Témata bakalářských prací na Katedře ekologie UPOL


06.03.2026

Výběr a zadávání témat závěrečných prací se řídí opatřením děkana PřF UP. Od vedoucího práce student získá zadání závěrečné práce a toto zadání vloží do formuláře „Podklad pro zadání DP/BP/DISP“ v IS STAG. Student je povinen doplnit povinné údaje o své závěrečné práci. Témata pro doktorské studium (Ph.D.) jsou každý rok na jaře vyvěšena na stránkách Přírodovědecké fakulty UP.

Studium na Katedře ekologie a životního prostředí

Katedra ekologie a životního prostředí je nejstarší katedrou ekologie v ČR, která s tradicí delší než třiceti let poskytuje vysokoškolské vzdělání a realizuje výzkum v oblasti ekologie a environmentálních věd. Jsme moderním a rozvíjejícím se pracovištěm s odborníky různých specializací, se širokou domácí i mezinárodní spoluprací. Významně je akcentován multidisciplinární přístup, který vychází z geovědních disciplín (např. fyzické geografie, geologie, fyziky atmosféry, hydrologie a oceánografie) a materiálových věd (chemie, geochemie a hydrochemie). Důraz je kladen na přírodní vědy, avšak studium v sobě zahrnuje i související společenskovědní aspekty (např. environmentální sociologie a udržitelný rozvoj) s cílem poskytnout studentům komplexní vhled do problematiky. Cílem je vychovávat vysokoškolsky vzdělané odborníky pro převážně teoretickou a posudkovou práci v oblasti hodnocení rizik spojených s přírodními jevy a interakcemi člověka a prostředím, a rizik plynoucích ze změn klimatu. Absolventi budou vybaveni dobrými teoretickými znalostmi o přírodních jevech v přípovrchových sférách Země, zejména atmosféry, hydrosféry, pedosféry, horninového prostředí či kryosféry.

Mezinárodní Rozvojová a Environmentální Studia (MRES)

Bakalářské studium programu Mezinárodní rozvojová a environmentální studia (MRES) je tříleté a probíhá v prezenční formě. Program Mezinárodní rozvojová a environmentální studia má dva samostatné tematické okruhy studia - rozvojový a environmentální.

Environmentální Tematický Okruh

Environmentální tematický okruh se skládá z několika studijních bloků. V prvním bloku A (povinné předměty) jsou zahrnuty předměty společné pro obě zaměření - rozvojovou i environmentální. Předmět Rozvojová a environmentální studia představí různá zajímavá témata, se kterými se studenti setkají v průběhu studia. Ostatní povinně volitelné předměty B nabízejí širokou škálu předmětů, z nichž pro studenty environmentální zaměření jsou zajímavé například předměty prohlubující biologické a ekologické znalosti (Přehled biologie pro environmentální studia, Terénní praktikum z biologie a ekologie, Terénní praktikum z ekosystémového managementu). Pro studenty se zájmem o environmentální vzdělávání je vhodná Environmentální a globální výchova. Předmět Geografické informační systémy 1 a 2, jsou zaměřeny na praktické využití GIS v environmentální i rozvojové praxi. V nabídce je také odborná praxe a týdenní terénní a zdravotní kurz.

Kreditový systém studia

Efektivní fungování kreditového systému studia vyžaduje ze strany studentů, učitelů i administrativních pracovníků zvýšenou pozornost a velmi dobrou vzájemnou komunikaci. Kreditový systém studia umožňuje studentům do značné míry samostatně rozhodovat o své studijní zátěži, volit rytmus i obsah svého studia, prohlubovat znalosti ve zvoleném programu, ale i rozšiřovat svoji specializaci. Všechny předměty studia jsou ohodnoceny určitým počtem kreditů. Jednotka kredit vyjadřuje míru zátěže studenta v rámci studia daného předmětu. Student získá kredity za úspěšná ukončení předmětů (tj. za absolvovanou zkoušku, kolokvium nebo udělený zápočet). Základním ukazatelem plnění studijních povinností ve stanovených časových rovinách je počet získaných kreditů.

Čtěte také: Ekologické následky války na Ukrajině

Typy předmětů

  • Povinné (předměty kategorie A): Předměty, které student daného programu musí absolvovat. Tvoří základ studijního programu a jejich obsah je zpravidla začleněn do požadavků závěrečných zkoušek.
  • Povinně volitelné (předměty kategorie B): Umožňují specializaci v programu a jsou studentem zapisovány podle jeho vlastní volby. Musí však jejich absolvováním získat předepsaný minimální počet kreditů.
  • Volitelné (předměty kategorie C): Představují možnost vhodného doplnění náplně studia podle vlastního uvážení. Volitelným předmětem může být jakýkoliv předmět vyučovaný na Univerzitě Palackého v Olomouci.

Student bakalářského studia je povinen získat za všechny předměty za celé studium minimálně 180 kreditů, student navazujícího magisterského studia 120 kreditů.

Příklady témat bakalářských prací

  • Vztahy mezi rostlinami a mravenci v oblasti Nové Guineje a Melanésie: Analýza bude založena na zpracování unikátních terénních dat i revizi literatury. Práci je možné zaměřit ekologicky, evolučně anebo jako popisnou life history.
  • Analýzy molekulárních dat mravenců z oblasti Indo-Austrálie: Témata se můžou zaměřit na populační genetiku, fylogeografii či genomiku vybraných skupin. Student si může osvojit analýzy mikrosatelitních markerů, SNPs, anebo UCE markerů. Je možné zaměřit se na témata populační historie (demografie); vztahů mezi genetikou a ekologickými preferencemi; jak geografie a prostředí ovlivňuje populační strukturu a příbuznými tématy.
  • Fylogenetické analýzy molekulárních dat a studium ekologie a biogeografie mravenců Nové Guineje: Práce se zaměří na oblast Nové Guineje, která je známa vysokou druhovou diverzitou. Výsledkem bude popis distribuce, diverzity a ekologické historie vybraných skupin mravenců. Práce je vhodná pro studeny orientující se na molekulární ekologii, genetiku, fylogenetiku či biogeografii.
  • Diverzita a systematika mravenců Nové Guineje a okolí: Cílem je identifikovat nepopsané druhy, provést jejich morfologickou či morfometrickou analýzu a připravit jejich formální taxonomický popis. Student se seznámí se zpracováním a managementem biodiverzitních dat, metody morfologické analýzy a postupy vedoucím k moderním popisům nových druhů.
  • Zopakování studia plžů a experimentů na Pradědu po 30 letech: Lze předpokládat pomalé odeznívání imisní zátěže a zlepšení situace pro plže.
  • Analýza chování ptáků na hnízdech: Student bude analyzovat určité aspekty chování (např. inkubace, krmení mláďat) ze stávajících dat z kontinuálních kamerových záznamů z průběhu hnízdění vybraných druhů pěvců a podle možností se může podílet i na získávání nových dat v terénu.
  • Analýza úmrtnosti vajec a mláďat na hnízdech: Student bude analyzovat kamerové záznamy predačních událostí a hledat souvislosti s rodičovským chováním hnízdičů a podmínkami prostředí. Projekt může být založen buď na zpracování stávajícího materiálu, nebo na samostatné práci v terénu (přirozená/umělá hnízda sledovaná pomocí fotopastí). Téma může být zaměřeno akademicky i aplikovaně.
  • Analýza dat o chování lejsků bělokrkých: Cílem této práce bude analyzovat data o chování lejsků bělokrkých pro jejichž populaci máme sestavený podrobný rodokmen. Část dat pro analýzy chování je také již k dispozici (intenzita rodičovské péče, výběr partnera), část se bude sbírat při provádění terénních experimentů (agresivita, zvědavost vs. opatrnost).
  • Studium plchů velkých v Nízkém Jeseníku: Je možné se zapojit do rozběhnutého projektu v Nízkém Jeseníku, kde probíhá již několik let podrobné studium plchů velkých. K výběru je několik dílčích témat z okruhu demografie, parazitologie, interakcí s ptáky nebo trade-offs životních stylů.
  • Monitorování výskytu ohrožených druhů plchů: Na modelové skupině plchů - plšík lískový, plch lesní a plch velký lze aplikovat fotopasti, akustický monitoring nebo tzv. obtiskové tunely. K dispozici je několik témat, od čistě metodických, které vyhodnocují efektivnost dané metody, až po regionálně laděné průzkumy.
  • Sledování migrace pěvců za pomoci geolokátorů: Na vybraných druzích pěvců sledujeme za pomoci geolokátorů migraci. Lze tak poměrně přesně popsat zimoviště i tahové cesty na úrovni jedinců. Terénní práce zásadně spadají do jarního období, kdy je velký překryv s ukončením semestru a obdobím zkoušek.
  • Terénní identifikace a environmentální hodnocení významných stromů v kulturní krajině ve vybraném regionu podle certifikované metodiky Machar et al.
  • Mapování a hodnocení starobylých výmladkových lesů ve vybraném regionu podle certifikované metodiky Maděra et al.

Kontakty a poradenství

Pro akademický rok 2025/2026 jsou k dispozici následující studijní poradci:

Studijní program Studijní poradce Katedra
Biologie, ekologie a životní prostředí RNDr. Alois Čelechovský, Ph.D. (pro 1. roč.)
RNDr. Ivona Uvírová, Ph.D. (pro 2. roč.)
doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D. (pro 3. roč.)
ZOO
Ekologie a ochrana životního prostředí RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D. EKO
Experimentální biologie Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D. LRR
Molekulární a buněčná biologie RNDr. Petr Nádvorník, Ph.D. (pro 1. roč.)
Mgr. Dana Šafářová, Ph.D. (pro 2. a 3. r.)
KBB
Environmentální geologie Ing. Lada Hýlová, Ph.D. KGE
Environmentální studia a udržitelný rozvoj Mgr. Tomáš Daněk, Ph.D. KRES
Environmentální rizika a klimatická změna Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
RNDr. Martin Jurek, Ph.D.
KGE, KGG
Mezinárodní rozvojová a environmentální studia doc. Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D. KRES

Pro další informace o studiu kontaktujte kreditové poradce kateder:

  • Kabinet cizích jazyků (VCJ): Mgr. Lucie Vaňková, Ph.D.
  • Katedra algebry a geometrie (KAG): RNDr. Lenka Juklová, Ph.D.
  • Katedra analytické chemie (ACH): doc. RNDr. Jana Skopalová, Ph.D.
  • Katedra anorganické chemie (AFC): Mgr. Radka Křikavová, Ph.D., Mgr. Iveta Bártová, Ph.D.
  • Katedra biofyziky (KBF): prof. RNDr. Petr Ilík, Ph.D.
  • Katedra biochemie (KBC): Mgr. Jana Sekaninová, Ph.D., Mgr. Tereza Jedelská, Ph.D.
  • Katedra biotechnologií (KBI): prof. Mgr. Miroslav Ovečka, Ph.D.
  • Katedra botaniky (BOT): PaedDr. Ing. Vladimír Vinter, Dr.
  • Katedra buněčné biologie a genetiky (KBB): Mgr. Dana Šafářová, Ph.D.
  • Katedra ekologie a životního prostředí (EKO): RNDr. Miroslav Zeidler, Ph.D.
  • Katedra experimentální fyziky (KEF): doc. RNDr. Jiří Pechoušek, Ph.D., RNDr. Renata Holubová, CSc., Mgr. Lukáš Richterek, Ph.D., Mgr. Milan Vůjtek, Ph.D.
  • Katedra fyzikální chemie (KFC): doc. RNDr. Karel Berka, Ph.D., Mgr. Alexandra Rancová
  • Katedra geografie (KGG): RNDr. Miloš Fňukal, Ph.D.
  • Katedra geoinformatiky (KGI): doc. Ing. Zdena Dobešová, Ph.D.
  • Katedra geologie (KGE): Ing. Lada Hýlová, Ph.D.
  • Katedra informatiky (KMI): RNDr. Martin Trnečka, Ph.D.
  • Katedra matematické analýzy a aplikací matematiky (KMA): Mgr. Jana Burkotová, Ph.D., Mgr. Iveta Bebčáková, Ph.D.
  • Katedra optiky (OPT): prof. RNDr. Zdeněk Hradil, CSc., prof. Mgr. Jaromír Fiurášek, Ph.D., doc. RNDr. František Pluháček, Ph.D.
  • Katedra organické chemie (OCH): doc. RNDr. Lucie Brulíková, Ph.D.
  • Katedra rozvojových a environmentálních studií (KRES): doc. Mgr. Zdeněk Opršal, Ph.D.
  • Katedra zoologie (ZOO): doc. RNDr. Milan Veselý, Ph.D.
  • Laboratoř růstových regulátorů (LRR): Ing. Jaromír Mikulík, Ph.D.

Čtěte také: Česká ekologie: aktuální témata

Čtěte také: Česká republika a životní prostředí

tags: #temata #bakalarskych #praci #katedra #ekologie #upol

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]