení o nápravném opatření se nevylučují a mohou být použity současně v téže věci. Současně se vlastníkovi pozemku stanoví lhůta pro odklizení odpadu, a pokud není v uvedené lhůtě povinnost splněna, může být odpad odklizen na náklady vlastníka odpadu.

Ustanovení § 14 odst. 2 až 6 NZOO už nastavují postup pro situace, když někde vznikne nebo někdo objeví černou skládku. V takovém případě postupně vznikne několik povinností vlastníkovi pozemku, na kterém se černá skládka nachází. Tento princip může být kontroverzní, neboť mnohdy půjde o situace, kdy vlastník pozemku nemá s odpadem nic společného, černou skládku nezavinil ani její vznik neumožnil.

Avšak platí ústavněprávní princip, že vlastnictví zavazuje. Nicméně pokuty za porušení povinností vlastníka pozemku jsou velmi nízké, aby vlastník pozemku nebyl citelně finančně postihován za situaci, kterou vlastně sám nezpůsobil nebo nebyl schopen jejímu vzniku zabránit. A aby nebyla veškerá odpovědnost pouze na bedrech vlastníka pozemku, umožňuje zákon i obcím, na jejichž území se skládka nachází, podílet na odstranění černých skládek, ostatně k tomu v praxi stejně docházelo.

Čtěte také: Kvalita dřeva a skladování

Vlastník pozemku objeví černou skládku

První variantou, na kterou zákon pamatuje v ustanovení § 14 odst. 2 NZOO, je, že vlastník pozemku objeví černou skládku na svém pozemku, respektive se o ní dozví. Vlastník toto může zjistit sám nebo na základě podnětu od osob, které mají k pozemku právní vztah (např. nájemce), případně od třetích osob.

V každém případě v okamžiku, kdy se o situaci dozví, začíná mu běžet povinnost spočívající v oznámení této skutečnosti obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností (dále jen "OÚ ORP"). Lhůta je nastavena neurčitým právním pojmem - bez zbytečného odkladu. To je i v jiných zákonech hojně užívané vymezení.

Důvodem pro využití neurčité lhůty je, že se počítá s velkou variabilitou situací, a proto není žádoucí lhůtu pevně stanovit. Nicméně mělo by jít skutečně o rychlou reakci, v rámci dnů. Ostatně je i v zájmu vlastníka pozemku, aby byla černá skládka včas odstraněna.

Je žádoucí, aby vlastníci pozemků oznamovali i drobné černé skládky na jejich pozemcích, protože se předpokládá, že vlastník sám nemusí být schopen posoudit nebezpečnost daného odpadu a případné riziko pro životní prostředí.

Forma, jakou má vlastník pozemku oznámení učinit, není zákonem dána, Avšak vzhledem k tomu, že porušení této povinnosti je sankcionováno, je pro vlastníka pozemku jistě vhodnější, pokud tak učiní prokazatelnou formou, aby mohl tak v případě potřeby doložit, že oznámení učinil řádně a včas. Oznámení by samozřejmě mělo být dostatečně určité, s použitím moderních techniky lze poměrně snadno v rámci oznámení dodat i fotodokumentaci a přesnou polohu.

Čtěte také: Slzí Plačice: Co skrývá tato skladba?

Toto oznámení je nezbytným nástrojem pro to, aby se OÚ ORP o černé skládce vůbec dozvěděl a aby byl zahájen proces související s jejím odstraněním. Porušení této povinnosti fyzickou osobou je přestupkem dle § 117 odst. 1 písm. i) NZOO a hrozí za něj pokuta ve výši až 10.000,- Kč. V případě právnických osob nebo fyzických osob podnikajících jde o přestupek dle § 121 odst. 1 písm. l) NZOO s pokutou rovněž do výše 10.000,- Kč.

ORP se dozví o černé skládce

O černé skládce na území ORP se může OÚ ORP dozvědět na základě vlastních šetření a poznatků nebo na základě oznámení dle předchozího textu. Dále připadají v úvahu i situace, kdy se o černé skládce dozví na základě podnětu jiné osoby nebo i obce.

V každém případě od toho okamžiku vzniká OÚ ORP povinnost zkusit zjistit vlastníka odpadu dle odstavce 3. Může se například pokusit dohledat vlastníka podle stop v rámci vlastního šetření na místě, případně jakoukoli jinou vhodnou formou.

Pokud jde o lhůtu, používá zákon pojem "neprodleně", což je rovněž neurčitý právní pojem, avšak lhůta je ještě kratší než v předchozím odstavci. Pokud OÚ ORP v této fázi vlastníka zjistí, pak se již nepostupuje podle dalších odstavců, ale postihuje se konkrétní vlastník za porušení povinností dle § 13 NZOO, případně jiných povinností, viz předchozí text.

ORP nezjistila vlastníka odpadu

Odstavec 4 vymezuje situace, kdy vlastník odpadu není k dispozici, ani se nepodařilo vypátrat jinou osobu odpovědnou za odpad. Důvodem je buď, že vlastníka se nepodařilo zjistit, nebo že vlastník zemřel nebo zanikl bez právního nástupce, pokud jde o právnickou osobu.

V takovém případě OÚ ORP zahajuje postup, který zakládá povinnosti vlastníkovi pozemku, na kterém se odpad nachází. Ten je samozřejmě dohledatelný vždy dle katastru nemovitostí. OÚ ORP v takovém případě vyzve vlastníka pozemku, aby odpad odklidil - tedy aby jej dobrovolně odstranil z daného místa a předal do příslušného odpadového zařízení - to je druhým krokem navazující na odstranění, který má zabránit tomu, aby došlo k dalšímu nelegálnímu nakládáním s daným odpadem.

Předpokládá se jednotná lhůta pro splnění povinnosti vlastníkem pozemku 30 dní.

Jak může obec postupovat?

Často se stane, že se na území obce vyskytne místo, kde se objeví nežádoucí odpad. Jak by měla obec v takovém případě postupovat, kdo je povinen odpad odstranit, kdo může být za takovéto nelegální ukládání odpadu postižen a jakým způsobem?

Především by obec měla stanovit výše popsaný systém shromažďování, sběru, přepravy, třídění, využívání a odstraňování komunálního odpadu vznikajícího na jejím katastrálním území, aby fyzické osoby mohly plnit svoje povinnosti.

Obec může především využít možnosti uložit povinnosti obecně závaznou vyhláškou (§ 10), a to k zajištění udržování čistoty ulic a jiných veřejných prostranství, k ochraně životního prostředí, zeleně v zástavbě a ostatní veřejné zeleně a k užívání zařízení obce sloužících potřebám veřejnosti.

Představme si, že byla na území obce založena černá skládka. Prvním krokem zpravidla bývá zjištění, zda skutečně jde o odpad a druhým identifikace vlastníka pozemku. Zákon o odpadech dovoluje obecnímu úřadu obce s rozšířenou působností, aby zajistil ochranu lidského zdraví a životního prostředí na náklady odpovědné osoby, pokud hrozí poškození lidského zdraví nebo životního prostředí nebo již k němu došlo (§ 79 odst. 1 písm. f) zákona o odpadech).

Jestliže by šlo o právnickou osobu nebo fyzickou osobu, která je podnikatelem, může jí obec uložit pokutu až do výše 100 000 Kč, jestliže tato osoba neudržuje čistotu a pořádek na pozemku, který užívá nebo vlastní tak, že naruší vzhled obce. Navíc jí může obec uložit pokutu až do výše 200 000 Kč, jestliže znečistí veřejné prostranství, naruší životní prostředí v obci nebo odloží věc mimo vyhrazené místo (§ 58 zákona o obcích). Při stanovení výše pokuty se přihlíží zejména k povaze, závažnosti, době trvání a následkům protiprávního jednání.

Je však třeba, aby obec sledovala výskyt černých skládek ve svém územním obvodu, neboť výše popsané pokuty mohou být uloženy pouze v určených lhůtách. Důležité je, že uložení pokuty nezbavuje osobu, které byla uložena pokuta, povinnosti odstranit závadný stav ve lhůtě stanovené obcí s přihlédnutím k okolnostem případu.

V takovém případě by šlo o přestupek (pokud pomineme takovou závažnost a nebezpečnost jednání pro společnost, že by šlo o trestný čin). Poté se nebude postupovat podle zákona o odpadech, protože neobsahuje ustanovení týkající se přestupků, ale podle zákona o přestupcích.

Podle něj může být ten, kdo neoprávněně založí skládku nebo odkládá odpadky nebo odpady mimo vyhrazená místa, postihnut pokutou do 50 000 Kč. Ovšem aby mohla být uplatňována odpovědnost vůči fyzické osobě, bude třeba prokázat, že fyzická osoba sama závadný stav způsobila (zavinila).

Azbest a legislativa

Většina současné expozice naší populace azbestem pochází z využití a zneškodnění odpadů obsahujících azbest. Vlákna se též uvolňují během výstavby, údržby a demolice budov; zdrojem azbestu jsou stavební materiály, které obsahují azbest. Jsou-li vdechnuty, mohou způsobit azbestózu, rakovinu plic a mesotheliom. Azbest způsobuje rakovinu v závislosti na dávce; vdechování azbestu by proto mělo být omezeno, jak je to jen technicky možné.

Typy azbestu:

• aktinolit
• amosit
• antofylit
• chrysotil
• krocidolit
• tremolit

Vdechování všech typů azbestových vláken je příčinně spojeno se třemi hlavními zdravotními obtížemi: azbestózou, rakovinou plic a mesotheliomem. Zdravotní riziko závisí na technologickém procesu; stejný typ vlákna může být spojen s různým rizikem v různých průmyslových odvětvích.

Pouze vlákna užší než 3 μm, která mají aerodynamický průměr okolo 10 μm, mohou prostoupit do dýchacích cest a způsobit tak dýchací obtíže.

Zdravotní rizika spojená s azbestem:

• Azbestóza: vzniká v důsledku vdechování malých azbestových vláken, která jsou zachycována v plicích, kde způsobují fibrózu a zesílení poplicnice. Fibróza plic vede k postižení dýchání a dokonce k smrti.
• Rakovina plic: Kuřáci vystavení působení azbestu jsou v podstatně vyšším riziku rakoviny plic než stejně exponovaní nekuřáci.
• Mesotheliom: Většina mesotheliomů je způsobena přítomností azbestu v poplicnici. Vývoj této formy smrtelného typu rakoviny trvá více než 30 a často i více než 50 let.

Rada Evropského společenství zavedla v roce 1987 Směrnice týkající se prevence a omezení znečištění životního prostředí, které zahrnují i kontrolu odpadu obsahujícího azbest (Směrnice rady 217.EEC, 1987).

Rozhodnutím rady 2003/33/ES se stanoví kritéria a postupy pro přijímání odpadů na skládkách podle článku 16 směrnice 1999/31/ES a její přílohy II. V kapitole 2.3.3. Azbestový odpad jsou stanoveny podmínky, za kterých je možné ukládat odpady s azbestem i na jiných skládkách než pouze skládkách nebezpečného odpadu.

Česká republika zařadila azbest mezi prokázané karcinogeny pro člověka v r. 1984 (Směrnice MZ ČR - hlavního hygienika č. 64/1984 Sb.). Používání azbestových (i pouze chrysotilových) výrobků bylo omezeno pouze na případy, kdy nelze užít jiných materiálů. Od r.

V příloze č. 2 je uveden Seznam nebezpečných látek a přípravků, jejichž uvádění na trh, do oběhu nebo používání je omezeno. Zde je mimo jiné uvedeno, že uvádění na trh, do oběhu nebo používání vláken (krocidolitu, amositu, antofylitu, aktinolitu a tremolitu) a výrobků, do nichž jsou tato vlákna záměrně přidávána, je zakázáno.

Zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákona č. 188/2004 Sb., zákona č. 7/2005 Sb. a zákona č. 106/2005 Sb. Odpady obsahující azbestová vlákna nebo azbestový prach lze ukládat pouze na skládky k tomu určené. Odpady musí být upraveny, zabaleny, případně po uložení na skládku okamžitě zakryty.

Nakládání s azbestem respektive i s odpady, které obsahují azbest, se zabývá také zákon č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů v posledním znění.

§ 41: Zaměstnavatel je povinen ohlásit orgánu ochrany veřejného zdraví příslušnému podle místa činnosti, že budou poprvé používány biologické činitele skupin 2 až 4, upravené zvláštním právním předpisem, a změny ve výkonu takové práce a dále takové práce, při nichž jsou nebo mohou být zaměstnanci exponováni azbestu. Hlášení je zaměstnavatel povinen učinit nejméně 30 dnů před zahájením práce; náležitosti hlášení stanoví prováděcí právní předpis.

Každý musí zajistit, aby při nakládání s odpadem obsahujícím azbest nebyla z odpadu do ovzduší uvolňována azbestová vlákna nebo azbestový prach a aby nedošlo k rozlití kapalin obsahujících azbestová vlákna.

Recyklace stavebních a demoličních odpadů

Na vybourané cihly, beton, staré tašky ze střechy nebo vyřazené umyvadlo pohlíží mnoho z nás stále jako na odpad. Pro recyklační centra je to ale surovina a díky novým technologiím dokáží až 90% stavební suti vrátit k novému využití. Recyklované kamenivo úspěšně nahrazuje mizející přírodní zdroje, především stavební kámen a písek.

Stavební a demoliční odpady tvoří přes polovinu celkové produkce odpadů v České republice a většina z nich bohužel stále končí na skládkách.

Recyklační linky mohou být mobilní a v ideálním případě zpracují suť přímo na místě demolice pro potřeby nové stavby. Výrazně pomoci může předdemoliční audit, který objekt detailně zmapuje, zpracuje bilanci materiálů a odpadů, vyhodnotí životní cyklus budovy a navrhne uplatnění recyklovaných materiálů a druhotných surovin.

Veškeré odpady jsou pečlivě vytříděny do předem připravených kontejnerů a dalších nádob. Separované odpady jsou pak odváženy na recyklační střediska.

V praxi se rovněž stále častěji skloňuje pojem bezodpadová stavba - je to řešení, které při stavbě zabrání tvoření odpadních směsí a pomůže dodržet zákon o odpadech.

Závěr

„Černé skládky odpadů“, tedy lokality, na kterých jsou po určitou dobu (většinou však dlouhodobě) nezákonně uloženy odpady různých druhů, zpravidla bez znalosti osoby, která zde odpady uložila, mohou být problémem v mnoha obcích České republiky.

Podle platného zákona o odpadech má totiž odpovědnost za nakládání s odpady primárně původce odpadů a dále oprávněná osoba (oprávněná k nakládání s odpady), která odpady zpravidla na základě povolení věcně příslušného správního orgánu přijímá od různých původců či jiných oprávněných osob a dále s nimi nakládá podle definovaných podmínek.

Problémem v konkrétních případech černých skládek je vždy samozřejmě dohledání „odpovědné osoby“, která závadný stav způsobila.

Vzhledem ke znalosti místních poměrů jsou největší předpoklady pro prevenci vzniku černých skládek na obecní úrovni. Ostatně úkolem obce je podle zákona o obcích pečovat o všestranný rozvoj svého území a o potřeby svých občanů. Za tímto účelem může obec využít například i obecní policii.

tags: #skladka #stavebni #sut #znečištěná #legislativa

Oblíbené příspěvky:

• Eko domácnost
• Emisní normy Euro 7
• Czechoslovak Banknote History
• Greenpeace o znečištění ovzduší
• Ekologická rozložitelnost Perlanu