Světelné a Tepelné Podmínky Stanoviště Rostlin

05.12.2025

Květina a světlo, to jsou důležité činitele k dosahování dobré pohody, pracovní aktivity i účinného odpočinku na pracovištích i v bytech. Výběr vhodných rostlin by měl respektovat jejich psychologické působení na člověka a příznivé podmínky pro jejich vegetaci.

Teplotní a vlhkostní podmínky jsou určeny klimatickými požadavky pro daný prostor (kanceláře, chodby, haly, byty). Ovlivnitelnou podmínkou pro umístění rostlin je osvětlení. Výběru rostlin a způsobu jejich použití pro daný prostor by měly předcházet různé analýzy. Jednou z nich je vyhodnocení světelných podmínek místa, kde je uvažováno o použití rostlin.

Intenzita osvětlení nezastíněného okna se zjišťuje z modelového průběhu denního chodu slunečního záření. Tak se zjistí průměrná intenzita denního fotosynteticky aktivního ozáření, kterou mají rostliny na vybraném stanovišti ve světelně nepříznivém období roku k dispozici. Uvedená hodnota by měla být směrodatná pro výběr rostlin pro dané stanoviště.

Interiéry Podle Světelných Podmínek

Místa v interiérech, kde jsou pěstovány rostliny, je možné podle světelných podmínek, stanovených uvedenou metodou, rozdělit na:

Velmi světlá - denní osvětlenost nad 2 000 lx. Jde o místa celoročně velmi dobře až nadměrně osvětlená, často orientovaná na jih, jihozápad či celoplošně prosklená. Vysoká intenzita osvětlení některým rostlinám vyhovuje, avšak za předpokladu, že nejde o přímé sluneční záření (to snese pouze velmi omezená skupina rostlin), ale o rozptýlené světlo. Tam, kde jde o přímé sluneční záření, je nutné rostliny v letním období stínit stínovkami, rohožemi, žaluziemi, markýzami či speciálními okenními fóliemi.
Světlá - denní osvětlenost 1 000 až 2 000 lx. Místa s dobrými světelnými podmínkami, kde nehrozí silné přímé sluneční záření ani nedostatek světla. Svými podmínkami vyhovují většině pěstovaných rostlin.
Tmavá - denní osvětlenost 400 až 1 000 lx. Intenzita osvětlení se v nich často pohybuje na hranici možností pěstování rostlin. Klesá-li pod 400 lx, nelze v takovýchto prostorách rostliny úspěšně dlouhodobě pěstovat.

Rostliny Podle Náročnosti na Světlo

Rostliny podle jejich denní náročnosti na fotosynteticky aktivní záření (FAR) při teplotě interiéru přibližně 20 °C rozděluje Matouš [9] na:

Čtěte také: Více o světelném znečištění

rostliny s vysokými požadavky pro růst, popř. kvetení - ozářenost více než 30 μmol·s-1·m-2, pro udržení rostlin 15 až 30 μmol·s-1·m-2,
rostliny se středními požadavky pro růst, popř. kvetení - ozářenost 15 až 30 μmol·s-1·m-2, pro udržení rostlin 10 až 15 μmol·s-1·m-2,
rostliny s nízkými požadavky pro růst, popř. kvetení - ozářenost 10 až 15 μmol·s-1·m-2, pro udržení rostlin 6 až 10 μmol·s-1·m-2.

Pro bližší představu, ozářenost 6 μmol·s-1·m-2 se rovná osvětlenosti asi 400 lx.

Pro úspěšné pěstování rostlin musí jejich výběr odpovídat zjištěným světelným parametrům v interiéru. Shoduje-li se číslo vymezující světelné podmínky interiéru s číslem skupiny světelné náročnosti, je umístění rostlin na vybraném stanovišti vhodné.

Částečně vhodné je také umístění, kdy je číslo skupiny rostlin o jednu jednotku vyšší než číslo kategorie stanoviště. Rostliny zde vegetují, ale vůbec se nerozrůstají, jejich listy jsou matné, málo působivé, rostliny nekvetou, jen přežívají. Liší-li se číslo světelných podmínek stanoviště a číslo skupiny rostlin o dvě jednotky, bylo by použití rostlin na zvoleném stanovišti nevhodné a hrozilo by nebezpečí jejich poškození.

Orientace Oken a Vhodné Rostliny

Severní strana: Rostliny jako kapradiny, asparágus, hortensie, azalky, kamélie či draceny, které jsou více otužilé a nejsou tolik náročné na sluníčko, jsou ideální pro umístění na severní stranu. Nedopadá sem tolik přímého slunečního světla, ale pouze pár paprsků, které navíc tlumí okna či žaluzie. Pozor však dejte na zálivku, kdy může velmi často dojít k přelití, zvláště v zimních dnech, jelikož je na těchto místech půda díky chladu a stínu déle vlhká. Severní strana je pro rostliny obecně náročná hlavně v zimě.
Východní strana: Okna orientovaná na východ mají velmi dobrou úroveň světla a přirozeného zdroje tepla. V závislosti na ročním období přestává těmito okny normálně svítit přímé sluneční světlo od poloviny rána do poledne. Toto místo je proto vhodné pro rostliny, které jsou náročné na sluníčko, ale nikoli přímé slunce.
Jižní strana: Od pozdního rána do poloviny odpoledne proudí okny orientovanými na jih nejsilnější sluneční paprsky. Rostlinám, které vyžadují plné slunce, se zde bude velmi dařit. Právě teplomilné a suchomilné rostliny jsou ideální na okna orientovaná na jih.
Západní strana: Jak bude odpoledne pokračovat, slunce nakonec začne svítit okny obrácenými na západ až do západu slunce a setmění. Zvláště v létě je však dobré myslet také na dostatečnou zálivku a rosení, jelikož sluníčko je poměrně silné.

Přisvětlování Rostlin Umělými Světelnými Zdroji

Jestliže podmínky interiéru vykazují nedostatečné hodnoty ozářenosti, a přesto je zájem zde rostliny úspěšně pěstovat, je zapotřebí přisvětlovat rostliny umělými světelnými zdroji. S požadavkem na ten nejlepší požitek z osazených rostlin, je třeba je přisvětlovat i v místech, kde mají běžně dostatečné denní osvětlení.

Vnitřní prostory jsou převážně osvětlovány difuzním světlem jasné nebo zatažené oblohy. Difuzní záření je příznivé pro rostliny, protože lépe proniká ke spodním patrům listů, a je tak lépe využito pro fotosyntézu. Pro zrakový vjem člověka je ale difuzní záření méně příznivé. Nedělá stíny, rostliny takto osvětlované se jeví ploše, bez prostorové i barevné rozmanitosti, bez jiskry života. Jedině osvětlení, které vytváří stíny a příjemné kontrasty jasů, umožní rostlině v plné míře emocionálně působit na člověka.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Rostliny jsou přisvětlovány tam, kde jim denní světlo neposkytuje dostatečnou ozářenost, a také tam, kde jsou rostliny, které nemají v našich klimatických podmínkách v zimním období dostatečně dlouhý den (rostliny z rovníkových oblastí nebo z lokalit na jižní polokouli).

Pro zelené rostliny s vysokou a střední světelnou náročností je obvykle volena ozářenost pro udržení rostlin a den je prodlužován na čtrnáct až šestnáct hodin. Pro rostliny s pestrými listy a kvetoucí rostliny se volí ozářenost větší a den je prodlužován na dvanáct hodin. Pro rostliny z jižní polokoule je v zimním období vhodná doba celkového denního osvětlení šestnáct hodin.

Denní doba přisvětlování je závislá na světelné náročnosti rostlin, na činiteli denní osvětlenosti a na stavu oblačnosti. Stav oblačnosti je velmi proměnlivý, a proto v podstatě nelze denní dobu přisvětlování určit jednou časovou hodnotou. Aby přisvětlování bylo účinné, a přitom energeticky nejméně náročné, je třeba řídit jeho činnost automaticky, použitím časového a soumrakového spínače.

U rostlin s nízkými světelnými požadavky je třeba respektovat nejen potřebu rostlin, ale i požadavek na minimální osvětlenost, která umožňuje člověku příjemné a správné hodnocení pozorovaných objektů.

Nejefektivnější osvětlovací soustavy mají mít automatické řízení zapínání a vypínání svítidel. Časový spínač zajistí denní dobu osvětlení, nastavenou podle potřeby na dvanáct až šestnáct hodin. Doplňkové osvětlování nemusí být symetrické s přírodním chodem denního osvětlení.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

V pracovnách a veřejných prostorách tomu zpravidla tak bude, osvětlení se bude zapínat mezi čtvrtou až šestou hodinou a vypínat mezi osmnáctou až dvacátou hodinou. V domácnostech je výhodné osvětlení zapínat v šest až deset hodin, aby mohlo být v provozu až do večerních hodin, např. do dvaadvacáté hodiny.

V průběhu dne je vhodné svítidla vypínat, když denní osvětlení v místě rostlin překročí doporučenou hodnotu osvětlenosti. Tu je vhodné nastavovat na soumrakovém spínači v závislosti na světelné náročnosti rostlin.

Jsou-li rostliny umísťovány do míst se sporým denním osvětlením, kde se lidé zdržují jen občas a po krátkou dobu, přisvětluje se jen takovou intenzitou světla, která udrží rostliny v životaschopném stavu, a osvětlení se zapíná až při poklesu denní osvětlenosti pod 400 lx.