Světelné znečištění a kvalita ovzduší v kraji Vysočina

Nejen snižování emisí skleníkových plynů je jednou z hlavních environmentálních výzev současnosti. Podle odborníků je stejným problémem pro stav životního prostředí hrozba světelného znečištění.

Když se člověk projde v noci po Praze nebo jiném větším městě a podívá se na oblohu, neuvidí moc hvězd, maximálně pár desítek. Nebe bude totiž nejspíš zakryté polštářem světla, který se nad městem vznáší kvůli pouličnímu osvětlení, billboardům nebo reflektorům namířeným na fasády historických budov.

„Světelné znečištění je umělé světlo, které člověk vyrobí a vypustí do noční oblohy. Zatímco ve dne svítí slunce a světlo potřebujeme, tak v noci je cizorodou látkou. V momentě, kdy osvětlujeme lampami ulice nebo reklamy, tak světlo vypouštíme do ovzduší a zemská atmosféra má schopnost ho rozptylovat a přenášet ho i jinam, než kam potřebujeme svítit,“ říká Pavel Suchan z Astronomické ústavu Akademie Věd a předseda odborné komise pro světelné znečištění.

Důsledkem světelného smogu je, že už nikde v Evropě nenajdeme původní noční tmu. Jen na území České republiky je jeden a půl milionu lamp, ale výrazným světelným znečišťovatelem jsou i obchodní a logistická centra, a hlavně venkovní reklama.

Dopady světelného znečištění

Přesvětlená obloha ale netrápí jen astronomy. Rozdíl mezi dnem a nocí je klíčovým faktorem pro celou řadu rostlin a živočichů. Díky množství světla jsou totiž schopni určit změnu roční doby. Umělé světlo jim vnímání ročního cyklu komplikuje.

Čtěte také: Vysočina a světelné znečištění

„Pro živočichy je klíčové, aby měli jasné pojetí, kdy přichází jaro a kdy podzim. Negativní dopad má umělé světlo především na hmyz. Jeho rapidní úbytek představuje problém pro celou přírodu, protože tvoří základní složku potravního řetězce řady dalších živočichů.

Hmyzí druhy jsou totiž přitahovány k lampám nebo jinému zdroji světla, kolem něhož krouží a pomalu umírají vyčerpáním nebo se stávají snadnou kořistí predátorů. Některé vědecké studie dokazují, že světelný smog má vliv i na různé vývojové fáze hmyzího života.

Světelné znečištění ruší přirozenou noční tmu a biorytmy všech živých organismů (včetně člověka), které tmu potřebují k efektivnímu spánku. Světelné znečištění zvyšuje jas a šum pozadí. Znemožňuje tak pozorovat slabé objekty a vede k menší přesnosti při pozorování jasnějších objektů.

Podle výzkumů Univerzity v Exeteru v Anglii se za necelé tři dekády množství globálního světelného smogu zvýšilo o téměř polovinu. Světelný smog neškodí pouze zdraví, ale i peněženkám.

„Rušivé světlo na lokální úrovni pochází například ze světelných reklam, nasvícených památek, ale také nevhodně instalovaných pouličních lamp. Správně by lampa měla svítit jen pod sebe a nikoli nad horizont. Tato instituce provedla průzkum, jehož výsledek ukázal, že světelné znečištění obtěžuje 32 procent Čechů. A to zejména ve městech. Působení světla v každou denní hodinu má na pochody v lidském těle devastující účinky.

Čtěte také: Více o světelném znečištění

Problém to není jen pro člověka, ale celé životní prostředí. Světlo v noci narušuje biorytmy zvířat a má vliv na jejich schopnost lovit, krmit se nebo migrovat. V roce 2024 proto chce řada evropských měst míru světelného znečištění snížit. Česko nebude pozadu, a jak uvádí i zahraniční magazín The Lancet, je jedním z evropských tahounů v této problematice, které se na celounijní úrovni dostává méně prostoru, než by podle odborníků mělo.

V Česku začala loni platit nová norma, která poprvé do legislativy zavádí maximální hodnoty nově zřizovaného osvětlení pro veřejný i soukromý sektor, jako je veřejné osvětlení, sportoviště nebo reklamní plochy.

Iniciativy a řešení

Stále více městských samospráv si uvědomuje, že se světlem nenakládají dostatečně ohleduplně, a snaží se se světelným znečištěním něco dělat. Několik pilotních projektů podniká i hlavní město Praha. Ve vybraných pražských parcích aktuálně zkouší takzvané biodynamické lampy.

Jedná se o druh osvětlení, které dokáže samo měnit intenzitu i barvu světla. V praxi to vypadá tak, že v momentě, kdy kolem lampy nikdo nejde, tak sníží svou intenzitu svícení až o několik desítek procent. Naplno se rozsvítí až v momentě, kdy zaznamená pohyb.

Dalším pražským projektem je vybudování čtyřiceti chytrých lamp s nejrůznějšími „smart“ senzory na pražských Vinohradech. Ty by do budoucna mohly sloužit jako nabíjecí místa pro elektromobily.

Čtěte také: Příklady světelného znečištění

Tyto zkoušky mají posloužit jako základ k nové koncepci veřejného osvětlení, jejíž vznik pražští zastupitelé posvětili v loňském roce. Hotový dokument by měli dostat k projednání na jaře 2021. Řešit by se v něm měla nejenom budoucí ekologická, zároveň ovšem funkční modernizace pouličního osvětlení, ale i třeba regulace nasvěcování městských památek. Právě světla mířící na fasády domů a odrážející se do nebe patří společně s reklamami k velkým světelným znečišťovatelům.

Ke zmírnění světelného smogu ale může přispět každý sám jako jednotlivec. V první řadě je důležité se zamýšlet nad tím, kdy a kde svítíme. Světla, která nejsou potřeba, zhasínat a svítit jen tam, kde je to opravdu nezbytné. Když nám svítí světlo do okna, zatáhneme záclony nebo žaluzie, zvířata a rostliny ale tuto možnost nemají. Proč má umělé světlo tak dramatický vliv na živočichy?

Oblasti tmavé oblohy

Iniciativou dobrovolníků ve spolupráci s regionálními správními parky vzniklo v Česku již několik oblastí tmavé oblohy. Oblast tmavé oblohy, park tmavé oblohy nebo rezervace tmavé oblohy je území s nízkou úrovní světelného znečištění. Slouží k pozorování noční oblohy a k informování o této problematice. Dále slouží k ochraně noční přírody a krajiny.

• Jizerská oblast tmavé oblohy (založena v r.
• Beskydská oblast tmavé oblohy (založena v r.
• Manětinská oblast tmavé oblohy (založena v r.

Jizerská oblast tmavé oblohy (zkráceně JOTO, polsky: Izerski park ciemnego nieba, anglicky: Izera Dark Sky Park) je první mezinárodní park tmavé oblohy na světě. Nachází se v téměř neobydlené části Jizerských hor a leží z poloviny na české a polské straně Jizerských hor.

Kvalita ovzduší v ČR

Úroveň znečištění ovzduší se v různých částech ČR velmi výrazně liší.

Zákon č. 201/2012 Sb., o ochraně ovzduší, člení území ČR pro posuzování a vyhodnocení úrovně znečištění ovzduší na zóny a aglomerace, přičemž zóny jsou tvořeny jedním až třemi kraji. Pro meziregionální hodnocení kvality ovzduší jsou použity následující ukazatele: index kvality ovzduší, koncentrace vybraných látek znečišťujících ovzduší vážených populací v regionech ČR a pro města s více než 30 000 obyvateli, podíl obyvatel žijících v nadlimitních oblastech a podíl území regionu s překročením imisních limitů.

Na jedné straně jsou oblasti velmi málo znečištěné, ve kterých je kvalita ovzduší obdobná jako v čistých souvisle obydlených regionech Evropy a koncentrace škodlivin ani zdaleka nedosahují imisních limitů.

Kvalita ovzduší v jednotlivých krajích

• Kvalitu ovzduší Jihočeského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy a Novohradských hor. Zhoršenou kvalitu ovzduší lze očekávat v Českobudějovické aglomeraci a v centrech větších měst (Tábor, Písek, Strakonice) kde je soustředěna převážná část průmyslové výroby z celého kraje.
• Kvalitu ovzduší Plzeňského kraje v rámci ČR můžeme hodnotit relativně příznivě. K nejméně zatíženým oblastem náleží horské partie Šumavy, Českého lesa, západní Brdy a oblast v okolí Manětína a Nečtin.
• Znečištění ovzduší v Libereckém kraji je menší, chybí tu výrazný zdroj těžkého průmyslu. Na znečištění se v kraji výrazně podílí těžba sklářských i stavebních písků a štěrkopísků a dobývání stavebního kamene, lehký průmysl (sklářství, gumárenství, výroba bižuterie a mincovna), potravinářský průmysl a lokální topeniště.
• Kvalita ovzduší je v Královéhradeckém kraji na relativně dobré úrovni. Ovlivňuje ji především dopravní zátěž i přes velice hustou síť železniční dopravy, která je pouze na dvou tratích kompletně elektrifikována.
• Z hlediska znečištění ovzduší lze kraj Vysočina hodnotit velmi pozitivně. Vysoký podíl lesů, menší podíl měst a zároveň absence výraznějšího průmyslu znamenají, že kvalita ovzduší je na většině míst příznivá.
• Naopak, Hlavní město Praha patří z hlediska znečištění ovzduší mezi více zatížené oblasti ČR. Tento stav je výsledkem spolupůsobení řady antropogenních a přírodních faktorů.
• Kvalita ovzduší ve Středočeském kraji je dlouhodobě ovlivňována průmyslovým charakterem kraje; stěžejními průmyslovými odvětvími jsou strojírenství, chemie a potravinářství. V kraji je hustá dopravní infrastruktura a vysoké intenzity dopravy v návaznosti na aglomeraci Praha (NOX). Kraj lze z hlediska znečišťování ovzduší rozdělit na tři oblasti Karlovarský kraj.
• První lázeňskou část najdeme v jižní části kraje. Zde je hlavně lehký a potravinářský průmysl a na znečištění se převážně podílí lokální topeniště a doprava. V druhé části kraje najdeme chemický průmysl, hnědouhelný důl a elektrárny Vřesová a Tisová. Ty se podílí výrazně na znečištění regionu, ale současně zde najdeme i vliv lehkého průmyslu včetně skláren a keramických závodů. Třetí oblastí je Krušnohoří, kde je většina znečištění ovlivněno lokální topeništi.
• Geografická poloha Ústeckého kraje, která je ještě zvýrazněna emisemi z povrchových hnědouhelných dolů a tepelných elektráren, podporuje vznik inverzních vrstev a zádrže vznikajících škodlivin v nižších vrstvách atmosféry. Díky odsíření a odprášení elektráren a dalších průmyslových podniků již v kraji znečištění nedosahuje takových hodnot, jako v minulosti, ale region je stále zatížen vyššími koncentracemi škodlivin.
• Kvalita ovzduší je v Jihomoravském kraji ovlivňována lokálním vytápěním domácností (zejména v malých obcích) a ve větší míře…

Kvalita ovzduší v roce 2022 a 2023

Rok 2022 byl z hlediska kvality ovzduší příznivý, podobně jako předešlé roky 2020 a 2021, nicméně koncentrace některých znečišťujících látek se závažnými dopady na lidské zdraví stále překračují stanovené imisní limity na řadě lokalit České republiky. Vymezení těchto oblastí je v naprosté většině zapříčiněno překročením ročního imisního limitu pro benzo[a]pyren. V minimální míře se na zařazení území do těchto oblastí podílelo v roce 2022 překročení denního imisního limitu pro suspendované částice PM10 a ročního imisního limitu PM2,5.

V roce 2023 došlo k překročení imisního limitu pro benzo[a]pyren na 0,9 % území ČR. K překročení imisního limitu přízemního O3 došlo ve tříletém období 2021-2023 pouze na 0,1 % území ČR. V případě suspendovaných částice frakce PM10 a PM2,5 překročila zákonem stanovené imisní limity modelovaná 36. nejvyšší 24hodinová koncentrace PM10 a modelovaná roční průměrná koncentrace PM2,5 na 0,003 % a na 0,01 % území ČR. Zde je však dobré podotknout, že rok 2023 byl z hlediska kvality ovzduší nejpříznivějším rokem za hodnocené období 2013-2023.

Vyhodnocení emisí za rok 2022 ukazuje meziroční pokles u většiny emisí s výjimkou SOX a NH3. Pokles emisí bylo možné očekávat v návaznosti na příznivější podmínky topného období, které se promítají do modelového výpočtu emisí z vytápění domácností. Naopak se mírně navýšily ohlášené emise SOX a NOX u elektráren a rafinérií, což souvisí s navýšením podílu spalovaného uhlí v palivovém mixu.

Vliv znečištění ovzduší na lidské zdraví

Velká mezinárodní studie odhalila, jak zásadní dopad má znečištěné ovzduší na lidské zdraví. Studie zveřejněná v časopise The Lancet Planetary Health obsahuje žebříček evropských měst s nejvyšší mírou úmrtnosti, kterou lze přičíst jedné ze dvou zkoumaných látek znečišťujících ovzduší: jednak jsou to jemné částice (PM2,5) a také oxid dusičitý (NO2).

Pokud by ale znečištění ve všech městech odpovídalo úrovni kvality ovzduší nejméně znečištěného města na seznamu, dalo by se předejít ještě většímu počtu úmrtí.

„Pro PM 2,5 byla města s nejvyšší úmrtností v italském údolí řeky Pád, v jižním Polsku a východní části České republiky.

„Naše zjištění podporují důkazy, které naznačují, že neexistuje žádná bezpečná hranice, pod níž by znečištění ovzduší bylo zdraví škodlivé,“ podotýká dále.

Žebříčky znečišťovatelů

V žebříčcích znečišťovatelů za rok 2024 dominují provozy z Ústeckého, Moravskoslezského, Pardubického kraje a Vysočiny. Největšími znečišťovateli jsou Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Lukavec se kvůli výraznému nárůstu emisí formaldehydu ze dvou dřevozpracujících provozů dostal mezi provozy s vysokými emisemi zdraví škodlivých látek. Huť Liberty Ostrava ze žebříčků vypadla, protože nebyla v provozu.

Arnika žebříčky největších znečišťovatelů na základě dat z IRZ připravila letos již po dvacáté. K výročí IRZ proto vydala v loňském roce brožuru, která shrnuje historii tohoto zásadního nástroje pro sběr a zpřístupňování informací o emisích a přenosu znečišťujících látek do životního prostředí.

Stejně jako reálný dopad IRZ na chování podniků, které se díky pravidelnému zveřejňování informací o vypouštění znečišťujících látek dlouhodobě snaží o zlepšení svých technologií a snižování svých dopadů na životní prostředí a zdraví lidí nejen v okolí svých podniků. V tomto roce také prošel thajským parlamentem zákon o zavedení registru znečišťování v této zemi. Arnika se na přípravě zákona podílela společně s thajskou organizací EARTH.

Devět z deseti největších zdrojů emisí rtuti do ovzduší tvoří uhelné elektrárny a teplárny. Celkové emise rtuti v roce 2024 meziročně klesly o 14 % (asi 300 kg). Největší pokles (-44 %) zaznamenala Sokolovská uhelná díky výraznému snížení spotřeby uhlí. Naopak největší nárůst (+140 %) evidovala Teplárna Kladno (skupina Sev.En Energy Pavla Tykače), pravděpodobně kvůli vyššímu podílu méně kvalitního uhlí.

Celkové množství dioxinů v hlášeních do IRZ meziročně narostlo ze 111 na 116 gramů TEQ/rok, ale může za to i výrazná chyba v hlášení emisí z cementárny Cemex v Prachovicích, která podle dat dostupných na stránkách ČHMÚ (sice zvýšila emise dioxinů z nuly na 28,5 mg TEQ, ale nikoliv na 28,5 g TEQ ohlášených v IRZ.

Třinecké železárny sice množství dioxinů v odpadech meziročně snížily ze 40 na 30 g TEQ, což je hodně, ale v žebříčku zůstaly na prvním místě. K nebezpečným praktikám spaloven odpadů patří snaha odpady s obsahem dioxinů takzvaně recyklovat do různých stavebních materiálů. Jednou z firem, která takto používá popílky ze spaloven je Gemec Union v žebříčku na 8. místě.

Emise styrenu ohlášené do IRZ meziročně výrazně poklesly o více jak 20 tun/rok z téměř 103 tun na 82,5 tuny. Zcela ze žebříčku znečišťovatelů touto látkou zmizel Synthos Kralupy nad Vltavou, který v roce 2023 vypustil přes 11 tun této látky a zdá se tedy, že dodržel slovo a výrazně snížil úniky styrenu ze svého provozu. O více jak 3 tuny emise styrenu snížil také provoz C. Bechstein Europe s.r.o.

Zatímco emise styrenu v roce 2024 výrazně poklesly, zaznamenaly emise formaldehydu výrazný nárůst, a to o téměř 9 tun/rok. Nejvíc za to mohou dva dřevozpracující provozy v Lukavci v kraji Vysočina, Dřevozpracující družstvo a.s. Lukavec (nárůst o téměř 6 tun/rok) a Lukaform, který ohlašoval poprvé a hned více jak 2 tuny.

Za rok 2023 ohlásily naše průmyslové provozy méně skleníkových plynů než za rok 2020, tedy v období covidu, a v roce 2024 došlo k jejich dalšímu snížení (o dalších cca 7 milionů tun/rok). Ze zdrojů skleníkových plynů v první desítce jejich emise zvýšily meziročně jen elektrárny Tušimice, Prunéřov a papírna Mondi štětí. Ostatní elektrárny oznámily jejich pokles. Mimo elektrárny jsou v první desítce také chemička Unipetrol patřící skupině Orlen, Třinecké železárny a papírna Mondi Štětí. Zcela z ní vypadla huť Liberty Ostrava a.

Emise prachu v ČR setrvale klesají. V roce 2024 byly nižší o více jak 200 tun za rok. Spolana Neratovice, která se drží na nechvalném prvním místě tohoto žebříčku, zvýšila meziročně emise vinylchloridu, a to o zrhuba 1,5 tuny/rok. Emise trichlorethylenu, další rakovinotvorné látky, u ní zůstaly na zhruba stejné úrovni jako v roce 2023, tedy 32 tun/rok.

Podle dat z Integrovaného registru znečišťování (IRZ) za rok 2024 pokračovalo snižování emisí rakovinotvorných a potenciálně rakovinotvorných látek, reprotoxických látek, skleníkových plynů, plynů způsobujících kyselé srážky, rtuti a dalších těžkých kovů. Výjimkou z celkového poklesu jsou emise rakovinotvorného a mutagenního formaldehydu a látek nebezpečných pro vodní organismy.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy některých nebezpečných látek samy. Za ohlašovací rok 2024 k nim přibyla i významná skupina per- a polyfluoralkylovaných látek (PFAS).

,,Jsme rádi, že IRZ své dvacetiletí oslavil přidáním tak významné skupiny jakými jsou per- a polyfluoralkylované látky (PFAS), a ještě více nás těší, že se tak stalo na základě výzvy Řeky bez jedů, kterou podepsalo téměř 8 tisíc lidí.

"Emise rtuti se daří pomalu snižovat díky odklonu od využívání uhlí a aplikaci emisních limitů na ochranu zdraví lidí. Proto elektrárna Tušimice sice spálila více uhlí než elektrárna Počerady, ale Počerady vypustily o 77 procent více rtuti. Počerady totiž získaly emisní nezákonnou výjimku, kterou však teprve loni zrušil soud. Díky práci ekologických organizací však nová výjimka obsahuje závazný emisní strop a elektrárna tak bude muset buď skončit v roce 2028 nebo emise rtuti výrazně snížit, aby mohla fungovat. Můžeme tedy očekávat, že zátěž prostředí jednou z nejjedovatějších látek klesne," řekl Jiří Koželouh, vedoucí energetického programu Hnutí DUHA.

tags: #svetelné #znečištění #Vysočina #studie

Oblíbené příspěvky:

• Komplexní gynekologická péče v Rychnově
• Typy nádob pro sběr papíru
• Klimatické změny v třetihorách
• Městský úřad Domažlice a poplatky
• Styly života a životní prostředí