Již v roce 2009 určila skupina vědců devět milníků, které by lidé neměli překročit, pokud chtějí, aby Země zůstala pro lidstvo v budoucnu obyvatelná. Patřila mezi ně mimo jiné dostupnost pitné vody, ochrana přírodních oblastí, úroveň znečištění, ozónová vrstva či změna klimatu. Nová zpráva tvrdí, že sedm z těchto mezníků již bylo na celé planetě nebo ve velké části světa překročeno.
Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila přijatelný nárůst průměrné globální teploty na 1,5 stupně. Pokud tuto hranici lidstvo překročí, rizika jsou velmi vysoká. Vědci odhadují, že teplota již vzrostla v průměru o 1,2 stupně.
Dalším z mezníků je ten, který se týká části planety, jež si ještě zachovává svůj původní stav. Vědci tvrdí, že 50 až 60 procent povrchu Země by mělo zůstat bez chovu dobytka, bez zemědělství, bez těžby nebo jakýchkoli jiných lidských zásahů. „V současné době se pohybujeme na 45 až 50 procentech. Tedy těsně pod touto hranicí,“ poznamenal spoluautor zprávy David Obura.
Pokud jde o znečištění ovzduší způsobené emisemi například ze spalovacích motorů či průmyslu, limit ještě není v celosvětovém měřítku překročen. V různých oblastech planety, například v jihovýchodní Asii, však překonán již byl.
„Sedm z devíti ukazatelů, které jsme hodnotili, se nachází mimo spravedlivý a bezpečný prostor. Vidíme také, že existuje okno (příležitosti), což znamená, že transformace, která obnoví zmíněný bezpečný prostor, je stále možná. Vyžaduje to však velmi, velmi rychlou akci. A nebude stačit pouhá dekarbonizace globálního energetického systému,“ uvedla Zafraová.
Čtěte také: Životní Prostředí a jeho Znečištění
Každý rok zemřou miliony lidí na choroby, které mají spojitost s extrémně znečištěným vzduchem. V první stovce nejzamořenějších měst se jich 99 nachází v Asii. Nejhůře je na tom Indie. Zatímco Evropa živelně diskutuje o ekologických opatřeních, Asie se nadále dusí ve smogu. Hned 99 měst s nejvíce znečištěným vzduchem se nachází na nejlidnatějším kontinentu.
„Vidíme, že znečištění ovzduší má dopad na každou část našeho života. A v některých nejvíce znečištěných zemích pravděpodobně zkracuje lidem život o tři až šest let. Při vdechování se částice dostávají hluboko do plicní tkáně, odkud se mohou dostat do krevního oběhu. Takzvané polétavé částice PM2.5 pocházejí ze zdrojů, mezi které patří spalování fosilních paliv, prachové bouře nebo také lesní požáry. Vedle Indie patří mezi země s nejhorším vzduchem Bangladéš, Pákistán nebo Tádžikistán.
Podle studie zveřejněné v listopadovém čísle časopisu BMJ zabíjí znečištění ovzduší z fosilních paliv každý rok 5,1 milionu lidí na celém světě. Klimatická krize mění charakter počasí, což vede ke změnám větru a srážek, které ovlivňují rozptyl znečišťujících látek.
Čtěte také: Druhy dopravy a znečištění vody
Čtěte také: Hlukové znečištění a velryby
tags: #Tchaj-wan #znečištění #ovzduší #studie