Světová konference o klimatu COP24 v Katovicích

23.03.2026

V polských Katovicích začala v neděli 2. prosince 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) prvním plenárním zasedáním. Zasedání se účastní zástupci více než 190 zemí, včetně České republiky. Schůzka potrvá do 14. prosince.

Jednání v Katovicích je považováno za důležitý test ochoty zemí podpořit jejich ušlechtilé, ale vzdálené cíle konkrétními opatřeními, přičemž proti některým z nich se již zvedla vlna protestů. Hlavním bodem programu je tzv. pařížská příručka, která určí, jak budou vlády dokládat výši emisí skleníkových plynů a snahy o jejich snížení. Kontroverze vzbuzuje i sám výběr pořadatelské země konference, protože Polsko je zemí, jejíž energetika je výrazně závislá na uhelných elektrárnách, které jsou velkým znečišťovatelem ovzduší. V Katovicích se kvůli tomu v neděli konal protest ekologických aktivistů, kteří na tento rozpor upozorňovali a vyzvali Polsko, aby těžbu uhlí výrazně omezilo.

Ministři a někteří nejvyšší představitelé zemí se připojí k účastníkům konference až v pondělí. Českou delegaci vede na COP24 ministr životního prostředí Richard Brabec.

Světová konference o klimatu COP24 v polských Katovicích a její urputná jednání ukázaly, že boj proti oteplování planety zůstává namáhavý. Účastnické státy se po dvoutýdenním jednání v sobotu shodly na pravidlech uplatňování pařížské dohody o klimatu z roku 2015, výsledkem ale nejsou všichni nadšeni, napsala agentura DPA. Generální tajemník OSN António Guterres vyzval přítomné zástupce téměř 200 států, aby jejich země na všech frontách ukázaly více horlivosti. "Promeškat tuto příležitost by zmařilo naši poslední dobrou šanci na zastavení neomezovaných klimatických změn.

Hlavní body konference

1. Nejdůležitější jsou pravidla

Eurokomisař pro energetiku a ochranu klimatu Miguel Arias Caňete vysvětlil, jak by nová pravidla měla fungovat. "Máme systém transparentnosti, systém podávání hlášení, máme pravidla pro měření našich emisí, máme systém pro měření dopadů našich politik ve srovnání s tím, co doporučuje věda," uvedl eurokomisař. V rámci kontroly budou pravidla obsahovat rovněž i mechanismus k zajištění dodržování předpisů. Znamená to, že země, které nepředloží své zprávy včas, budou čelit vyšetřování. Nová pravidla budou "flexibilní" pro rozvojové země - ty se budou moci pravidlům přizpůsobit později.

Čtěte také: Odpad a světová města

2. Za vědu stojí za to bojovat

Jedna z největších hádek na klimatické konferenci se týkala vědecké zprávy Mezivládního panelu OSN pro změnu klimatu (IPCC). Ten v říjnu uvedl, že růst oteplování lze udržet na úrovni 1,5 stupně Celsia v porovnání s teplotou v předindustriálním období, ale vyžadovalo by to rychlé a bezprecedentní změny v lidském chování.

Skupina zemí, včetně Saúdské Arábie, Spojených států, Kuvajtu a Ruska, tedy velkých producentů fosilních paliv, odmítla studii IPCC "uvítat". Chtěli pouze, aby závěry konference říkaly, že státy zprávu "vzaly na vědomí". Snahy o nalezení kompromisu skončily nejprve nezdarem. Ostatní země se ale nevzdaly, většina z nich totiž měla pocit, že uznání vědeckých závěrů je pro konferenci důležité. Nakonec teda byla nalezena shoda a došlo k "uznání" činnosti IPCC.

"Vědecké závěry jsou znepokojivé, nenastalo ale jejich propojení s tím, že je třeba dělat (v boji se změnou klimatu) něco víc," uvedla Camilla Bornová ze think-tanku E3G, který se zabývá ochranou životního prostředí. "Dohoda se na to dívá izolovaně. Je to elegantní kompromis, ale není to dostatečné," dodala.

3. Mezinárodní duch stále žije

Množství států se obávalo, že s nárůstem nacionalismu v mnoha zemích a s nedávným zvolením Jaira Bolsonara brazilským prezidentem bude mezinárodní spolupráce potřebná k řešení klimatickýchzměn ohrožena. Pro mnoho zemí tak bylo dosažení dohody v Katovicích méně o technických pravidlech, ale více o ukázání toho, že mezinárodní duch stále žije a má svou váhu.

"Myslím, že krása multilateralismu spočívá v tom, že jde o úsilí všech," uvedla španělská ministryně životního prostředí Teresa Riberaová Rodríguezová. "A co jsme viděli je to, že všichni balíček podpořili, žádná země se nerozhodla, že ho bude blokovat. Je to velmi obtížné. Je to jako pořádat večírek pro 200 přátel a dát dohromady jen jediné menu, co budou všichni jíst. Není to jednoduché, ale máme to. A to je fantastické!" dodala.

Čtěte také: Globální dopady znečištění řek

4. Vítězství pro proces, ale nikoli pro planetu?

Zatímco vyjednavači si vzájemně gratulovali, jakou vykonali dobrou práci, pokud jde o sestavení pravidel, existuje mnoho kritiků, kteří mají pocit, že dohoda nejde dost daleko. Poukazují zejména na sílu vědy a veřejné uznání dopadů klimatických změn, které se letos projevily například vlnami veder a požáry.

Mnoho ekologických aktivistů se domnívá, že Katovice byly promeškanou příležitostí k radikální akci. "Skončilo to spíše jako veletrh o obchodování s uhlím než dohoda o klimatu," komentoval to jeden z aktivistů Mohamed Adow s odkazem na snahy Polska a USA prosazovat na konferenci uhlí. "Nedali jsme najevo v dobré víře, zejména pro mladé, že bereme vážně to, co nám říká věda a že na to reagujeme. Tento vzkaz nezazněl," dodal.

5. Objevují se nové hlasy

Jednou z nejpozoruhodnějších věcí na celé konferenci byla přítomnost energických mladých lidí v mnohem větší míře, než tomu bylo zvykem na podobných akcích v minulosti. Mladí lidé často vnímají klimatické změny jinak, než ti starší, kteří ale tvořili většinu vyjednavačů přítomných v Polsku. Nejlépe to asi vystihl bývalý maledivský prezident a nyní hlavní vyjednavač Muhammad Našíd. "Za téměř deset let, co se účastním těchto klimatických vyjednávání, musím říci, že to nevypadá, že by se něco změnilo. Stále používáme ten starý, dinosauří jazyk. Stále říkáme to samé. Stále zmiňujeme ty stejné fádní body," dodal.

Cíle a úkoly konference

V neděli 2. prosince začne v polských Katovicích dvoutýdenní mezinárodní konference o změnách klimatu COP24. Mezi hlavními úkoly zástupců téměř 200 zemí světa bude přijetí pravidel pro naplnění Pařížské dohody z roku 2015. To jsou například požadavky, jakým způsobem by státy měly podávat informace o snižování svých emisí skleníkových plynů, v jakém rozsahu nebo jak často.

Summit se koná jen dva měsíce poté, co Mezivládní panel pro změnu klimatu zveřejnil zprávu o dramatických dopadech oteplení o více než 1,5°C. Vědecká zpráva bude důležitým vstupem pro debatu o (ne)dostatečnosti současných závazků ke snížení emisí.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Kontroverze a kritika

Hostitelská země však s ukončením vlastní závislosti na fosilních palivech nepočítá a polská vláda naopak plánuje uhelný průmysl dotovat miliardami eur pomocí tzv. kapacitních plateb až za horizont roku 2030. Přechod na obnovitelné zdroje, který je vidět u jiných členských států EU, zatím v Polsku kvůli negativnímu postoji vlády stagnuje. Na veřejnost se dostaly také zprávy o tom, že mezi sponzory, kteří COP24 financují, jsou i uhelné společnosti. Uspořádat mezinárodní summit o ochraně klimatu v srdci uhelného regionu vyvolává o záměrech polské vlády pochybnosti.

Jednání světové konference o klimatu COP24 vstoupila do "kritické fáze" a vyžadují ústupky od všech zainteresovaných, pokud mají skončit úspěchem. Polské předsednictví konference ve středu předložilo "zhuštěný", tedy seškrtaný návrh. Ale i ten stále obsahuje mnoho otázek, na nichž se účastníci neshodují. Konference má skončit dnes. Hlavním cílem 24. konference OSN o změnách klimatu (COP24) je přijetí pravidel, která by umožnila úplnou realizaci cílů pařížské klimatické dohody z roku 2015. Tou se vůdci zemí z celého světa zavázali udržet zvyšování teploty "výrazně pod dvěma stupni Celsia a co nejvíce se přiblížit hodnotě 1,5 stupně" v porovnání s teplotou v předindustriálním období. Na konferenci se chudé země domáhají záruk finanční podpory, aby se dokázaly s klimatickými změnami vyrovnat.

Emise CO2 a podíl Polska

Polsko je z Evropské unie nejvíce závislé na spalování uhlí pro výrobu elektřiny - elektřina z uhlí činí celých 80 % jeho spotřeby. Souvislost s proklamovanou a oktrojovanou nutností snižovat emise GHG, je suše komentována statistickou informací, že v roce 2017 je ČR odpovědna jenom za 0,28 % globálních emisí CO2, Polsko za 0,84 % globálních emisí CO2.

Z toho vyplývá, že i kdybychom akceptovali již dávno a mnohokrát falsifikovanou hypotézu vlivu CO2 na globální klimatickou změnu, jsou ČR i Polsko schopné kontrolou emisí CO2 v řádu jednotek nebo desítek miliónů tun omezit hypotetické ‚antropogenní oteplování‘ zcela marginálně nebo spíše bez jakéhokoli měřitelného efektu! To je ještě významnější v kontextu dalšího zvyšování světových emisí CO2, speciálně v rozvojových zemích, které tím prokazují naprosté nerespektování ‚Pařížské klimatické smlouvy‘ - a respektovat ji, jinak než verbálně, nikdy neměly v úmyslu!

Pro porovnání produkce emisí CO2 ve světovém měřítku a podíl Polska na emitování CO2: