Systém ochrany přírody a jeho limitní vztahy v České republice

Účelem zákona ze dne 19. je za účasti příslušných krajů, obcí, vlastníků a správců pozemků přispět k udržení a obnově přírodní rovnováhy v krajině, k ochraně rozmanitostí forem života, přírodních hodnot a krás, k šetrnému hospodaření s přírodními zdroji a vytvořit v souladu s právem Evropských společenství v České republice soustavu Natura 2000.

Ochrana planě rostoucích rostlin a volně žijících živočichů (tzv. obecná ochrana) i vybraných, ohrožených a vzácných druhů (zvláštní druhová ochrana) byla ve své době relativně moderním způsobem nastavena zákonem č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK), byť z části vycházela z předchozí úpravy v zák. č. 40/1956 Sb. Na zákonnou ochranu navazovalo stanovení seznamu ZCHD, který je součástí vyhlášky č. 395/1992 Sb. (příloha č. II a III) a aktuálně čítá 846 taxonů. Principy druhové ochrany stanovené zákonem ani seznam ZCHD se za více než 25 let významněji nezměnily.

V rámci ZOPK bylo, přes řadu dílčích změn, zásadní pouze doplnění ustanovení souvisejících s transpozicí evropských předpisů v oblasti ochrany přírody v roce 2004 - zakotvení obecné ochrany ptáků a úpravy ustanovení týkajících se ZCHD. Ze stejných důvodů byl upraven také seznam ZCHD v roce 2005, resp. 2006 (novelizační vyhláška č. 175/2006 Sb.). Poslední změnou pak bylo vyřazení kormorána velkého ze seznamu ZCHD, ke kterému došlo v roce 2013. Přesto nebo právě proto existuje již dlouho snaha aktualizovat seznam ZCHD tak, aby reflektoval změny, k nimž z hlediska stavu jednotlivých druhů i celkového poznání dochází.

První kroky ve vztahu k aktualizaci seznamu ZCHD začaly okolo roku 2000 spolu s přípravou ČR na vstup do EU a analýzou nezbytných transpozičních změn v návaznosti na předpisy EU v oblasti ochrany přírody, tedy směrnici 92/43/EHS „o stanovištích“ a směrnici 79/409/EHS „o ptácích“.

Druhová ochrana v České republice je tradičně založena převážně na ochraně jedinců a na ochraně omezených výskytů v chráněných územích. Dlouhodobou existenci většiny ohrožených druhů nelze pouze s využitím soustavy chráněných území zajistit a ochrana jedinců těchto druhů na ostatním území není efektivním nástrojem k zajištění dlouhodobé existence druhů v naší krajině.

Čtěte také: Územní plánování a ÚSES

Mnoho let trvají snahy o legislativní změny a posun směrem k biotopové ochraně, opakovaně se tento úkol objevuje v různých koncepcích a strategiích, naposledy v aktualizované Strategii ochrany biodiverzity (2016). Potřebná legislativní změna v druhové ochraně však bude ještě dlouhá cesta. Proto je potřebné účinně využívat i nástroje obecné ochrany přírody, nastavení pozitivně stimulujících ekonomických nástrojů (především v rámci společné zemědělské politiky) a nástroje určující využití krajiny.

Ochrana přírody a územní plánování

Ochrana přírody a krajiny se podle zákona o ochraně přírody a krajiny (dále jen ZOPK) zajišťuje mj. spoluúčastí v procesu územního plánování. Návazně zákon o územním plánování a stavebním řádu (dál jen SZ) definuje mezi úkoly územního plánování také zjišťování a posuzování přírodních hodnot území a stanovování koncepce rozvoje území s ohledem na tyto rozpoznané hodnoty.

Mezi důležité nástroje územního plánování patří územně analytické podklady (dále jen ÚAP). SZ stanoví, že ÚAP obsahují zjištění a vyhodnocení stavu a vývoje území, jeho hodnot, omezení změn v území z důvodu ochrany veřejných zájmů vyplývajících z právních předpisů nebo stanovených na základě zvláštních právních předpisů nebo vyplývajících z vlastností území, tedy tzv. limity využití území. Limity jsou vlastně hranicí (překážkou) pro využití území, a to hranicí relativně nepřekročitelnou, resp. překročitelnou postupem stanoveným příslušnou legislativou. K nejčastějším příčinám pro omezení využití území patří právě potřeba ochrany přírody a krajiny.

SZ určuje, kdo je poskytovatelem ÚAP, v jakém rozsahu a v jaké formě je povinen pořizovateli tyto údaje o území poskytnout. Z hlediska ochrany biotopů ohrožených druhů má význam skupina jevů ÚAP obsahující limity vyplývající z územní ochrany přírody, dále limity dané potřebami obecné ochrany přírody (zejména územní systém ekologické stability a významné krajinné prvky).

Chráněná území

Chráněná území patří mezi sledované jevy ÚAP ve všech kategoriích: CHKO a NP, maloplošná zvláště chráněná území, smluvně chráněná území, evropsky významné lokality, ptačí oblasti. Jejich poskytovatelem je AOPK ČR pro celé území České republiky. Ochrana biotopů v chráněných územích je v územním plánování většinou dostatečně zajištěná, protože se jedná o tzv. limity typu „B“ či „C“ vyjadřující příkazy či zákazy nebo předběžné správní podmínky pro návrh využití v územně plánovací dokumentaci. Samozřejmě vždy záleží na příslušném orgánu ochrany přírody (dále jen OOP), jak fundovaně se zhostí posouzení jednotlivých situací a potřebu druhové ochrany ve vymezeném území zohlední.

Čtěte také: Jak funguje nový systém?

Limity vyplývající z obecné ochrany přírody

Pro ochranu biotopů ohrožených druhů je podstatný především územní systém ekologické stability (jev ÚAP č. 21), významné krajinné prvky (č. 23a) a přechodně chráněné plochy (č. 24), s menším významem i některé ostatní, např. přírodní parky (č. 30). Podle ZOPK vymezení systému ekologické stability, zajišťujícího mj. uchování a reprodukci přírodního bohatství, stanoví a jeho hodnocení provádějí orgány územního plánování a OOP. Prováděcí vyhláška ZOPK zároveň dává povinnost OOP průběžně vyhodnocovat úroveň biodiverzity systému ekologické stability a navrhovat případné úpravy vymezení při zjištěných nedostatcích jeho funkčnosti.

Územní systém ekologické stability (dále jen ÚSES) by měl být při ochraně druhů mnohem cíleněji využíván, než je tomu v současnosti. Jestliže má zajišťovat uchování a reprodukci přírodního bohatství, vzájemné propojení přírodních i pozměněných ekosystémů, pak by měl sloužit nejen jako jedinečný nástroj k podpoře zdravé přírody a krajiny, ale také pro řešení problému fragmentace populací a společenstev. Koncepce ÚSES byla před téměř půlstoletím postavena na tehdy uplatňovaném principu zvyšování ekologické stability zaváděním ekologicky stabilních prvků do člověkem ovlivněné a výrazně pozměněné krajiny.

Dalším nástrojem podstatným pro ochranu ohrožených druhů jsou významné krajinné prvky (dále jen VKP). Připomeňme, že podle ZOPK jsou jimi všechny lesy, toky a jejich nivy, jezera, rybníky a rašeliniště. VKP jsou chráněny před poškozováním a ničením, souhlasu OOP podléhají veškeré činnosti, při kterých by mohlo dojít k ohrožení či oslabení jejich ekologicko-stabilizační funkce. I když pro uplatňování ochrany VKP i po více než čtvrtstoletí jejich legislativního ukotvení chybí zákonem předpokládaný prováděcí předpis, patří k nejdůležitějším nástrojům ochrany přírody. VKP totiž tvoří plošně nejvýznamnější část ekologické sítě v ČR, VKP prohlášené zákonem zaujímají v České republice plochu přes 30 000 km2.

Biotopy zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů

Mezi sledované jevy v rámci poskytovaných ÚAP patří i lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev č. 36). Poskytovatel tohoto ÚAP je též AOPK ČR. Dosud nebyla zpracována metodika výběru těchto druhů, a proto byly poskytovány pouze lokality druhů, pro něž jsou schváleny záchranné programy. V roce 2017 AOPK ČR metodiku výběru druhů dokončila a tato byla schválena Ministerstvem životního prostředí (dále jen MŽP).

Lokality výskytu zvláště chráněných druhů rostlin a živočichů s národním významem (jev UAP č. 36) jsou tvořeny biotopy předmětných druhů. Pojetí biotopu, a tedy i typ zákresu, je u každého druhu individuální. Limit pro využití území (pro potřeby územního plánování) v těchto lokalitách lze vyjádřit takto: Je zakázáno poškozovat (měnit) biotop zvláště chráněných druhů a jinak škodlivě zasahovat do jejich přirozeného vývoje.

Čtěte také: Redukce emisí u Citroen C3

Ochrana krajinného rázu

Ochrana krajinného rázu je zajišťována již na úrovni územně plánovací dokumentace (zásady územního rozvoje kraje, územní plán obce, územní plán s prvky regulačního plánu, regulační plán) včetně fáze územně plánovacích podkladů (např. územní studie) a územně analytických podkladů. Za účelem ochrany krajinného rázu jsou vyhlašovány chráněné krajinné oblasti a přírodní parky. Agentura ochrany přírody a krajiny České republiky pořizuje od roku 1995 pro území chráněných krajinných oblastí preventivní hodnocení krajinného rázu - jako cenný nástroj ochrany krajinného rázu, který je důležitým zdrojem informací v rámci územního plánování i rozhodování o konkrétních záměrech. Preventivní hodnocení krajinného rázu je k dispozici na regionálních pracovištích, jednotlivých správách CHKO, v knihovně AOPK ČR a také na webu AOPK ČR.

Bez závazného stanoviska AOPK ČR nelze na území chráněných krajinných oblastí učinit ohlášení stavby, vydat územní rozhodnutí, územní souhlas, stavební povolení, rozhodnutí o změně užívání stavby, kolaudační souhlas, je-li spojen se změnou stavby, povolení k odstranění stavby či k provedení terénních úprav podle stavebního zákona, povolení k nakládání s vodami a k vodním dílům, povolení k některým činnostem či udělit souhlas podle vodního zákona.

Vždy však platí, že stavby musí respektovat krajinný ráz (viz výše ochrana krajinného rázu podle § 12 zákona o ochraně přírody a krajiny, který platí pro celé území České republiky).

Legislativní rámec

• l) prevencí a regulací zavlékání nebo vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů rostlin a živočichů (dále jen „invazní nepůvodní druh“) do krajiny v návaznosti na nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 1143/2014 ze dne 22. října 2014 o prevenci a regulaci zavlékání či vysazování a šíření invazních nepůvodních druhů (dále jen „nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č.
• m) stanovením podmínek používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře v návaznosti na nařízení Rady (ES) č. 708/2007 ze dne 11. června 2007 o používání cizích a místně se nevyskytujících druhů v akvakultuře, v platném znění, (dále jen „nařízení Rady (ES) č.
• a) územní systém ekologické stability krajiny (dále jen "systém ekologické stability") je vzájemně propojený soubor přirozených i pozměněných, avšak přírodě blízkých ekosystémů, které udržují přírodní rovnováhu.
• b) významný krajinný prvek jako ekologicky, geomorfologicky nebo esteticky hodnotná část krajiny utváří její typický vzhled nebo přispívá k udržení její stability.
• Významnými krajinnými prvky jsou lesy, rašeliniště, vodní toky, rybníky, jezera, údolní nivy.
• Dále jsou jimi jiné části krajiny, které zaregistruje podle § 6 orgán ochrany přírody jako významný krajinný prvek, zejména mokřady, stepní trávníky, remízy, meze, trvalé travní plochy, naleziště nerostů a zkamenělin, umělé i přirozené skalní útvary, výchozy a odkryvy a území, na nichž probíhá přírodě blízká obnova těžbou narušeného území podle plánu nebo dokumentace uvedených v § 4 odst. 6.
• c) planě rostoucí rostlina (dále jen "rostlina") je jedinec nebo kolonie rostliných druhů včetně hub, jejichž populace se udržují v přírodě samovolně.
• d) volně žijící živočich (dále jen „živočich“) je jedinec živočišného druhu, jehož populace se udržují v přírodě samovolně, a to včetně jedince odchovaného v lidské péči vypuštěného v souladu s právními předpisy do přírody.
• Živočichem se rozumí všechna vývojová stadia daného jedince.
• k) biotop je soubor veškerých neživých a živých činitelů, které ve vzájemném působení vytvářejí životní prostředí určitého jedince, druhu, populace, společenstva.
• q) evropsky významná lokalita je lokalita vyžadující zvláštní územní ochranu a splňující podmínky podle § 45a odst. 1.
• r) Natura 2000 je celistvá evropská soustava území se stanoveným stupněm ochrany, která umožňuje zachovat typy evropských stanovišť a stanoviště evropsky významných druhů v jejich přirozeném areálu rozšíření ve stavu příznivém z hlediska ochrany nebo popřípadě umožní tento stav obnovit.

tags: #systém #ochrany #přírody #a #jeho #limitní

Oblíbené příspěvky:

• Citroën Berlingo a ekodaň
• Čištění půdy od chlorovaných uhlovodíků
• Snížení emisí NOx: Přehled metod
• RAD Školy v Přírodě: Vodní dobrodružství
• Krásy přírody u Prachatic