O škodlivosti světelného smogu se začalo hovořit už někdy koncem devatenáctého století, ale teprve ve druhé polovině 20. století začaly snahy o smysluplné řešení. Nejen snižování emisí skleníkových plynů je jednou z hlavních environmentálních výzev současnosti. Podle odborníků je stejným problémem pro stav životního prostředí hrozba světelného znečištění.
Světelné znečištění, nazývané hovorově také jako světelný smog, je uměle vytvořené světlo, které zvyšuje přirozenou úroveň světla ve venkovním prostředí. Množství tohoto umělého světla v nočním prostředí se za posledních třicet let zvýšilo o více než sto procent. Má přitom negativní vliv na ekosystém, lidské zdraví i ekonomiku. „Světelné znečištění je skrytým ekologickým problémem současnosti.
Světelným znečištěním je samozřejmě ovlivněna také vegetace. Studie ukázaly, že stromy stále častěji kvetou mimo sezónu. Osvětlení přiměje jejich pupeny k rozpuku příliš brzy, takže jsou pak náchylné k poškození chladnými teplotami před skutečným nástupem jara. Stejně tomu bylo i u podzimní fenofáze, která vinou pouličního osvětlení začala u sledovaných stromů až o dvaadvacet dní později. To, že později shazovaly listy, také znamenalo, že byly náchylnější k vážnému poškození mrazem. Listy, které jsou vystavené zvýšené expozici světla, také ve větší míře odpařují vodu, ke které mají ve městech stromy omezený přístup.
Světelný smog dopadá i na zdraví lidí. Slabé noční světlo sice obvykle není přímo příčinou konkrétních nemocí, ale představuje významný faktor zvyšující riziko vzniku některé z civilizačních chorob. Epidemiologické studie například ukazují, že výskyt rakoviny prsu celosvětově koreluje s množstvím světelného znečištění, ačkoliv tuto souvislost může do jisté míry ovlivňovat i hustota osídlení.
Ministerstvo pro životní prostředí uvádí, že pod v noci osvětlenou oblohou žije více než osmdesát procent světové populace. „Obecně lze říci, že světlo v nočních hodinách narušuje hormonální procesy, vede k nekvalitnímu spánku a k nedostatečné regeneraci organismu. Takto oslabovaný organismus je náchylnější k rozvoji některé ze široké škály nemocí, jimž by se při správně fungujícím cirkadiánním systému a dostatečné produkci melatoninu dokázal ubránit,“ vysvětlují autoři dokumentu resortu pro místní rozvoj.
Čtěte také: Více o světelném znečištění
Ti navíc upozorňují i na další projev výrazného světelného znečištění ve velkoměstech, jímž je omezení „regeneračních“ chemických procesů v ovzduší. Ty totiž přirozeně probíhají pouze v noci, kdy nejsou blokovány slunečním zářením. Světelné znečištění se tak tímto způsobem podílí i na zhoršování kvality ovzduší ve městech.
Světelný smog neškodí pouze zdraví, ale i peněženkám. Na osvětlení jde zhruba dvacet procent světové energie. V rámci Evropské unie činí tento podíl 15,4 procenta. Ekonomické ztráty ale nepřináší jen náklady na energii nutnou k výrobě nevyužitého světla. Negativní dopady s přesahem do ekonomiky má totiž i omezená výkonnost a chyby lidí související s nedostatečným spánkem. Ve vyspělých zemích se vyčíslení těchto dopadů pohybuje okolo dvou procent HDP.
Dalším negativním dopadem je závojový jas oblohy, který znesnadňuje astronomická pozorování. „A byli to právě astronomové, kteří na problematiku začali před více než padesáti lety upozorňovat,“ podotýká text na webu Akademie věd. „Zatímco na přírodní obloze je možno pouhým okem spatřit až několik tisíc hvězd, na většině území Česka jsou to pouze stovky hvězd a v nejhůře postižených oblastech jako centra velkých měst a aglomerací jde pouze o několik jednotek či desítek hvězd,“ dodává web svetelneznecisteni.cz.
Lidský organismus je přizpůsobený pravidelnému 24hodinovému (tzv. cirkadiánnímu) cyklu, jehož nedílnou součástí je spánek. Spánek je nezbytný pro správnou funkci našeho těla, zejména pro regeneraci nervového systému. Nedostatek spánku či jeho špatná kvalita vedou k pocitu únavy, snížené pozornosti a výkonnosti. Častou příčinou snížené kvality spánku jsou civilizační vlivy, mezi které patří i přítomnost nadměrného množství světla v noci.
Klíčovou roli při synchronizaci našich vnitřních biologických hodin sehrává "spánkový" hormon melatonin, pro jehož tvorbu je úplná tma nezbytná. I relativně malé množství světla dokáže tvorbu melatoninu snížit či dokonce zastavit. Tma je pro správnou regeneraci našeho těla nezbytná. Z lékařských výzkumů vyplývá, že pro lidský organismus je kromě intenzity světla důležitá i barva tohoto světla.
Čtěte také: Příklady světelného znečištění
Nejsilnější účinek má světlo modré barvy, naopak světlo oranžové a červené nás ovlivňuje mnohem méně. Z tohoto hlediska představuje velké potenciální riziko vývoj a nasazování nových typů světelných zdrojů. V posledních letech je ovšem trendem používat světelné zdroje vyzařující bílé světlo, které je přirozenější a má mnohem lepší podání barev. Vážným problémem je ovšem skutečnost, že tyto „bílé“ zdroje vyzařují mnoho světla v modré oblasti spektra - právě tam, kde je lidský organismus (a nejen lidský) na narušení nočního prostředí nejcitlivější.
Náš organismus je nejcitlivější na modrou složku světla, možná proto. že připomíná přirozené denní světlo. Nové světelné zdroje typu LED se studeným nebo neutrálním odstínem vyzařují z velké části právě v modré oblasti. Každý organismus má své vlastní “vnitřní hodiny”, jež se u člověka nacházejí v supraschiasmatickém jádře (SCN) v mezimozku. SCN přijímá informace o světle od ipRGC fotoreceptorů (viz sekce sub:Fyziologie-vnímání-světla) a na jejich základě reguluje sekreci hormonů melatoninu a kortisolu a tělesnou teplotu.
Pokud je organismus vystaven světlu i ve večerních hodinách, sekrece melatoninu je posunuta a nestihne se vytvořit dostatečné množství melatoninu do té doby, než ráno dojde ke zvýšení hladin osvětlení. Melatonin se kromě SCN nachází i v dalších orgánech a je schopen vnitrobuněčného membránového transportu - díky těmto vlastnostem je velmi účinným antioxidantem a podílí se na funkci imunitního systému.
Server svetelneznecisteni.cz uvádí, že na rozdíl od dalších procesů, jimiž lidé poškozují životní prostředí, lze světelné znečištění poměrně snadno omezit. „Sviťme jen tehdy, kdy je potřeba, pouze tolik, kolik je potřeba, a jen tam, kam je potřeba. Sviťme na zem, ne do nebe a ostatním do očí,“ je zdůrazněno na webu. Důležité je ovšem také využívat vhodný typ svítidel a omezit večer a v noci modré světlo o krátkých vlnových délkách.
Čemu konkrétně je třeba se vyhnout? Zejména jde o směřování světla do nebe či do krajiny, ale třeba také do oken, nebo naopak z interiérů do vnějšího prostředí. Nevhodné je také osvětlovat prostory, u nichž to není nutné. Může jít například o parkoviště nákupního centra mimo otevírací dobu.
Čtěte také: Studie o světelném znečištění
Tím se dostáváme i k otázce, na jakých místech je žádoucí noční osvětlení omezit jako první. Kromě parkovišť zavřených nákupních center jde podle ministerstva pro místní rozvoj zejména o reklamní a další komerční osvětlení objektů, které jsou zavřené. Stejně tak se nabízí třeba i omezení nasvícení billboardů. Zmíněna jsou ale i svítidla pro osvětlení kulturních a architektonických památek. U těch je podle příručky vhodné vytipovat pro svícení takové časy, kdy může mít skutečný kulturní dopad.
Pokud je veřejné osvětlení potřebné, je podle příručky zásadní eliminovat modré a bílé světlo, které je v nočním prostředí nejméně přirozené. Na důležitost barvy světla upozorňuje i server svetelneznecisteni.cz, podle něhož studené odstíny narušují přírodní rovnováhu i biologický rytmus člověka více než teplé. „Zároveň se takové světlo více rozptyluje v ovzduší. Pokud chcete bílé světlo, vždy dávejte přednost teplým odstínům, které jsou příjemnější a šetrnější k noční přírodě,“ doporučuje web.
Světelné znečištění je komplexní problém, který ovlivňuje naše zdraví, přírodu a kvalitu života. Ačkoliv se mu nelze zcela vyhnout, existují kroky, které můžeme podniknout, aby jeho dopady byly co nejmenší. Ochrana nočního prostředí a zachování přirozeného střídání dne a noci jsou klíčové nejen pro naše zdraví, ale také pro udržení rovnováhy v přírodě.
tags: #svetelne #znecisteni #vliv #na #zdravi #rakovina