Ochrana životního prostředí a udržitelný rozvoj jsou témata, která v současné době rezonují napříč celou společností. V tomto kontextu hrají klíčovou roli organizace jako Greenpeace, které se aktivně zasazují o ochranu přírody a upozorňují na environmentální problémy.
Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28. Zhruba 20 aktivistů z hnutí Greenpeace obsadilo 28.
Podíl zaměstnanců, kteří se domnívají, že jejich zaměstnavatelé dělají v oblasti klimatické změny a udržitelnosti dost, klesl ze 45 % v roce 2021 na letošních 38 %. Vyplývá to z nového průzkumu poradenské společnosti Deloitte, který proběhl ve dvaceti zemích světa. Postoje zaměstnanců se promítají také do jejich kariérních rozhodnutí: přibližně čtvrtina respondentů uvedla, že zvažovala změnu zaměstnání kvůli přechodu do udržitelnější firmy nebo do firmy s menším dopadem na životní prostředí.
Nová výzkumná zpráva poradenské společnosti mutualus „Implementace udržitelnosti českými podniky 2025“ mapuje, jak české podniky zavádějí udržitelnost v souladu se směrnicí CSRD. Zjištění ukazují, že implementace je pro firmy výrazně náročnější, než očekávaly, a jako hlavní motivaci vnímají splnění právní povinnosti, nikoli byznysové přínosy. Mezi největší překážky patří nedostatek kapacit, obtížný sběr dat a právní nejistota plynoucí z chybějícího centrálního výkladu. Zpráva také poukazuje na to, že klíčoví odběratelé začínají aktivně spolupracovat na poskytování dat až ve chvíli, kdy na ně samotné dopadne reportovací povinnost.
Firmy, které v rámci svého podnikání inovují, transformují a regulují spotřebu jakéhokoliv zdroje, ať už energetického, personálního, nebo přírodního, mají možnost získat ocenění v rámci soutěže Rok nové energie 2024 pořádané AMSP ČR. Soutěže se mohou zúčastnit živnostníci, mikro, malé i střední podniky v Česku, které věnovaly energii do přeměny fungování v posledních 12 měsících. Pro zájemce je možné se přihlásit do 25. 8. 2024 přes přihlašovací formulář. Vyhlášení vítězů proběhne 7. 11.
Čtěte také: Nejvyšší soud o alkoholu v Plzni
Víte, jak si z pohledu udržitelnosti stojí vaše firma? Jak je vnímána ve srovnání s konkurencí a jaké to má dopady na reputaci? Studie Ipsos ESG & Reputation Research od roku 2010 mapuje očekávání a postoje Čechů v oblasti ESG a sleduje, jak si vedou velké firmy. Letos se detailně zaměří na pilíř S (vztahy se zaměstnanci, DEI, work-life balance, kyberbezpečnost, AI a další), odlišný pohled generací nebo třeba roli udržitelnosti v nákupním chování.
Hodnota globálního gender gapu, tedy rozdílů mezi muži a ženami, napříč 146 zeměmi byla v roce 2024 68,5 %, ukazuje Global Gender Gap Report 2024 od Světového ekonomického fóra. Zatímco žádná země nedosáhla plné genderové parity, 97 % z ekonomik zahrnutých v reportu se dostalo přes 60 % rozdílu v porovnání s 85 % v roce 2006. Na první příčce indexu se umístil podobně jako v předchozí dekádě Island, a to s hodnotou 93,5 %. Navíc nadále zůstává jedinou zemí, která se v překonávání gender gapu dostala přes 90 %.
Čínská vláda přijala svůj první energetický zákon, který představuje významný krok směrem k uhlíkové neutralitě. Zákon totiž uvádí, že pro Čínu bude prioritou rozvoj obnovitelných zdrojů založených na energii z vody, větru, slunce, biomasy, moře, vodíku či geotermální energii. Legislativa zároveň udává, že bude země podporovat racionální, čisté a účinné využívání fosilních paliv.
Solární energie se stala v červnu vůbec poprvé v historii největším zdrojem energie v EU, uvádí analýza think tanku Ember. V červnu 2025 pocházelo ze solární energie 22,1 % veškeré elektřiny v EU (45,4 TWh), což z ní učinilo hlavní zdroj energie. Meziročně jde o 22% nárůst. Na druhém místě se umístila jaderná energie s 21,8 % (44,7 TWh), kterou na třetí příčce následovala větrná energie s 15,8 % (32,4 TWh).
Evropská komise navrhla víceletý finanční rámec na období 2028-2034 ve výši téměř 2 biliony eur, což odpovídá zhruba 1,26 % HND EU. Plán počítá s novými vlastními příjmy, mezi nimiž má být systém emisních povolenek EU ETS, který má do rozpočtu přinést až 9,6 miliard eur ročně, mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM) zajišťující až 1,4 miliard eur nebo vlastní zdroj založený na nesebraných odpadních elektrických zařízeních, skrze který ročně má do rozpočtu přitéci až 15 miliard eur. Finanční rámec počítá i s investicemi do obrany, klimatu, migrace, inovací i zemědělství.
Čtěte také: Novela zákona o ochraně ovzduší
Skupina ČEZ vydala zprávu o udržitelnosti. Dokument, který je poprvé zpracován v souladu s evropskou legislativou, ukazuje, že skupina úspěšně pokračuje v naplňování ambiciózního cíle dosáhnout do roku 2040 klimatické neutrality. Přímé emise označované jako Scope 1 klesly meziročně o 3 %, což představuje 470 000 tun CO₂. Odhad dalšího poklesu během letošního roku je kolem jednoho milionu tun. Od roku 2019 ČEZ snížil instalovaný výkon zdrojů spalujících uhlí o 2,4 GW.
Extrémní počasí v podobě veder, sucha a záplav způsobilo během letošního léta evropské ekonomice krátkodobé ztráty ve výši nejméně 43 miliard eur. Vyplývá to z analýzy ekonomů z Mannheimské univerzity a Evropské centrální banky. Do roku 2029 by se podle odhadů mohly roční náklady vyšplhat až na 126 miliard eur. Největší škody, přesahující 1 % jejich hrubé přidané hodnoty, utrpěly Kypr, Řecko, Malta a Bulharsko.
Emise skleníkových plynů ekonomiky EU v prvním čtvrtletí roku 2025 podle odhadů odpovídají 900 milionů tun CO₂e, což představuje nárůst o 3,4 % ve srovnání se stejným čtvrtletím roku 2024. Vyplývá to z dat Eurostatu. Hospodářskými sektory, které zaznamenaly nejvýraznější meziroční nárůst, byla odvětví elektřiny, plynu a klimatizačních zařízení (+13,6 %) a domácnosti (+5,6 %).
Spojené státy americké oznámily, že vystoupí z řady klíčových mezinárodních organizací zaměřených na klima, čistou energii a udržitelný rozvoj, včetně Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu (UNFCCC). Americký prezident Donald Trump tyto organizace totiž označil za „odporující zájmům Spojených států“. Tímto krokem by se USA staly vůbec první zemí, která by z úmluvy UNFCCC, ratifikované téměř všemi státy světa, vystoupila. Krok administrativy vyvolal ostrou kritiku ze strany mezinárodních partnerů, včetně EU i ekologických organizací, které varují před ekonomickou a politickou izolací USA.
Nová pravidla pro neprodukční plochy ministerstva zemědělství a životního prostředí výrazně podpoří krajinné prvky na zemědělské půdě. Z různých opatření si zemědělci budou moci namodelovat hospodaření tak, aby splnili podmínku vyčlenění části ploch jako neprodukčních. Důležité je, že bude možné započítat i stávající či nově budované krajinné prvky; tedy meze, terasy, travnaté údolnice, skupiny dřevin, stromořadí, solitérní dřeviny, příkopy, mokřady a skalky.
Čtěte také: Praha a boj o čistší vzduch
Pokud by se do cen potravin započítaly negativní externality, výrazně by se zvýšily, ukazují data organizace True Cost zpracovaná pro New York Times. Například hovězí maso, které dnes stojí kolem 5,34 dolarů za libru, by se mohlo vyšplhat na 27,36 dolarů. Cena sýra by stoupla z 3,74 na 7,50 dolarů a kuřecí maso z 2,20 na 4,03 dolarů za libru. Tofu by s nárůstem z 2,42 na 2,63 dolarů zůstalo nejméně ekologicky zatěžujícím proteinem.
Třídění komunálního odpadu v obcích se zlepšuje, ukazují data Ministerstva životního prostředí za rok 2022. Podle dosažených výsledků plnění cíle třídění v jednotlivých krajích se na prvních čtyřech pozicích umístily kraje Olomoucký (50,90 %), Pardubický (50,61 %), Kraj Vysočina (49,56 %) a Moravskoslezský kraj (48,25 %).
Evropská rada a Parlament se předběžně dohodly na nových pravidlech, která zakazují vstup produktů, které vznikly nucenou prací, na evropský trh. Podezření, že při výrobě určitého produktu k nucené práci došlo, bude podle nových pravidel podrobeno vyšetřování, přičemž pokud se podezření prokáže, dané produkty budou staženy z trhu. Rozhodnutí, zda zahájit vyšetřování, bude brát v úvahu také to, jestli výrobek pochází z oblasti, kde existuje vysoké riziko státem vynucené práce. Vyloučené produkty budou mít možnost se na evropský trh vrátit, pokud z dodavatelského řetězce produktu nucená práce vymizí.
Evropské instituce se předběžně dohodly na podobě směrnice, která zavádí tzv. právo na opravu. Cílem právní úpravy je, aby bylo pro spotřebitele snazší nechat zboží opravit, než si místo něj pořizovat nové. Opravy se mají stát přístupnější, rychlejší, transparentnější a celkově pro zákazníky atraktivnější. Umožnit to má sada nástrojů, součástí které je možnost žádat od výrobce z pozice spotřebitele opravu produktů; Evropský formulář s informacemi o opravách, který mohou servisy nabízet spotřebitelům, Evropská online platforma pro opravy a prodloužení doby odpovědnosti prodávajícího po opravě výrobku o 12 měsíců.
Evropský parlament a Rada dosáhly předběžné dohody ohledně revidovaného rámce ekodesignu pro udržitelné výrobky. Nová pravidla zajistí, že budou produkty odolnější, spolehlivější a snadněji znovuvyužitelné. Bude jednodušší je opravit a recyklovat; spotřebuje se na ně méně zdrojů, energie a vody. Požadavky na produkty dále upravují praktiky spojené s předčasným zastaráváním zboží. Evropská komise zároveň některým skupinám produktů přidělila prioritu ohledně přijetí nové legislativy. Jsou mezi nimi železo, ocel, hliník, textil, nábytek, pneumatiky, čisticí prostředky, barvy, maziva nebo chemikálie.
| Kraj | Podíl tříděného odpadu |
|---|---|
| Olomoucký | 50,90 % |
| Pardubický | 50,61 % |
| Kraj Vysočina | 49,56 % |
| Moravskoslezský | 48,25 % |
tags: #soud #Arktida #Greenpeace #lod #pokuta #informace