Dopady války na přírodu a životní prostředí na Ukrajině

Každá válka poškozuje životní prostředí a přírodu. Nejinak je tomu na Ukrajině, jejíž východní část napadlo Rusko v roce 2014 a v únoru 2022 zaútočilo na celou zemi. Dlouhodobé následky válečných škod zahrnují trvalé znečištění či likvidaci celých ekosystémů, úrodné půdy a zdrojů obživy. Mohou mít ale také podobu rozsáhlých regionálních katastrof, které jsou v tak industrializované zemi, jakou je Ukrajina, dosti pravděpodobné.

Ekocida na Ukrajině

Ukrajina čelí ekocidě Konkrétní důkazy o válkou ničeném životním prostředí monitoruje ukrajinská nevládní organizace EPL (Environment People Law). Její zástupkyně Kateryna Polianska označila katastrofu, které čelí ukrajinská příroda, za ekocidu.

Škody v národních parcích

Obrovské škody podle ní válka páchá třeba v Národním parku Kamianska Sich v Chersonském regionu. Už v listopadu 2023 Ukrajina propočítala škody, jichž se ruská strana na přírodě v Národním parku dopustila. Od března do listopadu 2022 část území národního parku přímo okupovala ruská armáda, ostřelování a ničení ale zažívá dosud.

Právní aspekty a stíhání pachatelů

Právní pohled na válečné poškození životního prostředí představila na semináři Hana Müllerová z Ústavu státu a práva AV ČR. Stíhání pachatelů je podle ní v praxi velmi problematické. V současné době se uvažuje o připojení pátého prvku, kterým by byla ekocida - tedy ničení přírody a životního prostředí.

Mezinárodní právo a úmluvy

Mezinárodní právo v oblasti životního prostředí tvoří stovky různých úmluv, některé z nich se dají aplikovat na válečnou dobu, jiné ale nikoli. Příkladem může být Ramsarská úmluva o mokřadech z roku 1971. Další nástroje, které by teoreticky šlo použít na škody na ukrajinské přírodě, definuje mezinárodní válečné právo.

Čtěte také: Česká ekologie: aktuální témata

Environmentální dopady války

Během války je priorita ochrany životního prostředí druhá až třetí, ale od konce, řekl při své přednášce na téma dopady války na Ukrajině na životní prostředí Miroslav Havránek, ředitel České informační agentury životního prostředí. Miroslav Havránek se ve svém výkladu zaměřil čistě na environmentální stránku války. Charakteristikou války na Ukrajině je, že jde asi o nejintenzivnější konflikt od první světové války co do spotřeby munice na kilometr fronty.

Spotřeba munice a destrukce

Velká spotřeba munice ale znamená, že na Ukrajině dochází i k velkému fyzickému poškození životního prostředí. Po dopadu granát exploduje a jeho kovový obal se rozptýlí do velkého okolí. Tlaková vlna zničí veškerou živou sílu v dosahu, vznikne kráter, který podle síly granátu může mít i několik metrů hloubky. Při výbuchu dojde k převrstvení velkého množství zeminy.

Jeden dělostřelecký granát má řádově 100 megajoulů. Odhaduje se, že během nejintenzivnější dělostřelecké výměny na podzim roku 2022 vystřelila ruská armáda 20 až 60 tisíc granátů za den, ukrajinská armáda odpověděla pěti až šesti tisíci granáty za den. Destrukce se týká nejen volné krajiny, ale i zastavěného území a s tím je spojený ohromný nárůst demoličního materiálu a suti.

Podle dat z konce listopadu 2022 se ví o 126 tisíc zničených rodinných domech, 17 tisíc bytových domech, 84 tisíc kusech zemědělské techniky, skoro 200 tisíc osobních automobilech, tisících kilometrech silnic.

Průmyslové komplexy a chemické znečištění

Válka se neodehrává jen ve volné krajině a městech, ale často se bojuje i v průmyslových komplexech. Jde totiž o místa, kde jsou uskladněny extrémně nebezpečné chemikálie a znečišťující látky, které se v důsledku bojů nutně dostávají do prostředí v extrémních množství.

Čtěte také: Česká republika a životní prostředí

Dopady na klima a lesní požáry

Dopady na změny klimatu ale konflikt bude mít značné. V roce 2022 souvislosti s válkou narostla intenzita lesních požárů na Ukrajině 77 x oproti předchozímu období. Během války na Ukrajině bylo 6,5 milionů hektarů lesa zasažených požáry, 2,9 milionu hektarů poškozeno boji.

Zničení vodní infrastruktury

Rusko ničí i vodní infrastrukturu. Panuje obava, že pokud Ukrajina zahájí protiofenzivu, zničí Rusko přehrady na Dněpru, aby Ukrajincům zabránilo překročit řeku,“ zmiňuje Miroslav Havránek.

Miny a kontaminace

Obě strany konfliktu používají miny v hojném množství. Následné odminování Ukrajiny bude trvat několik desítek let a vyžádá si odhadem 40 miliard dolarů. Kontaminovaný prostor kolem jednoho jediného zničeného tanku je veliký. Úniky kapalin budou v obrovském prostoru a množství. To je úplně nový charakter kontaminace, než se kterým jsme zvyklí zacházet,“ říká Havránek.

Jaderná bezpečnost

Dana Drábová zmínila, že v souvislosti s válkou na Ukrajině se lidem na mysl nejvíce dostává Černobyl. Záporožská elektrárna, to je ale jiný příběh,“ říká Drábová. Podle ní svět spoléhal na to, že ve válce platí dříve dohodnuté konvence, mezi něž patří, že na jaderné elektrárny se prostě neútočí. Rusko tuto konvenci porušilo a elektrárnu obsadilo. Naštěstí se k ní chovali přeci jenom s nějakých respektem a při obsazení nepoškodili technologicky důležité části elektrárny.

Chemické aspekty války

Tomáš Cajthaml přirovnal obecné lidské nakládání s chemickými látkami k ledovci. Nad hladinou je jen malý kousek ledovce, to jsou všechny ty látky, které máme detailně prozkoumané a o jejichž (ne)bezpečnosti máme dostatek poznatků. Jedním z nich bylo používání beryliového bronzu během druhé světové války. Jiným příkladem je defoliant Agent Orange. Ten americké armádě sloužil ve Vietnamu pro odlistění tropického pralesa pro snadnější útok na nepřítele. Agent Orange má ale také silné mutagenní vlastnosti a kvůli masivnímu použití v letech 1961 a 1971 je Vietnam na mnoha rozsáhlých území zamořen.

Čtěte také: Studie o ekologii z pohledu sociologie

Střely často obsahují olovo, při výstřelu dochází k odparu kovových částí, dochází k znečištění půdy v místě dopadu, odtud pak je znečištění vody a odtud se olovo dostane do potraviny. Ochuzený uran se používá pro výrobu podkaliberních projektilů s vysokou průrazností. TNT je kromě jiných vlastností toxické, přechází do rostlin a do plodin. Hexogen, což je obdoba TNT, je toxický pro půdní biotu.

Kontaminované lokality

Podle něho se dá odhadnout, že na Ukrajině v důsledku války bude tak dva tisíce kontaminovaných lokalit. Už před válkou spolupracoval Ivan Holoubek s ukrajinskými institucemi na odhadu počtů transformátorů a kondenzátory, které obsahují PCB, polychlorované bifenyly, provozní kapaliny, které jsou ale velmi škodlivé látky.

Dopady na přírodní bohatství a ochranu přírody

40 % rozlohy tvoří step, kvalitní černozem, kde se pěstuje obilí. Asi jednu třetinu krajiny tvoří lesostep a 16 % lesy. Na západ Ukrajiny zasahují Karpaty. Velká část Ukrajiny se starosídelní oblast bez lesů. Mokřady tvoří jen asi 5 % území. Dnes se podle Hoška neví, co se v místě děje. „Je to na okupovaném území. Předpokládá se, že vojáci místní zvířata vybili a snědli,“ říká Hošek.

Emise skleníkových plynů a klimatické změny

Světové armády se podílejí na 5,5 procentech celosvětových emisí skleníkových plynů. Už teď válečné konflikty vyprodukují ročně více emisí skleníkových plynů než letecký a lodní průmysl dohromady. Stále přitom nejde o kompletní uhlíkovou stopu. Největší podíl (42 procent) emisí souvisejících s válkou pochází z demolice a budoucích oprav budov a infrastruktury.

Ekocida v Gaze

Nejen válka na Ukrajině, ale také probíhající válka v Gaze má ničivý dopad na životní prostředí. Jen za první dva měsíce války v Gaze byly emise větší než roční uhlíková stopa více než dvaceti států světa, které jsou nejvíce ohroženy klimatickými změnami. Environmentální a lidskoprávní organizace dlouhodobě poukazují nejen na vážné porušování lidských práv, ale také na environmentální ničení a vyzývají, aby byly škody v Gaze vyhlášeny za ekocidu a vyšetřovaly se jako možný válečný zločin.

Obnova po válce

Výstavba a obnova infrastruktury s sebou přináší velké emise. Jde zejména o výrobu cementu, která je náročná na emise oxidu uhličitého, ale také o kontrolované odpalování nevyužité munice, což vede k dalšímu znečišťování. Nejen obnova budov, ale zejména obnova životního prostředí zabere dlouhá léta, v závislosti na konkrétním typu boje a jeho trvání.

tags: #válka #příroda #dopady

Oblíbené příspěvky:

• Aktuality z Odpadového Hospodářství
• Informační Tabule - Recyklace
• Uhelné Elektrárny a Emise
• Proč mizí obojživelníci?
• Pěstební Zóny v ČR