Jarní Stromy v Přírodě

Jarní stromy jsou ideální pro věrné ztvárnění působivých krajin na modelovém kolejišti. V přírodě se lesy vyskytují v nejrůznějších podobách a nesmí chybět ani v modelovém světě. Listnáče, jedle, smrky, modříny nebo stromy ze středomořských oblastí - různorodé druhy dodávají každé scéně přirozenost a idylický charakter. Pod rozložitými korunami hledají útočiště lesní zvířata a lidé si za jarního počasí užívají procházky hustým lesem. S jarními stromy ze standardní řady lze vytvořit působivé přírodní scenérie, které okamžitě upoutají pozornost. Stromy mají realisticky ztvárněné kmeny a svěží odstíny zelené, některé z nich navíc kvetou bíle či růžově. Sada je ideální pro tvorbu hustších lesních porostů nebo menších skupin stromů.

Není strom jako strom a proto ani není alej jako alej. Zvířata mají velmi často takové životní nároky na svůj životní prostor, které se nám lidem mohou jevit na první pohled neestetické či nežádoucí. Záleží však jen a pouze na úhlu pohledu. A proto jsme pro zvířata založili na dohled od ZOO Dvůr Králové první oficiální zooalej, kterou budou tvořit jednotlivé zoostromy. Pokud by zde totiž vznikla pouze původně plánovaná klasická alej, mnoho živočichů by z toho mnoho nemělo.

Podél slepé silnice mezi obcemi Nové Lesy a Filířovice na Královédvorsku sem tam nějaký ten strom už rostl. Ale většina zdejších stromů už byla dost stará, rozlámaná, prosychající a tak se zastupitele zdejší obce rozhodli tuto alej obnovit. Aby přece, to dá rozum, pořádně pomohli přírodě. Jenže málem to dopadlo jako klasický příklad medvědí služby. Jsou to totiž právě staré, rozlámané a řadu dalších let až desetiletí postupně dožívající stromy, které jsou pro mnohá zvířata přesně těmi stromy, které nejvíce potřebují ke svému životu.

Důležité druhy stromů pro živočichy

• Dub zimní (může být i letní, v teplých oblastech i šípák): Jedná se o jednu z nejdůležitějších dřevin pro hmyz, zejména brouky. Žaludy poskytují potravu některým savcům i ptákům - např. veverkám a sojkám.
• Hrušeň - zejména vysokokmeny starých krajových odrůd: Bohatě kvetoucí stromy jsou pastvou pro opylovače, mnozí motýli a další hmyz se živí šťávou z plodů, plody však mají v oblibě i někteří savci nebo ptáci.
• Lípa srdčitá (může být velkolistá): důležitý zdroj nektaru pro opylovače, rychle tvoří cenné dutiny, zlomy, nebo plochy s odchlíplou kůrou - tzv. zrcátka, která pak mají význam pro brouky. Plody jsou potravou pro některý hmyz.
• Třešeň ptačí (mohou být ideálně vysokokmeny starých krajových odrůd): také velmi důležitý zdroj nektaru pro opylovače.
• Jilm drsný (v nížinách může být i jilm vaz nebo habrolistý): Také jilmy hostí velké množství brouků. z nichž mnozí dnes patří už mezi velmi vzácné druhy právě proto, že jilmů je v přírodě již málo.
• Líska obecná: další z mimořádně důležitých dřevin pro brouky, jen o něco méně významná než dub.
• Hloh jednosemenný (mohou být i další domácí druhy hlohů): velmi cenný zdroj nektaru pro opylovače, plody.
• Slivoň švestka: cenný zdroj nektaru pro opylovače, šťávu z plodů milují denní a dokonce i noční motýli nebo někteří savci.
• Jeřáb ptačí (mou to být i další druhy jeřábů).

Všechny tyto druhy spolu s ukázkou starších stromů které se na poslední chvíli podařilo zachránit před likvidací je možné nyní spatřit v této první oficiální zooalieji. A protože se jedná o slepě končící silnici kde jen čas od času projede nějaké vozidlo (další důležitý faktor pro optimální zooalej), tak je možné už dnes zde začít pozorovat první zvířecí obyvatele.

Mnohé stromy mají (kromě celé řady pozitivních funkcí) zcela zásadní význam pro některé ohrožené druhy živočichů a rostlin. Součástí naší původní krajiny byly od pradávna i solitérní osluněné mnohasetleté stromy (většinou duby), které vlivem mnoha přírodních faktorů sami o sobě vytvářely rozmanité prostředí pro živočichy. Největší význam mají osluněné stromy staré optimálně alespoň 200 - 300 let. Jenže najít dnes v přírodě takový strom je doslova svátek. Přitom je to ale zcela zásadní prostředí pro mnohé vzácné druhy, kteří bez nich v naší krajině aktuálně vymírají, pokud už nevymřeli dříve.

Čtěte také: Proč je příroda důležitá?

Proto ochránci přírody tento proces stárnutí záměrně urychlují - správným způsobem prořezání nebo ořezání vzniká zoostrom a to procesem tzv. „veteranizace“. Zkrátka se ze stromů záměrně vytvářejí veteráni, i když jejich věk tomu zatím ještě neodpovídá. V naší přírodě od pradávna existovala celá řada faktorů, které zcela přirozeným způsobem urychlovala stárnutí stromů. Šlo zejména o činnost velkých býložravců (spásačů a okusovačů) jako jsou zubři, pratuři, divocí koně, losi a jeleni, kteří měli spolu s ohněm a bobrem zásadní vliv na to, jak od pradávna vypadala a fungovala naše příroda. Když člověk divoká zvířata i oheň v přírodě vyhubil, bezděčně převzaly úlohu původních přírodních procesů různá domácí zvířata - zejména kozy a skot, tak i člověk sám.

Kromě „umělého“ vytváření stromů ochránci přírody nezřídka v přírodě vyřezávají nálety, aby podpořili původní, druhově mimořádně bohatá přírodní stanoviště na bezlesých nebo středoevropskou savanu připomínajících lokalitách. Nezřídka tím likvidují i desetitisíce dřevin ročně.

Zoostrom musí být vysazen tak, aby si s jiným stromem nekonkuroval a měl dostatek slunečního svitu k růstu a zároveň až bude starší, příliš nestínil druhově cenná bezlesá místa.

Nevím, jak vy, ale já jsem vždycky v úžasu při pohledu na stromy bez listí. Nejlépe když stojí osamoceně v krajině nebo na místě, kde vynikne, kde ho nic nezaclání. Říkám si již několik let, že postavení větví a drobných větviček mě vždycky svým uzpůsobením dojme. Postavení větviček, které vyplňují prostor koruny daného stromu, je až udivující. Jedna větévka vedle druhé, přesně tak, aby dotvářely specifickou korunu stromu, pro každý druh jinak typickou. Skoro se člověku chce říct, že úplně mezi sebou splývají.

Opravdu mi to přijde hodně podobné obrázkům lidského těla z hodin biologie. Celé lidské tělo je protkané cévním řečištěm včetně těch nejmenších a nejdrobnějších vlásečnic až k samému „obvodu“ těla člověka. V našich cévách koluje krev, uvnitř stromů proudí míza. A co je udivující, tento chlorofyl má téměř stejnou chemickou strukturu jako krevní barvivo živočichů (a tedy i člověka)! Naše krevní barvivo hemoglobin je téměř stejného složení jako chlorofyl v říši rostlin. Tak co, není ta příroda dokonalá?

Čtěte také: Chcete vyhrát výlet do přírody? Zde jsou pravidla!

Začíná v době jarní rovnodennosti, kdy je den stejně dlouhý jako noc a tepla stále přibývá. A právě světlo a teplo probouzí ze zimního spánku celou přírodu. Stromy začínají pučet a ukazovat nové listy a větvičky, za země vyrážejí nové rostlinky. Většina zvířat má na jaře mláďata a ptáci se vracejí domů ze svých zimovišť. Všechno je v pohybu, roste a rozvíjí se s ohromnou energií.

V dubnu lze sledovat ohromné změny. Můžete sledovat pučení a kvetení stromů a keřů a zaznamenat do kalendáře, které stromy kdy vykvetly a kdy se objevily nové listy. Lze pozorovat přilétající ptáky i stavbu hnízd. Také je zajímavé ověřit, zda platí známá pranostika, že na sv. Jiří (24. dubna) vylézají hadi a štíři.

Jaro, příslib nových začátků, ale také ještě období dočišťování toho starého. Víme, že po zimě přijde zase jaro. Jako housenka, která se zakuklí a přemění v motýla. Potřebujeme zimu, abychom nabrali nové síly, mohlo vzniknout něco nového a ještě krásnějšího. Po bouřce vždycky vyjde slunce.

Buďme citliví. NEMĚLI BYCHOM ZAPOMÍNAT NA VDĚČNOST K TOMU, CO BYLO A CO NÁM TO PŘINESLO. Je třeba také myslet na ochranu a péči o to nové. Vše nové je velmi citlivé a křehké, vzpomeňme si na miminka nebo mláďátka. Může udeřit nečekaný mráz, může přijít jarní bouřka, napadnout sníh a vzápětí vyjít sluníčko, APRÍLOVÉ POČASÍ. ALE I TO NA PRVNÍ POHLED DOBRÉ A PŘÍNOSNÉ MŮŽE ZAHUBIT. VŠE MÁ SVOJI MÍRU. Na jaře je třeba chránit rostliny s jejich výhonky a krásnými květy nejen před mrazem, ale také před ostrým jarním sluníčkem.

Ve stromech se začíná probouzet míza, nalévají se pupeny, začínají ožívat. Konec vegetačního klidu se udává k 31.3. Během vegetačního klidu jsou vhodné řezy a je vhodné stromy kácet. TAKÉ U LIDÍ I TADY ZÁLEŽÍ DRUH OD DRUHU. Takové javory byste v předjaří řezat neměli, takříkajíc budou ronit slzy, potečou a řezy se budou hůře hojit. V tomto případě je vhodnější letní řez. OHEŇ ZAHŘÍVÁ, ALE TAKÉ PÁLÍ. PRO CO, STOJÍ ZA TO ŽÍT?

Čtěte také: Recyklace v Česku

Jarní svátky a tradice

Astronomické jaro začíná jarní rovnodenností 20.3. Provoda/Ostara. Vynáší se smrt/zima/Morana a vítá se jaro. Řežou se ovocné stromy a na zahradě se sází. Vyrábí se březová košťata, kterými se vymetá zima z obydlí. S jarem je také spojen křesťanský svátek Velikonoce. VŠECHNY SVÁTKY JARA JSOU V PODSTATĚ OSLAVOU JARA A NOVÝCH POČÁTKŮ. Barví se vajíčka. Červená vajíčka symbolizují krev, plodnost. Peče se beránek, jež je mimo jiné symbol čistoty. Zajíci symbolizují množení se, plodnost a potenciál. Na přelomu dubna a května slavíme Čarodějnice/Noc ohňů/Beltaine/1.Máj/Svátek práce. Pálí se ohně, hází se zapálená košťata, bakule, staví se májky, líbá se pod rozkvetlou třešní. A právě v květnu bychom si měli dát pozor na náhlé noční mrazíky, které dokáží nadělat velkou škodu. Zapalování svíček u rozkvetlých meruněk není od věci.

S jarem mám spojené prchlivé omamné okamžiky jako např.: závan vůně rozkvetlých stromů; krása sakury v květu; vzduchem se vznášející okvětní lístky od třešní a jabloní, jakoby sněžilo; otevírání pupenů a klubání drobných lístečků; bílé kopce vytvořené rozkvetlými korunami apod.

Stromoskop je něco jako horoskop, nejedná se však o astrologická znamení, ale o stromy. Ke každému časovému úseku připadá určitý charakteristický strom. Tak třeba i tak, můžete zjistit, jaké další stromy jsou spojené s jarním obdobím.

Jaro má plno lidí právě spojeno s prací na zahradě, na kterou se těší celou zimu. K navrhování a zakládání zahrad své pomocí jsem již v minulosti napsala několik článků, všechny naleznete tady. Ne, někdy se můžeme snažit sebevíc, některé věci jsou prostě mimo naši kontrolu. Ale můžeme alespoň trochu ovlivnit náš pohled a to, jak se cítíme.

Jarní květy v přírodě

Navzdory tomu, že teploty jsou teď v březnu ještě mrazivé, příroda už se probouzí k životu. A v lesích na mezích a loukách se objevují první květy.

• Bledule jarní: Bledule jsou nazývány posly jara. ve tvaru zvonečku, které se sklánějí k zemi. žlutou nebo zelenou tečkou. současně s nimi. lesů či strání.
• Orsej jarní: Velmi brzy zjara vykvétá i žlutě kvetoucí orsej. vytrvalá rostlina, dorůstající do výšky 10-40 cm. sucha zbarvující fialově. nebo v lužních lesích, kde je součástí základního bylinného podrostu.
• Dymnivka dutá: Dymnivky jsou trvalky, které dorůstají do výšky 15-30 cm. Květy jsou špinavě růžové, fialové nebo nažloutle bílé. olistěné. Dymnivka dutá preferuje vlhké, kypré a humózní půdy. zkrácený. Lodyhy jsou lysé nebo chlupaté. pochází i jeho pojmenování. Má růžové až nádherně modré květy. lesích.

tags: #jarni #stromy #v #prirode

Oblíbené příspěvky:

• Hry a aktivity do lesa s přáteli
• Biologie bezobratlých živočichů
• Co jedí straky?
• Likvidace odpadu Borek
• Rakouská energetika a obnovitelné zdroje