Kompostér je udržitelný a praktický pomocník, který by neměl chybět v žádné zahradě. Slouží jako ekologický způsob, jak přeměnit organický odpad na kvalitní hnojivo. Kuchyně produkuje až 40 % odpadu, který lze efektivně využít. Hotové kompostéry jsou dostupné v různých velikostech a cenových relacích, ale s trochou úsilí si můžete vyrobit vlastní kompostér s minimálními náklady.
Než začnete stavět kompostér, je důležité vybrat vhodné místo. Ideální je polostín, který pomáhá udržet optimální vlhkost kompostu. Místo by mělo být rovné a chráněné před silným větrem a deštěm. Důležité je také zajistit, aby byl kompostér v kontaktu s přirozenou zahradní půdou.
Pokud chcete, aby kompostér nebyl příliš nápadný, můžete ho umístit za keře, živý plot nebo zahradní domek. Pro udržení vlhkosti je vhodné kompostér zakrýt například bambusovou nebo rákosovou rohoží.
Postavit dřevěný kompostér je poměrně jednoduché. Stačí k tomu kousek místa, pár hodin práce a trochu dřeva. Ze všeho nejdřív si vyberte místo, kde kompostér bude. Nemělo by být příliš vlhké a zároveň na něj nesmí moc svítit. Zároveň myslete na to, že ke kompostéru budete potřebovat pohodlný přístup.
Potom si připravte stavební pomůcky. Naměřte si požadované rozestupy a zatlučte do země čtyři delší hranoly. Nezapomeňte přitom spodní část kůlů předem naimpregnovat. Poté vezměte kladivo nebo aku šroubovák a hřebíky či vruty a na třech stranách připevněte prkna na hranoly. Prkna by přitom neměla přes sloupky přečnívat. Zároveň mezi nimi zachovávejte vždy stejný rozestup. Kompostér tak bude lépe vypadat a kompost se bude správně provzdušňovat.
Čtěte také: Odkud pochází SF6?
Poté vyrobte přední stěnu. Nezapomeňte přitom, že musí jít otvírat, abyste se pohodlně dostali k připravenému kompostu. Dejte je od sebe tak daleko, aby zapadly mezi sloupky na volné straně kompostéru, a poté mezi ně přibijte zbývající prkna. Ta by tentokrát přečnívat měla. Přední stěnu pak ke kompostéru přidělejte pomocí pevné šňůry. K bočním stěnám ji přivažte na čtyřech místech. Bude tak dobře držet a zároveň ji později snadno sundáte.
Kompostér si můžete různě vylepšit. Pokud máte doma staré palety, můžete si udělat kompostér i z nich. Také si můžete zajistit jednodušší a pohodlnější přístup ke kompostu. Stačí přední stěnu připevnit pomocí otočných závěsů. A když máte na zahradě dostatek místa, vyplatí se připravit si rovnou tři kompostéry.
Abyste měli kvalitní kompost, musíte se o něj také správně starat. V první řadě to znamená dávat do něj jen věci, které tam opravdu patří. Pamatujte, že do kompostéru byste vždy měli dávat co nejpestřejší směs. Odumřelé části rostlin, posekanou trávu nebo zbytky z domácnosti dejte na kompost. Snížíte množství vyhozeného odpadu a získáte perfektní materiál pro záhony.
Na kompost dáváme veškerý kuchyňský odpad, ale jen syrový, žádné vařené jídlo. A potom veškerý odpad ze zahrady, kromě napadených částí rostlin (např. Slupky aj. Tráva obsahuje velké množství dusíku.
Při výběru kompostéru se zamyslete, jaké druhy odpadu hodláte na kompostér ukládat a kolik takového odpadu vygenerujete.
Čtěte také: Jak kompostovat ruličky od toaletního papíru
Existují dva základní typy kompostérů: otevřené a uzavřené. Každý z nich má své výhody a nevýhody.
Při vrstvení materiálu se řiďte základním pravidlem: na jeden díl dusíkaté složky („zelený materiál“) připadají dva až tři díly uhlíkaté složky („hnědý“ materiál). Do spodní části kompostu umístěte nejprve „hnědý“ materiál - do výše patnácti až pětadvaceti centimetrů. Jako další přidejte vrstvu „zeleného“ materiálu o výšce šest až sedm centimetrů.
Kompostovací procesy můžete urychlit. Pokud jste kompost založili správně, rozkladné procesy začínají téměř okamžitě.
Odpad vrstvěte v kompostéru nebo na kompostovací hromadě postupně. Udržujte kompost dostatečně vlhký. V ideálním případě by přibližně 70 % pórů mělo být zaplněno vodou.
O tom, zda je kompost dostatečně vlhký, se přesvědčíte jednoduše: vezmete do dlaně asi 10centimetrovou vrstvu kompostu, sevřete jí v pěst a po chvíli stisk uvolněte. Pokud se materiál drolí nebo z něj vůbec nevytéká voda, kompost prolijte. Pokud vám voda skrze prsty crčí proudem, kompost je přemokřený.
Čtěte také: Kompostování krok za krokem
Kompost pravidelně přehazujte. Ideální je, zejména v začátcích, přehazovat kompost co dva až čtyři týdny. Později alespoň jednou za čtvrt roku.
Pro kompostování v domácnosti se nejvíce hodí tzv. vermikompostér - což je kompostér, ve kterém odvádějí svoji úlohu žížaly. Ty mohou být speciálně vyšlechtěné (kupované), postačí ale i obyčejné, které snadno naleznete v přírodě. I když to zní možná divně, nemusíte mít obavy umístit kompostovací nádobu se žížalami k ruce - například do kuchyně.
Základní materiál (např. spodní kyblík slouží k zachytávání „žížalího čaje“ neboli tekutého hnojiva. Tento kýbl bez víka zůstává zachován a nepotřebuje žádné úpravy. Po celé ploše dna druhého kýble vyvrtáme malé dírky (tak malé, aby jimi nepropadaly žížaly). Těmito dírami bude prokapávat tekutina do spodního kýble. Obě nádoby sestavíme do sebe - do spodního kýble zasuneme ten děravý, do kterého budeme vkládat organický odpad.
První plnění: na dno děrované nádoby rozprostřeme navlhčené útržky novin (nevoskovaných) či pilin. Přidáme vrstvu ideálně již hotového kompostu (zeptejte se babičky) nebo spodní tlející směs listí a hlíny z lesa. Jakmile máme nádobu plnou zpracovaného odpadu, přidáme nahoru třetí kýbl, do kterého uděláme o něco větší díry (i do boku). Jakmile začnou žížaly toužit po další potravě, protáhnou se otvory ve dnu třetího kyblíku a započnou zpracovávat další odpad, který jim nachystáte stejně, jako poprvé.
Do kompostu se dostanou spolu s odpady, ornicí nebo se zahradní půdou, v níž se vyskytují. Jedním ze způsobů intenzifikace humifikace odpadů v kompostu je očkování kompostu už při jeho zakládání větším množstvím těchto mikroorganismů. Nutně potřebují i minerály, nejdůležitější jsou fosfor a dusík.
Aby proces humifikace organických odpadů probíhal co nejlépe a nejrychleji, je důležité, aby poměr uhlíku a dusíku (C : N) v kompostované směsi byl co nejužší, tedy nejlépe 10 : 1, ale tolerovaný je i poměr 20 : 1, případně až 30 : 1. Dostatek dusíku totiž zajistí i dostatečnou tvorbu humusu.
V kompostu se nacházejí aerobní mikroorganismy, které potřebují pro svůj život vzduch, a anaerobní mikroorganismy, které ho nepotřebují a vytvářejí nekvalitní a zapáchající kompost, a jsou tedy nežádoucí.
Nejrychlejší proces rozkladu v kompostu naběhne, když ho zakládáme při vnější teplotě 20 až 25 °C. Optimální teplota vhodná pro většinu přítomných mikroorganismů je 35 až 40 °C. Zvýšením teploty se rozkladné procesy urychlují, ale při překročení teploty 65 °C množství humusu klesá a má horší vlastnosti.
V kompostové směsi se snažíme dodržet optimální poměr C : N a současně směs složit z co nejpestřejší sestavy odpadů, pak je i kompost kvalitnější a kompostování probíhá rychle. Je-li uhlíku více, produkce bílkovin v mikroorganismech probíhá nedostatečně, málo se množí, a tedy i kompost pomaleji zraje a je méně kvalitní.
Domácí kompostový čaj je čistě přírodní „krmivo“ pro rostliny, kterému se mezi pěstiteli říká také tekuté zlato. Kompostový čaj vyrobíte snadno jen ze dvou jednoduchých ingrediencí (kompost a voda) a podpoří růst nejen okrasných rostlin a zeleniny, ale také keřů a stromů.
Kompostový čaj funguje dvojím způsobem. Potřebujete 20 litrovou nádobu, vodu, cedník, míchací hůlku a několik lopatek hotového kompostu. Pokud nemáte vlastní, použijte koupený, pak naplňte nádobu vodou tak, aby sahala asi 2 centimetry od vrchu nádoby. Kompost několikrát denně promíchejte, abyste pomohli vniknutí živinám do vody a zároveň přidali kyslík. Pokračujte v míchání několikrát denně během pěti dnů. Po pěti dnech bude směs vody a kompostu připravena k použití. Potom kompostovou směs jednoduše přeceďte pomocí cedidla. Použitý kompost hoďte zpět k ostatnímu kompostu a promíchejte, tekutinu si uložte jako hotový kompostový čaj.
Kompostový čaj je výborný pro podporu zdraví a růstu rostlin v nádobách a v závěsných košících. Stačí je během aktivního růstu zalít čajem každých 5 až 7 dní. Toto domácí hnojivo je perfektním přírodním hnojivem i pro zeleninové rostliny. Na osázené sazenice jej aplikujte každé dva týdny. „Čajem“ můžete také jemně porosit i listy rostlin nebo je postříkejte z nádoby s rozprašovačem. Kromě zeleninových a kontejnerových rostlin je kompostový čaj skvělou posilou také pro jednoleté okrasné záhony a trvalky.
tags: #syrový #kompost #záhon #výroba