Švédsko si dlouhodobě udržuje vedoucí pozici v zavádění praktických nástrojů ochrany přírody. Jedním z nejúspěšnějších příkladů jsou bezesporu Červené seznamy ohrožených druhů.
V praktické ochraně přírody, v komunikaci s veřejností i v prezentaci potřeby chránit biologickou rozmanitost jsou Červené seznamy samozřejmou pomůckou profesionálních ochranářů a nástrojem pro argumentaci navenek.
Záštitu nad organizací a celým procesem tvorby Červených seznamů má Švédské druhové centrum (ArtDatabanken) při Sveriges lantbruksuniversitet (SLU) v Uppsale. Tato instituce má podobnou roli jako Agentura ochrany přírody a krajiny ČR (AOPK ČR), ale je striktně odbornou organizací bez správní funkce.
Moderní historie Červených seznamů začíná v roce 2000, kdy byl vydán první seznam obsahující všechny skupiny organismů najednou. Hodnocení druhů proběhlo podle moderních kritérií Mezinárodního svazu ochrany přírody (IUCN). Od té doby je každých pět let sestaven další Červený seznam, který je aktualizován a doplňován o nové složky.
V souvislosti s vydáním Červeného seznamu 2005 bylo například provedeno kompletní shrnutí dostupných dat a pro hodnocení byla připravena podpora IT. Před dalším vydáním v roce 2010 byla zase zpracována veškerá dokumentace k jednotlivým druhům a konsolidovány podklady pro další témata, která jsou v seznamu prezentována.
Čtěte také: Recyklační revoluce ve Švédsku
Za jádrovou částí, tedy vlastním seznamem druhů s příslušnými kategoriemi IUCN, stojí Expertní komise. Jejich hlavním úkolem je projít všechny druhy a zařadit je do příslušné kategorie IUCN. Celkově jich je 14 a jejich volba odráží aktuální stav poznání a počet expertů ve Švédsku v jednotlivých skupinách organismů.
Činnost Expertních komisí je ponejvíce čestnou a prestižní záležitostí. Členové dostávají malou částku jednou za rok, kdy je komise činná, je to však spíše symbolické vyjádření poděkování za práci v komisi.
Každá komise má svého koordinátora ze Švédského druhového centra, jenž zde zároveň pracuje jako národní koordinátor pro danou skupinu.
Členové jsou vybíráni se záměrem mít akceschopnou a různorodou směsici lidí (vědce, amatéry, odborníky ze státních institucí, neziskovek, různých regionů atp.).
V tomto tkví deviza švédského pojetí, například Noři do svých komisí jmenují pouze pracovníky vědeckých institucí a výběr je tedy ochuzen o terénní pracovníky nebo amatéry, kteří jsou velmi často uznávanými kapacitami na danou skupinu.
Čtěte také: Švédská severní příroda: Důvody k návštěvě
V souvislosti s tvorbou seznamů jsou využívány tři aplikace: PrintObs, EVA a Dyntaxa. Všechny byly vytvořeny a jsou spravovány Švédským druhovým centrem.
Jedním z produktů určených pro digitalizaci je tzv. Druhový list. Je to veřejně přístupný informační text, který je v současné době vytvořen pro všechny druhy Červeného seznamu, a který lze stáhnout ve formě pdf. Jsou v něm podrobná fakta o vzhledu, rozšíření, biologii, stavu poznání, stupni ohrožení, příčinách ohrožení a postupně jsou ke všem druhům také doplňována doporučená ochranná opatření.
| Skupina organismů |
|---|
| Houby |
| Mechorosty |
| Cévnaté rostliny |
| Měkkýši |
| Korýši |
| Hmyz (motýli) |
| Hmyz (brouci) |
| Ostatní bezobratlí |
| Sladkovodní ryby |
| Obojživelníci a plazi |
| Ptáci |
| Savci |
| Mořské druhy |
| Biotopy |
Studentka angličtiny na Slezské univerzitě vyjela na Erasmus do Švédska a popsala svůj životní styl. Bydlí ve městečku Åhus blízko moře a borovicového háje. Ta možnost každý den vyjít z domu a projít se po pláži je nádherná. Åhus je dovolenkový resort v létě pro Švédy, během zbytku roku slouží studentům.
Ve Švédsku se dbá extrémně na rovnost. Všichni jsou hodnoceni stejně, na všechny se pohlíží stejně, toalety jsou bez genderového rozdělení. Ve školách fungují poradci, kteří řeší různá příkoří. To hlavní ve švédských školách je, aby všichni byli spokojeni a cítili se dobře, děti i učitelé.
Švédové jsou uzavření, chladnější, ale všichni mluví perfektně anglicky. Ať už potkáte malé dítko nebo sedmdesátiletou paní, tak angličtinu ovládají. Zároveň bych dodala, že jsou ale taky velmi přátelští. Když potřebujete s něčím pomoct, tak neváhají.
Čtěte také: Krásy Švédska
Tématem návrhářky Lenky Vackové jsou udržitelnost a recyklace. Vadilo mi tvořit odpad. Když jsem něco potřebovala, chodila jsem do sekáčů. Propojila jste to i se svou prací. Můj obchod Textile Mountain právě předchází vzniku textilního odpadu. Zachraňujeme textilní a galanterní přebytky, aby lidi měli možnost kupovat něco ekologičtějšího, než je v nabídce normálních obchodů.
Ve Švédsku je ekologie a udržitelnost velké téma. Život zde je klidný a svobodný. Švédové jsou velmi tolerantní a umím si představit zůstat zde žít natrvalo.
tags: #švédská #stáž #ekologie