Cíle obnovitelné energie v České republice

Evropská komise představila 13 nových a aktualizovaných směrnic, které mají zajistit snížení emisí o 55 % oproti roku 1990. Zhruba třetina evropského rozpočtu má být určena na zelené projekty spojené s rozvojem obnovitelných zdrojů, zvyšováním energetické účinnosti a renovace budov.

Evropské státy musí posílit svou energetickou nezávislost na dodávkách ruského plynu. Pouze tak se jim podaří vyhnout manipulaci s cenami a drtivým dopadům na ekonomiku v případě úplného zastavení dodávek, upozorňuje Svaz moderní energetiky spolu s konzultační společností Budovy21.

Svaz moderní energetiky vítá klíčová opatření, která podpoří rozvoj obnovitelných zdrojů, dekarbonizaci průmyslu, nástup čisté mobility nebo nových řešení (například zeleného vodíku). Svaz moderní energetiky vyzdvihuje zejména zvýšení cíle pro obnovitelné zdroje energie na 40 procent do roku 2030, který nahrazuje dosavadní závazek 32 procent.

Zaváděnou novinkou je vymezování oblastí nezbytných pro příspěvek členských států k celkovému cíli EU v oblasti obnovitelných zdrojů energie do roku 2030 a vymezování oblastí pro zrychlené zavádění obnovitelných zdrojů energie (OZE). Opatření, která jsou v materiálu předložena, souvisí s transpozicí této směrnice.

Evropská komise doporučila české vládě zvýšit cíl zelené energie o tři procentní body v aktuálním návrhu Vnitrostátního plánu v oblasti energetiky a klimatu (NKEP). Přijďte debatovat o tom, jak využít nabízenou příležitost nastavit ambiciózní a přitom realistické cíle obnovitelných zdrojů energie. a zástupci společné výzvy organizací, které připravily společnou průřezovou výzvu na podporu vyššího cíle zelené energie do 2030.

Čtěte také: Reference: Obnovitelné zdroje

Vládou v loňském roce přijatý cíl 30 % podílu OZE na spotřebě energie do konce desetiletí je nutné zvýšit nejméně na 33 % a v ideálním případě ještě více. Jinak hrozí, že tuzemské podniky budou vyrábět za výrazně vyšší náklady na energie než naši sousedé a Česko se stane nekonkurenceschopné. Na panelové debatě NECP 2024 se na tom shodli zástupci byznysu i expertních organizací.

Česko má v současném návrhu jeden z nejnižších podílů zelené energie (30 %) celkově i v elektroenergetice (37 %). Dekarbonizace elektroenergetiky je přitom klíčová nejen jako řešení náhrady končícího uhlí, ale také s možnými přesahy pro snižování emisí v teplárenství nebo dopravě.

Na zelenou elektřinu sází více i státy ze střední a východní Evropy. Například Slovinsko míří k závazku 52,3 % obnovitelné elektřiny, Rumunsko k 55,8 %, Chorvatsko k 73,6 %.

Pomalý rozvoj bezemisních zdrojů se na konkurenceschopnosti české ekonomiky projevuje již dnes. Výrazný nárůst instalované kapacity fotovoltaických a větrných elektráren v sousedním Německu způsobil, že Němci měli v loňském roce elektřinu na velkoobchodním trhu levnější o téměř 6 eur za megawatthodinu.

Pokud Česko neučiní žádná aktivní opatření, mohou mít do konce desetiletí čeští spotřebitelé elektřinu dražší dokonce o 25 až 35 eur za megawatthodinu. Důvodem je to, že Německo dnes rychle staví větrné a solární zdroje, které nemají náklady na palivo ani na emisí povolenky. Když v Německu svítí slunce a fouká vítr, cena elektřiny tam výrazně klesá.

Čtěte také: Květnaté louky Bílých Karpat

„Česku se v reakci na energetickou krizi podařilo restartovat solární vlnu a vrátit nás mezi země s gigawattovými meziročními nárůsty výkonu fotovoltaiky. Pokud se však chceme připravit na dobu bez uhelných zdrojů, musíme výrazně zrychlit. Vyšší ambice si Česko může dovolit, protože do konce desetiletí zde díky evropské podpoře může vzniknout až 15 gigawattů nových solárních a přes dva gigawatty větrných zdrojů. Příležitosti pro vyšší podíl zelené energie nabízí i rozvoj bioplynových stanic a využití pevné biomasy v kogeneraci.

„Vyšší podíl obnovitelných zdrojů znamená nejen rychlejší snižování emisí skleníkových plynů a znečištění ovzduší, ale také posílení energetické soběstačností firem, obcí i jednotlivých domácností. Efektivní využívání obnovitelných zdrojů pro výrobu elektřiny, tepla i dopravu je pro Českou republiku nejrozumnější cesta k zajištění energetické bezpečnosti a nejlepší obrana proti výkyvům cen fosilních paliv a energií.

„Český průmysl potřebuje nízkoemisní ekonomiku a potřebuje ji co nejdříve, jen tak může být do budoucna konkurenceschopný. Základem pro nás jako pro výrobce stavebních materiálů jsou dlouhodobě levné dodávky energie s co nejnižší emisní stoupou. Máme své vlastní cíle v oblasti udržitelnosti a ochrany klimatu. Za poslední tři roky jsme snížili produkce emisí CO2 o 17 procent. Společnost Wienerberger za poslední tři roky snížila pří výrobě stavebních materiálů emise CO2 o 17 procent.

Po obnovitelné elektřině pro firmy volá i Ministerstvo financí, ale žádá vyčíslení nákladů. Tzv. uhelné kraje (Moravskoslezský, Ústecký a Karlovarský) již nerozporují odklon energetiky od uhlí, ale chtějí lépe popsat sociální dopady. V energetické koncepci požadují akcentovat energetickou efektivitu, rozvoj OZE, malých modulárních reaktorů, akumulaci energie a využití vodíku v energetice.

Svaz průmyslu a dopravy ČR nově podporuje termín konce uhlí legislativně ukotvit nejpozději na rok 2033, ale chce také vypracovat plán pro očekávaný rychlejší útlum jeho spalování, na čemž se shoduje s ekologickými organizacemi, které to prosazují již dlouho. Svaz žádá také zrychlení rozvoje OZE i rozvoje sítí, ale kritizuje malý důraz na příznivé ceny energií.

Čtěte také: Historie Svazu pro ochranu přírody

Požadavky na jasný cíl pro nejzazší konec uhlí i zvýšení cíle pro OZE poslalo také například Ministerstvo pro místní rozvoj.

Podle byznysové asociace Změna k lepšímu je progresivní byznys v této oblasti připraven převzít aktivní roli. K tomu je ale potřeba ho podpořit rozvojem adekvátní energetické infrastruktury a přípravou jasného plánu dekarbonizace průmyslu, podle níž by mohl směřovat své investice. Klíčové bude také zjednodušení a zefektivnění povolovacích procesů pro instalaci OZE, včetně aktualizace metodik MŽP a MMR.

„Česko je v přepočtu na osobu jedním z největších evropských emitentů. Zatímco průměr EU byl v roce 2021 podle Evropské agentury pro životní prostředí 7,4 tuny emisí skleníkových plynů na hlavu, v Česku to bylo 12,2 tuny. Nejvíce znečišťující sektory jsou nadále energetika, průmysl a doprava. Zatímco emise z energetiky a průmyslu zaznamenávají částečný pokles, emise z dopravy se za posledních 30 let více než zdvojnásobily.

„Současný návrh Státní energetické koncepce bohužel nevyužívá naplno potenciálu obnovitelných zdrojů, který v Česku máme. Zároveň nepočítá ani s dostatečným snižováním spotřeby energie.

„Nová státní energetická koncepce podceňuje rozvoj obnovitelných zdrojů a naopak přeceňuje možnosti jádra. Namísto budování jaderných zdrojů se musíme soustředit na to, abychom v roce 2030 měli minimálně 33 % hrubé konečné spotřeby energie z obnovitelných zdrojů. Právě OZE na rozdíl od jádra mohou sloužit jako náhrada uhlí.

„Pro podniky, průmysl a konkurenceschopnost Česka je nezbytné, aby bylo k dispozici dostatečné množství cenově dostupné zelené elektřiny. Požadavky plynoucí z legislativy okolo ESG tvoří ze zelené energie strategickou komoditu pro rozvoj byznysu v ČR.

„Ministerstvo průmyslu a obchodu dostalo jasnou zprávu od obcí, krajů, ale i průmyslu a řady ministerstev, že je potřeba zvýšit v energetické koncepci pro příští roky a desetiletí důraz na rozvoj obnovitelných zdrojů, efektivní využívání energie i její akumulaci, stejně jako modernizaci sítí.

Česko podle Hnutí Duha zaostává v plnění cílů pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie, zejména v rozvoji větrných elektráren.

Česko dosáhlo v roce 2024 podílu obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni 19,21 procenta. Vnitrostátní plán energetiky a klimatu (NKEP) schválený v prosinci 2024 počítá s dosažením hodnoty 30 procent do roku 2030. V roce 2010 byl podíl obnovitelných zdrojů na hrubé konečné spotřebě energie na úrovni 10,51 procenta.

"Statistika ministerstva potvrzuje, že se sice hýbeme kupředu, ale stále jen velmi malými krůčky. Ekologové uvádí, že rozvoj fotovoltaických elektráren je na dobré cestě ke splnění cílů, u větrných elektráren je podle nich stát pozadu.

"Realizace větrných elektráren se, zejména kvůli delšímu povolování a samotné přípravě projektů, postupně rozbíhá nebo se připravují nové projekty. Dosavadní aukce na provozní podporu zajistily 163 megawatt nových kapacit, které se uvedou do provozu do roku 2028.

"Výrazné urychlení výstavby větrných elektráren je nezbytnou podmínkou pro dosažení cíle, který pro podíl domácích obnovitelných zdrojů na konečné spotřebě určuje vládní strategie," uvedl energetický expert Hnutí Duha Karel Polanecký. Nejde přitom podle něj o nedosažitelnou teoretickou úroveň.

"Stačí se přiblížit výsledkům, kterých výrobci a developeři dosáhli v Polsku, Litvě, Estonsku nebo Rumunsku. Průměrný podíl obnovitelných zdrojů energie v unijní sedmadvacítce v roce 2023 činil 24,53 procenta, Česko v tom roce dosahovalo 18,59 procenta. Nejvyšší podíl mají dlouhodobě státy Skandinávie, mezi které patří Finsko, Švédsko a Norsko.

Nová vláda podle analytiků v energetice sleduje spíše krátkodobé cíle, často však na úkor dlouhodobého rozvoje tuzemské energetiky. Nelíbí se jim zejména plány na zestátnění ČEZ nebo absenci větších investic do modernizace a rozvoje nových zdrojů. Oceňují naopak podporu jaderné energetiky.

Mezi hlavní priority nově vznikající vlády koalice ANO, SPD a Motoristů. patří zestátnění energetické společnosti ČEZ, převedení veškerých poplatků za obnovitelné zdroje na stát nebo odpor vůči systémům emisních povolenek.

Programový ředitel Svazu moderní energetiky Martin Sedlák uvítal, že budoucí vláda do svých programových bodů zařadila plán na dotažení kapacitních mechanismů pro flexibilní zdroje či vytváření podmínek pro rozvoj obnovitelných zdrojů energie a využití akumulace energie.

Náš Svaz působí především v oblasti výroby elektřiny z malých vodních elektráren, fotovoltaických elektráren a částečně i ve využití větrné energie. Okrajově též v oblasti využití biomasy, která je v našich podmínkách vhodná zejména pro výrobu tepla, příp. pro kombinovanou výrobu elektřiny a tepla (kogeneraci). Využití geotermální energie pro výrobu elektřiny u nás vyžaduje vrty až do hloubek cca 5 km s náklady několika stovek mil.Kč.

Česká republika se rozkládá na evropském rozvodí tří moří. Velké řeky u nás většinou pramení a proto značná část vodní energie je na našem území rozptýlena v ještě malých tocích. Nevyužitý potenciál je odhadován ve výši 342 GWh/rok, což při průměrném využití instalovaného výkonu odpovídá možnostem výstavby nových a rekonstrukcemi starších vodních elektráren o celkovém výkonu cca 100 MW.

Při odhadu realizovatelného větrného potenciálu je nutno vyloučit zákonem o ochraně přírody a krajiny chráněné oblasti vysočin a v horách, kde však jsou příznivé větrné podmínky (národní parky, chráněné krajinné oblasti, národní přírodní rezervace, okolí národních přírodních památek atd.). Tím se ztrácí cca 60% ploch vhodných pro větrnou energetiku. Další redukce pak vyplývá z nařízení vlády o ochraně zdraví před nepříznivými účinky hluku a vibrací. Větrné elektrárny musí být ve stanovených vzdálenostech od bytové zástavby, vojenských zón, letišť, vysokonapěťových vedení, dálnic, vysilačů, hrází, hranic chráněných krajinných oblastí atd. Nevyužitý potenciál je odhadován ve výši cca 1 000 GWh/rok, což při průměrném využití instalovaného výkonu odpovídá možnostem výstavby nových větrných elektráren o celkovém výkonu až cca 500 MW.

Průměrná doba slunečního svitu u nás je 1 600 až 2 200 h/rok. Pro stanovení dostupného potenciálu fotovoltaiky je nutno vycházet z vhodných ploch pro instalaci fotovoltaických panelů. Reálně dosažitelný cíl pro ČR lze odhadnout do roku 2015 až 2020 na úrovni do 1000 MWp. To by představovalo výrobu elektřiny na úrovni cca 1,0 TWh/r.

Biomasa je nositelem obnovitelných zdrojů energie vznikajících fotosyntézou. Nejčastěji přicházejí v úvahu přímé spalovací procesy vlastní primární biomasy (např.

Aliance pro bezemisní budoucnost

Posláním Aliance je vytvoření nejvýznamnějšího uskupení českých firem, které bude společně prosazovat přechod na klimaticky neutrální technologie a efektivně sdílet své know-how a nejlepší příklady z praxe. Jaký je hlavní cíl Aliance? Urychlení a usnadnění přechodu na nízkoemisní modely a technologie, aby české ekonomice a českým firmám nehrozila ztráta konkurenceschopnosti z důvodu jejich pomalé implementace.

AKU-BAT CZ

AKU-BAT CZ, z.s. je asociace sdružující nejvýznamnější subjekty aktivní v oblasti akumulace energie. Jejími členy jsou nadnárodní energetické firmy, mezinárodní i tuzemští výrobci baterií, nejvýznamnější hráči na poli obnovitelných zdrojů energie, banky, průmyslové podniky, energetické poradenské společnosti, právní firmy a výzkumné instituce. Cílem AKU-BAT CZ je prosazovat podmínky pro rozvoj elektrické energie z baterií. Jako vůbec první asociace svého druhu v České republice chceme svou činností přispět k vnímání energie z baterií jako plnohodnotného zdroje a širší integraci bateriových systémů do elektrické rozvodné sítě.

Asociace komunitní energetiky ČR

Asociace komunitní energetiky ČR, z. s. sdružuje všechny tvůrce komunitní energetiky. Jsme dobrovolné sdružení, jehož cílem je podporovat decentralizaci energetiky a vytváření energetických komunit napříč Českou republikou. Otevíráme příležitosti pro komunitní výrobce čisté energie a nabízíme společný hlas energetických sdružení v oblasti komunitní energetiky. Chceme také zvyšovat povědomí o komunitní energetice a možnostech využívání čisté energie z ekologických zdrojů.

Aliance pro energetickou soběstačnost

Aliance pro energetickou soběstačnost, z.s. je nezávislé sdružení, které slouží jako komunikační platforma pro zástupce sektoru obnovitelných zdrojů. Naším cílem je dosáhnout stabilizace sektoru šetrné energetiky v Česku a otevřít tomuto progresivnímu průmyslovému oboru cestu k dalšímu rozvoji. Aliance spolupracuje se předními společnostmi, které působí dlouhodobě v oboru solární energetiky, ale také s profesionály ze sektoru energeticky účinných budov.

Asociace poskytovatelů energetických služeb

Asociace poskytovatelů energetických služeb byla založena v roce 2010 s cílem aktivně přispívat k dlouhodobému rozvoji energetických služeb v ČR. Daří se jí určovat a slaďovat standardy energetických služeb. V roce 2016 připravila pro MPO návrh vzorové smlouvy, zadávací dokumentace a metodiky výběrového řízení pro veřejné zadavatele projektů využívajících energetické služby se zaručeným výsledkem, který nyní aktualizovala tak, aby odpovídal novele ZZVZ. Členové asociace každoročně přednáší na řadě seminářů a školení s cílem propagovat energetické služby se zaručeným výsledkem jako jednu z významných cest ke zvyšování energetické účinnosti, jak je vnímá i směrnice evropské komise EED 2012/27/EU. Asociace je členem Koordinačního výboru pro energetickou účinnost ČR při MPO a formou konzultací pomáhá nastavovat parametry udělování dotací v OPŽP. Nyní sdružuje 26 společností z řad poskytovatelů energetických služeb, poradenských firem a zástupců akademické sféry.

Asociace výrobců minerální izolace

Asociace sdružuje nejvýznamnější výrobce minerální izolace v ČR. Její členové reprezentují více než 90 procent tuzemského trhu s minerálně vláknitými izolačními materiály ve stavebnictví. Výrobci v asociaci mají stabilně okolo 700 vlastních zaměstnanců a dalších zhruba 4000 pracovníků je zaměstnaných nepřímo v navazujících odvětvích. Asociace se zaměřuje na šíření informací o využití minerálních izolací, vzdělávání v oblasti zateplení, ochranu spotřebitelů a na spolupráci s veřejnou sférou při tvorbě legislativního prostředí a norem. Asociace působí na tuzemském trhu od roku 2009. Tuzemskými členy AVMI jsou společnosti KNAUF INSULATION, ROCKWOOL a.s., Divize ISOVER, Saint-Gobain Construction Products CZ a URSA CZ.

BIC Brno

BIC Brno je podnikatelské a inovační centrum spolupracující s řadou vědeckých pracovišť a výzkumných institucí v ČR i zahraničí. Podílí se na řešení řady výzkumných projektů z nejrůznějších oblastí, např. z oblasti ekoinovací, moderní energetiky, životního prostředí či cirkulární ekonomiky. Pravidelně také komunikují a spolupracují s řadou inovativních firem, které vytvářejí tzv. „BIC family“. Všemi svými činnostmi a aktivitami v oblasti “Transferu technologií” se snaží vytvářet spojovací můstek mezi výzkumnou sférou a průmyslovými podniky a podporovat tím přenos inovací do praxe.

Česká fotovoltaická asociace

Česká fotovoltaická asociace (ČFA) je přední sdružení v oblasti výuky fotovoltaických profesionálů v evropském vzdělávacím programu Fotovoltaický expert. V minulém roce ČFA slavnostně vydala za odborné spolupráce s německou asociací DGS nejrozsáhlejší českou knižní publikaci „Fotovoltaické systémy“. Již čtvrtým rokem provádí odborné státní zkoušky profesní kvalifikace „Elektromontér fotovoltaických systémů“. Aktuálně se ČFA aktivně zapojuje do úpravy energetické legislativy pro přicházející éru oprav, modernizace či rekonstrukce fotovoltaických systémů. Při své práci spolupracuje se všemi českými vysokými školami, vybranými středními školami a zahraničními pracovišti. Od března 2018 se ČFA stala odborným prodejcem, poradcem a školitelem fotovoltaického software PV*SOL od německého výrobce Valentine software, na jehož vývoji se nyní také podílí. Nepřetržitě spolupracuje na zlepšování dotačních podmínek a pravidel pro fyzické i právnické osoby, včetně bytových domů (SVJ).

COGEN Czech

COGEN Czech je spolkem právnických a fyzických osob, jejichž činnost souvisí s výrobou a provozem kogeneračních technologií, jejich projektováním a prodejem a poradenskou činností v oblasti kombinované výroby elektřiny a tepla (KVET). Kogenerace je jedním z vysoce účinných a zároveň ekologicky přijatelných způsobů výroby elektřiny, který spočívá v efektivním využití tepla, jež při výrobě elektřiny vzniká. Při procesu kombinované výroby elektřiny a tepla je energie vstupního paliva využita až z 90%. Navíc díky výrobě elektřiny v místě její spotřeby odpadají další ztráty způsobené jejím přenosem a distribucí. To má samozřejmě pozitivní dopad na kvalitu životního prostředí. S vysokou účinností využití paliva a velmi nízkými výrobními ztrátami je úzce spjato i snížení emisí CO2 oproti běžné oddělené výrobě elektřiny z fosilních paliv.

Smart Grid

Česká technologická platforma Smart Grid byla založena jako zájmové sdružení právnických osob v září 2009 z iniciativy domácích firem působících v energetice s cílem podpořit inovaci energetických soustav v ČR zavedením konceptu Smart Grid a aktivně přispět k tvorbě jeho optimální podoby pro Českou republiku. Mezi desítku zakládajících členů sdružení patřily firmy AIS s.r.o., EG Expert s.r.o., EGU Praha Engineering, a.s., Landis+ Gyr s.r.o., Unicorn a.s., S.O.S. Industry s.r.o., Západočeská univerzita v Plzni. Sdružení je otevřeno všem firmám a institucím, které působí v energetice a chtějí se podílet na tvorbě konceptu smart grids. Právě široká účast vědecko-výzkumných institucí a konkurujících si firem je zárukou nezávislosti, kvality a objektivity budoucích stanovisek platformy. Počínaje rokem 2017 se mohou členy platformy stát i fyzické osoby (tzv. individuální členství).

Solární asociace

Solární asociace sdružuje téměř 500 členů, kteří dohromady provozují přes 1 200 megawattů instalovaného výkonu, od malých střešních elektráren po průmyslové parky. Zastupuje tak více než polovinu českého fotovoltaického trhu. Kromě samotných výrobců elektřiny sdružuje a propojuje instalační a servisní firmy, poskytovatele řešení akumulace elektřiny, banky, obchodníky s elektřinou, univerzity a výzkumná pracoviště. Solární asociace posiluje význam energie ze slunce díky řadě vzdělávacích a mediálních aktivit, pravidelným vystupováním v mediálním prostoru, aktivním a vstřícným přístupem ke všem orgánům státní správy či účastí na připomínkování právních norem upravujících podmínky podnikání v sektoru. Asociace pořádá konference i specializované semináře a její spolupracovníci na mnoha dalších odborných akcích aktivně vystupují. Solární asociace dbá při tom vždy na vysokou profesionalitu, transparentnost a inovativnost.

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov

Univerzitní centrum energeticky efektivních budov ČVUT je výzkumný institut usilující o udržitelný rozvoj ve stavitelství. Sdružuje špičkové akademiky z českého vysokého učení technického v Praze, kteří se společně zabývají udržitelnými budovami. UCEEB vznikl za účelem zjednodušení spolupráce univerzity s průmyslem a zaměřuje se na komercializaci výsledků výzkumu. Jeho přidanou hodnotou je schopnost vyvíjet, inovovat a přicházet s originálními řešeními v oblasti trvale udržitelných budov v celém jejich životním cyklu, včetně zdravého vnitřního prostředí, s ohledem na úsporu investičních i provozních nákladů a energií.

Unie zaměstnavatelských svazů

Unie zaměstnavatelských svazů ČR je jedním z největších zaměstnavatelských svazů v České Republice. Sdružuje a zastupuje 55 zaměstnavatelských svazů s bezmála 12.000 organizacemi a jejich více než 710.000 zaměstnanci. Mezi všemi zaměstnavatelskými svazy má dominantní postavení v oblasti veřejných služeb a moderní energetiky. V oblasti veřejných služeb jsou to sektory zdravotnictví, sociálních služeb, školství, kultury a neziskových organizací. V oblasti moderní energetiky jsou to sektory obnovitelných zdrojů akumulace, kogenerace a chytrých sítí. V neposlední řadě Unie sdružuje významné organizace v sektorech finančních služeb, bankovnictví, průmyslu a veřejné správy.

REsolar

Společnost REsolar s.r.o. zajišťuje od roku 2013 plnění zákonných povinností pro 23 výrobců a dovozců solárních panelů a více než 2,5 tisíce provozovatelů solárních elektráren. Celkový instalovaný výkon klientů sdružených v REsolar představuje 682 MW, což činí REsolar s tržním podílem 31 % největším kolektivním systémem na recyklaci solárních panelů. Posláním REsolar je maximální transparentnost hospodaření a efektivní nakládání s vybranými recyklačním příspěvky. Vznik REsolar iniciovala Solární asociace a Aliance pro energetickou soběstačnost ve spolupráci s klíčovými hráči fotovoltaického průmyslu v ČR, díky čemuž se opírá o dlouhodobě vybudovanou důvěru v solárním sektoru.

tags: #svaz #obnovitelné #energie #cíle

Oblíbené příspěvky:

• Evidence a svoz odpadu
• Využití ekologických zdrojů energie
• Čistší zdroje pro české teplárny
• Sanace ropné kontaminace
• Seznam ohrožených druhů