Tepelné elektrárny a znečištění životního prostředí v České republice


18.04.2026

Znečištění ovzduší zůstává v České republice závažným problémem, ačkoli se od roku 1990 významně snížilo. Na mnoha místech jsou stále překračovány imisní limity, což vede k vyhlašování smogových situací v oblastech jako je Ostrava.

Zástupci ministerstva životního prostředí uvedli, že ovzduší v ČR nejvíce poškozují lokální topeniště, doprava a průmysl. Diskuze souvisí s dlouho připravovaným celoevropským zpřísněním limitů znečištění, které bude závazné od srpna roku 2021.

Za největšího znečišťovatele loňského roku označily ekologické organizace Arnika, Hnutí Duha a Greenpeace uhelné elektrárny. Kromě emisí skleníkových plynů vypouštějí do životního prostředí i toxické kovy včetně rtuti. Podle jejich zjištění je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Ekologové v pátek představili žebříčky, které čerpají z dat Integrovaného registru znečišťování (IRZ). Mezi největší znečišťovatele patří podle prezentovaných dat hlavně provozy z Ústeckého, Moravskoslezského a Pardubického kraje.

Lukáš Hrábek za Greenpeace Česká republika uvedl, že emise skleníkových plynů i nebezpečných toxických látek nejvýrazněji klesly u uhelných elektráren. „Nestalo se to však kvůli nějaké snaze či dobré vůli jejich provozovatelů, ale hlavně kvůli tomu, že byly v loňském roce méně často v provozu,“ dodal.

Čtěte také: Ekologická daň na vytápění v ČR

Ekologové nicméně upozorňují na to, že uhelné elektrárny Počerady a Chvaletice jsou stále největší znečišťovatelé toxickou rtutí, protože mají rozsáhlé výjimky z emisního limitu. Elektrárna Počerady vypustila v emisích do ovzduší, vody a půdy 306 kilogramů rtuti a jejích sloučenin. Oproti předchozímu roku jde o pokles o dvacet tři procent. Elektrárna Chvaletice vypustila v porovnání s rokem 2022 téměř o polovinu méně rtuti.

Celkové množství vypuštěné rtuti meziročně kleslo z 2231 kilogramů na 1593 kilogramů, což ekologové považují za dobrou zprávu. Přesto je Česko podle nich významným znečišťovatelem rtutí. Vedoucí energetického programu Hnutí Duha Jiří Koželouh tvrdí, že by pomohlo odstavení největších zdrojů. Podle jejich analýzy by emise oxidu uhličitého klesly o více než šest milionů tun a neohrozilo by to dodávky elektřiny ani tepla.

Největším zdrojem emisí skleníkových plynů je podle žebříčků Elektrárna Počerady, která vypustí více než čtyři miliony tun. Meziroční snížení činí dvacet procent. Na druhém místě jsou s 3,5 milionu tun Elektrárny Tušimice. Ty vypustily o pět procent více skleníkových plynů. Nejvíce rakovinotvorných látek vypouští chemička Spolana Neratovice, a to 34 811 kilogramů, což je meziročně o téměř deset procent méně. Ekologové tvrdí, že Spolana zlepšila svou výrobní technologii, díky čemuž znečišťuje méně.

Společnost Deza Valašské Meziříčí patřící do holdingu Agrofert množství rakovinotvorných látek prý navýšila víc než o polovinu, a umístila se tak na druhém místě v žebříčku.

Podle Petra Duška, který mediálně zastupuje elektrárny Chvaletice a Počerady patřící do skupiny Sev.en, „bývají veškeré žebříčky sestavované aktivisty silně zavádějící, protože většinou nerespektují výši výroby za dané období, čímž poněkud zkreslují jakákoliv meziroční srovnání“. Uhelné elektrárny jsou podle Sev.en stále nenahraditelné kvůli vyrovnávání výkyvů, které způsobují obnovitelné zdroje energie.

Čtěte také: Vliv světla a tepla na stanoviště rostlin

Podle mluvčího skupiny Orlen Unipetrol, do níž Spolana patří, Pavla Kaidla, je v první řadě nezbytné zdůraznit, že výrobní procesy v neratovickém podniku podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity.

Spolana v minulých letech ukončila výrobu chloru pomocí amalgámové elektrolýzy a z areálu odvezla zbytkovou rtuť k ekologickému zpracování. Zprovoznila rovněž teplárnu na zemní plyn, která nahradila teplárnu spalující hnědé uhlí. Klesly tím emise oxidu siřičitého o 99 procent, emise prachu a oxidů dusíku o devadesát procent a emise oxidu uhelnatého o šedesát procent.

Na meziročním snížení emisí se podle Jindřicha Petrlíka ze spolku Arnika významně podílí formaldehyd. Zatímco v roce 2022 provozy vypustily přes třicet tisíc kilogramů formaldehydu, loni to bylo osm tisíc. Jde o nejnižší množství od roku 2004.

Za takzvaného skokana roku označili ekologové největšího výrobce polystyrenu v ČR Synthos Kralupy. Za loňský rok zvýšil množství vypuštěného styrenu o více než sto procent.

Provozy ze zákona hlásí úniky a přenosy nebezpečných látek samy. Arnika sestavuje žebříčky dvacet let a vychází z veřejně dostupných údajů v Integrovaném registru znečišťování, který vede ministerstvo životního prostředí.

Čtěte také: Volba vytápění: Tepelné čerpadlo nebo plyn?

Právě tyto znečišťující látky produkují zejména uhelné elektrárny a teplárny: oxidy dusíku (33 %, hlavní zdroj), oxid siřičitý (65 %, dominantní zdroj). Celkově jsou tyto velké provozy zdrojem třetiny látek, které se v ovzduší mohou měnit v prach.

Skupina poslankyň a poslanců Výboru pro životní prostředí navrhuje, aby aktuální novela zákona zakázala uhelným elektrárnám žádat o výjimky z nových limitů evropských limitů pro znečišťování a obce dostaly právo zakázat na svém území spalování uhlí v domovních kotlích a kamnech.

Jiří Koželouh, programový ředitel Hnutí DUHA, řekl:„Ukázalo se, že nekonečné dohadování, který ze zdrojů znečištění je potřeba řešit, nedává smysl.

Jan Rovenský, vedoucí energetické kampaně Greenpeace ČR, řekl:„Česká republika je sedmým největším vývozcem elektřiny na světě. Dlouhodobě vyvážíme více elektřiny, než spotřebují všechny tuzemské domácnosti dohromady. Státní energetická koncepce počítá s postupným omezením vývozu a konsekventním útlumem výroby elektřiny ve velkých kondenzačních elektrárnách.

Omezování spalování hnědého uhlí ve zdrojích pro individuální vytápění objektů z důvodu snížení znečištění ovzduší je v souladu se Státní energetickou koncepcí, která uvádí, že “zdravotně nepříznivé a emisně neudržitelné individuální vytápění domů uhlím v obcích a městech za vzniku karcinogenních a mutagenních emisí (PAH; PM10; PM 2,5; polétavého prachu).” je nepříznivý faktor ovlivňující českou energetiku.

Vhodným parametrem je jmenovitý elektrický výkon zdroje, od kterého bude udělení výjimky zakázáno, konkrétně by se mělo jednat o elektrický výkon 300 MWe a vyšší. Kromě elektrárny Opatovice, která se chystá na splnění limitů už nyní, se bude omezení vztahovat ještě na elektrárnu Kladno, která také dodává relativně velké množství tepla a nesplňuje limit pro vypouštění oxidu siřičitého.

Pokud bude udělování výjimek takto omezeno, tak to bude znamenat, že 12 tuzemských uhelných elektráren nebude moci výjimku dostat. Vážnější dopady však návrh bude mít návrh jen ve čtyřech případech, které budou muset buď modernizovat, nebo ukončit provoz, nebo budou pokračovat v omezeném režimu (1 500 hodin ročně).

Elektrárny jsou nejvýznamnějším emitentem rtuti a Česká republika je čtvrtým největším znečišťovatelem rtutí v Evropě z energetiky. Pokud by všechny elektrárny získaly výjimku, ročně by se do ovzduší vypustilo navíc 1600 kg rtuti.

Druhá vlna modernizace, která začala v roce 2007, si vyžádala obdobné množství investic. Významné environmentální investice se uskutečnily i v případě využití alternativních paliv, kdy některé zdroje přešly na biomasu nebo na plyn, a při zavádění systému řízení ochrany životního prostředí EMS.

Skupina ČEZ pokračuje ve snižování všech emisí v souladu s cíli Pařížské dohody a cílí na ukončení výroby v uhelných elektrárnách a přeměnu výrobního portfolia na bezemisní. Teplárny spalující uhlí významně utlumí svůj provoz do roku 2030. ČEZ proto už nyní buduje v teplárenských lokalitách nové zdroje, a to výstavbou a přípravou projektů nových nízkoemisních tepláren využívajících biomasu a zemní plyn.

Nezisková organizace Arnika sestavuje žebříčky největších průmyslových znečišťovatelů životního prostředí v Česku. Ministerstvo životního prostředí zřídilo registr, do kterého zadalo data 1295 provozů. Podle databáze se snížilo množství těch vypouštěných látek, které patří mezi rakovinotvorné, mutagenní a endokrinní, tedy poškozující hormonální soustavu člověka. Naopak vzrostly emise skleníkových plynů, rtuti a látek, které poškozují ozonovou vrstvu.

Jednou z nejproblematičtějších škodlivin je prach, přičemž celkem 17 největších elektráren emitovalo v roce 2019 dohromady více než 2 000 tun tuhých znečišťujících látek, včetně částic prachu PM10 a PM2.5.

Česká republika dlouhodobě patří mezi největší vývozce elektřiny na světě. V roce 2019 bylo vyvezeno 13.096 TWh elektřiny do zahraničí.

Podle žebříčku ekologických organizací je nejvýznamnějším znečišťovatelem elektrárna Chvaletice, na předních místech zůstaly Spolana Neratovice a elektrárna Počerady.

Mluvčí Spolany Tomáš Rada ČTK sdělil, že výrobní procesy firmy podléhají přísné kontrole a splňují veškeré normy a emisní limity.

Emise nebezpečných látek v Česku podle ekologických organizací meziročně mírně klesly, jsou ale vyšší než v roce 2020.

Uhelné elektrárny a teplárny jsou podle ekkologických organizací největšími zdroji úniku rtuti do ovzduší, obsadily prvních devět míst žebříčku. Na prvním místě je elektrárna Chvaletice společnosti Sev.En Energy, která v porovnání s předchozím rokem vypustila o 70 procent více rtuti. Na druhém místě se umístila elektrárna Počerady stejné společnosti.

Elektrárna Chvaletice je první i v žebříčku toxických těžkých kovů. Meziročně zvýšila emise arsenu o téměř 3,5 tuny, tedy o více, než ho vypustila do ovzduší v předchozím roce, kdy to bylo 2,1 tuny.

Pode Gabriely Sáričkové ze skupiny Sev.en Energy, kam patří elektrárna Chvaletice, vyplývají vyšší hodnoty škodlivin z loňského rekordního provozu elektrárny. "Ten způsobila energetická krize a zásadní zvýšení poptávky po elektřině z domácích zdrojů.

Loňský čistý zisk elektrárny dosáhl 1,003 miliardy korun, rok předtím činil 132 milionů korun.

Elektrárna Počerady je podle žebříčků největším zdrojem emisí skleníkových plynů, na druhém místě se umístila elektrárna Chvaletice. Počerady zvýšily meziročně emise skleníkových plynů o přibližně 700 000 tun, Chvatelice o zhruba 1,1 milionu tun.

Nejvíce rakovinotvorných látek podle ekologických aktivistů vypustila do životního prostředí Spolana Neratovice. Uniklo z ní meziročně téměř totožné množství trichlorethylenu a o něco nižší množství vinylchloridu než v předcházejícím roce. Spolana vede i žebříček mutagenních látek.

Za smutného skokana roku lze podle aktivistů označit společnost Saint-Gobain Adfors v Litomyšli, která meziročně více než zšestinásobila množství vypouštěného formaldehydu do ovzduší.

Epidemiologické studie ukazují, že znečištění ovzduší způsobuje v České republice kolem 5 až 10 tisíc úmrtí ročně.

Podle údajů z Integrovaného registru znečištění (IRZ), který pravidelně vyhodnocuje hnutí Arnika, se elektrárny umísťují na předních místech mezi znečišťovateli u většiny znečišťujících látek.

V souladu se závěry o BAT (Best available techniques - nejlepší dostupné techniky) a podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2010/75/EU pro velká spalovací zařízení, musí elektrárny plnit zpřísněné emisní limity a podmínky BAT. Nicméně, legislativa umožňuje za určitých podmínek udělit výjimku z těchto limitů. Toho využili téměř všichni provozovatelé velkých elektráren a požádali o výjimku z plnění limitu zejména pro rtuť.

Příklad Elektrárny Počerady: Elektrárna Počerady získala od Ústeckého krajského úřadu výjimku pro čtyřnásobné překročení nových emisních limitů pro rtuť. Hnutí DUHA, Greenpeace a právnická společnost Frank Bold Society i obec Volečice se proti tomuto rozhodnutí odvolaly.

Celkem bylo do ekologizace, odsíření a dalších opatření uhelných elektráren investováno 111 miliard korun.

V oblasti znečištění ovzduší tepelnými elektrárnami probíhají i soudní spory. Příkladem je případ Elektrárny Počerady, kde Nejvyšší správní soud řešil kasační stížnost proti rozsudku Krajského soudu v Ústí nad Labem. Soud se zabýval otázkou stanovení emisního limitu pro emise rtuti a udělení výjimky z úrovní emisí spojených s nejlepšími dostupnými technikami (BAT).

Tabulka: Provozovatelé a názvy provozoven podle údajů z Integrovaného registru znečišťování

Provozovatel Název a sídlo provozovny
ACTHERM, spol. s r.o. ACTHERM, spol. s r.o., o.z. Chomutov, Tovární 5533
AES Bohemia spol. s r.o. AES Bohemia spol. Planá nad Lužnicí, Průmyslová 748
ArcelorMittal, Ostrava a.s. Ostrava - Kunčice, Vratimovská 689
Biocel Paskov a. s. Paskov, Zahradní 762
Cukrovary TTD a.s. České Meziříčí, Osvobození
ČEZ, a.s. Horní Počaply
ČEZ, a.s. Horní Počaply
ČEZ, a.s. Trutnov 3, Kladská 466
ČEZ, a.s. Počerady 57
ČEZ, a.s. Dvůr Králové nad Labem, 28.října 1965
ČEZ, a.s. Dětmarovice 1202
ČEZ, a.s. Chvaletice
ČEZ, a.s. Březová u Sokolova, Tisová 2
ČEZ, a.s. Bílina
ČEZ, a.s. Kadaň
ČEZ, a.s. Kadaň
ČEZ, a.s. Kadaň, Tušimice 9
Dalkia Česká republika, a.s. Olomouc, Tovární 906/44
Dalkia Česká republika, a.s. Olomouc, Pavelkova 1081/20

tags: #tepelné #elektrárny #znečištění #životního #prostředí

Oblíbené příspěvky:

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *

Kontakt

Zelaná Hrebová, z.s.

[email protected]
IČ: 06244655
Paskovská 664/33
Ostrava-Hrabová
72000

Bc. Jana Veclavaková, DiS.

tel. 774 454 466
[email protected]

Jaena Batelk, MBA

tel. 733 595 725
[email protected]