Teorie stresu a ekologická stabilita

Ekologická stabilita je schopnost ekosystému vyrovnávat změny způsobené vnějšími činiteli a zachovávat své podstatné struktury a funkce. Tato schopnost se projevuje buď tím, že změny v ekosystému, vyvolané rušivým vlivem, jsou relativně velmi malé (rezistence), anebo tím, že po odeznění rušivého vlivu se ekosystém buď spontánně vrací do výchozího stavu, nebo - dojde-li k trvalé změně některých jeho vlastností - alespoň na původní vývojovou trajektorii (resilience).

Nepůsobí-li rušivý vliv, pak se stabilní ekosystém buď nemění, resp. mění jen velmi málo (konstantnost), nebo jsou jeho změny přibližně pravidelné (cykličnost). Nejtypičtěji se ekologická stabilita projevuje ekologickou rovnováhou. Životním prostředím lidstva je biosféra, která má zásadně narušenou ekologickou stabilitu. Možnou cestou k zachování, příp. k rekonstrukci ekologické stability daného území je ochrana, resp. vytváření tzv. územních systémů ekologické stability. Tyto systémy zahrnují ekologicky nejstabilnější části daného území, vybrané a rozmístěné tak, aby obsahovaly a co nejlépe chránily přirozené a přirozeným blízké části krajiny (tzv. biocentra), umožňovaly migraci organismů a jiné formy „biologické komunikace“ mezi biocentry prostřednictvím tzv.

Aby krajina mohla odolávat větším či menším změnám (stresům, zátěži apod.), musí dosahovat určité úrovně ekologické stability. Ekologickou stabilitu území lze považovat přímo za jeden z klíčových principů (environmentální) udržitelnosti. Ekologická stabilita je významná z hlediska nosné kapacity prostředí.

Koeficient ekologické stability (KES)

Nejjednodušší koeficient ekologické stability (KES) je poměr rozlohy ploch relativně ekologicky stabilních (S) k rozloze ploch relativně nestabilním (L).

Tento výpočet umožňuje vypočítat KES přesněji, s rozlišením ekologické významnosti jednotlivých kategorií využití půdy. Plochy je možné klasifikovat podle významu plochy z hlediska ekologické stability - tzv. stupeň ekologické stability. Stupnice nabývá šesti hodnot (0 - bez významu, 1 - velmi malý význam, 2 - malý význam, 3 - střední význam, 4 - velký význam, 5 - výjimečně velký význam). Následně lze určit zastoupení jednotlivých kategorií ES v řešeném území. Souhrnné hodnocení pro celé území získáme váženým průměrem, kde váhy k jednotlivým kategoriím (0-5) představují jejich relativní podíly na ploše území.

Čtěte také: Environmentální a nativistické teorie: Podrobný rozbor

V čitateli tohoto podílu je součet výměr chmelnic, vinic, zahrad, ovocných sadů, trvalých travních porostů, pastvin, lesní půdy a vodních ploch. Jedná se o metodiku, kterou KES počítá ČSÚ.

Interpretace indikátoru

Čím vyšší je hodnota KES, tím vyšší ekostabilizační potenciál území vykazuje. Ani vysoká hodnota KES však vysokou stabilitu území nezaručuje - indikuje pouze vhodné podmínky pro její vytvoření. KES byl původně navržen pro tzv. bioregiony (v ČR jich je vymezeno 91); pro větší území jeho výpovědní hodnota klesá.

Spolehlivost, resp. přesnost indikátoru je závislá na zdroji dat. V případě KES zpracovaném ČSÚ je přesnost střední - data jsou odvozována z druhu pozemků uvedených v katastru nemovitostí a nemusí být ve všech případech přesná a aktuální. Je obecně známý fakt, že mnoho pozemků je v KN vedeno pod jiným druhem než je tomu ve skutečnosti.

KES je bezrozměrné číslo. Lze prezentovat pro vybrané subjekty v číselné podobě (tabulka) nebo např.

Další indikátory udržitelného rozvoje

Pro komplexní posouzení udržitelného rozvoje se používají i další indikátory, jako například:

Čtěte také: Příčiny znečištění Země

• Hrubý domácí produkt na obyvatele
• Vývoj hrubého domácího produktu
• Produktivita práce
• Deficit/přebytek veřejných rozpočtů
• Hrubá přidaná hodnota v sektoru služeb
• Míra investic
• Čistý disponibilní důchod domácností
• Malé a střední podnikání
• Dopravní infrastruktura - hustota silniční sítě
• Dopravní infrastruktura - hustota železniční sítě
• Nákladní doprava
• Osobní doprava
• Výdaje na výzkum a vývoj
• Domácnosti s čistým příjmem pod hranicí životního minima
• Obecná míra nezaměstnanosti
• Míra registrované nezaměstnanosti
• Míra zaměstnanosti starších pracovníků
• Zaměstnanost žen
• Míra úmrtnosti
• Očekávaná délka života
• Nejvyšší dosažené vzdělání

Stres je jedním z nejdiskutovanějších témat současnosti. Najdeme ho v knihách o osobním rozvoji, ve zdravotnických doporučeních, v populární psychologii i v oblasti sportovní výkonnosti. Přesto se o něm často mluví povrchně, zkresleně nebo jen z jednoho úhlu pohledu. Jedni považují stres za nepřítele, který je třeba eliminovat. Druzí zdůrazňují jeho evoluční význam a sílu, která nám poskytuje energii a připravenost zvládat náročné situace.

Stres není ani čistě destruktivní, ani čistě prospěšný. Je to mechanismus, který se v našem organismu vyvíjel desítky tisíc let, aby nás chránil před hrozbami. Aby mobilizoval energii, zaostřil smysly, zvýšil koncentraci a pomohl nám reagovat rychle, efektivně a rozhodně. Problém nastává ve chvíli, kdy se ochranný evoluční mechanismus střetne s moderním prostředím.

Stres je biologická reakce organismu na podnět, který mozek interpretuje jako hrozbu, výzvu nebo zvýšený nárok na naši pozornost a výkon. Evolučně vznikl stres jako ochranný mechanismus. Pokud by naši předkové nebyli schopni rychle zareagovat na predátora, nebezpečnou situaci nebo boj o zdroje, nepřežili by. Hormonální reakce proto vznikla jako prostředek mobilizace energie. Problém moderní doby spočívá v tom, že většina našich stresorů nemá konec. Trvá dlouhé hodiny, týdny nebo měsíce. Stresový systém, který měl být krátkodobý, tak často funguje nepřetržitě.

Když mozek identifikuje hrozbu, aktivuje se osa HPA (hypotalamus - hypofýza - nadledviny). V těle se během několika sekund zvýší hladina adrenalinu, noradrenalinu a později kortizolu. Výsledkem je stav „boj nebo útěk“. Tyto procesy jsou zásadní, pokud čelíme reálnému ohrožení.

Ve správném množství zlepšuje výkon, podporuje soustředění, zvyšuje naši schopnost adaptovat se, a dokonce podporuje fyzickou i mentální odolnost. Naopak distres je forma stresu, která nás paralyzuje, vyčerpává a dlouhodobě poškozuje. Research prof. Alie Crum ze Stanfordu ukazuje, že to, jaký máme o stresu mindset - tedy hluboké přesvědčení - zásadně ovlivňuje jeho účinky. Pokud věříme, že stres je škodlivý, tělo reaguje negativněji. Pokud věříme, že stres nám může pomoci a je součástí růstu, reakce organismu se mění. Tento efekt není iluze ani „pozitivní myšlení“.

Čtěte také: Nová teorie pro krajinu

Environmentální úzkost

Cítíte se zahlceni zprávami o klimatické krizi? Nejste v tom sami. Environmentální úzkost dnes zažívá čím dál více lidí, zejména ve věku 20 až 40 let. Dnešní svět čelí bezprecedentním změnám. Extrémní počasí, požáry, sucha a tání ledovců se stávají každodenní realitou. Z odborného pohledu se environmentální krize dotýká nejen ekologie, ale i psychologie, sociologie a ekonomiky.

Ekologická (klimatická) úzkosť je pojem, ktorý prvýkrát definovala Americká psychologická asociácia (APA) v roku 2017 ako „chronický strach z environmentálnej katastrofy“. Na vzniku ekologickej úzkosti sa môže podieľať viacero faktorov. Spúšťačom môže byť vlastná skúsenosť s ekologickou katastrofou, žitie v oblasti zasiahnutej klimatickými zmenami, vyššie naznačené zahltenie informáciami z médií alebo príslušnosť k zraniteľnej časti populácie (mladší ľudia, ľudia s nižším príjmom, domorodé komunity, ľudia s chronickými zdravotnými problémami...). Medzi potenciálne spúšťače ekologickej úzkosti patrí taktiež edukácia v danej problematike.

Podle psychologů je environmentální úzkost přirozenou reakcí na existenciální hrozbu - podobně jako úzkost při jiných krizích. Například kognitivně-behaviorální terapie rozpoznává, že opakované vystavování se negativním zprávám může posilovat bezmoc a vede k tzv.

Podle dostupných studií zažívá environmentální úzkost stále větší procento populace, především mezi mladými lidmi. Studie ukazují, že lidé ve věku 20-40 let čelí specifické kombinaci stresorů: jsou v aktivní životní fázi, kdy řeší kariéru, rodinu a budoucnost. Úzkost mohou spouštět různé faktory - alarmující zprávy v médiích, osobní zkušenosti s přírodními katastrofami či pocit, že jednotlivé úsilí nemá větší dopad. Psycholožka Julie Haasová upozorňuje, že problémem je i tzv. informační zahlcení: „Lidé chtějí být v obraze, ale zároveň nenacházejí prostor na zpracování emocí, které s sebou nové informace nesou.

Jak se s tím dá účinně pracovat?

Každý z nás klimatickú úzkosť môže prežívať inak a teda, každému z nás sa s ňou vyrovnáva po svojom. Pokiaľ ale netušíte, kde začať, môžete vyskúšať niektorý z nasledujúcich bodov a postupne tak zistiť, čo funguje vám.

• Pocity bezmocnosti vyplývajúce z ekologickej úzkosti, je možné čiastočne ovplyvniť tým, že sa zameriate na to, čo konkrétne dokážete ovplyvniť vy. Nesnažte sa zmeniť všetko naraz. Stanovte si niekoľko oblastí (kľudne jednu!), v ktorých je pre vás zmena najjednoduchšia a postupne zisťujte, čo v tejto oblasti môžete zlepšiť.
• Nenechajte sa zahltiť množstvom informácií, ktoré k danej problematike existujú. Zo všetkých nových informácií a pocitu záväzku k novým zmenám sa veľmi jednoducho môžete začať cítiť pod tlakom. Doprajte preto sebe (aj ostatným) dostatok času, aby ste vybrané zmeny mohli do svojho životného štýlu zaradiť. Pravidelne si pripomínajte, že robíte to najlepšie, čo môžete v danej chvíli urobiť.
• Pokúste sa nájsť komunitu podobne zmýšľajúcich ľudí, s ktorými môžete svoje pocity a obavy zdieľať. Častým spúšťačom ekologickej úzkosti sú práve správy a sociálne médiá. Je veľmi jednoduché spadnúť do špirály negatívnych informácií, ktoré vás skôr či neskôr zahltia. Ďalšou účinnou stratégiou zvládania vo chvíli, kedy sa cítite zahltení, je vedenie si denníku. Podľa štúdie Smytha a kol. Humor je skvelým pomocníkom pre zníženie hladiny stresu. Podľa štúdie z roku 2021 sú napríklad meme a vtipy týkajúce sa klimatických zmien jednou zo stratégií, ktoré môžu pomôcť so zvládaním ekologickej úzkosti.
• Niekomu môže pomôcť pripraviť sa na krízový scenár. Môžete si skúsiť vytvoriť plán pre vás a vašu rodinu pre prípad núdze. Tento druh plánovania vám môže pomôcť podporiť pocity bezpečia a kontroly. Pokiaľ sa u vás ekologická úzkosť prejavuje často a zasahuje do vášho bežného života, nebojte sa obrátiť na profesionála. Terapeut vám môže pomôcť vaše obavy dôkladnejšie zmapovať a nájsť stratégie zvládania, ktoré budú vyhovovať práve vám.
• Vyhledat odbornou pomoc: V České republice působí specialistky jako Dr.

Environmentální úzkost je skutečným fenoménem naší doby. Nebojte se být aktivní a zkuste svůj strach proměnit v motivaci ke změně.

tags: #co #je #teorie #stresu #a #ekologicka

Oblíbené příspěvky:

• Peníze za likvidaci starého auta
• Průvodce výběrem detektoru kvality ovzduší
• Vzdělávací křížovky o přírodě
• Dobrodružství s Jakubem Vágnerem
• Obecní Vyjádření dle Zákona o Ovzduší