Sucho jako environmentální problém v České republice

Mezi nejpalčivější environmentální problémy ČR označují ekologové sucho, boj s jednorázovými plasty či stav českého průmyslového zemědělství. Sucho a nedostatek vody se začínají v posledních letech projevovat i v České republice. Postupné oteplování zemské atmosféry vlivem spalování fosilních paliv tady způsobila taková sucha, která tady ještě nebyla.

V roce 2022 zažila Evropa nejteplejší léto a druhý nejteplejší rok v historii, a tudíž i největší celkovou plochu zasaženou suchem: více než 630 000 km2 oproti průměrné roční ploše zasažené suchem v letech 2000-2022, která činila 167 000 km2. V Česku vedly vysoké teploty a plošně nevyrovnané srážky k rozvoji klimatického, půdního a hydrologického sucha na značné části území Česka.

Malé toky jsou ale v ohrožení, dokonce víc než polovina z nich. V Česku mají dlouhodobě problém se suchem řeky na Krušnohorsku - pravidelně v létě vysychají přítoky Ohře nebo Bíliny. Také některé malé přítoky Labe ve východních Čechách. A už od přelomu tisíciletí pozorují hydrologové vysychání malých potoků i na jihu Moravy.

Příčiny sucha

Sucho se tradičně považovalo za „plíživý“ jev, který je typický pozvolným nástupem, postupným rozvojem a prohlubováním v rámci dané sezony nebo i delší časové škály. Rychlost nástupu „bleskového“ sucha se pohybuje v řádu dnů až týdnů, na rozdíl od „klasického“ sucha, kde se pohybujeme spíše na časové škále měsíců nebo dokonce i let. K jeho vzniku přispívá několik faktorů.

• Nedostatek srážek (ať už dešťových, nebo v zimě sněhových).
• Nadprůměrně vysoké teploty, vedoucí k většímu výparu z povrchu půdy i rostlin.
• Bujná vegetace, která zvyšuje plochu pro odpařování vody.
• Větrné počasí, které zvyšuje intenzitu výparu.
• Písčitá půda s nižší schopností zadržet vodu.

Pro oblast Česka je výskyt „bleskového“ sucha spojený především s nástupem delšího působení tlakových výší, jejichž vliv prakticky nenarušují přechody atmosférických front nebo tlakových níží a brázd nízkého tlaku vzduchu. Současně je typický příliv teplého vzduchu z jihu, který zesiluje intenzitu výparu.

Čtěte také: Sucho v České republice

Dopady sucha

Sucho znamenalo zvýšené nebezpečí požárů, index nebezpečí požárů ve vegetačním období byl druhý nejvyšší od roku 2000. V červenci 2022 vznikl v národním parku České Švýcarsko požár, který byl největším lesním požárem v historii Česka. V posledních letech je situace nejhorší. Suchem vyvolaná neúroda s sebou pak přinesla i zdražování základních potravin, jako je pečivo, zelenina či brambory. Navíc hrozí i další zhoršení stavu lesů. Především smrky kvůli jejich vysychání napadají kůrovci.

Rychlý nástup tohoto typu sucha znamená, že ekosystémy (včetně lidí) mají jenom málo času na přizpůsobení se přicházející situaci, a dopady proto můžou být poměrně výrazné. Ve střední Evropě se jedná především o dopad v zemědělském sektoru, který velmi negativně ovlivňuje úrodu, ať už plodiny zasáhne v různých fázích jejich vývoje. Současně ale rychle se prohlubující sucho vede ke snížení zásob vody, a to jak povrchových, tak i podpovrchových. Samozřejmě dopady tohoto sucha se projevují i na stavu vegetace a lesů, což pak může mít závažné ekologické dopady včetně snížení biodiverzity. A v neposlední řadě se zvyšuje riziko vzniku a šíření závažných přírodních požárů.

Možná řešení

Abychom ho zvládli vyřešit, potřebujeme, aby se zapojil i stát a některá řešení přesahují i hranice České republiky. Spolupracujeme proto s dalšími organizacemi a hledáme možná řešení. Jednou z možností řešení nepřiznivého stavu je přivedení povrchové vody z vodního toku Dunaj z Rakouska. Česká republika nyní jedná s rakouskou stranou, která by byla případným iniciátorem a realizátorem vodního kanálu Dunaj-Dyje. A konkrétně Jihomoravský kraj o této problematice už debatuje s nejbližším sousedem, a tím je Dolní Rakousko.

Ministerstvo životního prostředí společně s Ministerstvem zemědělství zpracují dvě studie, jejichž přípravu ve středu schválila vláda. Mají za cíl prozkoumat možnosti řešení a adaptace na klimatickou změnu a s tím související sucho v oblasti řeky Dyje. Jedním z možných řešení je propojení řek Dunaj a Dyje, které by do oblasti Jihomoravského kraje přivedlo více vody. O tomto řešení jedná zároveň Jihomoravský kraj s představiteli z Dolního Rakouska, a proto mají studie prozkoumat také přínos tohoto řešení.

Studie navazuje na strategický dokument vlády s názvem Koncepce ochrany před následky sucha pro území ČR na období 2023-2027, která uvádí jako jedno z možných opatření převody vody mezi povodími. Realizace zlepšení stavu vody v povodí Dyje z povodí Dunaje by přinesla posílení vodních zdrojů pro zásobování pitnou vodou v regionu, dostatek vody pro zlepšení stavu v Národním parku Podyjí, CHKO Soutok a pro přilehlé lužní lesy a zároveň dostatek vody pro závlahový systém Hustopečsko.

Čtěte také: Ochrana přírody před suchem

V roce 2022 mělo v Česku adaptační strategii či plán 50 měst a 7 mikroregionů či dobrovolných svazků obcí o celkem 3,4 mil. Vedle těchto měst a obcí byla schválena adaptační strategie či plán i čtyřem krajům. V oblasti hospodaření se srážkovými, resp. šedými vodami v sídlech, získalo z Operačního programu Životní prostředí v období 2014-2022 podporu téměř 200 projektů ve výši bezmála jedné miliardy korun, díky realizacím by se v obcích mělo zadržet více než 24 tis. m3 dešťové vody.

U všech výše zmíněných environmentálních problémů platí, že by pomohlo prosazení účinných řešení, jako je snížení fosilních paliv a systémová změna, která by vedla k šetrnějšímu hospodaření v lesích a zemědělství, zákazu pesticidů či dbání na znovuvyužití obalů. V neposlední řadě se ale musíme chovat zodpovědně vůči životnímu prostředí především my sami. Třídit a minimalizovat odpad, zodpovědně zahradničit, nahradit jednorázové obaly za ty znovuvyužitelné či méně jezdit auty se spalovacími motory.

Čtěte také: Sucho a příroda: pohled z MENDELU

tags: #sucho #jako #environmentalni #problem #v #česku

Oblíbené příspěvky:

• Symbolika lesa v tetování
• Třídění plechovek
• Princip a Aplikace LED
• Ekologicky hodnotné oblasti
• Jak funguje třídění odpadu?