Abychom mohli dobře pochopit všechna specifika, která se k jednotlivým fázím existence dřeva vážou, vytvořili jsme posloupnost procesu, zjednodušeně od semínka po recyklaci. V čem tedy spočívá složitost celého procesu? Krásným a vlastně úplně zásadním je hledisko času. Všimněte si naprosto rozdílné návratnosti investic a rozdílného rizika mezi vlastníky lesů a zpracovateli dřeva.
Semenářství a školkařství
V souvislosti s probíhajícími kalamitami v lesích a velkou potřebou obnovy lesa na vzniklých holých plochách vyvstává velká potřeba sadebního materiálu. Stejně tak probíhá změna druhové skladby lesů směrem k druhově pestrým lesům. Tato situace klade zvýšené nároky na zajištění sběru semenného materiálu v lesích a následně na výrobu a uskladnění osiva v Semenářském závodě lesů ČR v Týništi nad Orlicí.
V Semenářském závodě je tak potřeba inovovat stávající a zavádět nové technologie výroby osiva v celé škále druhů lesních dřevin. Zejména výroba osiva listnatých druhů dřevin vyžaduje celou řadu specifických činností, a to od zpracování semenné suroviny a předosevní přípravy vyrobeného osiva. Nedílnou součástí procesu zajištění dostatečného množství osiva pro napěstování odpovídajícího množství sadebního materiálu je uskladnění vyrobeného osiva.
Lesní dřeviny většinou neplodí každý rok a právě skladování osiva chlazením nebo mražením v boxech je zásadní pro překlenutí let neúrody. Lesníci obnovují druhově pestré lesy, které dávají předpoklad pěstování odolných a zdravých lesních porostů plnících všechny funkce lesa. V loňském roce jsme našim zákazníkům dodali osivo téměř čtyřiceti druhů lesních dřevin.
S nárůstem těžby v lesích stoupla i poptávka po sadebním materiálu pro jejich obnovu. Během posledních tří let se produkce lesních sazenic v ČR zdvojnásobila, ale k nasycení trhu zatím nedošlo. Tyto rychlé změny však nejsou dobré z hlediska zajišťování semen a pěstování sadebního materiálu. Trendem je využívat více druhů dřevin a tvořit při výsadbách směsi. To je náročné na přípravu sadebního materiálu, vlastní výsadbu i následné pěstování a ochranu mladých porostů.
Čtěte také: Sylva Hřebíčková o turistice
LESCUS Cetkovice, s. r. „Trendem je využívat více druhů dřevin a tvořit při výsadbách směsi. V naší produkci převládá tzv. krytokořenný sadební materiál. Díky moderním technologiím jsme schopni vypěstovat tyto sazenice za jedno až dvě vegetační období. Naše společnost produkuje sadební materiál, ale také realizuje přípravu ploch pro obnovu lesa, zajišťuje transport sazenic, jejich výsadbu a následnou péči o mladý les. Tím, co sázíte teď za dřeviny, do velké míry ovlivňujete dřevařský průmysl za 100 let. Vlastníci a správci lesa nyní požadují především širší nabídku druhů dřevin, ale jak již bylo zmíněno, bez dostatečného množství daného osiva ji není úplně možné naplnit. Ve výsadbách se teď objevuje nejčastěji buk, duby, smrk, borovice, javory, jedle, modřín, olše, douglaska a další listnáče.
Vlastníci lesa a zpracování kulatiny
Vlastníci lesa pracují se 100letým cyklem obnovy lesa. Pro tvorbu strategií zpracování dřeva je klíčová přeměna druhové skladby našich lesů ve prospěch listnatých dřevin, jako jsou buk a dub, a omezování smrku a borovice. Již dnes je jasné, že nabídka například smrkového dřeva bude v budoucnosti výrazně nižší. Oproti tomu podnikatelská část řeší aktuální potřeby a jejich investiční horizont je někde v rocích, maximálně v nízkých desítkách let.
V současné době se velká část vlastníků lesů potýká s kůrovcovou kalamitou, případně již řeší její důsledky. Celá řada majetků byla kalamitou postižena v takové míře, že prakticky přišly o smrk, což je hlavní ekonomická dřevina. Je potřeba si uvědomit, že příjmy z lesního majetku generuje dominantně prodej dříví. Nákladem ale není pouze výroba (těžba) dříví, ale celý řetězec pěstební činnosti. U nás je to například semenářství, práce ve školkách, zalesnění, oplocování, ožinování, nátěry a postřiky proti škodám hmyzem a zvěří, prořezávky a první probírky. Všechny tyto činnosti trvající přibližně 40 let jsou nákladovými položkami, které je potřeba krýt právě prodejem dříví z těžby. Kromě těchto přímých nákladů souvisejících s produkcí dříví jsou to například platy zaměstnanců, energie, náklady na techniku, opravy lesních cest a podobně.
Posledních několik let se těžby související s kůrovcem zvyšují, což znamená vyšší pracovní nároky pro všechny zaměstnance naší společnosti. S objemem těžeb samozřejmě narůstá i objem pěstební činnosti. Lesnický sektor prochází významnou revolucí. V současnosti se sází mnohem pestřejší skladba dřevin, než tomu bylo před sto lety. Očekávám, že v roce 2122 budou lesy mnohem pestřejší, a doufejme, že i odolnější. Na tuto situaci se bude muset zaměřit i dřevozpracující průmysl, který bude mnohem více diverzifikovaný podle aktuální nabídky sortimentů a dřevin. Už to nebude postaveno pouze na smrku.
Zpracování dřeva má za sebou několik úspěšných a svým způsobem výjimečných let. Momentální situace má spíše charakter očekávání, kterým směrem se vydá spotřeba a ceny výrobků ze dřeva. Zpracování dřeva patří mezi obory, kde potřebujete relativně vysoké vstupní investice a návratnost se v běžných obdobích pohybuje v horizontu šest až osm let. V důsledku pandemie došlo zcela nepochybně k růstu spotřeby dřeva a výrobků ze dřeva, lidé se vzhledem k omezení cestování a dalším protiepidemickým opatřením vrhli do oprav a rozšiřování svého bydlení. Tento nárůst spotřeby v loňském roce vedl ke skokovému zvýšení cen našich výrobků. Každá skoková změna je rizikem a přináší s sebou určitá ohrožení. Naštěstí byl loňský skokový nárůst cen kulatiny kompenzován silnou poptávkou po výrobcích a růstem i jejich cen.
Čtěte také: Jak recyklovat starý šicí stroj
Celý lesnicko-dřevařský sektor se vzpamatovává z kůrovcové kalamity, která ovlivňovala podnikatelskou situaci od roku 2015. Poslední roky jsou nadějí, že tato kalamita bude postupně ustupovat a snad budeme moci pracovat ve stabilnějším prostředí, než tomu bylo doposud. Zdravotní ochrana zaměstnanců a podnikatelských aktivit se stala prioritou. Příjemná, ekologicky potřebná, obnovitelná surovina, která má velkou budoucnost před sebou. Bohužel, jako konstrukční stavební materiál je dřevo podceňované, nedoceněné a částečně přehlížené. Nejvýznamnější podíl na této skutečnosti mají zastaralé normy.
Museli jsme přijmout řadu opatření ve výrobním procesu a naučit se zpracovávat významný kůrovcový podíl v dodávkách smrkové kulatiny. Zejména v počátku kůrovcové kalamity jsme v maximální míře využívali skladové a manipulační plochy v našich závodech ve Ždírci nad Doubravou a Plané u Mariánských Lázní, včetně tzv. mokrých skladů, které jsme zřídili a rozšířili.
Naše společnost nevyrábí ve svých evropských závodech jen konstrukční materiály ze dřeva, ale i jiné výrobky, u kterých jejich původ není na první pohled zřejmý. Může jít i o biochemikálie na bázi dřeva, jako jsou například terpentýn, různá maziva, průmyslová čistidla a rozpouštědla. Dále jsou to bioplasty a biopaliva. Nicméně vše, co produkujeme, je ze stromů, ze dřeva. Umíme využít všechny složky dřeva - celulózu či lignin. Dřevo je naše základní surovina a jednou z našich priorit je zachování lesního ekosystému, proto zpracováváme dřevo výhradně z ekologicky obhospodařovávaných lesů. Podporujeme trvale udržitelné lesnictví.
Recyklace dřeva v Kronospanu
Dřevo je les, dřevo je život, který nás obklopuje i po jeho vytěžení v lese a použití jako stavebního materiálu nebo materiálu pro výrobky ze dřeva. Zpracování odpadového dřeva a jeho udržení v dalším výrobním procesu není tolik zatěžující pro životní prostředí jako jeho spalování. Recyklace umožňuje dřevu další uplatnění a spojuje v sobě ekonomické i ekologické výhody. Ročně tím v Kronospanu zachráníme 0,6 milionu stromů, které mohou zůstat v lese. Patříme mezi průkopníky používání dřevěného recyklátu. Standardem je zpracování recyklátu do dřevotřískových desek, ale my hledáme další možnosti použití. Kronospan má dokonce patent na zpracování recyklátu do OSB desek. Další výhodu lokálního zpracování recyklátu pocítí veřejnost po roce 2030, kdy začne v České republice platit zákaz ukládání odpadového dřeva na skládkách. V Německu a Rakousku to už dávno platí.
Sledujeme světové trendy a aktuálně je to právě dřevěná recyklace. Podílíme se na nastavení pravidel pro třídění odpadů u odpadářských firem a pomáháme sběrným dvorům, které provozují obce a města. Jsou to naši důležití partneři. Spolupracujeme s Vysokou školou báňskou, která pro nás zpracovala analýzu, ze které vyplynuly podmínky pro skladování dřevěného recyklátu. Česká zemědělská univerzita v Praze zase zpracovala studii o vlivu využívání dřevěného recyklátu na životní prostředí.
Čtěte také: Zodpovědný přístup k recyklaci kávových kapslí
V Kronospanu pracuje více než sedm set zaměstnanců a přes devadesát procent jsou to zaměstnanci kmenoví a řada z nich je z Jihlavy a blízkého okolí. Jsme spoluzakladatelé Nadace dřevo pro život a pořádáme vzdělávací programy pro žáky a studenty v Kraji Vysočina s názvem Lesní pedagogika a Do lesa s lesníkem.
V jihlavském Kronospanu se již od roku 2006 vyrábí dřevotřískové desky s podílem dřevěného recyklátu. V roce 2022 byla spuštěna technologie pro použití dřevěného recyklátu také v OSB deskách, tzv. OSB nové generace. Dáváme dřevu nový život. Z dřevěného recyklátu vyrábíme v Kronospanu velkoplošné dřevěné desky pro výrobu nábytku i pro široké využití ve stavebnictví a dalších odvětví. Ročně tak uspoříme neuvěřitelné tři miliony tun oxidu uhličitého a zachráníme 900 tisíc stromů, které nemusí být pokáceny.
Třídění dřeva je však ve srovnání s ostatním odpadem teprve na začátku. Tedy alespoň v České republice. Dřevo je přitom materiál, který se dá velmi efektivně vytřídit a zpětně využít při dalším zpracování. Právě proto se ve vyspělých zemích stalo důležitým trendem zpracování odpadního dřeva a jeho následné využití jako suroviny pro nové výrobky. Mezi první české zpracovatele odpadního dřeva a průkopníky v této oblasti patří právě jihlavský Kronospan.
Zatímco například Belgie recykluje dřevo už patnáct let a přibližně stejně dlouhou dobu platí v Německu zákaz ukládání dřevěného odpadu na skládkách, Česká republika v této oblasti zatím zaostává. Již v roce 2010 zde vyprodukovali přes 4,3 milionů tun odpadního dřeva a z tohoto množství rovných 74 % opětovně použili. V Česku budou platit stejné postupy pravděpodobně až v roce 2030. Začali jsme budovat výkupní sklady po celé České republice a učíme firmy správně třídit dřevěný odpad a také správně odebírat recyklát ze sběrných dvorů, které provozují obce a města. Naším záměrem je trvale navyšovat využití dřevěných odpadů a tomu podřizujeme naše nové investice.
Odpadové dřevo neboli mrtvé dřevo, které dosloužilo, a nehodí se už k jinému účelu, můžeme snadno vytřídit a zachránit pro další využití. Týká se to například starého nábytku, palet, beden a jiných obalů, ale také jakýchkoliv zbytků z truhlářských dílen apod. Zatím ještě jsme nuceni část recyklátu dovážet ze zahraničí. Dovozy recyklátu se však postupně snižují díky tomu, jak se zlepšuje informovanost o sběru a třídění v Česku. Pomohou nám také připravované zákony. Poplatky za ukládání využitelných odpadů se začnou radikálně navyšovat a od roku 2030 nebude možné odvézt na skládku bedny, starý nábytek či nepotřebná prkna a trámy.
Český dřevěný recyklát skladujeme pod přísným dohledem. Nechali jsme si odborníky z Vysoké školy báňské zpracovat důkladnou analýzu s cílem předejít do budoucna požárům a jiným haváriím. V Kronospanu uplatňujeme třístupňovou kontrolu. Každá jednotlivá zásilka ze zahraničí podléhá kontrole úřadů v zemi původu a navíc musí být povolena Ministerstvem životního prostředí ČR. V Kronospanu recyklát znovu kontrolujeme. Pokud kvalita neodpovídá, zásilku vracíme zpět.
Stromy pohlcují oxid uhličitý (CO). Uhlík je ve dřevě uložen a kyslík uniká do atmosféry. Důležité je, že uhlík zůstává ve dřevě uložen i tehdy, je-li strom použit například k výrobě stolu, u kterého právě sedíte. Ve chvíli, kdy stůl doslouží, může být recyklován do nového výrobku. Čím déle se tedy dřevo používá a recykluje, tím déle váže oxid uhličitý, který se tak nedostává do atmosféry. Mnozí z nás dnes vědomě řídí svoji činnost s cílem zanechat za sebou co nejmenší „uhlíkovou stopu“.
Zpracování recyklátu je v současné době jedním z hlavních způsobů jak snižovat budoucí zátěž na životní prostředí. Kronospan je dlouhodobě vnímán jako společnost, která na recyklaci klade velký důraz. V rámci České republiky je jihlavský závod dokonce průkopníkem ve využívání dřevního recyklátu při výrobě dřevotřískových desek, ke kterému přistoupil již v roce 2006. Technologie umožňující zpracování recyklovaného dřeva patří mezi nejvýznamnější investice společnosti KRONOSPAN OSB, spol. s r.o., její celková výše je 70 mil. EUR. Nově instalovaná technologie umožňuje zpracování recyklovaného dřeva při výrobě OSB desek a nahradí tak až 50 % rostlého dřeva. V rámci této investice byla realizována opatření vedoucí ke snížení prašnosti, snížení hlukové zátěže, úspoře tepelné energie, snížení dopravy a snížení spotřeby vody.
Doposud Kronospan použitím recyklovaného dřeva při výrobě dřevotřískových desek ušetřil ročně 2 miliony tun CO2, a zachránil tak 600 tisíc stromů. Společnost Kronospan chce do budoucna dále rozvíjet aktivity spojené se zpracováním odpadního dřeva a jako strategický partner pomáhat při plnění cílů evropských odpadových směrnic. Jihlavský Kronospan je jeden z nejmodernějších závodů na výrobu plošných materiálů na bázi dřeva v Evropě. Od roku 2006 vyrábí dřevotřískové desky z dřevěného recyklátu, čímž ročně ušetří více jak půl milionu stromů.
Nový zákon o odpadech
Od 1. ledna 2021 platí v České republice nový zákon o odpadech, který významným způsobem změní odpadové hospodářství obcí a firem. Česká legislativa tak reaguje na evropský balíček oběhového hospodářství, který vnímá odpady především jako zdroje surovin. V současné době se řeší především recyklace plastů, papíru, skla nebo kovových odpadů, ale významnou složkou komunálního odpadu je rovněž odpadní dřevo, které lze také úspěšně separovat a efektivně využívat při následném zpracování.
Podle nové legislativy mohou obce získat takzvanou třídicí slevu, která je vlastně určitou kompenzací za postupné, zato výrazné navyšování skládkového poplatku. Jedním z cílů nového zákona o odpadech je omezit množství odpadů ukládaných na skládkách a naopak maximálně využívat recyklaci. Díky recyklaci může dřevěný odpad sloužit dál. Kromě finanční výhodnosti separace této složky může být motivací i ekologický přínos.
V tomto trendu chceme pokračovat, protože se domníváme, že jde o jedinou možnou cestu trvale udržitelného rozvoje zpracování dřeva šetrného k životnímu prostředí. Pokud odpadní dřevo splňuje kvalitativní požadavky, odebíráme recyklát přednostně ze sběrných dvorů v našem regionu, protože jsme součástí Kraje Vysočina. Díky moderním technologiím jsme schopni zpracovávat vytříděný dřevěný odpad, jehož objem se bude s novým zákonem o odpadech rychle navyšovat, nyní je řada na obcích, aby prováděly důsledný sběr odpadního dřeva a přesunuly alespoň část odpadů do recyklace.
tags: #sylva #recyklace #dřeva
Oblíbené příspěvky:
Kontakt
Zelaná Hrebová, z.s.
[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000
Bc. Jana Veclavaková, DiS.
tel. 774 454 466
[email protected]
Jaena Batelk, MBA
tel. 733 595 725
[email protected]