Zdravotní a ekologická rizika bioodpadu

Kuchyňský odpad je neoddělitelnou součástí našich životů. Každý z nás vyhazuje zbytky potravin nebo slupky z ovoce a zeleniny. Správné nakládání s těmito odpady je zásadní nejen pro ochranu životního prostředí, ale i z hlediska efektivního využívání zdrojů.

Organický materiál

Kuchyňský odpad zahrnuje všechny organické materiály, které vznikají při přípravě jídel v domácnostech, restauracích či jídelnách anebo v potravinářském průmyslu. Patří sem například zbytky potravin, slupky a odřezky z ovoce a zeleniny, vaječné skořápky, kávová sedlina a čajové sáčky nebo starý chleba a pečivo.

Existuje mnoho důvodů, proč nakládat s kuchyňským odpadem správným způsobem. Nepřekvapivě mezi ty nejdůležitější patří ekologické důvody. Pokud je kuchyňský odpad neodborně likvidován na skládkách, stává se zdrojem metanu, silného skleníkového plynu. Jeho lepší využití snižuje emise skleníkových plynů.

Efektivní využívání těchto odpadu může dále přinášet ekonomické benefity, protože vede k úsporám nákladů. Kompostování například snižuje náklady na odvoz odpadu a produkce bioplynu může generovat energii.

V neposlední řadě může nevhodné skladování nebo špatné nakládání s kuchyňskými odpady představovati zdravotní rizika, jelikož láká hmyz a hlodavce, kteří přenáší infekční onemocnění. Během sběru odpadu proto musí být zabezpečeno, že nebude docházet k uvolňování zápachu, odpad se musí třídit do vhodných sběrných nádoby, které je třeba čištit a dezinfikovat.

Čtěte také: Ekologické aspekty nanotechnologií

Regulace a způsoby využití kuchyňských odpadů

Metody nakládání s kuchyňským odpadem jsou vymezeny existujícími technologiemi i platnou legislativou. V České republice regulují nakládání s kuchyňským odpadem regulováno následující právními předpisy:

• Zákon č. 541/2020 Sb, o odpadech, který stanovuje povinnosti a odpovědnosti pro nakládání s odpady, včetně kuchyňského odpadu.
• Vyhláška č. 273/2021 Sb., o podrobnostech nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, která detailně popisuje postupy a požadavky pro nakládání s biologicky rozložitelnými odpady, včetně kuchyňského odpadu.

Existuje několik možností, jak efektivně zpracovat kuchyňské odpady. Během kompostování se organický odpad rozkládá a mění na humus, bohatý kompost, který lze použít jako hnojivo v zahradách a zemědělství. Obohacuje půdu a zlepšuje její strukturu.

Dále je možné tyto odpady zpracovat v bioplynových stanicích. Jedná se o zařízení, která přeměňují organický odpad na bioplyn prostřednictvím anaerobní digesce. Bioplyn lze následně využít jako zdroj energie, například k výrobě elektřiny nebo tepla.

Některé druhy kuchyňského odpadu lze po hygienické úpravě využít jako krmivo. Použití kuchyňských odpadů tímto způsobem je relevantní zejména pro zemědělské oblasti, kde mohou zbytky potravin sloužit jako krmivo pro hospodářská zvířata.

Je třeba se více zapojit

Nakládání s kuchyňským odpadem přináší několik výzev, přičemž jednou z hlavních je zajištění dostatečné infrastruktury pro sběr a zpracování odpadu. Mnoho obcí ještě nezavedlo systémy pro separovaný sběr kuchyňského odpadu, což omezuje možnosti jeho využití.

Čtěte také: Zdravotní rizika 3D per

Zdravotní rizika přímo souvisí s původem a složením odpadu

V případě, že mezi BRO jsou brány i kaly z ČOV, lze za největší zdravotní riziko pro lidi a zvířata počítat obsah patogenních mikroorganismů a toxických chemických látek v kalech. Možné riziko vzniká pro celou oblast nakládání s tímto odpadem, od jeho vzniku až po jeho odstranění nebo využití.

BIOLOGICKÁ RIZIKA

Nakládání s BRO může s sebou přinášet nebezpečí rozšiřování patogenních organismů pro lidi a zvířata i rostliny. Kromě posouzení výskytu patogenních mikroorganismů v konečném produktu zpracování je třeba sledovat i možnost šíření patogenních mikroorganismů během celého procesu nakládání s BRO. Mezi nakládání s BRO patří sběr odpadu, jeho transport do míst dalšího zpracování, jako je například kompostování, anaerobní rozklad, příprava alternativních paliv a některé další procesy včetně pyrolýzy. Při těchto operacích jsou pracovníci vystaveni bioaerosolům, které při manipulacích vznikají. Bioaerosoly obsahují i různé mikroorganismy, z nichž některé mohou být patogenní či mohou mít alergizující účinek. Vzniká tak nebezpečí ohrožení veřejného zdraví. Je proto nezbytné při nakládání s BRO věnovat zvýšenou pozornost především hygieně pracovního prostředí.

BRO s vysokým podílem biologicky snadno odbouratelných látek umožňují masivní množení autochtonních mikroorganismů. V průběhu skladování či transportu se počty mikroorganismů velmi rychle mění, s časem vzrůstají a mohou tak ohrožovat zdraví lidí a zvířat i rostliny. Zdravotní rizika vznikají především při transportu bakterií a plísní vzduchem. Přímo ohrožené jsou dýchací cesty a mohou být alergizující i na pokožku.

Mikroorganismy z BRO tedy mohou ohrozit lidské zdraví vyvoláním infekčních onemocnění, vyvoláním alergií a produkcí toxických látek.

BRO pravidelně obsahují patogenní mikroorganismy. Platí to i o materiálu pro zakládku kompostu. Podle dostupné literatury jsou bakterie rodů Streptococcus, Enterobacter, Citrobacter, Klebsiella, Proteus, Serratia Pseudomonas obsaženy ve většině vzorků domovních odpadů. Avšak byly nalezeny i další rody bakterií jako Salmonella, Hafnia, Aeromonas, Escherichia, Acinetobacter, Staphylococcus a Kluyvera. Ty se však vyskytovaly jen v menšině vzorků. Proto při zacházení s těmito odpady, jejich kompostování, sběru a dopravě jsou ohroženi citliví lidé s chorobami dýchacích cest.

Čtěte také: Infekce spojené se zdravotní péčí a kvalita ovzduší

Nejběžnějšími alergeny například při kompostování a manipulaci s bioodpady jsou spóry plísní. Jejich četnost je velká, protože plísně se množí růstem na celulosových a lignocelulosových materiálech obsažených v bioodpadu. Teplo, které vzniká při hnití bioodpadu, podporuje růst plísně patogenní pro lidi Aspergillus fumigatus. Spóry této plísně produkují toxické látky s alergizujícími účinky. Toxické účinky se projevují jen při velmi vysokých koncentracích spór, alergické reakce na spóry se však i citlivých jedinců mohou objevit i při velmi nízkých počtech.

PREVENCE ZDRAVOTNÍCH RIZIK

Při sběru odpadu musí být celý systém zabezpečen tak, aby nedocházelo k ovlivňování životního prostředí zápachem. Sběr nesmí být zdrojem výskytu hmyzu a hlodavců. Tím se zajistí minimalizace přenosu možných infekčních onemocnění. Musí být zajištěny vhodné sběrné nádoby a jejich čištění a dezinfekce.

Pro svoz odpadu je vhodné zajistit přepravní obaly, jejich čištění a dezinfekci, a stanovit vhodné časové intervaly svozu tak, aby se zabránilo hnití odpadu a vzniku rizikových faktorů výše uvedených.

Při umisťování závodů, které zpracovávají biodegradabilní odpady, je nutné posuzovat několik kritérií. Je to zejména složení zpracovávaných odpadů a technologie jejich zpracování, vzdálenosti umístění technologického zařízení od obytných a rekreačních aglomerací, vodních toků a ploch, zdrojů pitné vody, dalších zemědělských a městských aglomerací, dále vzdálenost od povrchových vod a ochranných pásem nebo možná kontaminace podzemních vod. Pozornost je třeba věnovat zabezpečení průsaku do podzemních a povrchových vod ve smyslu platných zákonů o ochraně povrchových a podzemních vod, s ohledem na charakteristiku zpracovaného odpadu a technologii zpracování nebo opatření k omezení misí pachů při celém cyklu nakládání s odpady včetně zařízení pro zpracování biodegradabilních odpadů, návrh systému kontroly a měření ve smyslu platné legislativy na ochranu ovzduší.

Mikroplasty a spalovny odpadu

Mikroplasty, drobné částice o velikosti několika mikrometrů, pronikající do všech ekosystémů a ohrožující zdraví lidí i zvířat, jsou aktuálně jedním z největších environmentálních problémů. Již delší dobu je známo, že mikroplasty zůstávají po spalování v popelu, strusce a popílku. Nejnovější výzkumy však ukazují, že spalovny komunálního odpadu uvolňují nebezpečné mikroplasty i přímo do ovzduší.

Každý rok tak může z jedné jediné spalovny podle výpočtů vědců uniknout do vzduchu přes dva biliony mikroplastových částic, z nichž většina je menší než 10 mikrometrů. Minimální velikost umožňuje průnik hluboko do plic nebo až do krevního oběhu. Přestože se tedy spalovny běžně označují za „čisté“ technologie, ukazuje se, že kromě těch již dobře známých emitují navíc i nové formy znečištění, které dosud nejsou nijak měřeny ani regulovány.

Vdechování mikroplastů představuje pro lidské zdraví značné riziko. Podle řady studií mohou způsobovat řadu zdravotních problémů, včetně respiračních onemocnění, zánětů, imunitních reakcí a potenciálně i rakoviny.

Je také nutné začít vážně zvažovat investice do alternativních metod nakládání s komunálním odpadem, které jsou šetrnější k životnímu prostředí a zároveň do něj neuvolňují mikroplasty, jako je mechanická recyklace, kompostování nebo mechanicko-biologická úprava odpadu.

Příklady dobré praxe

V rámci České republiky existuje několik obcí a měst, které již zavedly účinné systémy pro nakládání s kuchyňským odpadem. Příkladem může být město Brno, které implementovalo systém separovaného sběru bioodpadu, zahrnující i kuchyňský odpad. Díky tomu se podařilo výrazně snížit množství odpadu ukládaného na skládky a zároveň produkovat kvalitní kompost pro městské parky a zahrady.

Dále je možné uvést Prahu, která zavádí programy na podporu kompostování a využívání kuchyňského odpadu v bioplynových stanicích. Nejenom, že tyto iniciativy přispívají k ochraně životního prostředí, vytvářejí i nové pracovní příležitosti a podporují lokální ekonomiku.

Obecně můžeme říci, že vést veřejnost k tomu, aby správně nakládala s odpady, je velmi důležité. Týká se to samozřejmě všech druhů odpadů, ovšem v případě kuchyňských odpadů ještě víc, jelikož jejich separace není v naší republice ještě tak rozšířená.

Budoucí trendy

Budoucí trendy zahrnují vývoj nových technologií pro zpracování odpadu, jako jsou pokročilé bioreaktory a technologie pro recyklaci živin. Očekává, že veřejné povědomí o významu správného nakládání s odpady bude nadále růst, což by mělo vést k většímu zapojení domácností a podniků do separovaného sběru a recyklace odpadu.

Závěr

Řešení zdravotního rizika u bioodpadů závisí na našem konání. Sběrné kontejnery na směsný i separovaný sběr jsou běžnou součástí našich ulic. Vzhledem k povaze odpadů je třeba tyto nádoby udržovat v čistotě. Pravidelné čištění a dezinfekce může eliminovat možnost přenosu infekcí při případném poranění obyvatel domů, kteří tam nosí odpad, nebo obsluhy vozidla, které odpad sváží.

tags: #zdravotní #a #ekologická #rizika #bioodpadu

Oblíbené příspěvky:

• Vliv očkování na společnost
• Závěsné WC: Instalace a údržba
• Odpadkové koše s automatickým otevíráním
• Stavební řešení s Horváth
• Tipy pro svatbu v přírodě