Globální Ekologický Problém: Atmosféra a Změny Klimatu

Snahy o zmírnění klimatické změny se soustředí především na dekarbonizaci, čili snižování emisí oxidu uhličitého. Pozornost zasluhuje ale i další plyn, jehož koncentrace prudce rostou - metan. Metan je jedním z nejvýznamnějších skleníkových plynů.

I když jeho množství ve srovnání s oxidem uhličitým není tak velké, jeho vliv na oteplování je obrovský. Během prvních dvaceti let od uvolnění do atmosféry totiž zachycuje teplo 80krát účinněji než oxid uhličitý. Jeho množství navíc rychle roste, což má za následek zrychlování oteplování.

Rekordní Nárůst v Posledních Letech

Metan se v přírodě uvolňuje z rozkládající se organické hmoty ve vlhkých prostředích, jako jsou mokřady. Bakterie rozkládají organický materiál a výsledkem je mimo jiné uvolňování metanu. Přírodní emise metanu ale nejsou takový problém. Drtivá většina současných emisí metanu je výsledkem lidské činnosti - těžby fosilních paliv, chovu hospodářských zvířat, skládek a pěstování rýže.

Podle posledního výzkumu Global Methane Budget 2024 emise metanu prudce stoupají. Pep Canadell, výkonný ředitel australské národní vědecké agentury CSIRO, uvedl, že koncentrace metanu v poslední době rostou rychleji než kdykoli dřív od roku 1986, kdy byla zahájena spolehlivá měření.

Meziročně přibylo do atmosféry 61 milionů tun metanu, což je dvojnásobek ročního přírůstku ve srovnání s průměrem předchozí dekády. „V posledních třech letech jsme zaznamenali vyšší míru růstu, a to v letech 2020-2022, přičemž v roce 2021 byla zaznamenána rekordní hodnota. Koncentrace metanu v atmosféře je teď 2,6krát vyšší než jeho předindustriální úroveň,“ uvedl Canadell.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Tento trend pokračuje, a pokud nebude zastaven, můžeme do konce století očekávat oteplení o více než tři stupně Celsia. Přibližně 65 procent emisí metanu pochází z lidských aktivit. Ze 40 procent přispívá zemědělství, zejména chov skotu a pěstování rýže. Dalších 34 procent je důsledkem těžby fosilních paliv - při které totiž často uniká metan do ovzduší. Zbytek pochází z odpadu na skládkách a z odpadních vod.

„Emise z posledních let se vyhodnocují až zpětně, kdy jsou k dispozici všechna data, takže čísla za poslední dva až tři roky budou spíše předběžné odhady. Budeme-li vycházet z The Global Carbon Project, tak je meziroční nárůst koncentrací metanu v atmosféře v posledních letech opravdu nadprůměrný. Rostoucí koncentrace v atmosféře je pravděpodobně dána nárůstem antropogenních emisí zejména v sektoru fosilních paliv a zemědělství,“ komentuje studii Adam Bednařík z Czechglobe Akademie věd ČR.

S nárůstem emisí je podle něj spojována především Čína, jihovýchodní Asie a Indie. V Evropě podle studie emise metanu klesly. Růst koncentrace metanu v atmosféře je dán bilancí mezi emisemi a propady - metan je z atmosféry odstraňován především reakcí s hydroxylovými radikály.

„Tato bilance se mění, protože emise rostou rychleji než kapacita atmosféry metan odstranit a nerovnováha mezi emisemi a propady se zvyšuje. Podle zmiňované studie se rozdíl mezi emisemi a propady za posledních 20 let nejméně zpětinásobil. Nepochybně je tak nárůst koncentrace dán kombinací více faktorů. Pokud dojde k nějakému bodu obratu ve využívání fosilních paliv, tak to může určitě zmírnit nárůst metanu v atmosféře, ale ne zcela, protože fosilní paliva jsou jen jedním z mnoha zdrojů metanu,“ dodává Bednařík.

Snadno Dostupná Řešení

Dobrou zprávou je, že metan má v atmosféře mnohem kratší životnost než oxid uhličitý - asi 12 let oproti tisícům let a postupné kumulaci u oxidu uhličitého. Pokud bychom tedy nyní snížili emise metanu, může poměrně rychle klesnout jeho množství v atmosféře a zpomalí se i oteplování. Právě proto je metan často označován jako „rychlé řešení“ ke zpomalení klimatických změn.

Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody

Jedním z nejúčinnějších způsobů, jak snížit emise metanu, je zaměřit se na odvětví fosilních paliv. Podle Mezinárodní energetické agentury by těžařské společnosti mohly snížit své emise až o 40 procent bez jakýchkoliv nákladů. Moderní technologie totiž umožňují zachycování metanu unikajícího při těžbě ropy a plynu a jeho využití jako zdroje energie.

Dalším zdrojem metanu je zemědělství, zejména chov dobytka. Krávy, ovce a další přežvýkavci při trávení potravy produkují metan, který se uvolňuje do atmosféry. Vědci pracují na vývoji speciálních krmných doplňků, které by produkci metanu u dobytka snížily.

„K těmto snahám patří vývoj krmiva Future Feed, na němž spolupracuje i australská James Cook University. Je to krmná přísada na bázi mořských řas asparagopsis, která výrazně snižuje emise metanu ze střev u hospodářských zvířat. Jedná se o jeden z řady krmných doplňků,“ uvedl Michael Battaglia z CSIRO.

Další metodou je optimalizace zavlažování rýžových polí, která také může přispět k významnému snížení emisí tohoto plynu. Dalším zdrojem metanu jsou také skládky. Organický odpad, který na skládce hnije, uvolňuje metan, který se dostává do atmosféry, pokud není správně zachytáván. Naštěstí existují technologie, které tento plyn dokážou zachytit a využít ho jako zdroj energie. Některé země již tuto praxi zavedly a snižují tak své emise metanu.

Není Na Co Čekat

Mezi největší producenty metanu patří Čína, Indie, Spojené státy, Brazílie a Rusko. Naopak Evropa v posledních dvou dekádách úspěšně snižuje své emise díky omezení metanu ze skládek a zemědělství. Také Austrálie vykazuje pokles, zejména v oblasti zemědělství a odpadového hospodářství.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Pokud by trend antropogenních emisí metanu celosvětově nadále rostl, ohrozilo by to úspěch mezinárodní dohody Global Methane Pledge, závazku snížit emise metanu do roku 2030 o 30 procent.

Pokud se emise skleníkových plynů nesníží, bude svět do konce století směřovat k oteplení až o tři stupně Celsia. To by mělo katastrofální následky, včetně extrémních povětrnostních jevů, zvedání hladiny moří a ztráty biodiverzity. Na druhé straně, pokud do roku 2050 snížíme emise metanu o 45 procent, mohli bychom udržet globální oteplování pod kritickými dvěma stupni Celsia.

Příčiny a Důsledky Změny Klimatu

Změny klimatu probíhají ve velkém časovém rozpětí, některé jsou patrné již v řádu desetiletí, jiné za miliony let. Podle velikosti ovlivněného území hovoříme o lokálních či globálních změnách. Mezi dlouhodobé příčiny řadíme změnu zemské tektoniky, vznik pohoří. Mezi krátkodobé pak náleží vulkanická činnost či činnost člověka. Současné klimatické změny označujeme globálním oteplováním.

Jednou z příčin globálního oteplování je emise skleníkových plynů - oxid uhličitý a metan a neschopnost přírody, kterou měníme, tyto plyny pohlcovat.

Důsledky jsou patrné již dnes - vzestup hladiny oceánů, změna tryskového proudění ve stratosféře a narušení globální cirkulace atmosféry, degradace půdy (sucho), vlny veder, nízká kvalita vody, šíření nemocí v nových oblastech nebo i delší pylová sezóna trápící alergiky. V důsledku změn klimatu dochází také k migraci zvířat i rostlin (pozorujeme v krajině zavlečené druhy, nepůvodní). Důsledky jsou, jak to již bývá, mnohem závažnější v rozvojových zemích.

Důležitost Naší Atmosféry

Skleníkový efekt je spojen s naší atmosférou již od jejího vzniku. Je velmi důležitý - umožňuje život na Zemi. Skleníkové plyny zadržují teplo, díky kterému je na naší planetě vhodné prostředí pro život. Navíc dokáží dorážet sluneční radiaci.

Jenže ... nadměrná produkce skleníkových plynů způsobuje oteplování planety.

Mezi skleníkové plyny patří vodní pára, oxid uhličitý (zvyšování koncentrace v důsledku spalování, kácení lesů, především pralesů, výroba stavebních hmot - cement, vápno) a metan (do ovzduší se dostává díky intenzivnějšímu chovu dobytka, pěstováním rýže, zakládáním skládek či při těžbě uhlí.

Nežádoucí plyny v atmosféře mohou také způsobit kyselé deště, které mají degradační účinky na zemědělskou půdu, vodní plochy či lesní společenstva.

Ozonová vrstva velmi citlivě reaguje na plyny s obsahem chloru, fluoru, bromu a především plynů označovaných jako freony - součást chladících zařízení, sprejů, užití ve farmacii či jsou obsaženy v aerosolech (požáry lesů, sopečná činnost). Dnes je produkce freonů omezena tzv. Montrealským protokolem z r. 1987. Nicméně freony v atmosféře zůstávají i desítky let.

Současná klimatická změna je způsobena činností člověka. Tím se výrazně liší od změn klimatu v minulosti. Spalování uhlí, ropy a zemního plynu a některé další činnosti mění složení atmosféry a přidávají do ní skleníkové plyny.

Planetární klima vzniká souhrou velkého množství fyzikálních procesů: sluneční záření je hlavním zdrojem energie, skleníkové plyny mění prostup tepelného záření atmosférou a ovlivňují tak celkovou energetickou rovnováhu planety, oceánské a atmosférické proudy distribuují teplo do různých oblastí planety.

Čím vyšší jsou koncentrace CO2 v atmosféře, tím vyšší je teplota planety. Zvýšení koncentrace oxidu uhličitého o 10 ppm způsobí oteplení planety asi o 0,1 °C -⁠ tento vztah je přibližný, ale dostatečně přesný, aby byl užitečný k odhadům budoucího vývoje. Často se jako citlivost klimatu nazývá oteplení, ke kterému by došlo při zdvojnásobení koncentrací CO2.

Vyšší teploty a častější sucha nepříznivě ovlivňují zdraví lesů a pěstování potravin, vzestup hladin oceánů ohrožuje města na pobřeží a kvůli tání horských ledovců chybí voda v povodích, která jsou jimi napájena. To jsou příklady dopadů klimatické změny. Velikost dopadů, s nimiž se budeme setkávat v následujících desetiletích, přímo závisí na tom, kolik skleníkových plynů do atmosféry ještě vypustíme.

Každý ekosystém má svůj „bod zlomu“, tedy moment, kdy začne být změna přírodních podmínek natolik významná, že už ji tento ekosystém není schopen dále zvládat a „zlomí se“ - podobně jako větev stromu při příliš velkém zatížení.

Narušení životodárných planetárních systémů, jako např. poškození půdy, jako např. eroze půdy, vysoušení povrchové vrstvy, v některých oblastech až postupná přeměna na poušť, přemírou zavlažování dochází k zasolování půdy, rozmělňování humusové složky - špatné hospodaření může mít katastrofické následky pro produkci potravin.

tags: #svetovy #ekologicky #problem #atmosfera

Oblíbené příspěvky:

• Kompletní průvodce: Kámen v odpadu
• Dárky s pozitivním dopadem na přírodu
• Vliv laserového obrábění na životní prostředí
• Rakouská energetika a obnovitelné zdroje
• Tipy pro prevenci a čištění skvrn na oblečení