Plané neštovice (varicella) jsou infekční onemocnění, které způsobuje virus varicella-zoster. Jsou zařazené mezi dětské onemocnění, protože se vyskytují především u dětí. V některých případech se ale mohou vyskytnout i u dospělých, kdy je jejich průběh o dost těžší než u malých dětí. Tyto viry jsou vysoce nakažlivé a mohou překonat i větší vzdálenosti. Šíří se vzduchem při kašli nebo kýchání, tzn. kapénkovou infekcí nebo dokonce v extrémních situacích infekční tekutinou z puchýřů. Plané neštovice jsou obecně známé jako relativně neškodné onemocnění.
Plané neštovice v těhotenství se vyskytují velmi vzácně. Hlavním důvodem je to, že asi 90% těhotných žen je imunních vůči tomuto onemocnění. Zbývajících 10% se však riziku vzniku neštovic nevyhne. Abyste se ujistili zda tato imunita proti planým neštovicím existuje, jediný důkaz o odpovídajících protilátkách Vám poskytne krevní test. Pokud nemáte dostatek protilátek, jejich množství se může zvýšit očkováním. Nicméně za předpokladu, že ještě nejste těhotná. Očkování v těhotenství se nedoporučuje.
Pokud dojde k výskytu planých neštovic u těhotné ženy, znamená to pro plod velké riziko. Existuje vždy možnost, že dítě si ponese závažné deformace. Ve velmi vážných případech může dokonce dojít k potratu nebo narození mrtvého dítěte. Míra vlivu závisí do značné míry na době infekce. Zvláště citlivé jsou infekce mezi 8. a 20. týdnem těhotenství. Během této doby se vyvíjejí orgány plodu, co může způsobit vážné vrozené vady očí, srdce a mozku. V případě infekce mezi 13. a 20. týdnem těhotenství plané neštovice pro plod nebezpečné.
I krátce po porodu představují plané neštovice nebezpečí a to zejména pro novorozence. Novorozené děťátko má ještě slabý imunitní systém a může se rychle infikovat chorobou, která může vést až k zánětu plic nebo onemocněním různých orgánů. Nebezpečí nákazy planými neštovicemi v těhotenství je tedy relativně nízké.
Infekce matky virem planých neštovic během prvních 20 týdnů těhotenství může způsobit závažné komplikace pro matku a dítě. Ve 2 % případů může vést ke spontánnímu potratu, úmrtí plodu, předčasnému porodu, poškození stavby oka, poškození nervového systému a poškození kůže s jizvami. U matky může způsobit infekce virem planých neštovic zápal plic s vysokou úmrtností bez antivirové léčby. Pokud u matky nepropukne onemocnění planými neštovicemi, ale pásový opar, poškození plodu je málo pravděpodobné, ohrožuje však zdraví matky.
Čtěte také: Ohrožení plodu kvasinkovou infekcí
Infekce matky planými neštovicemi v období 5 dní před porodem a 2 dny po něm vede k infekci novorozence s až 20% úmrtností nebo vznikem pásového oparu u novorozence v prvních 12 měsících života.
Účinnou prevencí je očkování ženy před otěhotněním, v těhotenství není očkování možné, protože vakcína proti viru planých neštovic obsahuje živý oslabený virus.
Nejlepší prevencí proti planým neštovicím je očkování. Před zahájením očkování je důležité konzultovat svůj zdravotní stav s lékařem. Očkování proti planým neštovicím se provádí ve dvou dávkách. Druhá dávka se obvykle podává 4 až 8 týdnů po první dávce. Po podání druhé dávky vakcíny by měla žena počkat alespoň 1 měsíc (někdy se doporučuje 3 měsíce), než začne zvažovat těhotenství.
Vakcína proti planým neštovicím (varicella vakcína) je živá oslabená vakcína. To znamená, že obsahuje oslabenou formu viru, která nevyvolá onemocnění u zdravých osob, ale pomůže tělu vytvořit imunitu.
Pokud těhotná žena přijde do kontaktu s neštovicemi a nemoc v dětství neprodělala ani není očkována, je třeba ihned kontaktovat lékaře.
Čtěte také: Doporučení pro těhotné: Koupání v přírodě
Typickým příznakem onemocnění je vyrážka. Jeden až dva dny před výsevem vyrážky se může objevit horečka, únava, ztráta chuti k jídlu a bolest hlavy. Vyrážka se vysévá ve vlnách po dobu 2 - 6 dnů, svědí a postupně se mění v puchýřky (vezikuly) a stroupky (krusty). Nejprve se objeví v oblasti hlavy (obličeje, vlasů, víček), později na hrudníku a zádech, poté se rozšiřuje po celém těle, včetně sliznice úst, víček nebo oblasti genitálií.

Puchýřky na obličeji dítěte s planými neštovicemi.
Nejprve se objeví červené skvrnky o průměru několika milimetrů, které se v průběhu několika hodin mění na pupeny a puchýřky. Obsah jednotlivých puchýřků se zkalí. Během 1 - 2 týdnů se krusty odloučí, a pokud nedošlo k bakteriální superinfekci, nezanechávají jizvy. V průběhu několika dnů jsou na kůži přítomna všechna stadia vyrážky. K výsevu dochází i na spojivkách, sliznicích dutiny ústní, genitálu. Zde se puchýřky rychle mění v drobné vřídky, připomínající afty. Maximum vyrážky je na trupu, méně na končetinách. Typický je i výsev ve vlasy pokrytých částech hlavy.
K diagnóze planých neštovic většinou postačí klinický obraz, tedy teplota a výsev charakteristické vyrážky u dítěte. Rodiče většinou sami udávají kontakt s dítětem s planými neštovicemi např. v předškolních zařízeních či rodině. Při rozpacích je samozřejmě možný i laboratorní průkaz viru - přímým průkazem viru ze stěru spodiny puchýřků nebo vyšetřením protilátek.
Pobyt venku se nedoporučuje, nemocné izolujeme doma. Vnímavé děti (které se dosud s virem nesetkaly) mohou po kontaktu s nákazou do kolektivních zařízení docházet do 8. dne po prvním styku a od 23 dne po posledním styku s nemocným. Děti po proběhlém onemocnění je možno přijmout do dětského zařízení nejdříve 8. dni. Léčba probíhá takto: klid na lůžku, dostatek tekutin, tlumení teploty, při výrazném svědění a škrábání podáváme tzv. antihistaminika.
Čtěte také: Ekologické těhotenství a porod
Lokální léčba obecně není nutná, lze aplikovat například tekutý pudr, antiseptickou mast nebo prostředky urychlující zasychání puchýřků. Léčba antibiotiky se používá při bakteriální superinfekci vyrážky. Hospitalizace a léčba protivirovými léky, tzv. antivirotiky (aciklovir, valaciklovir, famciklovir), je nezbytná při těžkém průběhu planých neštovic.
Plané neštovice obvykle samovolně odezní do dvou týdnů. Na vyrážku a puchýřky neštovic se doporučuje tekutý pudr, který zklidňuje a zároveň vysušuje. Důsledná hygiena: Pravidelné mytí těla jemným mýdlem a vlažnou vodou může pomoci udržovat puchýřky čisté a předcházet infekcím.
Počty nemocných se u nás pohybují každoročně v desítkách tisíc. Onemocnění se vyskytuje celosvětově. V našich klimatických podmínkách je výskyt onemocnění vyšší koncem zimy a v jarních měsících. Nejvíce jsou postiženy děti předškolního a mladšího školního věku. U zdravých dětí probíhá onemocnění obvykle lehce a bez komplikací. U starších dětí a dospělých bývá průběh těžší.

Trend onemocnění planými neštovicemi v České republice v letech 1958-2018 (Zdroj: Státní zdravotní ústav)

Trend onemocnění planými neštovicemi v České republice v letech 2008-2024. (Zdroj: Státní zdravotní ústav)
Největší riziko komplikací pro matku je ve 3. trimestru. K vážnému postižení plodu dochází při onemocnění matky v 1. trimestru těhotenství (během prvních 3 měsíců):
Jedná se o tzv. syndrom kongenitální (vrozené) varicely, vrozený varicelový syndrom.
Plané neštovice mohou mít závažný průběh u dospělých, těhotných žen a pacientů s poruchou imunity.
tags: #tehotenstvi #nestovice #rizika #pro #plod