Světový fond na ochranu přírody (WWF): Co to je a čím se zabývá?

Světový fond na ochranu přírody (angl. World Wide Fund for Nature), známý také pod zkratkou WWF, je mezinárodní nezisková organizace podporující ochranu divoké přírody. S více než 5 miliony příznivců po celém světě se řadí mezi největší organizace takového zaměření. Ve svém znaku má ohroženou pandu velkou.

Historie a vznik WWF

Založení Světového fondu na ochranu přírody (WWF) 29. dubna 1961, bylo pokusem o nápravu svévolných zásahů člověka do přírody, které přivedly některé druhy zvířat a přírodních oblastí na okraj vyhynutí a zničení. Po druhé světové válce se organizace po celém světě (Mezinárodní unie pro ochranu přírody a přírodních zdrojů (IUCN) a Nadace na ochranu přírody) snažily vyhovět potřebám její ochrany, ale zoufale chyběly finanční prostředky.

Myšlenka na organizovanou ochranu přírody se zrodila v hlavě britského biologa Juliana Huxleyho, který při svých cestách po Africe zaznamenal mizení přírodních druhů i stanovišť příhodných pro jejich život. U zrodu fondu stáli Peter Scott a britský biolog Julian Huxley, který byl při svých cestách po Africe svědkem mizení přírodních druhů. Důležitou roli pro prvotní rozvoj fondu hrál nizozemský princ Bernhard. Závazek vůči světu přírody učinila skupina význačných osob v malém švýcarském městečku Morges a jejich "Manifest Morges" se stal projektem první globální organizace zelených. Ta dostala název Světový fond na ochranu přírody (WWF) a logo fondu bylo odvozeno od medvídka, převezeného z pekingské zoo do Londýna v roce vzniku WWF. Fond oficiálně vznikl 29. dubna 1961. Panda velká byla vybrána pro logo jako celosvětově známý ohrožený druh a také proto, že náklady na tisk černobílého loga byly nižší.

Cíle a zaměření WWF

Jejím hlavním cílem je budování světa, ve kterém budou lidé žít v harmonii s přírodou. Zaměřuje se na ochranu ohrožených druhů a zejména na zachování biologické rozmanitosti v lesních, mořských a sladkovodních ekosystémech.

Původně se zaměřovala na ochranu divočiny (wildlife), proto název World Wildlife Fund, který se později změnil na současnou podobu názvu (Světový fond na ochranu přírody). Dnes se tato organizace, s pobočkami ve více než 100 zemích světa a s celosvětovým záběrem přes 3000 projektů, zaměřuje na daleko širší spektrum témat kolem životního prostředí a klimatu, a přestože biodiverzita zůstává v srdci jejího zájmu, je kromě jiného vnímána jako vedoucí nevládní organizace v oblasti udržitelného rozvoje. WWF je vnímána jako seriózní, důvěryhodná organizace, která svou činnost zakládá na vědeckých poznatcích.

Čtěte také: Co je klimatický summit?

Hlavními oblastmi, na které v současnosti soustředí svou pozornost, jsou klima, potravinové systémy, sladkovodní ekosystémy, přírodní druhy a stanoviště, lesy a oceány.

Aktivity WWF

Původně pracoval na principu dobročinného získávání peněz a poskytování grantů, později s růstem finančních zdrojů se zaměřil i na uchování biologické různorodosti, udržitelné využívání přírodních zdrojů, redukci znečišťování a klimatických změn. Rozjel vlastní konzervační projekty a kampaně. Při realizaci projektů fond začal spolupracovat s vládami i průmyslovými podniky. prvním úspěchům patřilo vyhlášení národního parku Donana ve Španělsku.

WWF se angažuje v transformaci firem s cílem povzbudit podniky, aby přijaly udržitelné postupy, které chrání životní prostředí a snižují jejich ekologickou stopu. Filosofie WWF při spolupráci s byznys sektorem vychází z toho, že firmy jsou velkou částí environmentálních problémů, a proto musejí být také součástí jejich řešení. Původně sice byla naše firemní partnerství zaměřená prakticky výhradně na fundraising, to se ale postupně mění: v roce 2022 už měla třetina nově uzavřených partnerství tzv. transformační složku. WWF vyvinula poměrně propracovaný systém pravidel, procesů a pokynů k prevenci greenwashingu a řízení rizik. To zahrnuje identifikaci sektorů, v nichž WWF odmítá mít jakákoli partnerství; dále sektory, ve kterých každé partnerství musí zahrnovat transformační aspekt; a konečně ty, ve kterých mohou kanceláře WWF přijímat filantropické příspěvky bez transformační práce. V 90. letech WWF také každoročně pořádá poslední sobotu v březnu mezinárodní akci nazvanou Hodina Země, jejímž cílem je upozornit na změny klimatu a nutnost společného postupu v boji proti těmto změnám.

Spolupráce WWF

Spolupráce s firmami ve středo a východoevropském regionu je založena převážně na globálních partnerstvích. Jde například o IKEA, Coca Cola, Velux či Lidl.

Spolupráce s Coca-Cola

Společnost Coca-Cola a Světový fond na ochranu přírody (WWF) společně zdokonalují ekologické hospodaření systému Coca-Cola. Společnost Coca-Cola a WWF od roku 2007 spolupracují na ochraně zdrojů sladké vody po celém světě a zároveň pomáhají zvýšit efektivnost globální provozní činnosti systému Coca Cola.

Čtěte také: Světový fond na ochranu přírody

V rámci prodloužené a rozšířené spolupráce společnost Coca-Cola a WWF společně stanovily nové ekologické cíle do roku 2020 pro systém Coca-Cola, tedy pro společnost Coca-Cola a téměř 300 výrobních a distribučních partnerů ve více než 200 státech. Mezi tyto cíle patří:

• Zvýšit efektivnost hospodaření s vodou o 25 %.
• Přispět ke zdraví a odolnosti sladkovodních systémů.
• Snížit emise CO2 spojené s jednotlivým nápojem o 25 %.
• Využití až 30 % rostlinného materiálu ve všech plastových PET lahvích společnosti do roku 2020.
• Ekologické zajišťování hlavních zemědělských surovin.
• Nahradit 100 % použité vody.
• Na rozvinutých trzích dosáhnout 75% recyklace lahví.

Spolupráce s firmou Lidl

Společnost Lidl se dlouhodobě zasazuje o ochranu životního prostředí a svůj závazek posiluje pětiletým strategickým partnerstvím s mezinárodní neziskovou organizací Světový fond na ochranu přírody (WWF), které bude fungovat v jednatřiceti zemích. Záměrem dlouhodobé spolupráce je snaha zajistit, aby co nejvíce domácností mělo možnost výběru z produktů, které jsou šetrné k životnímu prostředí, podpořit vědomé stravování u zákazníků a snížit tak plýtvání potravinami. Cílem je rovněž podpořit a inspirovat další společnosti k tomu, aby pracovaly v souladu s přírodou a minimalizovaly svou ekologickou stopu.

V rámci spolupráce se partneři zaměří i na další ekologické výzvy dnešní doby, mezi něž patří ochrana a podpora biodiverzity, odpovědné nakládání s vodními zdroji, ochrana klimatu prostřednictvím cílů založených na vědeckých poznatcích, odpovědné získávání klíčových produktů, jako je palmový olej, sója, kakao, čaj, káva, dřevo a papírové výrobky. Mezi další společná témata patří také odpovědný rybolov a sběr mořských plodů, ochrana kritických rybářských oblastí a zásob či rozšiřování dodavatelských řetězců, které lze snadno sledovat a které nezpůsobují odlesňování ani ničení přírody.

WWF v České republice

Tým, který v ČR pro WWF pracuje, je součástí WWF Střední a východní Evropa. Ta je zastřešujícím subjektem sdružujícím šest zemí tohoto regionu (Českou republiku, Slovensko, Bulharsko, Maďarsko, Rumunsko a Ukrajinu). WWF se v Česku zatím zaměřuje, kromě podpory konkrétních ochranářských aktivit a advokační práce zejména ve vztahu k obnově přírody, na oblast udržitelných potravinových systémů a zlepšování stavu zemědělské krajiny (viz wwfcz.org). Vydali jsme například Příručku péče o půdu, průvodce nejen pro zemědělce (2024), zprávu WWF Zdravý talíř, zdravá planeta: kompas pro udržitelné stravování (2024) a průběžně organizujeme akce jako odborné diskuse, kulaté stoly, webináře apod. Začali jsme spolupráci s pestrou škálou mnoha organizací, institucí i nezávislých odborníků v oblasti ochrany životního prostředí - státní správou, NNO, akademiky, firmami… Jedním z našich cílů je přinášet do Česka expertízu a zkušenost globální i evropské sítě WWF. Chceme otevírat mezirezortní a mezioborové diskuse a zprostředkovávat řešení mezi různými typy aktérů. V Česku působí celá řada skvělých nevládních organizací, které mají za sebou obrovské množství práce v mnoha oblastech ochrany životního prostředí.

Udržitelné stravování a cíle WWF

WWF se zaměřuje i na oblast udržitelného stravování a jeho dopad na životní prostředí. Způsob stravování lidí a výroby potravin způsobuje téměř 70 procent úbytku biologické rozmanitosti na celém světě a vytváří 30 procent celosvětových emisí skleníkových plynů. Nynější stravovací návyky většinové populace mají negativní dopad nejenom na životní prostředí, ale i na zdraví jednotlivců. Češi konzumují v průměru trojnásobek doporučeného maximálního množství soli. Přibližně polovina populace uvádí, že nekonzumuje ani jednu porci ovoce nebo zeleniny denně. "Málokdo si uvědomuje, že když se bavíme o klimatické změně, tak většinou vypichujeme například energetiku, ale nejvýznamnějším faktorem, který má vliv, je způsob našeho stravování," uvedla vedoucího českého zastoupení WWF Lenka Fryčová.

Čtěte také: Svetový oceán a ekologie

Při vytváření stravovacích doporučení vycházela WWF z původně britského programu Livewell. Upravila ho ale tak, aby odpovídal středoevropským nutričním, geografickým, kulturním a tržním podmínkám. Model udržitelné stravy má za cíl ukázat, jak mohou změny stravovacích návyků přispět k dosažení závazků Pařížské dohody do roku 2030 a zároveň byl v souladu s národními nutričními doporučení. Navrhovaný jídelníček obsahuje vysoký podíl rostlinných bílkovin, menší množství masa, mléčných výrobků, vajec a ryb. Klade také důraz na celozrnné varianty a doporučuje minimalizovat příjem potravin s vysokým obsahem tuku, soli a cukru, stejně jako těch vysoce zpracovaných.

tags: #svetovy #fond #ochrany #prirody #co #to

Oblíbené příspěvky:

• Tipy na ubytování za Prahou
• Dobrodružství na ZŠ Zamoravi
• Zbavte se bílých červů v kompostu
• Vlastnosti a použití teaku
• Recyklace hliníku v ČR