Temelín: Ohrožení obcí a měst?

Hledání konečného úložiště pro jaderný odpad je dlouhodobý proces. Nyní se v této souvislosti diskutuje také o lokalitě v blízkosti Temelína, pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice.

Kolem jihočeského města České Budějovice se tyčí malé kopce Českého masivu, mezitím se vlní řeka Vltava. A najednou se na horizontu objevují 155 metrů vysoké věže jaderné elektrárny a dojem idylické krajiny je pryč.

Vysoce radioaktivní odpad z českých jaderných elektráren se prozatím skladuje v tzv. meziskladech přímo v areálu elektráren. Od roku 2065 se však má přeložit do tzv. konečného úložiště, které bude umístěno 500 - 700 metrů pod povrchem. Kde se toto konečné úložiště bude nacházet, to v tuto chvíli ještě není jasné.

Geologové zkoumají již od devadesátých let různé lokality a již zvolili sedm z nich, které považují za dostatečně bezpečné. Postižené obce se proti státnímu plánu na stavbu úložiště bouří, proto do výběru přiřadili další dvě, v těsné blízkosti jaderné elektrárny Temelín a Dukovany.

Český energetický expert Edvard Sequens má o těchto dvou přidaných lokalitách v blízkosti jaderných elektráren nevalné mínění: „V devadesátých letech bylo okolí jaderných elektráren vyloučenými oblastmi pro stavbu konečného úložiště.

Čtěte také: Temelín: dopady na ekologii

Tak například obec Temelín s 800 obyvateli ročně od elektrárny dostává v přepočtu 38.000 euro. Jako odškodnění za provádění průzkumných prací pro úložiště mají obce v lokalitě Temelín - jih dostat ročně kolem 500.000 eur.

Zatímco v okolí Temelína se zatím neozývá velký odpor, země Horní Rakousko již alarmuje. „Temelín - jih se nachází pouhých 57 kilometrů od naší hranice. Horní Rakousko si však jaderný odpad nevyrobilo, proto také nechce nést spoluzodpovědnost za jeho skladování,“ říká hornorakouský zemský rada pro životní prostředí Rudi Anschober. Oznamuje tak velký odpor z Horního Rakouska, který bude provázán s těsnou spoluprací s místními obyvateli. „Využijeme všechny politické a právní možnosti,“ říká Anschober.

Petr Nohava je k vyhledávání českého úložiště podobně kritický. Je mluvčím Platformy proti konečnému úložišti, založené v roce 2016, která se skládá z 31 obcí a 14 místních sdružení. Všichni členové Platformy jsou přímo dotčení záměrem stavby konečného úložiště, jsou z vybraných úložišťových lokalit. Nohava sám je starostou obce Pluhův Žďár, vzdálené od Temelína 38 km, která se nachází v lokalitě Čihadlo.

Nohava kritizuje především celý proces výběru úložiště: „Výběr lokalit se děje bez účasti obcí. Kromě toho nejsou jasně definována výběrová kritéria. Pokud stát není schopný, dělat výběr transparentním způsobem, nemůžeme věřit ani v budoucí bezpečnost vybraného úložišťového místa,“ říká Nohava.

A v případě jaderného úložiště by měla být právě bezpečnost tím nejdůležitějším kritériem: konečné úložiště bude muset pojmout až 10.000 tun vysoce radioaktivního odpadu. Stávajících šest bloků jaderných elektráren Dukovany a Temelín sice do doby stavby vyrobí „jen“ 3.500 tun radioaktivních odpadů, ale Česko plánuje také prodloužení provozu jaderných bloků ze 40 na 60 let a také stavbu až tří nových jaderných bloků. Tak se dostáváme na celkový objem 10.000 tun, které bude muset nové úložiště pojmout.

Čtěte také: Jaderné elektrárny a radioaktivní odpad

Zemský rada Anschober pochybuje o bezpečnosti takového zařízení: „V Německu se předpokládalo, že úložiště musí bezpečně zajistit odpady na dobu až jednoho miliónu let, což je de facto nemožné, řekl Rudi Anschober v Temelíně. Neboť pohled do historie ukazuje, co všechno se během tak dlouhé doby může stát.“

Rauch: Říkáme NE konečnému úložišti jaderných odpadů na hranicích s Rakouskem. Vídeň - Česká republika hledá vhodné místo pro konečné úložiště jaderných odpadů z jaderných elektráren Temelín a Dukovany. Nyní se zdá, že si český stát vyhlédl lokalitu, vzdálenou pouhých 57 kilometrů od hornorakouské hranice.

Podle ekologického mluvčího rakouské FPÖ Waltera Raucha musí být tento postup všemi dostupnými možnostmi zastaven: „Těmto plánům musíme všemi dostupnými prostředky zamezit. Konečné úložiště jaderného odpadu v blízkosti našich hranic by představoval fatální ohrožení Rakouska.“ Rauch také oznámil budoucí rozhovory s ministerstvem životního prostředí.

„Rakouská vláda jadernou energetiku a s ní spojená rizika odmítá. Jaderný odpad se tak musí uložit co nejdále od rakouských hranic. Nechceme se vystavovat nebezpečí radioaktivního ohrožení v bezprostřední blízkosti hranic,“ prohlásil Rauch.

„Na základě dlouhého poločasu rozpadu radioaktivních látek se radioaktivní zátěž sníží až po mnoha tisících letech. Již tento fakt je příznačný a potvrzuje toto vysoké bezpečnostní riziko. Musíme vyčerpat všechny dostupné diplomatické a politické prostředky, aby se tento záměr nestal realitou,“ dodal ekologický mluvčí rakouské FPÖ.

Čtěte také: Produkce jaderného odpadu Temelín

„Jedinou alternativou je pouze odstoupení od využívání jaderné energie. Česko by tak mělo následovat příklad Německa a zahájit program výstupu z jádra. Není možné, aby země jako Rakousko jednaly v ekologické politice takto příkladně a jiné země se chtěly ze své zodpovědnosti vyvléci.

Havarijní připravenost v okolí JE Temelín

Opatření stanovená ve VHP JE Temelín jsou podkladem pro zajištění havarijní připravenosti jednotlivých obcí v ZHP.

Pro potřeby řešení radiační havárie je dle vyhl. č. 328/2002 Sb. území ZHP rozděleno do sektorů.

Součástí Rozhodnutí je mapa, na které je vyznačena hranice ZHP.

Temelín v tzv. Jaderné zařízení vč. kraje. Z tohoto důvodu je zpracovatelem VHP JE Temelín KÚ JčK. plnění úkolů dle §10, odst. 5 zákona č. zařízení (ČEZ a.s.

Vltavou a Vodňany. řešení mimořádných událostí na území Jihočeského kraje. pro jadernou bezpečnost (SÚJB).

SÚJB č. 311/1997 ze dne 5. kruhu o poloměru 13 km od středu kontejnmentu 1. Temelín a územím obcí, které se nacházejí na hranici uvedeného kruhu. části ZHP) se středem v kontejnmentu 1. přípravě a provedení evakuace obyvatelstva.

zahrnuty i větší obce ležící na rozhraní vnitřní a vnější části ZHP. kruhem o poloměru 13 km se středem v kontejmentu 1. jódovou profylaxi a regulaci pohybu osob.

radioaktivních látek a na výsledcích monitorování. situaci vyžadující si realizaci opatření pro ochranu obyvatelstva. realizaci připravených opatření (např. osob). radiační situace. vždy v dalších dvou přilehlých sektorech. demografickým poměrům. pravým břehem řeky Vltavy.

Technické parametry JE Temelín

VVER 1000 sériového provedení typu V 320. bloku dodávaný do elektrické sítě je 912 MW. hmotnosti 92 tun ve formě oxidu uranu. nádobou o výšce 10,9 m a vnitřním průměru 4,5 m. teplota chladiva z reaktoru je cca 320oC, vstupní teplota cca 290oC. celkovém množství vyrobené páry 5880 tun/hod.

- současně chrání reaktor a další součásti primárního okruhu před vnějšími vlivy. zabezpečujícími bezpečné odstavení reaktoru. věží. kapalných i pevných radioaktivních odpadů. areálu JE Dukovany. havarijní podpůrná střediska. které se nachází ve městě České Budějovice.

Kámen úrazu je v tom, že ochranné pásmo není v současných digitálních mapách nikde značeno. SÚRAO však ujišťuje, že se problematice vody při hodnocení lokalit věnovala velká pozornost. „V následujících letech se na ni zaměříme ještě více a podrobněji,“ řekla pro Deník mluvčí Martina Bílá.

„Na samotnou stavbu hlubinného úložiště jsou kladeny daleko vyšší požadavky a přísnější kritéria, než na ochranné pásmo III. S jejími slovy ale starosta Dolní Cerekve Zdeněk Dvořák nesouhlasí. „SÚRAO na první dobrou řeklo, že o ochranném pásmu ví. My jsme si znova prošli ty materiály, které zveřejnili a ochranné pásmo tam není,“ prohlásil ve středu odpoledne.

Spočívá v tom, že advokát Kliment připraví oficiální dokument adresovaný na ministerstvo životního prostředí, které má vyžadovat dodržování ochranných pásem. Starostové obcí z lokality Hrádek zkrátka chtějí, aby byla stejně jako voda pro Prahu chráněná i voda pro Jihlavu a Pelhřimov.

„Aby stejné ochranné pásmo, které je v podkladech SÚRAO zakresleno u vodní nádrže Švihov, bylo do podkladů zaneseno také u řeky Jihlavy tam, kde platí a je vyhlášené od roku 1983,“ upřesnil Dvořák. S novou informací pracuje i SÚRAO, zadá studii.

Jak starosta Dolní Cerekve připomněl, některé z lokalit byly již dříve vyřazeny pro střet zájmů. „Nevím, kde by měl být větší střet zájmů než se zásobením vodou pro 1,4 milionů obyvatel,“ řekl. Tolik lidí totiž zásobuje voda z řeky Jihlavy a vodní nádrže Švihov.

tags: #temelín #ohrožení #obcí #a #měst #mapa

Oblíbené příspěvky:

• Průvodce umisťováním nádob na tříděný odpad
• Problémy s TDI motory
• Ekologická zátěž Avia
• Plastový hranatý koš
• Tipy pro piknik