Krásy Tádžikistánu: Příroda, Pamír a zajímavosti

Krásné hory, divoká příroda, historie země, místní kultura a neskutečná pohostinnost domorodců, to všechno jsou důvody, proč se do Tádžikistánu vydat. Pokud vyhledáváte dobrodružství, je Tádžikistán země pro vás. Počítejte s tím, že ne vždy půjde všechno jako po másle, ale o to víc pak bude na co vzpomínat.

Tádžikistán, oficiálně Republika Tádžikistán, je středoasijskou zemí ležící na rozmezí Pamíru a Tien-šanu. Země má vysokohorský reliéf, polovina území Tádžikistánu leží v nadmořské výšce vyšší než 3 000 metrů, pouze 7% povrchu leží pod 1 000 metrů. Území Tádžikistánu pokrývají převážně hory a asi polovina země leží v nadmořské výšce kolem 3 000 metrů. m. Zemědělsky využíváno je jen 7 % půdy. Země je ohrožována také častými zemětřeseními.

Místní obyvatelé jsou obvykle velmi pohostinní, mnozí dbají na islámské tradice a je vhodné tyto tradice respektovat. S pohostinností vůči cizincům se setkáte zejména ve vesnicích, kde pozvání na čaj nebo na menší jídlo je téměř povinností. Tádžikové jsou indoárijského původu, i když většina okolních etnik je původu mongolského. Obyvatelé jsou převážně muslimští sunnité. Tádžikistán je islámská země a musí se respektovat místní zvyklosti.

Tádžikistán si uchovává prvky perského dědictví a pyšní se za starých časů nejvlivnější obchodní cestou „hedvábnou stezkou“. Ve starověku patřilo území k sousedním říším (Perské, Arabské, Mongolské). V 16. století tu však získal nadvládu Bucharský chanát. Od poloviny 19. století začalo připojování k Rusku. Na konci dvacátých let 20. století vznikla Tádžická SSR v rámci SSSR, v roce 1991 byla vyhlášena nezávislost Tádžikistánu a země se stala jedním za zakládajících členů SNS.

Cestování a víza

Pro cesty do Tádžikistánu potřebují občané ČR vízum. Od ledna 2017 zavedl Tádžikistán nový způsob vyřizování víz on-line. Jednovstupá turistická a obchodní víza stojí 50 USD. Platnost víza je 90 dnů od vystavení s dobou pobytu maximálně 45 dnů od vstupu do země. Pozor: Pro vstup do oblasti Horního Badachšánu (Gorno-Badachšan Avtonomnaja Oblast, GBAO) je zapotřebí zvláštního povolení, o které je možno zažádat společně s vízem.

Čtěte také: Proč je příroda největší luxus?

Kultura a tradice

Tádžikistán je země se starodávnou kulturou a tradicemi. Kultura Tádžiků je velmi svébytná a unikátní. V jejich životě hraje významnou roli hudba a tanec. Tádžikistán je proslaven i svou velmi starodávnou architekturou. Tádžikové se považují za nositele a ochránce mnohaletých tradic, spojených s kulturou celého perského impéria. Úředním jazykem je tádžičtina. Řada obyvatel ovládá také ruštinu, mladší generace však již mnohem méně a mimo města prakticky vůbec.

Bezpečnostní situace

Jakkoli je celková bezpečnostní situace v Tádžikistánu nyní stabilizovaná, nelze vyloučit pronikání extremistických skupin, jejichž činnost je spojena s obchodem s narkotiky, z Afghánistánu na tádžické území. V posledních dvou letech si střety bezpečnostních složek s těmito skupinami vyžádaly více než 100 obětí na životech. V příhraničních oblastech u hranic s Afghánistánem, Uzbekistánem a Kyrgyzstánem důrazně doporučujeme nesjíždět z cesty, protože tyto oblasti jsou mimo silnice zaminovány a ne všechna minová pole jsou označena.

Geografie a příroda

Celý východ a jihovýchod země zaujímá pohoří Pamír (nejvyšší hora Ismoili Somoni, 7 495 m), v nejvyšších oblastech pohoří leží ledovce. Západní směrem navazují na Pamír Zaalajský hřbet (7 134 m) a Zeravšanské pohoří (nad ním je ještě Kuraminský hřbet, západní výběžek pohoří Tjan-šan, 3 769 m). Tyto pohoří rozdělují západní část země na níže položené údolní oblasti severozápadu a jihozápadu. Na severozápadě v oblasti Ferganské doliny se nachází Kajrakkumská přehradní nádrž (513 km2). Na jihozápadě se rozkládají údolní nížiny Zeravšan a Vachše. Nad 2 400 metrů se vyskytují stepi a horské louky. V Tádžikistánu se rozkládá ledovec Fedčenko, který je se svými 70 km jedním z nejdelších ledovců na světě. V zemi najdeme také suché stepi a polopouště.

Dušanbe

Hlavní město Tádžikistánu Dušambe je příjemné město s hlavní třídou Rudaki, která spojuje nádraží v jižní a severní části města. Všechny důležité budovy a instituce se nachází podél této třídy. V okolí Rudaki najdete hlavní mešitu, synagogu z konce 19. století, pravoslavný chrám a nebo třeba budovu opery. Dušanbe je moderní město. S výjimkou své centrální části jsou budovy ve městě převážně nízké, v oblasti totiž hrozí zemětřesení. Ve městě převažují široké rovné ulice, které lemují aleje stromů. Mezi nejzajímavější místa patří hlavní ešita, vedle níž stojí synagoga postavená v 19.století, pravoslavný kostel a opera, k dalším pamětihodnostem patří ostatní mešity, ruiny citadely a dvě islámské školy nazývané medresy.

Pamír

Pamíru se po právu říká Bam-i-Dunya, střecha světa. Leží tu hned několik vrcholů převyšujicích výšku 7.000 m n. m. Pohoří protíná tzv. Pamir Higway, která vede přes rozeklané horské štíty až do kyrgyzského města Oš. Cesta je dlouhá 728 km a je to druhá nejvýše postavená cesta na světě. Pohoří Pamír zaujímá přibližně třetinu rozlohy celé země. Dále východně zasahuje na území Číny a částečně na jihozápadě i na území Afghánistánu (největší část Pamíru leží na území Tádžikistánu). Pamír je třetím nejvyšším pohořím na světě, nejvyšší hora Kungur Tagh (7 649 m) leží v Číně. Na tádžickém území je nejvyšší horou Ismoil Somoni (7 495 m). Na severu Pamír odděluje od Zaalajského pohoří (náležící k pohoří Ťan Šan) Alajské údolí, na jihu od pohoří Hindúkuš Vachanský koridor. Horské hřbety Pamíru jsou pokryty ledovci, největší je ledovec Fedčenko (délka 77 km, plocha okolo 700 km2). Mezihorské plošiny leží v nadmořské výšce 3 500 až 4 000 m. Pohoří je bezlesé. V nižších polohách jsou stepi, kamenné pouště a louky. Od roku 1992 je 26 000 km2 pohoří Pamíru (většina pohoří na území Tádžikistánu) součástí Tádžického národního parku.

Čtěte také: Krásy argentinské provincie

Další zajímavosti

• Chorog: Městečko v samém srdci Pamíru a hlavní město regionu Horní Badachšán.
• Pendžikent: Starověké město u hranic s Uzbekistánem s ruinami pevnosti Sogdian.
• Muragazorská jezera: Systém sedmi vodních ploch jižně od Pendžikentu, které mění barvu podle slunce.
• Chudžand: Druhé největší město Tádžikistánu, založené Alexandrem Velikým.
• Istaravšan: Jedno z nejstarších měst v regionu s historií okolo 2 500 let.
• Fan: Pohoří s vrcholy nad 5 000 metrů a známými jezery jako Alaudinská jezera a jezero Iskanderkul.

Podnebí

Podnebí je kontinentální s horkým suchým létem a chladnou zimou. Průměrná lednová teplota v Dušanbe je 1 °C, ale v horách -25 °C, červencová 28 °C, na horách 0 °C. Průměrný roční úhrn srážek je 100 mm, na horách 1 400 mm. Červencové a srpnové denní teploty mohou šplhat až k 42 °C, zimy jsou chladné s průměrnými teplotami -12 °C. V období od října do května zuří v horských oblastech sněhové bouře a teploty mohou klesnout až k -45 °C. V létě teplota v horách nepřesahuje 20 °C. Chcete-li vyrazit do vyšších nadmořských výšek, jeďte mezi květnem a zářím.

Kuchyně

Typickým jídlem nejen pro Tádžikistán, ale i pro všechny ostatní země centrální Asie, je plov. Jedná se o zbytky skopového masa smažené na velké pánvi se zeleninou a rýží. Další místní pochoutkou je například šašlik (nejčastěji skopové, ale může být i hovězí nebo kuřecí maso, grilované na jehle), manty (dlouhé nudle s masem), čiburekki (smažené placky), šorpur (maso a zeleninová polévka), okroška (mléková polévka se zeleninou) nebo lagman (polévka s masem, zeleninou a dlouhými nudlemi). V létě není nouze o ovoce, především melouny jsou skvělé. Na tržištích levně nakoupíte granátová jablka, meruňky, švestky a fíky.

Čtěte také: Přečtěte si recenzi knihy Kniha, obraz a příroda

tags: #Tádžikistán #příroda #Peak #Lenin #zajímavosti

Oblíbené příspěvky:

• Přírodní poklad
• 60litrové kovové koše na odpad
• Výroba pasti v přírodě
• Nový zákon o odpadech a plastech
• Fragmenty Hérakleita z Efezu