Tajemná Zimní Příroda: Od Zasněžených Lesů po Černé Jezero

Zimní krajina je téma věčné a bezedné. Každý kousek jejího obsahu nám ukrývá nějaké tajemství. Některá smutná a krutá, jiná zas veselá a příjemná. Pohled na takovou krásnou krajinu je něco, co vám dodá energii na celý den.

Kouzlo Zasněžené Krajiny

Ta bílá záře, co vás oslní, je sníh. Sníh, který pokrývá všechny hory, stromy, domy a vše, kam může spadnout. Pod pojmem sníh si každý představí bílý plášť pokrývající lesy a domy, ale on není tak obyčejný, jak může každému připadat. Naopak. Při bližším poznání zjistíte, že sníh je jako hebká peřinka pro všechny stromy. Tak bílá jako čisté a nedotčené mláďátko matky přírody.

Zasněžená krajina působí tak nevinně a krásně, avšak pro některé obyvatelé lesa je tak krutá jako smrt. Pro jiné je zas taková procházka zasněženými stromy nesmírně uklidňující a krásná. Působí při ní uspokojující nálada. Při chůzi lesem se vaše boty pomalu ale jistě boří do hebkého, měkoučkého a čerstvě napadnuvšího sněhu, který vám zůstává na botě po každém kroku. Často si v zimě jen tak lehnu do sněhu a vychutnávám si ten pocit volnosti ... ležím tam a cítím se jako v ráji ...

Moje špatná nálada je v mžiku pryč. Procházím se po bílé louce a cítím, jak mi pomalu rudnou má líčka ... rázem jsou červená jak dvě jablka za horkého léta. A teprve teď si uvědomuji tu zimu, která je všude kolem mě a působí ze všech stran. Je tak palčivá a štiplavá jako nově nabroušený nůž. Hned nato vykoukne sluníčko, tak žluté a hřejivé jako jindy.

Náhle je nebe červené jako krev a bílé stromy pokryje černý stín tmy. Zatím řídký, ale patrný. Rychle pospíchám domů a mám strach. Náhle zimní krajina nepůsobí tak krásně bíle, ale jde z ní tma a prázdnota. Je tak temná a nepřístupná. Utíkám co nejrychleji mohu. Už jsem venku z lesa a ulevilo se mi. Jako by mi spadl kámen ze srdce. Ještě před prahem své chalupy na chvíli zastavím a rozhlížím se, jak tma pohltila celou krajinu. Jako by ji spolkla a nenechala přístupnou pro nikoho jiného.

Čtěte také: Bretaň: Nedotčená příroda a mýty

Černé Jezero: Tajemný Klenot Šumavy

Černé jezero, známé také jako Černý rybník, je jedním z nejkrásnějších a nejzáhadnějších jezer v českém národním parku Šumava. Toto malebné jezero, ležící ve výšce 1 002 metrů nad mořem, má rozlohu 18,4 hektarů a je největším a nejhlubším ledovcovým jezerem v České republice.

Černé jezero vzniklo zhruba před 10 000 lety, kdy se ledovce stáhly z území dnešní Šumavy. Ledovcové jezero bylo vytvořeno následkem eroze a usazenin, které zanechaly ledovce. Jméno "Černé" jezero je odvozeno od tmavé barvy vody, která je dána přítomností rašeliny a nízkým obsahem vápníku.

Černé jezero je obklopeno bohatou a rozmanitou flórou a faunou, která zahrnuje několik chráněných druhů rostlin a živočichů. Ve vlhkých rašeliništích kolem jezera roste vzácná bažina rojovníková, která je symbolem Šumavy. Mezi živočichy, kteří žijí v okolí jezera, patří obojživelníci, jako je například čolek horský, ale také ptáci, jako je tetřívek obecný nebo datel černý.

Černé jezero je populárním místem pro turistiku, cyklistiku a další aktivity. V okolí jezera se nachází několik značených turistických tras, které vedou k dalším zajímavým místům, jako je například Prášilské jezero nebo Plešné jezero. Během zimních měsíců je okolí Černého jezera oblíbené pro běžecké lyžování a sněžnicové túry.

Přístup k Černému jezeru je možný pěšky nebo na kole z několika směrů, nejčastěji z obce Železná Ruda, Prášily nebo Modrava. Návštěvníci by měli zůstávat na značených cestách, aby minimalizovali dopad na citlivou flóru a faunu v oblasti. Je zakázáno kempovat, rozdělávat oheň nebo sbírat rostliny.

Čtěte také: Tajemství přírody na obrazovce

Černé jezero je fascinující a malebné místo, které přitahuje milovníky přírody a turistiku z celého světa. Jeho tajemná atmosféra, bohatá flora a fauna a nádherné okolí v srdci Šumavy činí toto jezero jedinečným klenotem, který stojí za návštěvu.

Tajemná Místa a Temná Historie

Česko je krajinou hradů, zámků a dalších památek, kde se to podle pověstí jen hemží strašidly, duchy a záhadami. Jenže tajemná místa, která za sebou mají pohnuté a třeba rovnou hrůzostrašné dějiny, se skrývají i jinde. K jejich nalezení obvykle poslouží znalost názvů a pomístních jmen. Záhy často vyplyne, že se tajemná místa nachází tam, kde bychom je nečekali. Dnes na nich můžou stát třeba i hotely či fotbalové stadiony.

Mráz po zádech přechází hlavně na místech, která jsou spojená s temnou historií a třeba rovnou mordy nebo popravami. I když se popraviště v průběhu staletí ztratila z map i lidské paměti, často se udržely názvy, které k těmto lokalitám přímo odkazují. Zpozorněte, pokud se někde vyskytují názvy jako Na Spravedlnosti, U Kříže, Šibeník nebo třeba Na Stínadlech, Smutná ulička. Počítejte ale s tím, že taková místa leží hlavně mimo dnešní centra měst.

„V prostoru střední Evropy totiž popraviště vždy stála za městem. Bez ohledu na to, že bydlet na místě, kde krutou smrtí umíraly desítky, možná i stovky lidí, by asi nikdo dobrovolně nechtěl, stává se to. Nejužší ulička v České republice nabízí tísnivou atmosféru. A to nejen kvůli tomu, že tu mnozí musí zatáhnout břicho. Vedla na popraviště. Když zůstaneme na severu Čech, fanoušci fotbalu si jistě vybaví, kde stojí teplický fotbalový stadion. Svá Stínadla mají i na mnoha dalších místech Čech a Moravy.

Tajemno můžeme najít i na místech, které naopak za sebou žádnou morbidní historii nemají. Jsou lokality, o kterých se traduje, že naopak fungují jako čerpací stanice energie. Ať už tomu věříme či ne, nedá se těmto místům upřít, že jsou zajímavá. Většinou se totiž rozkládají u pramenů vod, včetně těch lázeňských.

Čtěte také: Zajímavosti o přírodě

A jak návštěvu tajemných míst přežít ve zdraví? Opět záleží na tom, jak moc si pouštíte tajemno a existenci věcí mezi nebem a zemí k tělu. Vždy je ale na místě opatrnost. „Taková místa si zasluhují úctu, respekt a pokoru. Zůstává tam genius loci toho místa a často se můžeme setkat s tím, že se tam vyskytuje takzvaná reziduální zbytková energie, přízraky,“ popsal známý odborník na paranormální jevy Jaroslav Drábek.

Pokud se jedná o památky a místa v přírodě, vztahuje se na ně plán péče a ochrany. „Výlet plánuji podle svých schopností a zkušeností. S sebou si vezmu vše, co mohu potřebovat. Seznámím se s pravidly a omezeními pro pohyb v oblasti, kam se chystám. Neničím okolí, netrhám květiny a nezabíjím nic živého. Odnáším si jen zážitky a obrázky.

Ač se asi nabízí navštěvovat tajemná místa v noci či za nepříznivého počasí, nevyplácí se to. Šanci, že vás na kamenných řadách a bývalém lesním popravišti zraní duch, odhadnout nedokážeme.

Zimní krajina je nejkrásnější, když mráz kreslí v přírodě vzory a poletující sněhové vločky vytvářejí bílou peřinu. Stačí jen vzít fotoaparát a vyrazit za kouzelnými snímky. Jejich pořízení je ale teprve začátek. Bez úprav, jako je vyvážení bílé, přidání vinětace nebo zvýšení kontrastu, se téměř žádná zimní fotka neobejde.

tags: #tajemná #zimní #příroda #popis

Oblíbené příspěvky:

• Profesionální dermatitida: prevence a ošetření
• Principy Zahrady Síly
• Sociální práce a ekologie
• Likvidace aut Bílina
• Co znamená nulová emise do roku 2050?