Závěť v ohrožení života: Podmínky a specifika

09.12.2025

Závěť je listina, na základě které má každý právo projevit svoji vůli o tom, jakým způsobem má být po jeho smrti naloženo s jeho majetkem. Závěť má veliký význam a silnou právní hodnotu, neboť jestliže je platná má přednost před zákonným určením pořadí dědiců. Není-li žádná závěť zanechána, dochází k dědění podle zákona. Dokonce může nastat i taková situace, kdy zemřelý sice sepíše závěť, avšak v ní rozhodne pouze o části svého majetku.

Jak sepsat závěť?

Zůstavitel může zanechat tzv. holografickou závěť, což je závěť, kterou zcela sepíše vlastní rukou. V opačném případě se jedná o závěť alografickou, která je tedy sepsána například na psacím stroji či vytištěna z počítače. Dalším způsobem je zanechání závěti ve formě notářského zápisu.

Novou formou závěti je podle nového občanského zákoníku závěť, kterou může sepsat osoba, která se ocitla v situaci ohrožení života a nemá možnost zanechat závěť klasickým způsobem. Může se jednat o situaci vzniklé v důsledku přírodní katastrofy či například válečný konflikt.

Privilegovaná závěť v mimořádných situacích

Zákonodárce si je však vědom toho, že mimořádně mohou nastat závažné či život ohrožující situace, a pro takové případy upravuje podmínky, za kterých může zůstavitel pořídit pro případ smrti závětí s úlevami (též tzv. privilegovaná závěť). „Úlevami“ se v tomto případě rozumí sleva z obecných podmínek pro pořízení platné závěti, tj. možnost platně pořídit za benevolentnějších pravidel, které zákon standardně požaduje. Mj. slevuje z požadavku písemnosti, na němž je jinak nutno bezvýhradně trvat pod sankcí absolutní neplatnosti.

Tato privilegovaná závěť může být zanechána buď v ústní podobě před třemi svědky, přičemž její platnost je omezená, a sice dva týdny. Další způsob je, že osoba učiní závěť u starosty obce, ve které se nachází s tím, že tato závěť je platná po dobu tří měsíců. Každý, kdo se nějakým způsobem podílel na pořízení závěti, například v pozici svědka, má zákonnou povinnost mlčenlivosti o jejím obsahu.

Čtěte také: Uloz.to a autorské právo

Ústní závěť před třemi svědky

Dle § 1542 OZ takto má právo projevit svou poslední vůli osoba, která se ocitla v nenadálém - a tato skutečnost je velmi důležitá - nebezpečí života. Podobně může být pořízeno i tehdy, pokud je pořizováno v místě, kde je společenský styk omezen, „nelze-li po něm (tj zůstaviteli - pozn. autor) rozumně požadovat, aby pořídil v jiné formě“. Jinými slovy, možnost pořídit v jiné formě sice není vyloučena, nicméně nejeví se rozumnou. Lze mít za to, že tento druh závěti je i jistou obecnou pojistkou, kdyby nebyly naplněny požadavky dalších níže uvedených závětí. Tak tomu ovšem může být jen tehdy, budou-li zároveň splněny požadavky platné pro toto ustanovení.

Nejde zde přitom jen o výše zmíněné okolnosti, kdy je takto možno pořídit, ale především o fakt, že u této závěti zákon výslovně předpokládá, že svědci musí být celou dobu přítomni současně. Tento požadavek u ostatních závětí není. Jelikož zde není povinnost pořídit o zůstavitelově vůli záznam, je za závěť brán výslech svědků, který typicky bude provádět soud (§ 1542 odst. 2). Závěť je platná pouze potud, pokud jsou výslechy (případně záznamy) všech těchto svědků shodné.

Jelikož zákon vyžaduje účast tří svědků, je tento počet také minimálním. Pokud by tedy např. jeden ze svědků zemřel ještě dříve, než by vypověděl o zůstavitelově vůli, závěť se stane neplatnou, neboť protokoly od dvou svědků nepostačují.

Závěť před starostou obce

Závěť zřízená dle § 1543 je opět inspirována německým právem, jde o tzv. testament před starostou či venkovský testament. Tato úprava vychází z historické skutečnosti, že zejména v odlehlých horských oblastech mohlo docházet k situacím, kdy sice nebylo nebezpečí bezprostřední, nicméně hrozilo, že dotyčný nestihne pořídit závěť formou veřejné listiny před notářem. Proto měl v těchto případech nahradit notáře ten, kdo svým způsobem rovněž zastupuje státní moc v dané oblasti - tedy starosta.

Dle § 1547 odst. 1 je možné závěť pořízenou dle § 1543, 1544 a 1545 mít za veřejnou listinu. Tak tomu bude tehdy, pokud osoba, která záznam pořizovala, a oba svědci daný záznam podepíší, následně bude za přítomnosti zůstavitele a svědků text přečten a zůstavitelem bude potvrzeno, že jde o jeho vůli. Zákon to zde sice výslovně neukládá, ale mělo-li být prokázáno, že jde o jeho vůli, mělo by se tak nejspíše státi rovněž podpisem - už i proto, že o podpisu zůstavitele § 1548 odst. 2 výslovně hovoří.

Čtěte také: Rizika pro jakost vody

Jelikož je však podpis vyžadován od osoby zaznamenávající závěť a od svědků, lze předpokládat, že záznam závěti musí mít dle § 1547 písemnou formu. Naopak § 1543-1545 hovoří jen o záznamu závěti, což svou povahou připouští i záznam audio nebo audiovizuální.

Platnost závětí s úlevami

Pro svou výjimečnost a ne zcela standardní situaci jsou dle úpravy OZ 2012 tyto testamenty s úlevami platné jen po určitou omezenou dobu. Závěti dle § 1542 jsou platné čtrnáct dní a zbývající pak po dobu tří měsíců. Odlišné je i počítání doby, které v zásadě začíná okamžikem, kdy byla závěť pořízena - to odráží skutečnost, že hrozba smrti je velmi akutní.

Na druhou stranu zákon počítá i s tím, že zůstavitel nezemře záhy, nicméně bude zde nemožnost závěť pořídit. Proto, opět po vzoru německého práva (§ 2252 BGB), stanovuje, že „[t]yto doby však nepočnou běžet ani neběží, dokud zůstavitel nemůže pořídit závěť ve formě veřejné listiny“.

Proto je důležité mít na paměti, že bez naplnění výše specifikovaných zákonných předpokladů nebude testament platný.