Světelné znečištění v Chorvatsku a ostrov Lastovo jako oáza tmavé oblohy

Chorvatsko je mezi Čechy tradičně oblíbenou destinací pro letní dovolenou. V posledních letech ale kvůli klimatické změně stoupají v Chorvatsku teploty. Příliv turistů a změna podnebí ovlivňuje i tamní přírodu - tu na souši i pod hladinou moře.

Víte, který bod na mapě Evropy má nejjasnější oblohu a nejmenší světelné znečištění na kontinentu? Mnozí tvrdí, že je to ostrov Lastovo, jeden z nejúžasnějších ostrovů jižního Jadranu, jehož obloha čítá nejméně o tisíc hvězd více než kterýkoli jiný bod v Evropě. Tma na ostrově Lastovo se té přírodní velmi blíží. A kolik hvězd můžete na obloze spatřit pouhým okem? Někteří tvrdí, že kolem 6 000, ale ty jsou kvůli mlze na obzoru a neustálému pohybu oblohy těžko vidět všechny najednou.

Festival LUZ na Lastovu: oslava přírody a hvězd

Kolik jich nad námi skutečně je, budeme mít možnost zjistit na Festivalu LUZ na Lastově koncem června. Festival Lastovo ve hvězdách (kr. Lastovo u zvijezdama/LUZ) je příležitostí navštívit tento pohádkový ostrov, který bude po tři červnové dny dějištěm řady akcí věnovaných přírodě a kultuře, hudebním zážitkům a vzdělávacím workshopům. Můžeme si vybrat z nabídky komfortních apartmánů, pokojů a rekreačních domů na Lastovu nebo kempu v Zaglavi a LUZ nás provede po perlových zátokách a seznámí nás s kouzelnou středomořskou kulturou a vegetací ostrova.

Denní světlo je rezervováno pro workshopy, které zdůrazňují ekologické snahy o ochranu přírody, a noc je věnována astronomickým studiím a hvězdám, včetně těch hudebních, a tak nás tanec a zpěv spojí v jedinečnou radost a lásku k životu a přírodě. Kino pod širým nebem je jen jedním z míst konání festivalu, ostatní jsou rozeseta po celém ostrově, takže během několika dní můžeme poznat nádherný svět Lastova.

Lastovo je přírodní park a festival pořádá nevládní organizace Kontrast ve spolupráci s přírodním parkem Lastovské ostrovy, obcí Lastovo, turistickým sdružením Lastovo a mnoha dalšími, aby přivedla lidi zpět k přírodě a pomohla zachovat biodiverzitu a jedinečnost ekosystému ostrova.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Světelné znečištění v České republice

Zde je podrobná mapa umělého jasu noční oblohy nad Českou republikou, která vychází z Falchiho atlasu. Kromě podrobného měřítka má mapa dvakrát jemnější stupnici jasu oproti originálu. S pomocí stupnice v legendě si můžete povšimnout, že nad Českou republikou se již nenachází přírodně tmavá obloha, a to ani nad Šumavou.

Za mapy světelného znečištění se často (a mylně) vydávají družicové snímky s viditelným umělým nočním osvětlením. Z těchto snímků je patrné kolik světla jde z daného místa na zemi směrem vzhůru, ale snímky už nevypovídají nic o tom, jak tmavá noční obloha je v daném místě. Tyto snímky jsou nejčastěji pořízeny z družic Suomi-NPP a DMSP, případně z Mezinárodní vesmírné stanice (ISS).

Když se podíváme na ony družicové snímky (konec bílé šipky - poloha stanoviště), tak vidíme že, obě pozorovací místa jsou v černých oblastech. To značí jediné: v daném místě se nenachází žádný významný umělý zdroj osvětlení, který byl z družice viditelný. Přesto se jas oblohy, při porovnání obou celooblohových snímků nočního nebe, na obou lokalitách liší. Obloha na Jizerce je nápadně světlejší než obloha nad Los Leones.

Důsledky světelného znečištění

Určitě jste si všimli, jak vypadá v noci oblačnost - je oranžová. mraky černé - nic je neosvětluje a zastiňují hvězdy. Dalším fantastickým jevem je světélkující moře. bývá osvětleno hotely, restauracemi a plážovými atrakcemi. musí tmě navyknout. za plavajícím člověkem, nebo když třepnete kotevním lanem. viditelné pouhým okem není potřeba nijak rozvádět. jev, a to zodiakální světlo. o osvětlený meziplanetární prach. uvidíme. + Co jsou to hvězdy?

„Ostrov Plavnik je neobývaný, taky je to chráněné území. Je to krásný ostrov plný autentické přírody, vegetace i zvířat,“ říká rakouský mořský biolog Robert Hoffrichterem. „Když jsem byl dítě, tak tady bylo podmořský ráj jako v Karibiku. Miliony ryb, obrovské houfy. Teď se tady člověk raduje, když se kouká pod vodu a uvidí nějakou rybičku,“ srovnává. „Severní Jadran je adaptován evolucí na studené moře a v létě tady může být kolem 28 stupňů. To je pro tohle území prostě už moc.“

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Plavíme se kolem ostrova a pod hladinou se míhají světlé a tmavé pásy. „To úplně tmavě zelenohnědé je mořská tráva. Ta je taky obětí klimatické změny - nevydrží vysokou teplotu. A když zmizí mořská tráva, tak je to poušť,“ popisuje, proč úbytek mořské trávy znamená nedostatek potravy pro některé druhy živočichů. Nepříznivé situaci nepomáhá ani nadměrný turismus. „I když na první pohled voda vypadá krásně, je tady silné znečištění,“ dodává Robert Hoffrichter.

Projíždíme okolo jedné zátočiny, kde vápencové srázy padají až pod hladinu. A kousek od nich na hladině plavou čtyři ptáci. „Latinsky je to Phalacrocorax aristotelis, druh kormoránů,“ identifikuje je zkušeným okem mořský biolog. A hned si také všímá, že uprostřed skály sedí několik supů. „Tady na Plavniku je jich možná dvacet třicet, je to pro ně moc důležitý habitat. Také na souši se projevuje klimatická změna, a to hlavně tím, že není dostatek srážek.“

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

tags: #světelné #znečištění #chorvatsko

Oblíbené příspěvky:

• Zákonné povinnosti při výstupní prohlídce
• Obnovitelná energie v Číně
• Recept na ekologické tekuté mýdlo
• Databáze odpadů pro obce
• Návod na instalaci čisticího T-kusu