Svázané a provozní emise: Definice a význam v udržitelném stavebnictví

19.04.2026

Úsporný provoz energeticky pasivního domu je nezpochybnitelný, skeptici však diskutují o jeho ekologickém významu a poukazují na vyšší zabudovanou energii ve stavbě. Zatímco o úsporném provozu energeticky pasivních domů nikdo nepochybuje, energetická náročnost jejich výstavby, a tedy jejich ekologický význam, je předmětem diskusí.

Nejen provoz domu, ale i výroba stavebních materiálů potřebných k jeho vybudování zatěžuje životní prostředí. Téma takzvané zabudované, respektive šedé energie je přitom zároveň se snižováním energetické náročnosti provozu budov stále frekventovanější.

Zatímco v případě starší konvenční výstavby spotřeboval dům více energie, než kolik jí bylo potřeba pro jeho vznik, až po 80 letech svého života, u pasivní výstavby, která přináší až desetinásobně nižší spotřebu energie na vytápění, je objem zabudované energie výraznější.

Svázaná spotřeba energie (Embodied Energy) a svázané produkce emisí (Embodied Emissions)

V současné době, kdy je ve vyspělých zemích všeobecná snaha snižovat spotřebu provozní energie a tím i emise, nestačí posuzovat pouze konečnou spotřebu energie. Je nutné hodnotit i celkovou primární energii a související emise, množství odpadů, spotřebované vody a v neposlední řadě i hodnoty spotřeby energie a produkce emisí, které jsou svázané s použitím materiálů v konstrukcích budovy, a to v jednotlivých fázích její existence - tzv. svázaná spotřeba energie (embodied energy) a svázané produkce emisí (embodied emissions).

Hodnocení životního cyklu umožňuje posuzovat právě tyto toky materiálů, energií a emisí v rámci celého životního cyklu budovy (těžba a doprava materiálů, výroba, výstavba, údržba, rekonstrukce, demolice). Posuzování životního cyklu se v současnosti stává významným analyticko informačním nástrojem hodnocení environmentálních dopadů různých produktů - výrobků, služeb i technologií. Jedná se o moderní metodický nástroj schopný komplexně posuzovat možné dopady lidské činnosti na životní prostředí s ohledem na celý životní cyklus budov. Stává se nástrojem pro podporu v rozhodování.

Čtěte také: Skládka Hudlice: Co potřebujete vědět

Studie energetické náročnosti pasivních domů

Toto téma rezonovalo i na mezinárodní konferenci Pasivní domy 2012 v Brně, kde Ing. Karel Srdečný, Ing. Jitka Klinkerová a Ing. V rámci studie hodnotili šest energeticky pasivních domů postavených v České republice, přičemž si všímali tří hlavních parametrů, a to energie zabudované do konstrukce domu, emisí svázaných s výrobou stavebních materiálů (kde výsledky jsou vyjádřeny jako ekvivalent CO2 - CO2 ekv., respektive ekvivalent SO2 - SO2 ekv.) a emisí z vytápění.

Do bilance zabudovaných emisí a energie započítávali těžbu surovin, dopravu, spotřebu energie a vody na výrobu stavebních materiálů, produkci odpadů a další vlivy, které jsou stanoveny pomocí metody LCA (LifeCycleAssessment).

Porovnání konstrukcí obvodových stěn

V rámci studie autoři porovnali několik typů konstrukcí obvodových stěn, které se v praxi používají v energeticky pasivních i standardních domech. Z výsledků vyplývá, že většina konstrukcí běžně používaných při výstavbě pasivního domu má zhruba týž obsah zabudované energie.

V porovnání s tradiční výstavbou hrají v případě energeticky pasivních domů podstatnou roli energie a emise svázané s větší tloušťkou tepelné izolace.

Srovnáme-li parametry různých izolací při tloušťce vrstvy s týmž tepelněizolačním účinkem, ukazuje se, že energeticky nejnáročnějším izolantem je polystyren (EPS), který je asi čtyřikrát náročnější než izolace ze skleněných vláken a asi osmkrát náročnější než izolace z celulózy. Polystyren je zároveň izolant, jehož výroba se pojí s nejvyšší produkcí emisí, a v rámci zkoumaných materiálů proto představuje největší zátěž pro životní prostředí.

Čtěte také: Činnost odboru ochrany přírody

U jednotlivých domů autory dále zajímalo, zda je energie v nich zabudovaná srovnatelná se spotřebou energie na vytápění. Spotřebu energie na ohřev vody a provoz domácnosti v rámci studie však nezohledňovali, protože se stavební částí domu souvisí jen velmi málo. Zabudovanou energii přitom porovnávali se spotřebou za 30 let provozu domu, což je zpravidla doba pro první větší rekonstrukci. Ve všech případech byla tato energie menší než zabudovaná. Největší rozdíl zaznamenali v případě domu od společnosti Eneus, s. r. o. (dům číslo 4), kde množství zabudované energie téměř 2,7násobně převyšuje množství energie potřebné k vytápění za zkoumané období. Téměř identické hodnoty zabudované a provozní energie má dům od společnosti KOP KD, s. r. o.

Tepelná izolace a spotřeba energie

Zajímavým bodem studie bylo hledání odpovědi na otázku, zda má silnější vrstva tepelné izolace opodstatnění z hlediska použité energie. Autoři porovnali dvě konstrukce, které se lišily jen tloušťkou tepelné izolace. První typ vyhovoval požadavkům aktuální normy a druhý parametrům energeticky pasivního domu. Hodnotili konstrukci z plynosilikátových tvárnic a izolaci z polystyrenu, které patří v aktuální stavební praxi mezi nejpoužívanější, přičemž polystyren zároveň představuje jeden z energeticky nejnáročnějších izolantů.

Z výsledků studie vyplývá, že energie spotřebovaná na výrobu polystyrenu se za 11 let vrátí na úsporách z vytápění.

Emise CO2 a výběr paliva

Vedle zabudované a provozní energie si autoři u jednotlivých domů a typů konstrukcí všímali i emisí a srovnali svázané emise CO2 ekv. a emise, které vzniknou během 30 let při vytápění elektřinou a zemním plynem. Na základě metodiky jsou emise CO2 ekv. z elektřiny asi třikrát vyšší než ze zemního plynu.

Z výsledků vyplynulo, že u elektrického vytápění jsou provozní emise za 30 let ve všech případech vyšší než emise, které vzniknou při výrobě stavebního materiálu. Z toho vyplývá, že výběr paliva je pro dům z hlediska emisí důležitější než volba stavební konstrukce.

Čtěte také: Prevence znečištění z tankerů

Studie dále ukázala, že zabudované emise CO2 ekv. Použití náročnějších stavebních materiálů se projevuje větší zátěží životního prostředí. Z analyzovaných domů a stavebních konstrukcí je proto ideálním řešením dřevostavba, která je méně náročná na spotřebu energie při výrobě a současně má výrazně nižší emise CO2 ekv. než jiné domy.

Studie ukázala, že z hlediska ekologie stavby je výběr paliva důležitější než volba samotné stavební konstrukce. Výsledky studie jasně hovoří ve prospěch tepelné izolace a její energetické návratnosti. Energie navíc vložená do stěny domu ve formě zateplení se vrátí na úspoře provozní energie za asi 11 let, tedy přibližně ve třetině doby před první velkou rekonstrukcí.

Analýza uhlíkové stopy dřevostaveb

(Praha, 26. března 2025) - Bytové domy Timber Praha, které společnost UBM Development Czechia dokončila na podzim minulého roku, představují první vícepodlažní rezidenční dřevostavby v historii české metropole. Tyto udržitelné budovy kombinující dřevěnou sloupkovo-rámovou konstrukci s masivními CLT panely s energetickým průkazem PENB A mimořádně úsporná a ekologickou certifikací BREEAM Excellent jsou součástí rezidenčního areálu Arcus City v městské části Praha-Řeporyje.

Toto rozhodnutí přineslo významné snížení uhlíkové stopy, jak prokázala v českých podmínkách unikátní analýza uhlíkové stopy po dobu životního cyklu budov Timber Praha .

„Z porovnání uhlíkové stopy původního projektu ze železobetonu a realizovaného designu hybridních dřevostaveb Timber Praha jasně vyplývají ekologické přínosy dřeva jako udržitelného stavebního materiálu. Přechod ze železobetonové na dřevěnou konstrukci znamenal významné snížení celkových emisí oxidu uhličitého. Celkové kombinované emise CO2, tzn. Schopnost dřeva vázat CO2 během svého vzniku (během růstu stromů) významně zesiluje jeho ekologické výhody. Podle analýzy v případě dřevostaveb Timber Praha dosáhly svázané emise uhlíku hodnoty 4 177,15 tun CO2e, což představuje snížení o 34,47 % ve srovnání s původním návrhem ze železobetonu (6 374,55 tun CO2e).

Díky rozhodnutí UBM Development AG realizovat Timber Praha jako hybridní dřevostavby klesly podle analýzy celkové emise uhlíku (tzn. uhlík vázaný ve dřevě a dalších stavebních materiálech včetně uhlíkové stopy související s energií během využívání budov za 50 let jejich budoucího provozu) z 13 733 tun CO2e na 6 534 tun CO2e.

„LCA analýza budov Timber Praha prokázala, že výstavba dřevostaveb v kombinaci s použitím moderních technologií využívajících alternativní zdroje energie významně přispívá ke snížení dopadů na životní prostředí a může přispět k dekarbonizaci stavebnictví. Využití dřeva jako hlavního stavebního materiálu s sebou přináší také další benefity v podobě zrychlení výstavby, větší přesnosti vyrobených konstrukcí díky částečné prefabrikaci a přenesení částí stavebních prací do výrobních hal. Zároveň se potvrzuje rostoucí význam využití obnovitelných materiálů ve stavebnictví a důležitost realizace strategií, které podporují recyklaci, minimalizaci odpadu a principy cirkularity. Tyto postupy jsou zásadní pro dosažení udržitelné výstavby a prosazování dekarbonizačních cílů ve stavebnictví.

Využití dřeva jako hlavního stavebního materiálu s sebou přináší také další benefity v podobě zrychlení výstavby, větší přesnosti vyrobených konstrukcí díky částečné prefabrikaci a přenesení částí stavebních prací do výrobních hal. Zároveň se potvrzuje rostoucí význam využití obnovitelných materiálů ve stavebnictví a důležitost realizace strategií, které podporují recyklaci, minimalizaci odpadu a principy cirkularity. Tyto postupy jsou zásadní pro dosažení udržitelné výstavby a prosazování dekarbonizačních cílů ve stavebnictví.

Energetická náročnost budov a legislativa

Úspora energie je v současné době jednou z hlavních priorit při nové výstavbě i rekonstrukci budov. Základní legislativní požadavky stanovuje Zákon o hospodaření energií. Mimo jiné stanovuje i některá opatření pro zvyšování hospodárnosti užití energie a povinnosti fyzických a právnických osob při nakládání s energií.

Strategickým dokumentem v oblasti hospodaření s energií je Státní energetická koncepce. Tento dokument specifikuje cíle státu v nakládání s energií v souladu se zásadami trvale udržitelného rozvoje, zajištěním bezpečnosti dodávek energie, konkurenceschopnosti hospodářství a sociální přijatelnosti pro obyvatelstvo. Státní energetická koncepce je závazná pro výkon státní správy v oblasti nakládání s energií.

Snižování energetické náročnosti budov je zohledněno Zákonem o hospodaření energií formou povinného vypracování Průkazu energetické náročnosti budov (PENB), případně Energetického auditu či Energetického posudku.

Nicméně hodnocení konečných spotřeb energie (které obsahuje energetický audit nebo PENB) příliš nevypovídá o reálném environmentálním dopadu spotřeby energie. V současné době, kdy je snaha snižovat spotřebu provozní (primární) energie a obecně i emise škodlivých plynů, vystupují stále více do popředí i další hodnoty spotřeby energie a produkce emisí svázaných s celým životním cyklem použitých konstrukčních materiálů (těžba surovin, výroba stavebních materiálů a konstrukcí, údržba, rekonstrukce, demolice a likvidace) - tzv. spotřeba svázané energie a produkce svázaných emisí.

Vzhledem ke složitosti hodnocení celého životního cyklu vstupují v metodice SBToolCZ v závislosti na typologii budovy do hodnocení nejvýznamnější fáze. Svázané emise a energie hodnotí výrobní fázi (těžba surovin, doprava a výroba materiálu) s přihlédnutím k životnosti materiálů (tzn. A1-A3 a částečně B4).

Poměr mezi množstvím energie svázané s výrobou stavebních hmot a provozní energií budov se časem změnil a mění díky postupnému snižování provozní energetické náročnosti. V extrémním případě, a to u budov tzv. nulových, se svázaná spotřeba energie dostává jednoznačně do popředí.

Metodika SBToolCZ a hodnocení spotřeby energie

Hodnocení se provádí z dostupných podkladů, výpočtů a simulací. U hodnocení provozních spotřeb energií se při procesu certifikace hodnoty ověří dle skutečně naměřených hodnot dílčích spotřeb energie. Pokud neexistují změřené spotřeby dle požadovaného rozčlenění, pak se musí vhodným způsobem rozklíčovat. Také se musí zohlednit případné nedosažení plné obsazenosti budovy, a to přepočtem spotřeby energie na plnou, resp. projektovanou obsazenost. Pokud je budova projektována jako Shell and Core a některé konstrukce a materiály nejsou známy a není možné je odhadnout, tak se ve fázi certifikace projektu nezapočítávají. Obdobně se postupuje i u standardně projektovaných budov. Do hodnocení vstupují jen rekonstrukcí přidané materiály a prvky budovy.

Energetickou náročností budovy je u existujících staveb myšleno množství energie skutečně spotřebované. U projektů nových staveb nebo projektů změn staveb, na něž je vydáno stavební povolení, se jedná o vypočtené množství energie pro splnění požadavků na standardizované užívání budovy, zejména na vytápění, přípravu teplé vody, chlazení, úpravu vzduchu větráním a úpravu parametrů vnitřního prostředí klimatizačním systémem a osvětlení (dle §2 zákona č.

Ve fázi projektu se výše uvedené parametry přejímají z Průkazu energetické náročnosti budov. Pokud v dané fázi průkaz neexistuje, budou spotřeby energií vypočteny dle požadavků platné legislativy (lze použít např. NKN).

Základem hodnocení výrobní fáze je výkaz výměr jednotlivých konstrukčních prvků, resp. materiálů posuzované budovy. Ve fázi certifikace návrhu budovy může nastat stav, že ještě nejsou známy konkrétně všechny materiály a konstrukce. Stejně tak nemusí být přesně známa výměra použitých stavebních materiálů. Pokud tento případ nastane, připouští se zjednodušení - např.

Pro hodnocení dopadu materiálů se ve výkazu výměr k jednotlivým položkám materiálů a konstrukcí přiřadí příslušné jednotkové hodnoty spotřeby svázaných primárních energií, viz Tab. PEE.SV.1. Jednotková data se přebírají z environmentálních databází (viz. Tab. M.j.

Celková suma roční spotřeby svázané primární energie se vztáhne na celkovou podlahovou plochu (viz definice ve slovníčku pojmů) - finální jednotkou jsou tedy MJ/(m2·a), viz Tab.

Závěr

Závěrem lze konstatovat, že problematika svázaných a provozních emisí hraje stále významnější roli v hodnocení udržitelnosti budov. Důležitost snižování energetické náročnosti provozu je nezpochybnitelná, avšak je nutné brát v úvahu i dopady spojené s výrobou stavebních materiálů a konstrukcí. Analýza životního cyklu (LCA) a metodiky jako SBToolCZ umožňují komplexní posouzení environmentálních dopadů a podporují informované rozhodování při návrhu a realizaci budov.