Světelné znečištění a studie v Opavě

Ministr životního prostředí Richard Brabec (ANO) se na jednání s astronomy shodl, že je potřeba se zabývat takzvaným světelným smogem v Česku. O řešeních chce do léta informovat vládu. Měla by se seznámit s aktuálním stavem a návrhy, na nichž se bude podílet několik resortů, řekl Brabec. Legislativní řešení bude podle Brabce ale úkolem až pro příští sněmovnu.

Ministerstvo životního prostředí s vědci a ve spolupráci mimo jiné s ministerstvem průmyslu i zdravotnictví připraví v první fázi nelegislativní materiál pro vládu, co vlastně světelné znečištění v Česku obnáší a jaké důsledky by mohly být, pokud by se nijak neregulovalo. Česká astronomická společnost bude na přípravě návrhu řešení spolupracovat i se Svazem měst a obcí. „Určitě takový materiál může vzniknout do konce června,“ řekl Brabec.

Dopady světelného znečištění

Světelné znečištění nejen zásadním způsobem zhoršuje podmínky pro pozorování vesmíru, ale negativně ovlivňuje i život lidí, přírodu a ekonomiku. Čestný předseda České astronomické společnosti Jiří Grygar dodal, že bude nejtěžší zkoordinovat meziresortní úsilí, protože se problém týká až pěti ministerstev. Zasahuje do oblasti bezpečnosti například v dopravě a negativně ovlivňuje lidské zdraví, živočichy a rostliny.

Podle něj se za posledních 50 let intenzita světelného smogu zvýšila řádově. „Tím, jak se zvyšuje intenzita osvětlení, což je důsledek technologického pokroku, tak pochopitelně také parazitního světla přibývá, a to je ten problém,“ dodal v Událostech, komentářích.

„Světlo v noci ovlivňuje produkci hormonu melatoninu - může být ovlivněna například imunita člověka,“ vysvětluje Lenka Maierová z Univerzitního centra energeticky efektivních budov ČVUT.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Právě astronomové zjišťují světelné znečištění velmi citlivými detektory, které používají k měření jasnosti jednotlivých hvězd. Podle nich se takzvaný světelný smog nad územím ČR za posledních 50 let výrazně zhoršil. Ve světlem znečištěném prostředí žije až 80 procent světové populace, uvedla také v nedávné studii Mezinárodní asociace pro tmavou oblohu (IDA).

Potýká se s ním i Česko, nejvyšší koncentrace světelného smogu jsou v Praze, Brně, Ostravě a Liberci. Naopak nejméně jsou světelně znečištěny lokality na Šumavě, v Beskydech, Jizerských horách, Podyjí nebo v Českém Švýcarsku. Další oblast tmavé oblohy vzniká v příhraničním pásmu národní parku Podyjí, a to i díky menšímu osídlení.

Regulace světelného znečištění v Evropě a ČR

Problematika světelného znečištění není ani na evropské úrovni dostatečně právně vyřešena, přestože EU reguluje řadu jiných oblastí. Brabec k tomu uvedl, že téma chce ministerstvo využít i pro nadcházející mezinárodní konferenci o krajině, kterou letos bude pořádat ČR.

Zatím se na regulaci členské státy osmadvacítky neshodly. Podle Brabce jen asi čtyři evropské státy světelné znečištění nějak řeší, například Itálie, Francie a Slovinsko, nikoliv země visegrádské čtyřky nebo Německo.

„Chceme jít cestou moderních zemí v Evropě jako je třeba Slovinsko, které má svoje vlastní vládní nařízení,“ uvedl místopředseda České astronomické společnosti Pavel Suchan.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Dobré zkušenosti s regulací světelného smogu má například Opava.

„Regulace může být taková, že se zaprvé musí svítit dolů, a ne nahoru, to je první základní problém. Druhým je oslnění, to je problém dopravy,“ vyjmenoval Jiří Grygar.

Projekt Emise a aktivity Slezského gymnázia v Opavě

Od roku 2017 se projekt Emise začal zaměřovat také na problematiku světelného znečištění. Tato větev projektu mohla využít i zahraničních zkušeností, protože byla začleněna do programu Erasmus+ a stala se součástí partnerské výměny Slezského gymnázia a školy v jihoanglickém městě Plymouth.

Tyto aktivity ovšem předpokládají, že členové týmu dovedou světelné znečištění měřit, zaznamenávat a vyhodnocovat. Jelikož je k tomuto měření potřeba co nejméně světla, provádí se výhradně v zimních měsících. Skupina žáků se sejde a rozdělí si role, jeden člověk měří teplotu světla spektrometrem, druhý luxmetrem změří intenzitu světla a třetí si všechno poznačí do předem vytvořené tabulky.

Když jsou data kompletní, jsou zaslána technickým službám města Opavy, které na základě doporučení mohou lampy změnit tak, aby odpovídaly stanoveným normám. mají i lektoři, kteří pomáhali žáky Slezského gymnázia proškolit. Za mnohé vděčí projekt v tomto směru panu Hynku Medřickému, tvůrci principů světelné hygieny, a také Mgr.

Čtěte také: Studie o světelném znečištění

Ve školním roce 2023/2024 byl projekt prezentován hned na dvou významných konferencích. První z nich, konference Ostrava udržitelně, proběhla 21. listopadu 2023 v Ostravě. Zde naši studenti představili projekt a jeho přínos a za své prezentační dovednosti sklidili dlouhotrvající potlesk. Nesmírně hrdí jsme na účast na konferenci s názvem Light Pollution 2024, která proběhla 6. března 2024 v Praze.

Vzhledem k mezinárodnímu přesahu se zde hovořilo výhradně anglicky. Dvě studentky Slezského gymnázia představily projekt odborníkům a s mnohými z nich měly možnost o problematice světelného znečištění i neformálně hovořit. Velkou pozornost zaznamenala i studenty vytvořená mapa, která znázorňuje měřené lokality a výsledky měření.

Prezentace na konferencích je ale jen třešničkou na dortu všech aktivit, které se během školního roku odehrávají. Rádi bychom prostřednictvím tohoto článku podpořili všechny školy, které o vytvoření podobné iniciativy uvažují. Je možné využít veškerou metodiku a materiály, které Slezské gymnázium k této problematice vytvořilo. Výstupy najdete na webu projektu (emise.sgopava.cz) v sekci Materiály.

CO BY KDYBY: Světelné znečištění v populárně-naučném pořadu

Moderátoři, známí a úspěšní youtubeři Martin Rota a JaRon Tomáštík, si pro své zapeklité hypotetické otázky vybrali odborníky z Fyzikálního ústavu, a to Mgr. Martina Petráska, Ph.D. a RNDr. Tomáše Gráfa, Ph.D. Ti prostřednictvím svých odpovědí poskytnou divákům mnoho cenných informací a rad. Světelné znečištění je totiž stále více diskutovaným tématem, a právě proto se tento díl Co by kdyby snaží diváky co nejvíce informovat a přiblížit jim jeho dopady i to, jak může každý z nás přispět k jeho snížení.

Tento zajímavý a inovativní pořad vzniká od samého začátku díky podpoře Slezské univerzity, což je velmi pozitivní zpráva pro celou vědeckou komunitu a širokou veřejnost. Univerzita tímto podporuje popularizaci vědy a techniky, a zároveň vzdělávání a rozvoj obecného vědomí o vědeckých otázkách. Díky této podpoře může pořad Co by kdyby nabídnout divákům zajímavé a inovativní přístupy k různým vědeckým tématům a přiblížit tak veřejnosti důležité vědecké poznatky.

Obsazení 7. pravidelného dílu:

• Martin Rota: Jeden z nejúspěšnějších youtuberů v ČR, věhlas si získal jeho nejznámější kanál Naprosto retardovaný, na kterém se věnuje komentování soudobých kontroverzních témat.
• Jan JaRon Tomáštík: Fyzik-popularizátor z Univerzity Palackého v Olomouci (UPOL), který společně s kolegou L. Loukotou na této univerzitě založil vědecky popularizační projekt Vědátor.
• Mgr. Martin Petrásek, Ph.D.: Absolvent a pedagog studijního programu Multimediální techniky, Slezské univerzity v Opavě. Svým studentům předává zkušenosti z oblasti popularizace vědy a multimédií. Stojí například za dokumenty Perkův dalekohled, Grygar nebo Ještěr od Lysé hory. Tématem světelného znečištění se zabývá dlouhodobě.
• RNDr. Tomáš Gráf, Ph.D.: Vystudoval fyziku na Masarykově univerzitě v Brně a tamtéž získal Ph.D. v oboru teoretická fyzika a astrofyzika. Od roku 2015 působí na Slezské univerzitě v Opavě, kde vyučuje, zastává funkci proděkana pro strategie a rozvoj, stará se o observatoř WHOO! a digitální sférickou projekci Unisféra.

tags: #světelné #znečištění #Opava #studie

Oblíbené příspěvky:

• Jihomoravská příroda: Kam na výlet?
• Zajímavosti o naučných stezkách v ČR
• Efektivní kompostování s promíchávačem pro malotraktor
• Olympiáda pro mladé ochránce přírody
• Jak funguje sběrný dvůr biologického odpadu?